11 C 151/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 70 057 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částkya) , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ab) , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, , která byla na výzvu soudu doplněna podáním doručeným soudu dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplacené smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného ohledně jeho majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, tyto skutečnosti jsou zachyceny v zákaznické kartě. Právní předchůdce žalobkyně ověřil majetkovou situaci z pracovní smlouvy a oznámením ČSSZ. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, , jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s částkou , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku v 18měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni , datum, činila dlužná jistina částku , částka, a dlužný poplatek , částka, . Žalovaný na danou pohledávku uhradil celkem , částka, . Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalobkyně má dále za žalovaným pohledávku ze smlouvy o úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ), na základě smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného ohledně jeho majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, tyto skutečnosti jsou zachyceny v zákaznické kartě. Právní předchůdce žalobkyně ověřil majetkovou situaci z pracovní smlouvy a oznámením ČSSZ. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s částkou , částka, , která představuje kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , s úroku sazbou ve výši 15 % ročně, částku , částka, jako odměnu za zpracování v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni , datum, činila dlužná jistina , částka, a dlužný poplatek , částka, . Žalovaný uhradil na danou pohledávku na splátkách částku , částka, . Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, č. , hodnota, vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, , která představuje kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , s úroku sazbou ve výši 15 % ročně a částku , částka, jako odměnu za zpracování v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně, RPSN 98,80 %. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, z nichž soud naznal bližší informace o poskytnuté zápůjčce a podmínkách poskytnutí (smlouva o zápůjčce ze dne , datum, č. , hodnota, , smluvní podmínky).

7. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal o úvěr ve výši , částka, , uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije v u rodičů, pracuje jako operátor výroby, s čistým příjmem , částka, , ostatní neurčené příjmy má , částka, měsíčně, výdaje žalovaného byly ve výši , částka, , výdaje na interní splátky , částka, , výdaje na externí splátky , částka, (zákaznická karta ze dne , datum, ).

8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, č. , hodnota, vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , a to v pravidelných 18měsíčních splátkách po , částka, Kč, poslední splátka , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně, RPSN 145,55 %. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, z nichž soud naznal bližší informace o poskytnuté zápůjčce a podmínkách poskytnutí (smlouva o zápůjčce ze dne , datum, č. , hodnota, , smluvní podmínky).

9. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal o úvěr ve výši , částka, , uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije v u rodičů, pracuje jako operátor výroby na plný úvazek, s čistým příjmem , částka, , výdaje žalovaného byly ve výši , částka, , výdaje na externí splátky , částka, , interní výdaje 4 734 (zákaznická karta ze dne , datum, ).

10. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný zaplatil na splátkách jistiny částku , částka, a ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný zaplatil na splátkách jistiny částku , částka, (tabulka umoření).

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě).

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, podáním zaslaným žalovanému dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).

13. Žalovaný byla k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne, žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, (předžalobní upomínka ze dne , Datum narození advokáta, včetně podacího lístku).

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:

15. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , a to v pravidelných 18měsíčních splátkách po , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil na jistinu částku v celkové výši , částka, .

16. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, , která představuje kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , s úroku sazbou ve výši 15 % ročně a částku , částka, jako odměnu za zpracování v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradila na jistinu částku v celkové výši , částka, .

17. Na žalobkyni byly platně postoupeny pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , které byly uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně.

18. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

19. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

31. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

32. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

33. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

34. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

35. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

36. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala jeho měsíční příjmy a výdaje, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že zkoumala výdaje žalovaného, nezkoumala výdaje žalovaného na bydlení například doložením prohlášení rodičů o úhradě nájemného, ani zda má výdaje na splácení ostatních úvěrů, kdy žalovaný měl alespoň jeden předchozí závazek, například výpisem z účtu žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v základních databázích SOLUS, NRKI, BRKI. Žalobkyně ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v centrální evidenci exekucí. Neprokázala, že by provedla lustraci v insolvenčním rejstříku. Právní předchůdkyně žalobkyně se pouze spolehla na tvrzení žalovaného, poskytnuté údaje nijak neověřovala. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

37. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, . Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, , ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

38. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka zápůjčky nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto jsou smlouvy o zápůjčce neplatné; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou , částka, u smlouvy č. , hodnota, , která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil na jistině úvěru (, částka, ). Bezdůvodné obohacení žalovaného u smlouvy č. , hodnota, představuje , částka, , tedy rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (, částka, ) a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil na jistině úvěru (, částka, ). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byla žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do , datum, , to žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (, datum, ).

39. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyly platně uzavřeny smlouvy o zápůjčce včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do částky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši , částka, , úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož ve věci měl větší úspěch žalovaný, které však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

41. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.