11 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 611 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 611 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 13. 12. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 8 611 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 1. 2. 2020 s žalobkyní, dříve [právnická osoba], smlouvu o obchodním zastoupení a pomoci při správě č. [anonymizováno], na jejímž základě žalovaná jako podnikatel vykonávala pro žalobkyni zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Smluvní vztah účastníků trval od 1. 2. 2020 do 20. 10. 2020 a zanikl na základě odstoupení od smlouvy ze dne 17. 9. 2020. Jelikož k ukončení smluvního vztahu účastníků došlo z důvodu na straně žalované před uplynutím 18 měsíců trvání smluvního vztahu, byla žalovaná dle čl. XIII odst. 7 smlouvy povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu až do výše 30 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši nákladů na registraci a adaptaci výzvou ze dne 23. 11. 2020. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku 6 389 Kč, zaplacení zbývající částky se žalobkyně domáhá touto žalobou. Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky vyzvána.

2. Žalovaná je státní občankou Slovenské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaná, která je občanem členského státu EU, může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě účastníky uzavřené smlouvy místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně s žalovanou jako podnikatelkou uzavřela dne 1. 2. 2020 smlouvu o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. [anonymizováno]. Článek XI odst. 1 smlouvy vyjmenovával případy, kdy byla žalobkyně od smlouvy odstoupit, mimo jiné i porušení čl. I a III smlouvy. Čl. I odst. 2 a čl. III odst. 2 smlouvy upravovaly povinnosti žalované být samostatným podnikatelem s příslušnými oprávněními – tj. splňovat podmínky k provozování činnosti vázaného zástupce, splňovat podmínky odborné způsobilosti a důvěryhodnosti. Dle čl. XIII odst. 6 smlouvy se žalovaná zavázala nevypovědět či jinak neukončit smlouvu v prvních 18 měsících trvání smluvního vztahu v případě, že by využívala systém podpory žalobkyně pro adaptaci a vzdělávání. Dle čl. XIII odst. 7 smlouvy byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu až do výše 30 000 Kč v případě, že by nedostála své povinnosti dle čl. XIII odst. 6 smlouvy (smlouva o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. [anonymizováno] ze dne 1. 2. 2020). Z důvodu porušení povinností dle čl. I odst. 2 a čl. III. odst. 2 smlouvy žalobkyně od smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě dne 17. 9. 2020 odstoupila (odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě ze dne 1. 2. 2020 včetně dodejky od žalované). Dopisem ze dne 23. 11. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč do 20 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla dle záznamu na dodejce žalované doručena dne 25. 11. 2020 (výzva k úhradě smluvní pokuty ve výši nákladů na registraci a adaptaci ze dne 23. 11. 2020 včetně dodejky od žalované). Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky vyzvána upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne 30. 11. 2021 podanou k poštovní přepravě následujícího dne (předžalobní upomínka včetně podacího archu).

6. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto:

7. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Smluvní strany se v čl. XVI. bod 10 smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě č. [anonymizováno], že případné spory, které ze smlouvy vzniknou popřípadě vzniknou v souvislosti s ní, budou řešeny obecnými soudy České republiky. 8. podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalované poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

9. Právní vztah účastníků se řídil § 2483 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) Smluvní pokuta byla sjednána dle § 2048 o. z., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Dle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

14. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl a uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyní smluvní pokutu 8 611 Kč, kterou doposud žalobkyni neuhradila. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. Zároveň soud uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni i příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1289 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

16. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.