8 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Yvetou Hochmannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši [částka]. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s úrokem ve výši [částka] (úroková sazba 23,72% ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný v průběhu splácení uhradil celkem [částka] (z toho [částka] na jistinu, [částka] na úrok, [částka] na poplatek za administrativní činnost a [částka] na poplatek za hotovostní inkaso). Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka] a na dlužném poplatku za hotovostní inkaso [částka]. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván.

3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka], soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Soud dospěl na základě listin založených ve spise k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a s poplatkem ve výši [částka] za hotovostní inkaso, a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši [částka] v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 195 %. Žalovaný v průběhu splácení uhradil [částka], z toho bylo započteno [částka] na jistinu, [částka] na úrok, [částka] na poplatek za administrativní činnost a [částka] na poplatek za hotovostní inkaso. Smluvní strany si v čl. 2 smlouvy ujednaly, že platby žalovaného se budou započítávat nejprve na úrok, poplatek a náklady na doplňkové služby a poté na jistinu. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], které mu bylo odesláno [datum]. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky. Dluh žalovaného činí [částka], z toho [částka] na jistině, [částka] na poplatku za hotovostní režim splátek.

6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

8. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

10. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši [částka] a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka] odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonných úroků z prodlení (výrok I. rozsudku). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. Ohledně administrativního poplatku a poplatku za hotovostní režim splátek soud uvádí, že je posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 58 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 58 týdnů, činila by výše úroku 66 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 58 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 195 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly ke dni [datum] okolo 9,5 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok byl nepřiměřený, a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než šestinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]).

13. Vzhledem k tomu, že ujednání smluvních stran ohledně úroku a poplatků (které soud posoudil také jako úroky) je neplatné, soud dospěl k závěru, že peněžní plnění, které žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně nelze započítat dle čl. 2 5. smluvních podmínek na úrok a poplatky. Ujednaný postup splácení zápůjčky považuje soud za obcházení zákona. Soud tedy uzavírá, že žalovaný uhradila na jistině [částka]. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na jistině ještě [částka] ([částka] – [částka]), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku soud žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení [částka], zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému pro jeho procesní pasivitu žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).

15. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř.