8 C 93/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. jméno příjmení a soudců JUDr. Petra Wulkana a Mgr. Lukáše Randy ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem příjmení 18, číslo Varšava, ulice republika zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. října 2021, č. j. 8 C 93/2021-44,

I.

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba se v napadené části výroku I. týkající se kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum] a úroku 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá; v části výroku I. týkající se zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), výrokem II. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedených částek s tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru mPůjčka plus č. [anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně v osmdesáti čtyřech měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil, neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2018, leden a únor 2019. Proto žalobkyně od smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatný ke dni [datum]. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka], neuhrazeného kapitalizovaného úroku ke dni splatnosti pohledávky ve výši [částka], neuhrazeného kapitalizovaného úroku ke dni [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 9,9 % ročně z výše jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z výše jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se jej zavázal vrátit ve formě osmdesáti čtyř měsíčních splátek po [částka] splatných vždy k čtrnáctému dni kalendářního měsíce. Úroková sazba za poskytnutí úvěru činila 9,9 % ročně a RPSN byla sjednána ve výši 10,37 %. Žalovaný porušil sjednané smluvní podmínky, když neuhradil žádnou splátku za měsíce prosinec 2018, leden a únor 2019. Žalobkyně v souladu s podmínkami pro poskytování hotovostních úvěrů, které jsou nedílnou součástí smlouvy, od smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatný ke dni [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum].

4. Podle závěru soudu prvního stupně žalobkyně uplatnila svůj nárok po právu, proto jí byla přiznána požadovaná jistina ve výši [částka]. Soud prvního stupně považoval za důvodnou i část žaloby, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvních úroků a úroků z prodlení (výrok I.). Po právní stránce odkázal soud prvního stupně na ustanovení § [číslo], § 2048, § 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a dále zákona [číslo] 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, z obsahu odvolání je zřejmé, že směřuje jen proti části výroku I., který se týkal příslušenství (smluvní úroky a zákonný úrok z prodlení) a proti výroku II. o nákladech řízení. Žalovaný namítal, že sice skutečně svůj závazek vůči žalobkyni nesplácel, ale tato měla pohledávku řešit soudní cestou ihned a nečekat od roku 2016 do současné doby, kdy se pohledávka takto zvýšila. Podle žalovaného jsou nemorálně vysoké i náklady řízení. Žalovaný poukazoval na to, že je obyčejný člověk, který pracuje šest hodin denně a pobírá invalidní důchod II. stupně. Nárok žalobkyně ve výši [částka] (žalobkyní požadovaná jistina) uznal.

6. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadené části.

7. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné. Část výroku I., který se týká žalobkyní požadované jistiny ve výši [částka], nebyla odvolacím soudem přezkoumávána a nabyla samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

8. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně má sídlo na území cizího státu, správně se soud prvního stupně zabýval otázkou, zda je dána pravomoc soudu České republiky k projednání a rozhodnutí této věci a pokud ano, jakým právem se právní vztahy mezi účastníky řídí. Soud prvního stupně uzavřel, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána a rozhodným právem je české právo. Odvolací soud se s těmito závěry zcela ztotožňuje a v podrobnostech odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozsudku.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v období od [datum] do [datum] (smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum]), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Žalobkyně k výzvě odvolacího soudu uvedla, že prověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o hotovostním úvěru na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. V případě, kdy je žalobkyně schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném účtu klienta vedeného u žalobkyně a čestném prohlášení klienta o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje žalobkyně zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmu vystavené zaměstnavatelem klientů. Žalobkyně nahlížela též do bankovních i nebankovních registrů, a to s negativním nálezem. Poskytnutí hotovostního úvěru s limitem [částka] bylo na základě kreditního příjmu na běžném účtu žalovaného za poslední tři měsíce, který byl před schválením žádosti ve výši [částka] od zaměstnavatele – společnost [právnická osoba] Žalobkyně přihlédla i k životní situaci žalovaného, který uvedl v žádosti, že je řádně zaměstnán bez vyživovací povinnosti k další osobě, bydlí ve vlastním bytě. Výdaje na bydlení a energie byly počítány koeficientem nákladů na bydlení v daném regionu.

17. Výpisem z účtu žalovaného u ERA Poštovní spořitelna ([právnická osoba]) bylo v odvolacím řízení prokázáno, že za období od července do září 2016 se jeho příjmy od zaměstnavatele pohybovaly ve výši od [částka] do [částka] měsíčně. Konečný zůstatek na účtu činil v červenci [částka], v srpnu [částka] a v září [částka].

18. Smlouvou o hotovostním úvěru„ mPŮJČKA PLUS“ č. [anonymizováno] bylo v odvolacím řízen prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit ve splátkách po [částka] měsíčně, přičemž zápůjční úroková sazba činila 9,9 % ročně.

19. Žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru bylo v odvolacím řízení prokázáno, že žalobkyně při poskytnutí úvěru zjistila, že žalovaný je ženatý, je vlastníkem bytu, má středoškolské vzdělání s maturitou. Je zaměstnán s hlavním příjmem na dobu neurčitou ve společnosti s ručením omezeným jako dělník. Jeho čistý příjem činí [částka] měsíčně. Má závazky z titulu kontokorentu ve výši [částka] a neúčelový hypoteční úvěr ve výši splátek [částka].

20. Tabulkou historie úvěrů a přehledy splátek bylo v odvolacím řízení prokázáno, že žalovanému byl žalobkyní poskytnut dne [datum] úvěr ve výši [částka], který pravidelně hradil až do listopadu 2018.

21. Výše uvedenými důkazy bylo v odvolacím řízení prokázáno, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému hotovostní neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se jej zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 9,9 % ročně v měsíčních splátkách po [částka] vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], z čehož dle tvrzení žalobkyně dluží žalovaný na jistině částku [částka] a zbývající část pohledávky se týká příslušenství záruky smluvní úrok a úrok z prodlení.

22. K posouzení oprávnění nároku na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnost tvrdila a prokázala. Žalobkyně poukazovala na to, že pokud jde o poměry a příjmy žalovaného, vyžádala si od žalovaného bankovní výpisy za tři měsíce před poskytnutím úvěru a dále vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, tedy že je zaměstnán bez vyživovací povinnosti k další osobě a bydlí ve vlastním bytě. Poukazovala rovněž na to, že vycházela z informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti žalovaného, z bankovních i nebankovních registrů, a to s negativním nálezem. Pokud jde o výdaje na bydlení a energie, vycházela z koeficientu nákladů na bydlení v daném regionu. Věřitel však nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nestačí, že dlužník není evidován v databázi dlužníků, dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny ani informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá ověření údajů, které dlužník uvedl. V projednávané věci žalobkyně ani netvrdila, že by úvěrující společnost měla k dispozici potvrzení žalovaného o jeho příjmech v rozhodné době. Smlouva o úvěru byla uzavřena [datum], na účtu žalovaného byly v rozhodném období minimální hodnoty, které závěr o schopnosti žalovaného splácet sjednávaný úvěr neumožňovaly. Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, vycházel poskytovatel úvěru pouze z výpisů z účtů a tvrzení žalovaného v žádosti o poskytnutí úvěru, aniž by si je jakýmkoliv způsobem ověřil. Z toho je zřejmé, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru se řádným způsobem úvěruschopností žalovaného nezabývala.

23. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), tak i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného věřitele, u nějž by řádné splácení jejich pohledávek daný spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), které na sebe bere, mohlo být ohroženo.

24. O tom, zda je právní jednání odporující zákonu neplatné absolutně nebo relativně, rozhodují hlediska uvedená v ustanovení § 586 o. z., kdy relativní neplatnost je stanovena v zájmu některého z účastníků a dále v ustanovení § 588 o. z., kdy absolutní neplatnost nastupuje v případě, že právní jednání kromě zákona porušuje také veřejný pořádek. Samotné ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví sankci neplatnosti smlouvy v případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Odvolací soud má za to, že porušení povinnosti zakotvené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru způsobuje neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je třeba přihlédnout i bez návrhu (shodně viz rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na [webová adresa]).

25. Mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, proto má žalobkyně dle ustanovení § 2993 věty první o. z. nárok na vrácení peněžité částky představující jistinu úvěru, která dle tvrzení žalobkyně činí [částka], v této části je však výrok I. rozsudku soudu prvního stupně již pravomocný, neboť nebyl odvoláním žalovaného napaden. Žalovanému tak zbývá zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a době, po kterou je žalovaný v prodlení.

26. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v napadené části výroku I. tak, že žalobu v části týkající se kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum] a úroku 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl. V části výroku I. týkající se zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení byl rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

27. O nákladech řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. Při posuzování úspěchu účastníků v tomto řízení bylo přihlédnuto i k příslušenství (smluvní úrok a úrok z prodlení). S přihlédnutím k tomu, že v řízení před soudem prvního stupně žalobkyně požadovala spolu s příslušenstvím částku [částka] a přiznána jí byla částka [částka], měla žalobkyně po změně rozsudku soudu prvního stupně přibližně 71% úspěch, takže jí náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 42 % Náklady řízení před soudem prvního stupně sestávají ze dvou úkonů právní služby po [částka] za převzetí zastoupení a sepis žaloby a jednoho úkonu právní služby za jednoduchou výzvu k plnění po [částka] (§ 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7, bod pátý, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, náhrada ve výši [částka] odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobkyně podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. S náhradou za soudní poplatek ve výši [částka] se celkem jedná o částku [částka]. Žalobkyně byla úspěšná ze 71 %, proto jí náleží 42 % náhrady nákladů řízení, tedy částka [částka].

28. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. za současného použití ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení měl žalovaný neúspěch v poměrně nepatrné části, který se týkal žalobkyní přiznanému úroku z prodlení, proto mu náleží plná náhrada nákladů, které vynaložil na soudní poplatek za podané odvolání ve výši [částka].

29. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod. [obec] plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.