11 C 203/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení smluvní pokuty 4 558 151 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smluvní pokuty. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor (dále také jako „podnájemní smlouva“). Předmětem podnájemní smlouvy byl podnájem průmyslového objektu a manipulační plochy skládající se z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Podnájemní vztah zanikl dne datum. Shora uvedená manipulační plocha nebyla určena a kolaudována pro skladování jakéhokoliv materiálu, o tomto byla žalovaná informována v předávacím protokolu dne datum. Žalovaná však v daném místě uskladňovala soustavně palety s hořlavým materiálem, na tuto skutečnost byla upozorněna na schůzce dne datum, z této schůze je ostatně i zápis, ve kterém je předmětná skutečnost uvedena. V místě skladování palet došlo dne datum k požáru. Žalovaná soustavně porušovala ujednání smlouvy (čl. 5 odst. 5.1) a zákonná ustanovení o požární ochraně. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každý den, ve kterém budou povinnosti žalované porušovány. Žalobce uplatňuje nárok na smluvní pokutu za období od datum do datum tedy 547 dní, což při denní sazbě částka činí částku částka. Žalovaná byla dne datum vyzvána k úhradě smluvní pokuty. Námitka žalované, že k podepsání předávacího protokolu nedošlo, je lichá, takovýto typ dokumentu se v podobných případech běžně užívá. Předávací protokol smlouvu nemění, jen zdůraznil, že zpevněné venkovní plochy v areálu nejsou určeny ke skladování. Případná absence předávacího protokolu nemá vliv na samotný nárok uplatňovaný touto žalobou. V samotné smlouvě není stanoveno, že porušování povinností z ní plynoucí musí být žalované písemně vytknuto. Porušování povinností ze strany žalované bylo opakovaně prokázáno. Samotné porušení žalobce spatřuje v tom, že žalovaná skladovala hořlavý materiál na manipulační ploše a dále, že byl skladován v nedostatečné vzdálenosti od budov. Porušení povinností ostatně konstatoval i zdejší soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, uvedla, že u předmětné manipulační plochy v souladu se zápisem v katastru nemovitostí a vyhlášky č. 357/2013 Sb., není nikde stanoveno, že by tato plocha nebyla určena ke skladování. O této skutečnosti plynoucí z kolaudačního rozhodnutí nebyla žalovaná žalobcem informována. V dané smlouvě bylo uvedeno, že podnájemce se zavazuje využívat předmětné nemovité věci ke své podnikatelské činnosti, mimo jiné i skladování. Samotný předávací protokol nemůže měnit obsah smlouvy, samotný protokol se jeví jako nepravý dokument. Žalovaná nebyla nikdy vyzvána k odstranění palet písemným způsobem. Zápis ze schůze ze dne datum není pravým dokumentem, tento dokument nebyl žalovanou podepsán a ke schůzce nedošlo. Zaměstnanec žalované, který měl zápis ze schůzky podepsat, nebyl se zaměstnancem žalobce v předmětné době v kontaktu. Kdyby však byl zápis pravý, tak by nemohl být výzvou ve smyslu čl. 5.7 podnájemní smlouvy. Samotný zápis odkazuje na zákaz skladování v souladu se smlouvou, avšak smlouva takové ujednání neobsahuje. Předmětné schůzky se navíc měly účastnit osoby, které nejsou statutáry žalobce ani žalované, nemůže se tak jednat o relevantní písemnou výzvu. Žalobce žalovanou nevyzval k odstranění palet ani jiným způsobem, dle předmětného ustanovení smlouvy o nájmu nebytových prostor však může uplatňovat nárok na smluvní pokutu pouze v případě, že k takové výzvě dojde a žalovaná ve stanovené přiměřené lhůtě nedostatky neodstraní. Žalovaná dále uvedla, že žalobce věděl o skladování palet na manipulační ploše, kdy v souvislosti s tímto skladováním požadoval vyšší nájemné. Ohledně výše nájemného nakonec došlo k dohodě mezi stranami, nárok žalobce je však v rozporu s dobrými mravy, neboť se domáhá něčeho, co sám schválil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Žalobce i žalovaná jsou právnickými osobami, žalobce s předmětem podnikání mj. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, žalovaná mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zahrnující velkoobchod a maloobchod a výrobu plastových a pryžových výrobků (nesporná tvrzení).

5. Žalobce s žalovanou uzavřeli dle datum podnájemní smlouvu na užívání nebytových prostor, a to průmyslového objektu a manipulační plochy skládající se z pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku č. st. Anonymizováno jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, přičemž žalobce měl tento objekt v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené se společností právnická osoba. K podnájemní smlouvě byly uzavřeny dodatky, kterými došlo ke změně výše podnájmu a doba pronájmu byla prodloužena do datum, kdy podnájem byl k tomuto dni ukončen (nesporná tvrzení).

6. Předmět podnájmu zahrnoval pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno Anonymizováno v katastrálním území adresa včetně přilehlé zpevněné plochy, odstavné plochy a komunikace (čl. 1.1. a 2.1 podnájemní smlouvy včetně dodatků č. l. 6-11). Dle článku 5 odst. 1 byl podnájemce oprávněn předmět nájmu užívat podle smlouvy po dobu trvání podnájemního vztahu. Odpovídal přitom za dodržování obecně platných předpisů (včetně protipožární ochrany) a dodržování bezpečnostních pravidel včetně zabezpečení objektu proti vniknutí (čl. 5.1 podnájemní smlouvy). V čl. 5.7 ve znění dodatku č. hodnota byla mezi stranami upravena smluvní pokuta, a to tak, že nebude-li podnájemce plnit své povinnosti stanovené touto smlouvou a obecně zákonem, má nájemce právo (nedojde-li k nápravě v přiměřené lhůtě poskytnuté nájemcem podnájemci v písemné výzvě) účtovat smluvní pokutu ve výši částka za každý den porušení povinností podnájemce počínaje prvním dnem po uplynutí přiměřené lhůty k nápravě (čl. 5.7 podnájemní smlouvy). Dodatkem č. hodnota ze dne datum bylo mezi stranami ujednáno, že smluvní vztah mezi účastníky se řídí v souladu s § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o.z.“) od datum tímto zákonem, přičemž před zákonnými ustanoveními o nájmu nebytových prostor měla přednost smluvní úprava práv a povinností (dodatek č. hodnota k podnájemní smlouvě).

7. Předmětem předání žalované dle podnájemní smlouvy o podnájmu nebytových prostor byl halový objekt včetně administrativní budovy se sociálním zařízením č. p. Anonymizováno na st. p. Anonymizováno a dále areálové přilehlé zpevněné plochy, odstavné plochy a komunikace. O možnostech využití těchto věcí zde nebylo nic stanoveno (předávací protokol ze dne datum č.l. 14).

8. Žalovaná v průběhu podnájemního vztahu skladovala na venkovní manipulační ploše palety s materiálem (nesporná tvrzení, svědecká výpověď pana jméno FO a pana jméno FO).

9. V prosinci 2014 probíhala mezi účastníky komunikace v souvislosti s prodloužením doby nájemní smlouvy s tím, že s ohledem na skutečnost, že žalovaná využívá venkovní plochu shora uvedeného podnájmu ke skladování, vznikl žalobci náklad na opravu těchto ploch v částce cca 1 mil. korun, žalobce navrhoval prodloužení podnájemní smlouvy na tři roky s tím, že měsíční nájemné by činilo částka a částka byl byla částka na umoření nákladů na opravu a údržbu pronajatých ploch, a nebo na 5 let s tím, že měsíční částka by činila částka a již by zahrnovala i opravu a údržbu zpevněných ploch, kterou by pak zajišťoval žalobce (emailová komunikace mezi účastníky ze dne 1. - datum č.l. 56).

10. Dne datum proběhla mezi účastníky osobní schůzka za účasti zaměstnance žalobce pana jméno FO, manažera pro údržbu a správu nemovitostí a zaměstnance žalované pana jméno FO v té době vedoucího skladu předmětných nebytových prostor, při příležitosti rekonstrukce předmětu podnájmu (svědecká výpověď pana jméno FO a pana jméno FO). Na skladování palet byla žalovaná žalobcem upozorněna ústně, rovněž při příležitosti této schůzky, z níž byl vyhotoven i písemný zápis s tím, že bylo konstatováno, že plocha není dle smlouvy určena k jakémukoliv skladování, zápis neobsahuje žádnou lhůtu k nápravě závadného stavu (svědecká výpověď pana jméno FO a pana jméno FO, zápis ze schůzky ze dne datum). Jinou písemnou stížnost na venkovní skladování materiálu v předmětu podnájmu žalovaná neobdržela (čestné prohlášení jméno FO – zaměstnance žalované v oblasti přímého nákupu č.l. 48 a čestné prohlášení jméno FO - zaměstnance žalované pro oblast pronájmu budov č.l. 51, svědecká výpověď pana jméno FO).

11. Dne datum vypukl v prostorách palet umístěných na venkovní manipulační ploše požár, který se rozšířil na přilehlé halové objekty – halový objekt situovaný na pozemcích původně parc. č. hodnota a parc. č. hodnota (nově parc. č. hodnota, 770) v k. ú. adresa zapsaný na LV č. hodnota ve vlastnictví společnosti právnická osoba (označení objektu jako H2 a H2A), které jsou předmětem řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka a následně na halový objekt označený jako H1 ve vlastnictví žalobce, který je předmětem řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka (nesporná tvrzení).

12. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o podnájmu dopisem ze dne datum u žalované, která dosud ničeho neuhradila (nesporná tvrzení).

13. Z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ze dne datum soud zjistil, že k požáru došlo na adrese adresa ve skladové a výrobní hale UNO dne datum cca v 20:

20. K určení místa vzniku požáru posloužil kamerový záznam a odborný odhad vyšetřovatele požáru (odborné vyjádření HZS).

14. Z provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu.

15. Na základě podnájemní smlouvy ze dne datum byla žalovaná oprávněna užívat nebytových prostor, a to průmyslový objekt a manipulační plochu skládající se z pozemku parc. č. 366/1 a pozemku č. st. 101, jehož součástí je budova č. p. 288, vše v katastrálním území adresa, a to včetně přilehlé zpevněné plochy, odstavné plochy a komunikace. Žalovaná přitom odpovídal za dodržování obecně platných předpisů (včetně protipožární ochrany) a dodržování bezpečnostních pravidel včetně zabezpečení objektu proti vniknutí. Současně byla mezi stranami upravena smluvní pokuta, a to tak, že nebude-li podnájemce plnit své povinnosti stanovené touto smlouvou a obecně zákonem, má nájemce právo (nedojde-li k nápravě v přiměřené lhůtě poskytnuté nájemcem podnájemci v písemné výzvě) účtovat smluvní pokutu ve výši částka za každý den porušení povinností podnájemce počínaje prvním dnem po uplynutí přiměřené lhůty k nápravě. Žalovaná v průběhu podnájemního vztahu skladovala na venkovní manipulační ploše palety s hořlavým materiálem. V prosinci 2014 se strany dohodly na prodloužení podnájemní smlouvy na 5 let za měsíční nájemné částka s tím, že tato částky již zahrnovala i opravu a údržbu zpevněných ploch, které žalovaná užívala ke skladování, kdy opravu a údržbu zajišťoval žalobce. Dne datum proběhla mezi účastníky osobní schůzka za účasti zaměstnance žalobce pana jméno FO, manažera pro údržbu a správu nemovitostí a zaměstnance žalované pana jméno FO, v té době vedoucího skladu předmětných nebytových prostor, při příležitosti rekonstrukce předmětu podnájmu. Na této schůzce byla žalovaná žalobcem upozorněna jednak ústně, a současně byl z této schůzky vyhotoven písemný zápis, v němž je konstatováno, že plocha není dle smlouvy určena k jakémukoliv skladování, zápis neobsahuje žádnou lhůtu k nápravě závadného stavu. Dne datum vypukl v prostorách palet umístěných na venkovní manipulační ploše v objektu, který měla žalovaná v podnájmu, požár. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o podnájmu dopisem ze dne datum u žalované, která dosud ničeho neuhradila.

16. Po právní stránce soud posoudil danou věc v souladu s ujednáním stran dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

17. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle § 2215 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

19. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

20. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

22. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. K tomuto ustanovení je třeba zmínit i komentářovou literaturu, která říká, že strany právního jednání si mohou sjednat formu, jakou vůči sobě budou činit právní jednání. Ujednání o formě se může týkat jak jejich dvoustranného (vícestranného) právního jednání, tak právních jednání jednostranných, může se týkat všech jednání nebo některých, popř. i jen částí těchto jednání. Ve vztahu ke sjednání formy jsou strany omezeny v zásadě pouze zákonem, přičemž nemohou sjednat formu méně přísnou, než zákon pro konkrétní právní jednání vyžaduje (BERAN, Vladimír. § 559 [Volba formy]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2023, marg. č. hodnota.).

23. Podle ust. § 574 o. z. je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

24. Podle ust. § 582 odst. 1 věty první není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí a odst. 2 věty první není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno.

25. Podle ust. § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

26. V daném případě v řízení vyplynulo, že mezi stranami byla dne datum uzavřena podnájemní smlouva na užívání průmyslového objektu a manipulační plochy, včetně přilehlé zpevněné plochy, odstavné plochy a komunikace, sloužící k podnikání ve smyslu § 2302 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2215 odst. 1 o. z., který se žalovaná zavázala užívat ke své podnikatelské činnosti, zahrnující mj. výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zahrnující velkoobchod a maloobchod a výrobu plastových a pryžových výrobků. Po celou dobu podnájemního vztahu, který byl ukončen ke dni datum, žalovaná skladovala na venkovní manipulační ploše palety s plastovým materiálem, o čemž nebylo v řízení sporu a rovněž se tato skutečnost odrazila ve výši nájemného, které bylo v prosinci 2014 sjednáno při příležitosti prodloužení smlouvy s ohledem na potřebu údržby a opravy ploch na kterých žalovaná palety skladovala. Součástí podnájemní smlouvy bylo v č. l. 5.7 ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 odst. 1 o.z., dle které bylo stanoveno, že nebude-li podnájemce plnit své povinnosti stanovené smlouvou a obecně zákonem, má nájemce právo účtovat smluvní pokutu ve výši částka denně, počínaje prvním dnem po uplynutí přiměřené lhůty k nápravě. Lhůta měla být poskytována v písemné výzvě. V daném případě si tedy strany pro toto právní jednání sjednaly písemnou formu ve smyslu § 559 o. z., tedy žalobce měl písemně vyzvat žalovanou k nápravě a určit jí k tomu lhůtu. Žalobce splnění této své povinnosti opíral pouze o zápis ze schůzky ze dne datum, která se mezi účastníky sice uskutečnila, nicméně v něm je pouze konstatováno, že venkovní plocha není dle smlouvy určena k jakémukoliv skladování, výzvu k nápravě ani přiměřenou lhůtu již zápis neobsahuje. K ústním výzvám vzhledem k ujednání stran a vznesené námitce relativní neplatnosti žalovanou v tomto řízení nelze přihlížet, neboť tímto způsobem nemohlo dojít ke zhojení nedostatku formy dle ust. § 582 odst. 1 o. z. Soud má tedy za to, že za situace, kdy žalobce nesplnil podmínky sjednané mezi stranami v podnájemní smlouvě týkající se uplatnění smluvní pokuty a současně po celou dobu trvání podnájemního vztahu, tj. téměř 13 let, skladování palet na venkovním prostranství toleruje bez adekvátního zásahu a současně tuto skutečnost promítne do výše nájemného za podnájem, nelze žalobci nárok na smluvní pokutu přiznat. Nelze rovněž pominout skutečnost, že k uplatnění smluvní pokuty došlo ze strany žalobce až v červnu 2023, tedy rok po ukončení nájemního vztahu a zároveň až poté, co v předmětném areálu vypukl požár, zatím co do té doby, tedy ani po jednání v roce 2018 žalobce žádnou smluvní pokutu neuplatňoval, naopak, smluvní vztah mezi účastníky dále trval za sjednaných podmínek, aniž by žalobce čehokoliv na žalované požadoval. Takový rozpor v chování žalobce lze považovat za zneužití práva dle ust. § 8 o. z., které pak nemůže požívat ochrany (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

27. S ohledem na všechny shora uvedené důvody soud proto žalobu zamítl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

28. Výrok II. o nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož byla žalovaná ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalované v celkové výši částka spočívají v odměně advokáta, která je tvořena:  částkou částka, tj. odměnou za 7 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále pouze jako „AT“) po částka, vycházející z tarifní hodnoty ve výši částka (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum a ze dne datum, účast na jednání dne datum a datum přesahující dvě hodiny); soud nepřiznal žalované odměnu za vyjádření ze dne datum, neboť se jednalo pouze o sdělení kontaktních údajů navrženého svědka a za takový úkon zástupci odměna dle AT nepřísluší),  odměnou advokáta za 7 paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 AT  a náhradou za DPH ve výši 21 % ze shora uvedených položek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka, přičemž cestovné žalovaná naúčtovala a ani soudu nedoložila.

29. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalobce povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalobci dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.