11 C 22/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení částky 214 166 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatila žalobkyni částku 214 166 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 214 166 Kč od 3. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 119 863,10 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem podaným k soudu dne 30. 1. 2020 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila shora uvedenou částku s příslušenstvím, které po upřesnění žalobního nároku žádala přiznat od 3. 3. 2019, z titulu smlouvy nazvané„ Rámcová smlouva o skladování“ uzavřené dne 2. 1. 2019, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované k užívání skladovou plochu včetně sociálního zařízení o celkové výměře 1 439 m2 ve skladovací hale na adrese [adresa], za sjednanou cenu 117 998 Kč a náklady na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně, přičemž žalovaná si tento skladovací prostor k pronájmu vybrala na webových stránkách [webová adresa] prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] Fakturou [číslo] ze dne 31. 1. 2019 se splatností dne 2. 3. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované za období od 3. 1. 2019 do 24. 2. 2019 nájemné za uvedenou skladovací plochu ve výši 214 166 Kč Nájemní smlouva byla neformálně ústní formou ukončena bývalým jednatelem žalované ke dni 24. 2. 2019. Žalovaná žalobkyni dopisem ze dne 7. 5. 2019 odmítla nájemné uhradit s tím, že uvedená smlouva je neplatná. Zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne 6. 8. 2019, na kterou však žalovaná nijak nereagovala.

2. Žalovaná s nárokem uplatněným žalobkyní nesouhlasila. Potvrdila, že dne 2. 1. 2019 došlo k podpisu smlouvy nazvané„ Rámcová smlouva o skladování,“ tuto smlouvu však žalovaná považuje za zdánlivé právní jednání, neboť z ní není patrné, o jakou smlouvu se jedná, jakou právní úpravou se řídí, není určitým způsobem definována skladovací plocha a tedy předmět nájemního vztahu a ani v ní nejsou vymezeny základní práva a povinnosti stran. Nadto z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že budova [adresa] v [obec] je administrativní budovou a není zde žádný sklad – hala, vlastníkem budovy pak není žalobkyně, ale jiná osoba, proto ani žalobkyně nemůže s touto nemovitostí nakládat. Žalobkyní navíc nebylo ze smlouvy nijak plněno, když skladovací prostor nebyl žalované nikdy předán a žalovaná tento prostor nikdy nevyužila. Žalovaná po odvolání svého bývalého jednatele provedla audit ve společnosti, kdy zjistila, že došlo k podpisu shora uvedené smlouvy, proto dne 7. 5. 2019 zaslala žalobkyni dopis, v němž se dovolávala neplatnosti smlouvy. Žalobkyni nemohlo vzniknout ani právo na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaná skladovací prostor nikdy neužívala.

3. Žalobkyně při jednání soudu dne 16. 9. 2020, doplnila, že na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalobkyní má budovu, v níž se nachází předmětná skladovací plocha, v nájmu. Ačkoliv tato skutečnost byla žalobkyní uplatněna až po koncentraci řízení jako reakce na námitky žalované uplatněné až v rámci lhůty, která byla účastníkům soudem poskytnuta k doplnění skutečností významných pro věc, má soud za to, že v daném případě je možné k ní přihlížet, neboť se jedná o situaci, na níž dopadají výjimky prolomení koncentrace řízení.

4. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne 18. 11. 2020, č.j. 11 C 22/2020-96 tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 214 166 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 3. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Současně byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 73 979,90 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Rozsudek byl k odvolání žalované usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2021, č.j. 19 Co 32/2021-118, zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze zdůraznil, že v daném případě k náležitému zjištění skutkového stavu věci je potřeba provést podrobnější dokazování než které dosud provedl soud prvního stupně. Soud prvního stupně náležitě nezjistil obsah uzavřené smlouvy ze dne 2. 1. 2019, když tento obsah přes provedené dokazování zůstal vnitřně rozporný a soud neobjasnil, jakou smlouvu chtěli účastníci uzavřít a na jakých náležitostech smlouvy se dohodli. Faktický obsah smlouvy nelze zjistit z jejího písemného znění, ale v úvahu přichází doplnění dokazování o zástupce účastníků, kteří smlouvu uzavírali, případně osob, které dohadování byly přítomny a které by měly najisto postavit, co mělo být obsahem uzavírané smlouvy. Teprve poté, pokud bude zjištěn obsah této smlouvy a bude zjištěno, že se nejedná o jednání nicotné ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., musí soud dospět k závěru, o jaký typ právního jednání se jedná a jaká práva a povinnosti mají účastníci na základě tohoto vztahu. Současně je potřeba, aby soud prvního stupně zvážil vznesenou námitku relativní neplatnosti žalované, tedy event. její uvedení v omyl v návaznosti na nezpochybnitelný obsah uzavírané smlouvy.

5. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutková zjištění:

6. Dne 28. 7. 2017 byla uzavřena smlouva o nájmu mezi [právnická osoba] a.s. jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem, předmětem smlouvy je budova bez č.p./č.e. stojící na parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří na [list vlastnictví], v k. ú. [obec] nacházející se v areálu na adrese [adresa žalobkyně], konkrétně sklad [číslo] o výměře 1439 m2, a to za dohodnuté nájemné ve výši 100 730 Kč měsíčně bez DPH, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 8. 2017 s možností zřízení dalšího užívacího práva třetí osobě (nájemní smlouva ze dne 28. 7. 2017, [list vlastnictví], předávací protokol ze dne 31. 12. 2018). Nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním předmětu nájmu jsou hrazeny na základě faktur vystavených pronajímatelem (nájemní smlouva ze dne 28. 7. 2017, faktura [číslo] včetně potvrzení o provedení transakce, faktura [číslo] včetně potvrzení o provedení transakce, faktura [číslo] včetně potvrzení o provedení transakce, faktura [číslo] včetně potvrzení o provedení transakce).

7. Žalobkyně shora uvedený skladovací prostor o výměře 1439 m2 nacházející se na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ skladovací plocha“) nabízela k užívání přes webový portál [webová adresa] (svědecký výslech [jméno] [příjmení], fotodokumentace), na základě této inzerce v listopadu roku 2018 projevila žalovaná zájem o možnost užívání skladovací plochy, kterou chtěla využít pro uložení svých výrobků, a pro další výrobu, resp. opravu poškozených výrobků, zástupci žalované proto objekt několikrát navštívili, zajišťovali technickou stránku věci, fungování veškeré elektroniky, včetně vjezdu vysokozdvižného vozíku na rampu, která se nachází u vchodu do skladovací plochy, umístění regálů a jeřábu potřebného pro výrobu (svědecký výslech Ing. [jméno] [příjmení], výslech Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], svědecký výslech [jméno] [příjmení]). Ukládání výrobků i jejich opravu měla zajišťovat žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců (svědecký výslech Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení]). Po celou dobu mohli zaměstnanci žalované do skladovacího prostoru volně vstupovat a měli k dispozici klíče (svědecký výslech Ing. [jméno] [příjmení], výslech Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], emailová korespondence z 10. 8. 2020). Žalobkyně za poskytnutí skladovací plochy očekávala úplatu za m2 ve výši 82 Kč a dále úhradu za energie (výslech Ing. [jméno] [příjmení], svědecký výslech [jméno] [příjmení]). Žalovaná měla zájem o skladovací plochu i z důvodu nízké ceny za její užívání a umístění plochu v blízkosti [právnická osoba], a tedy i možnosti dodávání výrobků přímo pro [právnická osoba], vlastnictví skladovací plochy účastníci nijak neřešili (výslech Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

8. K samotnému podpisu smlouvy, jejímž předmětem bylo poskytnutí skladovací plochy včetně sociálního zařízení, kuchyňky a kanceláře, k užívání, došlo dne 2. 1. 2019 mezi žalobkyní jednající jednatelem Ing. [jméno] [příjmení] a žalovanou jednající bývalým jednatelem Ing. [jméno] [příjmení] [jméno], [příjmení], výše úplaty za užívání činila částku 82 Kč za m2 a dále částku 3 000 Kč jako úhradu služeb, smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022 (smlouva nazvaná Rámcová smlouva o skladování ze dne 2. 1. 2019, fotodokumentace skladovacího prostoru, svědecký výslech Ing. [jméno] [příjmení], výslech Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], výslech Ing. [jméno] [příjmení]). K podpisu smlouvy došlo v prostorách žalované, přičemž žalovaná předala žalobkyni kopii smlouvy (svědecký výslech Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], svědecký výslech Ing. [jméno] [příjmení]). O uzavřené smlouvě byli při pravidelném týdenním jednání vedoucích pracovníku informováni bývalým jednatelem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [příjmení] všichni vedoucí jednotlivých úseků žalované (svědecký výslech Ing. [jméno] [příjmení]). V polovině ledna 2019 žalovaná sdělila žalobkyni, že smlouva nebyla dodatečně schválena ze strany majitele žalované [právnická osoba] a.s. (výslech Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], výslech Ing. [jméno] [příjmení]).

9. Fakturou [číslo] ze dne 31. 1. 2019 se splatností dne 2. 3. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované nájemné za shora uvedenou skladovací plochu ve výši 214 166 Kč (faktura [číslo]).

10. Žalobkyně emailovou korespondencí ze dne 29. 4. 2019 upomínala žalovanou o úhradu dlužné faktury (emailová korespondence ze dne 29. – 30. 4. 2019).

11. Dopisem ze dne 7. 5. 2019 žalovaná sdělila žalobkyni, že po provedené kontrole uvnitř společnosti žalované, byl z funkce jednatele odvolán Ing. [příjmení] [příjmení] [jméno], [příjmení], ve společnosti proběhl rozsáhlý audit, přičemž prověřena byla i smlouva uzavřená s žalobkyní ze dne 2. 1. 2019, kterou nyní žalovaná považuje za neplatnou (dopis ze dne 7. 5. 2019 včetně potvrzení o odeslání).

12. Žalobkyně vyzvala žalovanou naposledy k úhradě dlužné částky dopisem datovaným dne 6. 8. 2019 (výzva žalobkyně).

13. Soud neučinil žádné pro rozhodnutí podstatné skutkové zjištění z důkazu provedeného fotografií areálu [adresa žalobkyně], neboť jde pouze o letecké snímky, z nichž je vidět celý areál budov na uvedené adrese, nikoliv konkrétní část, která je předmětem tohoto řízení. Nic nebylo zjištěno ani z emailu ze dne 11. 1. 2019, jelikož jde o email třetí osoby, a nelze z něj dovodit žádnou pro věc podstatnou skutečnost.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je na základě nájemní smlouvy uzavřené se [právnická osoba] a.s. ze dne 28. 7. 2017 nájemkyní budovy bez č.p./č.e. stojící na parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří na [list vlastnictví], v k. ú. [obec] nacházející se v areálu na adrese [adresa žalobkyně], konkrétně skladu [číslo] o výměře 1439 m2. Žalobkyně shora uvedený skladovací prostor nabízela k užívání přes webový portál [webová adresa], na základě této inzerce v listopadu roku 2018 projevila žalovaná zájem o možnost užívání skladovací plochy. Z jednání stran ohledně obsahu vzájemné spolupráce vyplynulo, že žalovaná chtěla skladovací plochu využít pro uložení svých výrobků, a pro další výrobu, resp. opravu poškozených výrobků, vše však mělo být zajišťováno za pomoci zaměstnanců žalované, žalobkyně, která skladovací plochu za tímto účelem nabízela na webovém portálu, naopak očekávala získání protiplnění od žalované spočívající v úplatě částky za m2 plochy a úhradě za energie. Žalobkyně, jednající prostřednictvím svého jednatele, s žalovanou, rovněž jednající prostřednictvím svého jednatele, uzavřela dne 2. 1. 2019 písemné smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí skladovací plochy nacházející se na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen sklad [číslo]) o celkové rozloze 1 439 m2 včetně sociálního zařízení, kuchyňky a kanceláře, k užívání, venkovní označení skladovací plochy je [anonymizováno]. Nájemné včetně služeb činilo částku 82 Kč za m2 a dále částku 3 000 Kč jako úhradu služeb. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022. Žalovaná měla k dispozici klíče od objektu, mohla do něj volně vstupovat. Pracovníci žalované objekt několikrát navštívili za účelem jeho přípravy pro potřeby žalované. Fakturou [číslo] ze dne 31. 1. 2019 se splatností dne 2. 3. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované nájemné za shora uvedený skladovací prostor ve výši 214 166 Kč. Žalovaná dopisem ze dne 7. 5. 2019 namítala vůči žalobkyni neplatnost smlouvy ze dne 2. 1. 2019. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle ust. § 555 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

17. Podle ust. § 574 o. z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

18. Podle § 2201 an. o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle ust. § 2215 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu. Užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

20. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, která je na základě smlouvy ze dne 28. 7. 2017 uzavřené se [právnická osoba] a.s. nájemkyní, a žalovanou jako podnájemnicí byla uzavřena v souladu s § 2215 o. z., smlouva o podnájmu, kdy předmětem smlouvy byl podnájem nebytových prostor - skladovací haly nacházející se na adrese [adresa žalobkyně], kuchyňky a kanceláře. Podnájemné činilo částku 82 Kč za m2 a dále částku 3 000 Kč jako úhradu služeb. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022. Předmět podnájmu je ve smlouvě jednoznačně a určitě označen, přičemž označení předmětu podnájmu přesným zněním dle zákona o katastru nemovitostí není vyžadováno. Označení předmětu podnájmu jako sklad [číslo] s přesnou adresou spolu s venkovním označení [anonymizováno] dle soudu nelze zaměnit a předmět smlouvy je tak určitě vymezen, navíc za situace, kdy ze svědecké výpovědi zaměstnance žalované i samotného bývalého jednatele žalované, který smlouvu podepisoval, vyplynulo, že zaměstnanci žalované tuto skladovací plochu několikrát navštívili, měli od ní klíče a volný přístup dovnitř. Je pravdou, že smlouva je nazvána jako rámcová smlouva o skladování, soud ji však hodnotil dle svého obsahu, a to v návaznosti na další provedené důkazy, kdy z výpovědí osob, oprávněných jednat za účastníky jednoznačně vyplynulo, že žalovaná chtěla skladovací plochu využít pro uložení svých výrobků, a pro další výrobu, resp. opravu poškozených výrobků, vše však mělo být zajišťováno za pomoci zaměstnanců žalované, žalobkyně, která skladovací prostor za tímto účelem nabízela na webovém portálu, naopak očekávala získání protiplnění od žalované spočívající v úplatě za m2 plochy a úhradě za energie. Smlouva byla podepsána osobami oprávněnými jednat za oba účastníky, přičemž kdo je takovou osobou, vyplývá z obchodního rejstříku, a pokud snad za žalovanou měla být smlouva ještě dodatečně schválena někým dalším, než samotným jednatelem společnosti, tak se jedná pouze o vnitřní záležitost žalované, kterou nelze přičítat k tíži žalobkyně. Na trvání smlouvy pak dle soudu nemohlo mít vliv ani ústní sdělení bývalého jednatele žalované, že třetí osoba vystupující v rámci vnitřní organizace žalované dodatečně souhlas se smlouvou neudělila, žalobkyně v té době měla k dispozici smlouvu podepsanou osobou jednající za žalovanou a z takového sdělení mohla pouze nabýt dojmu, že do budoucna zřejmě dojde k ukončení smlouvy, nikoliv však, že smlouva bez dalšího neexistuje. Žalovaná na celou záležitost reagovala až v květnu 2019, poté co ji žalobkyně zaslal vyúčtování za užívání skladovací plochy. Co se týká námitky neplatnosti smlouvy z důvodu uvedení v omyl v osobě vlastníka předmětné skladovací plochy, má soud zato, že námitka není důvodná. Z výpovědí osob jednajících za účastníky i dalších svědků vyplynulo, že žalovaná se žádným způsobem nezajímala o vlastnictví skladovací plochy ani nijak jinak nedala najevo, že jí na vlastnictví skladovací plochy záleží. Naopak z výpovědí osob jednajících za účastníky při sjednávání smlouvy vyplývá, že vlastnictví skladovací plochy pro ně nebylo vůbec podstatné, účastnící vlastnictví při sjednávání smlouvy vůbec neřešili. Žalobkyně navíc disponovala ze smlouvy ze dne 28. 7. 2017 uzavřené se [právnická osoba] a.s. oprávněním skladovací plochu dále poskytnout do užívání třetí osobě a ani ze samotné smlouvy ze dne 2. 1. 2019 nevyplývá, že by žalobkyně měla být vlastníkem skladovací plochy.

21. Soud proto shledal nárok žalobkyně za oprávněný, když žalobkyně plnění ze smlouvy ze dne 2. 1. 2019 poskytla a byla tak oprávněna nárokovat si protiplnění v podobě úhrady podnájemného za shora uvedenou skladovací plochu ve výši 214 166 Kč, což odpovídá dohodnuté výši podnájemného za měsíc a půl užívání, tj. od 3. 1. 2019 do 24. 2. 2019 + DPH (1 439 x 82 x 1,5 + 21% DPH). Žalobkyně žalované úplatu za užívání plochy vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 31. 1. 2019 se splatností dne 2. 3. 2019, na kterou žalovaná dosud ničeho neuhradila, soud proto přiznal nárok žalobkyně i včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti uvedené faktury, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku.

22. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně po zaokrouhlení v celkové výši 119 863,10 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 10 709 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou za 9,5 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 a 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: 1) převzetí zastoupení, 2) sepis žaloby, 3) jednoduchá výzva k plnění, 4) účast na jednání dne 12. 8. 2020, 5) účast na jednání dne 16. 9. 2020, 6) účast a jednání dne 18. 11. 2020, 7) vyjádření k odvolání, 8) účast na jednání u odvolacího soudu dne 18. 3. 2021, 9) účast na jednání dne 14. 7. 2021 trvajícím přes 2,5 hodiny s odměnou za každé 2 započaté hodiny jednání, přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 214 166 Kč sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 9 180 Kč, -) odměnou za 10 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, -) a náhradou za 21 % DPH ve výši 18 944,10 Kč.

23. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.