11 C 169/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 178 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 178 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 178 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 4. 3. 2022 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] uzavřené žalovanou a žalobkyní dne 10. 9. 2009. Žalobkyně zapůjčila žalované zdarma svá zařízení: [anonymizována čtyři slova] v hodnotě 1 859,41 Kč, satelitní držák v hodnotě 144 Kč a přívodní kabely v hodnotě 174,59 Kč. Dne 1. 10. 2021 žalobkyně z důvodu prodlení žalované s úhradou faktur za poskytované služby smluvní vztah ukončila a žalované tak vznikla povinnost poskytnutá zařízení vrátit, což plyne z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (článek Trvání smlouvy, odst. 10), což však žalovaná neučinila. Škoda, která žalobkyni nevrácením uvedených zařízení vznikla, je představována jejich hodnotou. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí dne 6. 1. 2022. Žalobkyně požaduje též přiznat zákonný úrok z prodlení z žalované částky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

4. Žalobkyně uzavřela se žalovanou, v rámci podnikatelské činnosti žalované, dne 10. 9. 2009 smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované zřídit a poskytovat telekomunikační služby a žalovaná se zavázala za ně zaplatit sjednanou cenu. Dne 27. 8. 2014 žalobkyně žalované v souladu s technickou specifikací ze dne 27. 8. 2014 instalovala zařízení [anonymizována čtyři slova] včetně držáku a přívodních kabelů a žalovaná svým podpisem na předávacím protokolu [číslo] potvrdila převzetí těchto zařízení. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že byla seznámena s obsahem Všeobecných obchodních podmínek a technické specifikace. Dle technické specifikace byla smlouva sjednána na dobu určitou 24 měsíců s výpovědní lhůtou 3 měsíců (prokázáno smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] technickou specifikací a předávacím protokolem ze dne 27. 8. 2014).

5. Žalobkyně zakoupila od svého dodavatele zařízení [anonymizována čtyři slova] za cenu 1 859,41 Kč včetně DPH a dále satelitní držák a přívodní kabel v délce 305 metrů za cenu 2 440 Kč (prokázáno fakturou [variabilní symbol] ze dne 20. 8. 2015 a fakturou [variabilní symbol] ze dne 21. 7. 2014).

6. Podle odstavce 10 článku trvání smlouvy Všeobecných obchodních podmínek byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni bez zbytečného odkladu zařízení poskytnutá jí žalobkyně za účelem poskytování služeb, která byla ve vlastnictví žalobkyně (prokázáno Všeobecnými obchodními podmínkami).

7. Dopisem datovaným 1. 10. 2021 a odeslaným žalované téhož dne žalobkyně vypověděla smlouvu žalované [číslo] pro neuhrazení jejích závazků. Současně žalobkyně žalovanou vyzvala k umožnění deinstalace zapůjčených zařízení a upozornila ji na povinnost zaplatit hodnotu zapůjčených zařízení 2 178 Kč v případě, že žalovaná žalobkyni neumožní deinstalaci zapůjčených zařízení (prokázáno výpovědí smlouvy ze dne 1. 10. 2021 včetně podacího archu).

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění její povinnosti do 18. 1. 2022 dopisem ze dne 4. 1. 2022 odeslaným na adresu sídla žalované dne 6. 1. 2022 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2022 včetně podacího archu).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Smlouva o poskytování telekomunikačních služeb byla uzavřena dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

11. Dle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

12. Dle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

13. Žalobkyně na základě smlouvy instalovala u žalované koncové zařízení a žalovaná podpisem předávacího protokolu potvrdila převzetí tohoto zařízení. Žalovaná byla oprávněna přenechané zařízení bezplatně užívat, po ukončení smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb byla žalovaná povinna tato zařízení žalobkyni vrátit. Závazkový vztah účastníků v této části vznikl přenecháním zařízení do užívání a řídil se § 2193 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.). S ohledem na to, že žalobkyně pro chování žalované smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb předčasně ukončila, vznikla žalované povinnost vrátit instalované koncové zařízení. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že nehradila ceny za poskytované služby, pročež došlo k předčasnému ukončení smlouvy, a tím že nevrátila žalobkyni koncové zařízení a odpovídá tím za škodu takto vzniklou dle § 2913 o. z. Škoda představuje skutečnou škodu, tj. to, o co se zmenšil majetek žalobkyně v důsledku nevrácení zařízení. Při určení výše škody na věci soud vycházel z ceny nevráceného zařízení.

14. V návaznosti na výše uvedené soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu a uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku 2 178 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaná se ocitla v prodlení se zaplaceným částky 2 178 Kč dne 19. 1. 2022, tj. den poté, co byla dle výzvy ze dne 4. 1. 2022 povinna tuto částku žalobkyni zaplatit.

15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 368 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a náhradě za zastoupení advokátem, která je tvořena: -) částkou 500 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1, 2 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT), tj. částkou 300 -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 168 Kč.

16. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.