8 C 69/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 277 45 Dřínov o 38 168 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do povinnosti žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 22 000 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 660 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 660 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 7 420 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 420 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 800 Kč, dále co do částky 700 Kč, dále co do částky 1 000 Kč a co do částky 5 588 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 500 Kč, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v , adresa, na doplatku soudního poplatku částku 382 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky celkem ve výši 38 168 Kč s příslušenstvím, konkrétně se jednalo o částku 22 000 Kč jako jistinu úvěru s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 000 Kč od , datum, do zaplacení, částku 660 Kč jakožto smluvní úrok spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 660 Kč od , datum, do zaplacení, částku 7 420 Kč jakožto poplatek za poskytnutí úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 420 Kč od , datum, do zaplacení, částku 800 Kč jakožto cenu za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, částky 700 Kč jakožto poplatek za administraci, částku 1 000 Kč jakožto cenu za písemné výzvy k úhradě a částky 5 588 Kč jakožto smluvní pokuty. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které mu byly dne , datum, poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů, a to spolu s výše uvedeným úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaný však úvěr nesplatil a dostal se do prodlení. Na úvěr uhradil pouze částku 500 Kč, která byla započtena na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. V souladu se smlouvou vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na výše uvedený poplatek za administraci a smluvní pokutu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky, čímž jí vznikl také nárok na úhradu upomínek zaslaných jak formou SMS či e-mailu, tak i upomínek zaslaných písemně, jak byl vyčíslen výše. Předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena distančně, a to prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně zadáním odpovídajícího SMS kódu, který byl zaslán žalovanému. Sporná pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tuto pohledávku následně postoupila právě na žalobkyni. Žalobkyně následně v rámci v doplnění žaloby uvedla, že není schopna doložit posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně vzala podáním ze dne , datum, , tj. ještě před tím, než bylo zahájeno jednání, částečně žalobu zpět co do povinnosti žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 22 000 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 660 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 660 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 7 420 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 420 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 800 Kč, dále co do částky 700 Kč, dále co do částky 1 000 Kč a co do částky 5 588 Kč. Nadále tak již byla požadována pouze částka ve výši 22 000 Kč, představující jistinu úvěru. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).

4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který ač byl k jednání řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy.

5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž byla jako strana úvěrující uvedena právě ona a jako dlužník byl uveden žalovaný. Dle této smlouvy měly být žalovanému vyplaceny finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, a to na uvedený na účet dlužníka. Zápůjční úroková sazba byla 36,5 % ročně, úroky měly představovat celkem 660 Kč, poplatek za úvěr měl být ve výši 7 920 Kč a RPSN tak mělo činit 5395,58 %. Celková částka ve výši 30 580 Kč měla být uhrazena do , datum, . Ve smlouvě byly uvedeny náklady spojené s mimosoudním vymožením dlužných částek, když tyto informace byly uvedeny i v předsmluvním formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy měly být všeobecné obchodní podmínky. Formulář, jakož i samotná smlouva o úvěru a všeobecné obchodní podmínky, měli být stranami podepsány elektronicky a souhlas žalovaného, jako dlužníka, měl být představován SMS kódem 31158 s připojením dne , datum, v 19:51:28, a to v případě všech tří dokumentů /viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na č. l. 16 – 17, předsmluvní formulář pro standardní informace na č. l. 14 – 15, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 18 – 20/. Dne , datum, byla na účet žalovaného připsána platba ve výši 22 000 Kč /viz potvrzení o převodu na č. l. 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, a to formou SMS, e-mailů i písemných výzev /viz SMS upomínky na č. l. 22, e-mailové upomínky na č. l. 23, výzva k úhradě na č. l. 24 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, a následně téhož dne na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávky na č. l. 26, smlouva o postoupení pohledávek 20/24 na č. l. 27-28 spisu, seznam postoupených pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, a rovněž i žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 7 dnů ode dne odeslání. Výzva byla odeslána následujícího dne, tj. , datum, . Společně s výzvou bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky /viz předžalobní výzva na č. l. 25, předžalobní výzva na č. l. 29, podací arch na č. l. 30 spisu/. Žalovaný uhradil celkově částku ve výši 500 Kč, když v tomto vycházel soud z tvrzení žalobkyně, které zůstalo žalovaným nepopřeno.

6. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne , datum, na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, , žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, resp. že by uhradil částku nad částku 500 Kč, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalovaného. S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena částka ve výši 22 000 Kč, se lze maximálně domnívat, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však již prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil, když na předložené listiny obsahovaly toliko číselný SMS kód s připojením času, který byl v případě všech dokumentů shodný. Pokud jde o osobní a majetkové poměry žalovaného nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by toto právní předchůdkyně jakýmkoliv způsobem u žalovaného zkoumala či ověřovala.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 4. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

9. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřeli smlouvu o úvěru předloženého znění, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být touto smlouvou vázán, měla žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, právní důvod nebyl v řízení prokázán). V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, částku 22 000 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku ve výši 500 Kč, stíhá ho nadále povinnost vrátit částku ve výši 21 500 Kč, o níž se vůči právní předchůdkyni žalobkyně, resp. nyní žalobkyni, bezdůvodně obohatil. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni částku 21 500 Kč, odpovídající poskytnuté jistině snížené o částku, kterou žalovaný již uhradil. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

18. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když žalovanou nebyla úhrada ve výši 500 Kč zohledněna, ačkoliv byla žalovaným uhrazena (výrok III. tohoto rozsudku).

19. Pouze pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy v předloženém znění, musel by na takovou smlouvu soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, jelikož žalobkyně netvrdila (a tedy ani neprokazovala), že by byla splněna zákonem vyžadovaná povinnost spočívající v povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně ve vztahu ke splnění povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru uvedla, že toto není schopna nijak doložit, a proto se i omezila toliko na požadavek na vydání vzniklého bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Tato samotná okolnost by totiž vedla k absolutní neplatnosti smlouvy.

20. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož však nebyl elektronický platební rozkaz ve věci vydán, je potřeba dle přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., zákona České národní rady o soudních poplatcích, žalobkyni doměřit soudní poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků, a to konkrétně dle položky 1 bod 1 písm. b). Za návrh na zahájení řízení uhradila žalobkyně doposud částku ve výši 1 527 Kč, a proto jí soud stanovil povinnost ve stanovené lhůtě uhradit doplatek ve výši 382 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku). Ke stanovení poplatkové povinnosti soud podotýká, že s ohledem na částečné zpětvzetí nevzniklo žalobkyni právo na vrácení poměrné části poplatku s ohledem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť poplatek se vrátí snížený o 20 % minimálně však o 1 000 Kč, přičemž částka 1 000 Kč přesahuje případný nárok žalobkyně na vrácení soudního poplatku21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla poměrně úspěšnější jen v nepatrné části (51 % ku 49 %). Ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl soud i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, přičemž v rozsahu zpětvzetí bylo příslušenství vyčísleno ke dni zpětvzetí (výrok V. tohoto rozsudku).