11 C 122/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva pro svou osobu k pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví 37, [katastrální uzemí], [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, k rukám zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 28. 3. 2022 domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 6. 11. 2019 byla založena žalovaná společnost, kdy jedním ze zakladatelů byla i žalobkyně. Dne 30. 1. 2020 se konala valná hromada společnosti, na které se členové dohodli na zvýšení základního kapitálu žalované, a to formou peněžitých a nepeněžitých vkladů s tím, že žalobkyně převzala závazek k nepeněžitému vkladu ve výši 4 983 160 Kč, přičemž předmětem nepeněžitého vkladu byly nemovité věci, a to řada pozemků zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. Vrchbělá, mj. i pozemek parc. [číslo] ke kterému se žalobkyně nyní touto žalobou domáhá určení vlastnického práva. K uvedenému převzetí závazků ke vkladové povinnosti mělo dojít dne 27. 2. 2020, a to podpisem prohlášení o převzetí závazku, které za žalobkyni měl učinit starosta. K zápisu změny základního kapitálu do obchodního rejstříku došlo dne 3. 3. 2020, poté následovalo vkladové řízení u Katastru nemovitostí, jehož součástí bylo i prohlášení vkladatele o vnesení nemovitostí do základního kapitálu společnosti ze dne 3. 2. 2020, které za žalobkyni podepsal opětovně pan starosta. Převod vlastnického práva je dle žalobkyně absolutně neplatný, neboť jednak nedošlo ke zveřejnění záměru na úřední desce obce, a to alespoň po dobu 15 dnů, na valné hromadě společnosti konané dne 30. 1. 2020, kde došlo ke schválení zvýšení základního kapitálu, nebyla obec řádně zastoupena, protože starosta obce nebyl na valnou hromadu řádně delegován zastupitelstvem obce a ani dále nemohl udělit substituční zmocnění další osobě, která pak za něj na valné hromadě jednala, nadto starosta neměl ani pravomoc podepsat prohlášení vkladatele o vnesení nemovitých věcí do základního kapitálu společnosti ze dne 3. 2. 2020. Žalobkyně má za to, že právní jednání, kterým bylo převedeno vlastnické právo k předmětnému pozemku na žalovanou je neplatné, přičemž naléhavý právní zájem na takové určení žalobkyně shledává ve skutečnosti, že nyní panuje mezi účastníky nejistota ohledně vlastnických vztahů, což může zkomplikovat rozvoj a investice na dotčeném území, nadto žalobkyně jako veřejnoprávní subjekt má povinnost využívat obecní majetek účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti.

2. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila. Uvedla, že již při zakládání žalované společnosti žalobkyně na svém 7. jednání zastupitelstva konaném dne 11. 9. 2019 deklarovala záměr vložit pozemky zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno] do žalované společnosti. Tento záměr byl zveřejněn na webu obce. O zvýšení základního kapitálu bylo rozhodnuto až na valné hromadě konané dne 30. 1. 2020, a to 100% hlasů přítomných, pozemky byly oceněny znalcem z oboru ekonomika, stavebnictví ze dne 28. 12. 2019. Samotné usnesení valné hromady nebylo žalobkyní pro neplatnost v zákonných lhůtách nijak napadeno. Současně žalobkyně měla dostatek času na změnu svého záměru, který si sama schválila již dne 11. 9. 2019, což neučinila. Nadto ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích neuvádí žádnou zmínku o povinnosti zveřejnit záměr na úřední desce obce v případě vkládání majetku do základního kapitálu společnosti, a ani jiným výkladem nelze k takovému závěru dospět, což potvrzuje i odborná literatura k danému ustanovení. Metodický pokyn ministerstva vnitra ČR z roku 2010, na který žalobkyně odkazuje, nelze v daném případě použít, neboť tento pokyn byl již nahrazen pokynem novým z roku 2016, z něhož jednoznačně vyplývá, že ust § 39 odst. 1 zákona o obcích nelze nijak rozšiřovat. Co se týká vad zastoupení starosty obce na valné hromadě společnosti, tak k tomu žalovaná uvedla, že usnesení valné hromady nebylo napadeno pro neplatnost v zákonné lhůtě dle zákona o obchodních korporacích, a proto již nelze rozhodnutí valné hromady přezkoumávat. Navíc z usnesení zastupitelstva žalobkyně ze dne 11. 9. 2020 lze delegaci starosty k jednotlivým úkonům s rozhodnutím zastupitelstva souvisejícími dovodit. Co se týká oprávnění starosty obce podepsat prohlášení vkladatele o vnesení nemovitých věcí do základního kapitálu ze dne 3. 2. 2020, k tomu žalovaná uvedla, že starosta pouze opětovně vykonával rozhodnutí zastupitelstva žalobkyně ze dne 11. 9. 2019, nelze proto shledat žádné pochybení. Dle žalované vklad nemovitostí do základního kapitálu žalované proběhl v pořádku a žalovaná je vlastníkem mj. předmětného pozemku. Žalovaná rovněž neshledávala na požadovaném určení ani naléhavý právní zájem, neboť žalobkyně žalobu podala pouze pro formu, když již sama deklarovala a schválila dohodu s žalovanou, že i v případě úspěchu žalobkyně ve sporu, bude předmětný pozemek opětovně vložen do majetku žalované.

3. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutková zjištění:

4. Žalobkyně je veřejnoprávní korporací, žalovaná je právnickou osobou, s datem vzniku a zápisu společnosti do obchodního rejstříku dne 2. 12. 2019, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, společníkem žalované je mj. i žalobkyně s obchodním podílem ve výši 12,8% (výpis z obchodního rejstříku žalované).

5. Žalovaná je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] katastrální území Vrchbělá, obec Bělá pod Bezdězem, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (výpis z katastru nemovitostí).

6. Dne 11. 9. 2019 se konalo 7. jednání zastupitelstva žalobkyně za přítomnosti jejich členů, kde již byl deklarován záměr vložit pozemky nacházející se v části [anonymizováno] do nově vzniklé společnosti [právnická osoba] (žalovaná), současně bylo přijato usnesení zastupitelstva o schválení majetkové účasti města v nově vznikající žalované společnosti s 34% podílem ve společnosti, starosta města byl pověřen k uzavření a podpisu společenské smlouvy nově zakládané žalované společnosti a současně zastupitelstvo obce schválilo nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalované, který je přestavován vkladem nemovitých věci z majetku žalobkyně, a to konkrétně pozemků parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] parcelní [číslo] ostatní plocha a parcelní [číslo] to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo], katastrální území Vrchbělá, obec Bělá pod Bezdězem, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (dále jako„ pozemky původně zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. Vrchbělá“) (zápis ze 7. jednání zastupitelstva žalobkyně ze dne 11. 9. 2019). Zápis z jednání byl zveřejněn na internetových stránkách žalobkyně dne 27. 9. 2019 (výpis z internetových stránek žalobkyně).

7. Dne 30. 1. 2020 se konala valná hromada žalované, na které bylo všemi společníky rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti peněžitými a nepeněžitými vklady z částky 90 000 Kč na částku 15 039 480 Kč, přičemž žalobkyně jako společník žalované se zavázala k nepeněžitému vkladu ve výši 4 983 160 Kč, kdy předmětem nepeněžitého vkladu byly pozemky původně zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. Vrchbělá, mj. i pozemek, který je předmětem tohoto řízení, valná hromada byla osvědčena notářským zápisem (notářský zápis [anonymizováno] [číslo], N 62/2020 ze dne 30. 1. 2020, prezenční listina). Žalobkyně byla na valné hromadě zastoupena advokátem, jemuž zmocnění udělil starosta žalobkyně (notářský zápis NZ [číslo], N 62/2020 ze dne 30. 1. 2020, plná moc).

8. Dne 3. 2. 2020 žalobkyně prohlásila, že vnáší do základního kapitálu žalované nepeněžitý vklad ve formě nemovitých věcí, a to pozemků původně vedených na [list vlastnictví] pro k. ú. Vrchbělá, mj. i pozemku, který je předmětem tohoto řízení, prohlášení podepsal za žalobkyni její starosta (prohlášení vkladatele o vnesení nemovitých věcí do základního kapitálu).

9. Dne 7. 2. 2022 rada žalobkyně schválila podání žaloby na určení vlastnického práva k předmětnému pozemku (zápis z jednání rady ze dne 7. 2. 2022).

10. Dne 8. 6. 2022 žalobkyně na svém 5. jednání rozhodla o schválení dohody o společném postupu s žalovanou a pověřila starostu k jejímu podpisu (výpis z usnesení zastupitelstva žalobkyně ze dne 16. 6. 2022). Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 16. 6. 2022 dohodu, kterou se žalobkyně zavázala, že i v případě úspěchu v tomto řízení bude převeden předmětný pozemek zpět na žalovanou (dohoda o společném postupu ze dne 16. 6. 2022).

11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je veřejnoprávní korporací, žalovaná je právnickou osobou, společníkem žalované je mj. i žalobkyně s obchodním podílem ve výši 12,8%. Žalovaná je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] katastrální území Vrchbělá, obec Bělá pod Bezdězem, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. Dne 11. 9. 2019 se konalo 7. jednání zastupitelstva žalobkyně za přítomnosti jejich členů, kde žalobkyně deklarovala záměr vložit pozemky nacházející se v části [anonymizováno] do nově vzniklé společnosti [právnická osoba] (žalovaná), současně bylo přijato usnesení zastupitelstva o schválení majetkové účasti města v nově vznikající žalované společnosti, starosta města byl pověřen k uzavření a podpisu společenské smlouvy nově zakládané žalované společnosti a současně zastupitelstvo obce schválilo nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalované, který je přestavován vkladem nemovitých věci z majetku žalobkyně, a to pozemků původně zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. Vrchlěbá, mj. i shora uvedeného pozemku, který je předmětem tohoto řízení. Zápis z jednání byl zveřejněn na internetových stránkách žalobkyně dne 27. 9. 2019. Dne 30. 1. 2020 se konala valná hromada žalované, na které bylo všemi společníky rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti peněžitými a nepeněžitými vklady z částky 90 000 Kč na částku 15 039 480 Kč, přičemž žalobkyně jako společník žalované se zavázala k nepeněžitému vkladu ve výši 4 983 160 Kč, kdy předmětem nepeněžitého vkladu byly pozemky uvedené v usnesení, tj. pozemky původně zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. Vrchlěbá, mj. i pozemek, který je předmětem tohoto řízení, valná hromada byla osvědčena notářským zápisem. Žalobkyně byla na valné hromadě zastoupena advokátem, jehož k jednání zmocnil starosta žalobkyně. Dne 3. 2. 2020 žalobkyně prohlásila, že vnáší do základního kapitálu žalované nepeněžitý vklad ve formě nemovitých věcí, a to pozemků původně vedených na [list vlastnictví] pro k. ú. Vrchbělá, mj. i pozemku, který je předmětem tohoto řízení, prohlášení podepsal za žalobkyni její starosta. Dne 7. 2. 2022 rada žalobkyně schválila podání žaloby na určení vlastnického práva k předmětnému pozemku a dne 8. 6. 2022 žalobkyně na svém 5. jednání rozhodla o schválení dohody o společném postupu s žalovanou a pověřila starostu k jejímu podpisu, přičemž předmětem dohody byl závazek žalobkyně, že i v případě úspěchu v tomto řízení převede předmětný pozemek zpět na žalovanou.

12. Soud neučinil žádné pro rozhodnutí podstatné skutkové zjištění z provedeného důkazu Metodický pokyn ministerstva k činnosti územních samosprávných celků podle stavu od 1. 7. 2016 a metodický pokyn ministerstva vnitra dispozice s obecním majetkem podle zákona o obcích podle stavu k 23. 8. 2010, neboť v obou případech se jedná o výklady zákonných ustanovení ministerstvem vnitra, což není pro soud nijak závazné, naopak soud je povinen sám provádět výklad zákonných ustanovení.

13. Soud již dále neprováděl návrh žalované na provedení důkazu listinou 444 otázek a odpovědí pro starosty obcí, neboť jejich provedení by bylo nadbytečné, vzhledem k tomu, že již provedené důkazy stanoví skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

14. Po právní stránce posoudil soud danou věc následovně:

15. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobkyně má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, který je nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Je třeba konstatovat, že právní zájem na žádaném určení je dán, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo právo nebo právní vztah, na němž je osoba zúčastněna, nebo jestliže by se její postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který by nemohla určovací žaloba obstát a který by sám vedl k jejímu zamítnutí. V posuzovaném případě je zmíněná podmínka u žalobkyně dle soudu naplněna minimálně tím, že bez rozhodnutí soudu se žalobkyně nemůže domoci změny zápisu vlastnických vztahů v katastru nemovitostí tak, aby byl obnoven stav před vložením nemovitostí do základního kapitálu žalované. Skutečnost, že žalobkyně již nyní avizuje svůj záměr, jakým způsobem s předmětným pozemkem, stane-li se opětovně jeho vlastníkem, dále naloží, na to nic nemění. Určovací žaloba je proto přípustná a požadovaným určením se vytvoří pevný právní základ pro vztahy mezi účastníky sporu.

17. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ust. § 39 odst. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platnými ke dni zveřejnění záměru.

19. Podle ust. § 84 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce.

20. Podle ust. § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

21. Podle ust. § 192 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

22. Z provedeného dokazování je zřejmé, že vůlí obou dvou stran byl převod vlastnického práva k pozemkům původně zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno] z žalobkyně na žalovanou a tato vůle je prezentována i po podání žaloby, bez ohledu na její výsledek. Žalobkyně svou žalobou namítá nedostatky v samotném procesu převedení předmětných pozemků a s ohledem na její podstavení jako veřejnoprávní korporace hospodařící s veřejným majetkem se pokouší o jejich nápravu. Žalobkyně odvozuje nedostatky procesu převodu vlastnického práva v první řadě od skutečnosti, že nebyla splněna povinnost dle shora uvedeného ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Žalobkyni lze přisvědčit do té míry, že zveřejnění záměru obce provést právní jednání uvedená v ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích je nezbytnou podmínkou k platnosti těchto právních jednání. Toto ustanovení však nelze aplikovat na další právní jednání v § 39 zákona o obcích nezmíněné, neboť takovýto výklad by bezpochyby rozšiřoval dopad veřejnoprávního omezení obcí a odporoval by principům použití a výkladu samotného právního řadu (shodně též odborná literatura [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zákon o obcích, komentář). Soud má proto za to, že v daném případě nebyla dána povinnost žalobkyně zveřejnit požadovaný záměr na úřední desce obce, neboť právní jednání spočívající ve vložení nemovitého majetku jako nepeněžitého vkladu do základního kapitálu obchodní korporace není v ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích zmíněno.

23. Další nedostatek v převodu nemovitostí na žalovanou shledávala žalobkyně ve vadách zastoupení žalobkyně na valné hromadě žalované, neboť starosta obce nebyl na valnou hromadu řádně delegován zastupitelstvem obce a ani nemohl udělit substituční zmocnění další osobě, která pak za něj na valné hromadě jednala, současně starosta neměl ani dostatek oprávnění podepsat prohlášení vkladatele o vnesení nemovitých věcí do základního kapitálu společnosti ze dne 3. 2. 2020. Je nutno podotknout, že valná hromada žalované, na které bylo všemi společníky rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti peněžitými a nepeněžitými vklady se konala dne 30. 1. 2020. Proti rozhodnutí valné hromady mají oprávněné osoby (tedy i žalobkyně jako společník žalované) možnost dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady, a to ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí (viz ust. § 191 zákona o obchodních korporacích). Žalobkyně však tuto možnost nevyužila, na usnesení valné hromady se pak v souladu s ust. § 192 zákona o obchodních korporacích hledí jako na platné a nelze ho nyní již přezkoumávat. V souladu s ust. § 84 odst. 1 zákona o obcích je dále rozhodování o osobě zástupce, která má obec zastupovat na valné hromadě obchodních společnosti, v níž má obec majetkovou účast, rozhodováním patřícím do samostatné působnosti obce, které je vyhrazeno zastupitelstvu (shodně odborná literatura [anonymizováno], J., [příjmení], S. in [anonymizováno], J., [jméno], L., [příjmení], J., [příjmení], S. zákon o obcích). I pro osobu zmocněnou obcí k zastupování na valné hromadě společnosti platí, že je oprávněna udělit další plnou moc k zastupování (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2133/2013). S ohledem na shora uvedené lze shrnout, že zastupitelstvo obce, při svém jednání konaném dne 11. 9. 2019 schválilo vložení nepeněžitého vkladu do základního kapitálu žalované, který byl přestavován vkladem nemovitých věci z majetku žalobkyně, a to pozemků původně zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. Vrchlěbá, mj. i shora uvedeného pozemku, který je předmětem tohoto řízení a delegovalo starostu k úkonům s tím souvisejícím. Starosta obce tak byl povinen vykonat vše, aby bylo naplněno rozhodnutí zastupitelstva obce a to i bez ohledu na skutečnost, že jednotlivé úkony starosty zde nejsou s ohledem na celý proces vkladu nemovitostí do obchodních korporací detailně popsány. Soud proto ani v těchto částech neshledal tvrzenou neplatnost právního jednání žalobkyně za opodstatněnou.

24. S ohledem a shora uvedené důvody soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je ve výroku I. uvedeno.

25. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované v celkové výši 12 342 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: odměnou 9 300 Kč za 3 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 22. 9. 2022), přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 50 000 Kč stanovené dle § 9 odst. 4 písm. b) AT sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 3 100 Kč, soud nemohl přiznat odměnu za další dva úkony právní služby, a to další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 9. 6. 2022 a dne 17. 6. 2022, neboť tyto úkony nebyly soudu ničím doloženy, odměnou za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a náhradou za DPH ve výši 21 % ze shora uvedených položek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 142 Kč.

26. O povinnosti žalobkyně zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalobkyni tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.