8 C 81/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 22 756 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do povinnosti žalované uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 360 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 4 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 320 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 800 Kč, dále co do částky 700 Kč, dále co do částky 1 000 Kč a co do částky 3 576 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 22 756 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalované dne , datum, poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit se sjednaným úrokem ve výši 360 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 320 Kč, a to do 30 dnů od jeho poskytnutí. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru si strany smlouvy sjednaly poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatek za zasílání upomínky formou SMS a e-mailových zpráv (50 Kč za každou odeslanou SMS upomínku a 30 Kč za každou upomínku odeslanou e-mailem) a poplatek za upomínky formou písemných výzev (500 Kč za každou odeslanou upomínku). Dále si strany smlouvy pro případ prodlení žalované sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která pohledávku za žalovanou následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a tato jí následně postoupila právě na žalobkyni. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uhrazení poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč, úroku ve výši 360 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 320 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatku za upomínání formou SMS a e-mailových zpráv ve výši 800 Kč, poplatku za upomínání formou písemných výzev ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 576 Kč, a dále úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částek 12 000 Kč, 360 Kč a 4 320 Kč, a to vždy od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Žalobkyně vzala podáním ze dne , datum, , tj. ještě před tím, než bylo zahájeno jednání, částečně žalobu zpět co do povinnosti žalované uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 360 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 4 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 320 Kč od , datum, do zaplacení, dále co do částky 800 Kč, dále co do částky 700 Kč, dále co do částky 1 000 Kč a co do částky 3 576 Kč. Nadále tak již byla požadována pouze částka ve výši 12 000 Kč, představující jistinu úvěru. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované stran právní předchůdkyně žalobkyně a upřesnila žalobní návrh tak, že požaduje nárok na vydání plnění, které bylo žalované poskytnuto z titulu bezdůvodného obohacení.

4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která ač byla k jednání řádně předvolána, se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, v níž je jako úvěrující uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako dlužník žalovaná. Účelem této smlouvy mělo být poskytnutí úvěru žalované ve výši 12 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut , datum, a byl splatný , datum, . Úrok byl stanoven na 120 Kč, poplatek za úvěr na 1 440 Kč. Celková splatná částka činila 13 560 Kč, RPSN činila 8556,92 %. Právní předchůdkyně žalobkyně dále sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru 325406, v níž jsou účastníci vymezeni totožně jako ve smlouvě č. , hodnota, . Účelem této smlouvy mělo být prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Dle smlouvy měl být úvěr poskytnut , datum, , výše úvěru měla být 12 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 120 Kč. Poplatek za úvěr pak ve výši 1 440 Kč. Celková splatná částka byla stanovena na 13 560 Kč. RPSN úvěru činila 8556,92 %. Žalovaná měla dlužnou částku splatit do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně pak sestavila také smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž je opět jako úvěrující uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako dlužník žalovaná. Účelem této smlouvy mělo být opět prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Dle smlouvy měl být úvěr poskytnut , datum, , výše úvěru měla být 12 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 360 Kč. Poplatek za úvěr pak ve výši 4 320 Kč. Celková splatná částka byla stanovena na 16 680 Kč. RPSN úvěru činila 5395,58 %. Žalovaná měla dlužnou částku splatit do , datum, . Společně se smlouvou o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně sestavila také předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecné obchodní podmínky. Na všech výše uvedených dokumentech je formou prostého textu na konci za dlužníka uvedeno: „Podpis proveden SMS kódem“. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované /viz předsmluvní formulář pro standardní informace na č. l. 15-16, smlouva o spotřebitelském úvěru 334414 na č. l. 17-18, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 19-21, potvrzení o platbě na č. l. 22, smlouva o spotřebitelském úvěru 325406 na č. l. 45-46, smlouva o spotřebitelském úvěru 320043 na č. l. 47-48, kopie občanského průkazu na č. l. 49 spisu/. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované na její bankovní účet částku 12 000 Kč /viz potvrzení o platbě na č. l. 22, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 58 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě pohledávky, a to formou SMS, e-mailem i písemně /viz přehled e-mailových výzev na č. l. 23, přehled SMS výzev na č. l. 24, výzva k úhradě na č. l. 25, předžalobní výzva na č. l. 26 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla postupně postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyně /viz smlouva o postoupení pohledávky č. , hodnota, na č. l. 27, smlouva o postoupení pohledávek 12/24 na č. l. 28-29, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 30-31 spisu, přehled postupovaných pohledávek ke smlouvě o postoupení ze dne , datum, v elektronickém systému CEPR, přehled postupovaných pohledávek ke smlouvě o postoupení ze dne , datum, v elektronickém systému CEPR/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, / Předžalobní výzva na č. l. 32, podací arch na č. l. 33 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne , datum, na bankovní účet žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaná projevila vůli uzavřít s žalobkyní smlouvu respektive smlouvy o úvěru žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalované. S ohledem na skutečnost, že na účet žalované byla žalobkyní vyplacena částka ve výši 12 000 Kč a že žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalované, se lze domnívat, že žalovaná s žalobkyní o uzavření smlouvy jednala. Nebylo však již prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaná odsouhlasila. Soud nadto nemohl učinit vůbec žádný závěr o tom, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť žalobkyně k prokázání této skutečnosti nepředložila žádné důkazy.

7. K neprokázaným skutečnostem žalobkyní nemohl soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se k jednání soudu nedostavila. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žalobkyně byla soudem spolu s předvoláním k jednání informována, že shora uvedené skutečnosti nepovažuje soud za prokázané a žalobkyně bude o nutnosti označit důkazy při jednání poučena. Žalobkyně sice soudu zaslala doplnění svých tvrzení, ale toto soud nepovažoval po provedeném dokazování za dostatečné. Svým procesním postupem se tak sama žalobkyně zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

10. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně (do rozsahu po zpětvzetí) důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V řízení nicméně nebylo prokázáno, že žalovaná dle § 1740 odst. 1 o. z. projevila vůli být vázána smlouvami ve znění předloženém žalobkyní. Nárok žalobkyně na vrácení 12 000 Kč je proto nutné hodnotit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, právní důvod nebyl v řízení prokázán). Tím, že uvedená částka byla poukázána na účet žalované bez právního důvodu, vznikla žalované povinnost toto plnění vydat. Jelikož na svůj dluh ničeho neuhradila, stále ji stíhá povinnost tuto částku žalobkyni vrátit. K úhradě dluhu pak byla předžalobní výzvou řádně vyzvána. Soud proto žalobě, v rozsahu nároku po částečném zpětvzetí, vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

18. Soud dále podotýká, že i pokud by shledal, že žalovaná projevila vůli být vázána smlouvami předloženého znění, nemohl by učinit závěr, že tyto smlouvy byly uzavřeny platně. Žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. Naopak výslovně uvedla, že nemá k dispozici žádné důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování úspěchu a neúspěchu přihlédl soud i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. (výrok III. tohoto rozsudku).