11 C 102/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 773 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 4 723 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 673 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 351,01 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 9 200 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 766 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 22. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne 12. 11. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Právní předchůdkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru částku 9 200 Kč, a to na účet žalovaného, ze kterého žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dříve tzv. verifikační platbu 0,01 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 9 200 Kč spolu s příslušenstvím do 12. 12. 2019. Žalovaný sjednanou částku právní předchůdkyni žalobkyně včas a řádně nevrátil. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením jistiny byl žalovaný povinen zaplatit původní věřitelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kapitalizovanou za období od 13. 12. 2019 do 23. 4. 2021 částkou 4 573 Kč a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 13 923 Kč a seskládala se z jistiny 9 200 Kč, smluvní pokuty 4 573 Kč a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni rovněž ničeho, ač byl k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou ze dne 7. 7. 2021 a upozorňován i osobně. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení jistiny 9 200 Kč společně s kapitalizovaným úrokem 150 Kč (částka odpovídá paušální náhradě nákladů na upomínání), se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny, kapitalizovaným za období 13. 12. 2019 do 1. 6. 2021 částkou 1 351,01 Kč a dále od 2. 6. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč za odeslaný dopis (39 Kč) a dvě osobní návštěvy (2 x 217 Kč) a smluvní pokutu 4 573 Kč.

2. Dříve než soud zahájil jednání ve věci samé, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět pro částku 4 723 Kč, odpovídající kapitalizovanému úroku 150 Kč a smluvní pokutě 4 573 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

3. Pro částečné zpětvzetí žaloby soud řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby dle § 96 odst. 3 o.s.ř. nebyl v souladu s § 96 odst. 4 o.s.ř. vyžadován.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovaný uzavřel dne 12. 11. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 9 200 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku do 12. 12. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 12. 11. 2019 žalovanému částku 9 200 Kč na jeho účet, ze kterého jí žalovaný téhož dne odeslal verifikační platbu 0,1 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 12. 11. 2019, výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 12. 11. 2019 a obchodními podmínkami pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Žalovaný se ocitl v prodlení s vrácením úvěru, pročež jej právní předchůdkyně opakovaně vyzývala upomínkami ze dne 26. 12. 2019, ze dne 12. 1. 2021 a ze dne 23. 1. 2021 k zaplacení jeho dluhu (prokázáno upomínkami ze dne 26. 12. 2019, 12. 1. 2021 a 23. 1. 2021).

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 postoupila právní předchůdkyně s účinností ke dni 14. 6. 2021 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 25. 6. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 včetně její přílohy, potvrzením o přijetí platby ze dne 17. 6. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021 a podacím archem ze dne 29. 6. 2021). Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 7. 7. 2021 žalovaného vyzývala k zaplacení žalované částky. Za účelem mimosoudního vymožení dluhu žalobkyně žalovaného ve dnech 10. 8. 2021 a 2. 9. 2021 osobně navštívila. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni vzniklé náklady za zaslání dopisu ve výši 39 Kč a za osobní návštěvy ve výši 2 x 217 Kč (prokázáno upomínkou ze dne 7. 7. 2021 a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 21. 12. 2021). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou právního zástupce ze dne 3. 8. 2021 a ze dne 9. 11. 2021 podanou k poštovní přepravě dne 11. 11. 2021 (prokázáno výzvou ze dne 3. 8. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2021 a podacím archem ze dne 11. 11. 2021).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 9 200 Kč, žalovaný jí však nevrátil ničeho. Žalobkyně v řízení sice netvrdila a neprokazovala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo]: [právnická osoba] s.r.o. proti [anonymizováno]. Naopak sama uvedla, že důkazy o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Ovšem žalobkyně se v tomto řízení domáhá pouze jistiny úvěru, která by jí náležela i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 9 200 Kč včetně nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky 9 673 Kč i co do zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně zavinila svým zpětvzetím částečné zastavení řízení, tudíž ve věci byla procesně úspěšná pouze z části, a to z 67 % a žalovaný ze 33 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 34 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč a -) 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), -) to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 252 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 34 % činí po zaokrouhlení částku 766 Kč.

14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.