11 C 131/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 104 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 104 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 000 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 17. 1. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 104 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 21. 10. 2021 na jeho žádost z téhož dne spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z kopie jeho občanského průkazu a platbou ve výši 1 Kč zaslanou žalovaným z jeho účtu na účet žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalovaného 27 240 Kč a výše měsíčních výdajů 5 576 Kč za bydlení a energie a 5 764 Kč za osobní výdaje. Žalobkyně žalovaného negativně lustrovala v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku a úvěrovou zprávu ověřila v registru úvěrů REPI, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný neměl jiných úvěrových závazků. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč ve lhůtě splatnosti 23. 11. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ač byl žalobkyní o zaplacení dvakrát upomenut. Upomínky byly zpoplatněny částkou 450 Kč, resp. 650 Kč. V souvislosti s předáním pohledávky k inkasnímu řízení inkasní agentuře byla žalovanému účtována náhrada nákladů dle čl. 7 smlouvy ve výši 1 500 Kč. V důsledku nesplnění smluvních povinností byla žalovanému účtována smluvní pokuta dle čl. 7 a 7.3 smlouvy ve výši 900 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 1. 12. 2021.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 21. 10. 2021 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 39 % ročně a jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, a to do 30 dnů od poskytnutí peněžních prostředků (čl. 4 a 5.1 smlouvy). Z čl. 7 smlouvy o úvěru soud ověřil, že účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 15 % z jistiny za porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, konkrétně povinnosti předložit potvrzení o zaměstnání a potvrzení o hlášení k trvalému pobytu a že proti němu nejsou vedena žádná soudní řízení. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy o právech a povinnostech vyplývajících ze smlouvy informován (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 10. 2021, předsmluvní informace). Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie jeho občanského průkazu (kopie občanského průkazu žalovaného). Dne 21. 10. 2021 žalobkyně zaslala žalovanému obnos 3 000 Kč na účet, z nějž žalovaný zaslal žalobkyni potvrzující platbu ve výši 1 Kč (potvrzení o platbě). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně ohledně úhrady jeho závazků ze smlouvy, tedy že ve lhůtě splatnosti a ani poté neuhradil ničeho. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně ohledně povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu, tedy že za porušení smluvních povinností byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši 2 x 450 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když především zjistila, že měsíční průměrný příjem žalovaného za měsíce červen a červenec 2021 činil 27 240 Kč a není proti žalovanému vedena žádná exekuce. Od příjmu žalovaného odečetla žalobkyně náklady žalovaného na bydlení a energie a jeho osobní výdaje, čímž dospěla k použitelným prostředkům na splátku úvěru 15 900 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost (výplatní pásky za měsíce 6,7/ 2021, výpis z centrální evidence exekucí a úvěrová zpráva). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení jeho dluhu. Za zaslané upomínky a předání pohledávky po splatnosti k vymáhání inkasní agentuře byly žalobkyní žalovanému účtovány poplatky ve výši 450 Kč, 650 Kč a 1 500 Kč. S výší nákladů spojených s uplatněním pohledávky byl žalovaný srozuměn, jejich výše byla uvedena v čl. 7 smlouvy o úvěru (upomínky ze dne 1. 12. 2021, 14. 12. 2021 a 27. 12. 2021 včetně podacích lístků z týchž dnů, rozpis účelně vynaložených nákladů na upomínání a smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 10. 2021).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 3 000 Kč skutečně poskytla, avšak žalovaný ji žalobkyni nevrátil a sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč neuhradil, pročež mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni poplatky za zaslané upomínky a za vymáhání dluhu po splatnosti v celkové výši 2 600 Kč. V důsledku porušení svých smluvních povinnosti byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni též sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 x 450 Kč Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. a s její výší byl žalovaný smlouvou seznámen. Rovněž s výší nákladů spojených s uplatněním pohledávky byl žalovaný smlouvou seznámen, žalobkyně předloženými důkazy bezpečně prokázala, že žalovaného vyzývala k zaplacení jeho dluhu a náklady jí tak skutečně vznikly. Poplatek za poskytnutí úvěru zahrnoval sjednaný úrok a náklady žalobkyně na poskytnutí úvěru. Zahrnutí úroku do poplatku za poskytnutí úvěru a úhrada poplatku za poskytnutí úvěru je ujednáním v rámci úvěrové smlouvy zcela obvyklým, a výší poplatku byl žalovaný žalobkyní náležitě seznámen. Žalovaný stále žalobkyni tedy dluží celkovou částku 7 104 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve I. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 400 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku.

9. Třídenní lhůta ke splnění povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.