11 C 188/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: AvaFin Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 30 090 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který jí žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru, kterou spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely za pomoci prostředků komunikace na dálku dne datum, a jejího dodatku, který žalovaná s žalobkyní uzavřely téhož dne. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě dat získaných prostřednictvím aplikace Kontomatik o účtu žalované, z nějž zjistila výši měsíčního příjmu žalované částka a výši jejích měsíčních výdajů částka, a lustrací žalované v databázích CRIF (NRKI, BRKI, REPI), SOLUS, jméno FO, CEE, insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných občanských průkazů. Žalobkyně poté žalované poskytla celkovou částku částka. Žalovaná byla povinna dle smlouvy žalobkyni splatit úvěr ve sjednaných splátkách, neuhradila však ničeho a ocitla se v prodlení se splátkou splatnou již dne datum. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek došlo dle smlouvy k zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobkyně požaduje po žalované dále zaplacení smluvní pokuty, kterou byla žalovaná povinna platit žalobkyni dle čl. VI. Smlouvy za každý dne prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky, a která za období od datum do datum činí částka, a náklady na vymáhání ve výši částka. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Jednání konaného ve věci se ani žalobkyně, po řádné omluvě, ani žalovaná, bez omluvy, neúčastnily. Účastnice byly řádně předvolány, odročení jednání nežádaly, soud proto věc dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

5. Žalobkyně (pod názvem právnická osoba) a žalovaná uzavřely dne datum za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s limitem částka a žalovaná se zavázal splácet žalobkyni v měsíčních splátkách úrok ve výši 39,99 % měsíčně se splatností každého 14. dne v měsíci a vrátit jistinu ke dni ukončení smlouvy. Dodatkem ke smlouvě uzavřeným téhož dne sjednaly žalobkyně a žalovaná navýšení limitu úvěru na částka (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum včetně dodatku ke smlouvě o navýšení limitu úvěru).

6. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků, upravující i výši nákladů na vymáhání (sazebník poplatků).

7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu a rodného listu. Prostřednictvím aplikace Kontomatik ověřila žalobkyně transakce na účtu žalované č. hodnota za období předcházející uzavření smlouvy, z nichž bylo zjistitelné, že měsíční příjem žalované tvoří rodičovský příspěvek částka. Příjem žalované pokrýval její měsíční platby, přičemž na účet žalované byly navíc připisovány platby od fyzických osob, kterým žalovaná naopak platby v obdobné výši zasílala. Dle interních záznamů žalobkyně provedla lustraci žalované v databázích CRIF, jméno FO, Cribis, Creditair, databázi dokladů, SOLUS a v databázích justice s negativním výsledkem (doklady o ověření úvěruschopnosti žalované).

8. Proces uzavření smlouvy včetně prověření úvěruschopnosti žalované proběhl dle návodu předepsaného žalobkyní (proces žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta).

9. Žalobkyně prvotně schválila žalované úvěr ve výši částka (informace o schválení úvěru).

10. Žalobkyně vyplatila na účet žalované č. č. účtu dne datum postupně částky částka a částka (doklady o vyplacení úvěrů žalované včetně potvrzení o provedených platbách, potvrzení o platbách, výpis interního systému žalobkyně).

11. Dopisem ze dne datum odeslaným žalované téhož dne žalobkyně úvěr k tomuto dni úvěr zesplatnila (oznámení o zesplatnění včetně potvrzení).

12. Dopisem ze dne datum odeslaným datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení jejího dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy (předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

13. Na základě skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

14. Ž žalobkyně poskytla žalované na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru částky částka a částka. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho, až byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky.

15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

16. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Žalobkyně v daném případě však nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, když sice zjistila příjmy žalované a jejich plátce, nezjistila však výdaje žalované, zejména jejich výši a strukturu. Žalobkyně tak nevěděla, jaké částky vynakládá žalovaná na zajištění svých základních potřeb, tedy na bydlení, jídlo, léky, dopravu, přičemž bylo ze zdroje jejího příjmu zřejmé, že žalovaná má minimálně jednu vyživovací povinnost. Zároveň pouhé interní záznamy žalobkyně o tom, do jakých databází ohledně osoby žalované nahlédla, nejsou s to prokázat, že žalobkyně tyto lustrace skutečně provedla. Žalobkyně tak před poskytnutím úvěru nemohla dostatečně poznat skutečnou finanční situaci žalované a tedy, zda je v jejích možnostech úvěr skutečně splácet. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru.

26. Pokud žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., nemůže soud jinak než v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledat smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka částka, jako neplatnou. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši částka, kterou žalobkyně žalované poskytla a žalovaná ji doposud nevrátila. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky částka i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od datum, tj. ode dne následujícího po 7. dni od odeslání předžalobní upomínky, do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Jelikož smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu co do zbytku žalovaných částek včetně příslušenství zamítnout, jak je ve výroku II. uvedeno.

28. Pro úplnost soud dodává, že účastníce se svojí neúčastí na jednání dne datum samy dobrovolně vzdaly možnosti být řádně poučeny dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučeny dle ust. § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalované) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. K tomu soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. adresa : právnická osoba. Beck, 2009, s. 831, 832).

29. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 66,5 % a žalovaná ze 33,5 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 33 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka a v odměně advokáta, která je tvořena: - dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), odměnou ve výši částka za tři úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.), a - dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. náhradou hotových výdajů ve výši částka za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby po částka. Poměrná část nákladů ve výši 33 % činí po zaokrouhlení částku částka. Aplikace § 14b a. t. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokátka žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

30. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (nařízení exekuce).