11 C 233/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 838,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 838,76 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 595,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 595,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 838,76 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 18 838,76 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným soudu dne 30. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 838,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 4. 4. 2018 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému na jeho běžném účtu kontokorentní úvěr s limitem 50 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal platit úrok z čerpaných peněžních prostředků kontokorentu ve výši dle oznámení původní věřitelky a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu ve výši dle sazebníku původní věřitelky. Dále se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu a pro případ překročení povoleného limitu kontokorentu se zavázal takto vzniklý nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ani přes upomínky původní věřitelky nevyrovnal, pročež původní věřitelka převedla dne 1. 2. 2021 pohledávku za žalovaným na zaplacení celého kontokorentu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Ú rok z úvěru k tomuto dni činil 494,15 Kč a úrok z prodlení 1 100,07 Kč. [příjmení] nepovoleného debetního zůstatku byla i nadále úročena úrokem z úvěru, jehož výše ke dni vzniku nepovoleného debetního zůstatku činila 18,9 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 převedla původní věřitelka na žalobkyni svou pohledávku za žalovaným, která ke dni účinnosti postoupení 1. 9. 2021 činila 20 030,09 Kč a sestávala se z dlužné jistiny ve výši 18 838,76 Kč, úroku z úvěru ve výši 595,60 Kč a úroku z prodlení ve výši 595,73 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným mu dne 17. 9. 2021. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet do dne postoupení pohledávky uhradil žalovaný původní věřitelce dne 29. 3. 2021 na úrok z prodlení částku 1 605,72 Kč, na úrok částku 999,75 Kč a na jistinu částku 11 394,53 Kč a dne 16. 4. 2021 na úrok z prodlení částku 115,52 Kč, na úrok částku 115,40 Kč a na jistinu částku 9 169,08 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky upomínkou odeslanou dne 21. 1. 2022.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Žalovaný uzavřel dne 4. 4. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], rámcovou smlouvu o finančních službách, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet č. [bankovní účet]. Téhož dne uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o kontokorentním úvěru, jíž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou povoleného přečerpání jeho běžného účtu do limitu 5 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky splácet dle smluvních podmínek a zaplatit původní věřitelce úrok z čerpaných peněžní prostředků a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu. Vždy do jednoho roku od prvního čerpání byl žalovaný povinen celý úvěr splatit. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18,9 % ročně a mohl být měněn za stanovených smluvních podmínek oznámením původní věřitelky o úrokových sazbách. [jméno] za služby spojené s vedením kontokorentu byly dány ceníkem původní věřitelky pro bankovní obchody. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, z jejichž článku 9.3 soud ověřil, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna čerpat peníze z účtu žalovaného bez jeho souhlasu při započtení nebo zúčtování jejích splatných pohledávek za ním. Podle článku 9.4 všeobecných obchodních podmínek došlo ke vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu zejména tehdy, když právní předchůdkyně žalobkyně odečte svoji cenu z účtu, na kterém není dostatek peněz (prokázáno rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 4. 4. 2018, smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 4. 4. 2018, všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků). Před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru prověřila původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho měsíčních příjmů a výše jeho dosavadních závazků, které činily 4 500 Kč (prokázáno posouzením úvěruschopnosti klienta). Žalovaný od 4. 6. 2019 kontokorent průběžně čerpal. Od listopadu 2019 byl limit kontokorentu navýšen na 50 000 Kč. Limit kontokorentu byl žalovaný opakovaně přečerpáván. Ve lhůtě splatnosti 18. 10. 2020 žalovaný čerpané peněžní prostředky z kontokorentu nesplatil a byla mu dle smluvních ujednání odepřena možnost kontokorent dále čerpat, resp. žalovaný mohl čerpat pouze částku, o kterou svůj dluh splatil. Nesplacená částka čerpaného úvěru byla do jeho vyrovnání nepovoleným přečerpáním účtu (prokázáno výpisy z účtu). Jelikož žalovaný čerpané peněžní prostředky z kontokorentu rovnající se nepovoleného debetními zůstatku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil, právní předchůdkyně žalobkyně částku nepovoleného debetního zůstatku ve výši 39 402,37 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši 1 612,24 Kč převedla dne 1. 2. 2021 na evidenční účet z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a vyzvala žalovaného k neprodlenému vyrovnání jeho dluhu (prokázáno poslední výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 2. 2021). Žalovaný uhradil dne 29. 3. 2021 částku 1 605,72 Kč na úroky z prodlení, částku 999,75 Kč na úroky z úvěru a částku 11 394,53 Kč na jistinu. Dne 16. 4. 2021 uhradil žalovaný na úroky z prodlení částku 115,52 Kč, na úroky 115,40 Kč a na jistinu 9 169,08 Kč. Ke dni 1. 9. 2021 činil dluh žalovaného na jistině 18 838,76 Kč, na úroku z úvěru 595,60 Kč a na úroku z prodlení 595,73 Kč (prokázáno výpisem z evidenčního účtu).

5. Původní věřitelka smlouvou ze dne 26. 8. 2021 s účinností ke dni 1. 9. 2021 postoupila svou pohledávku za žalovaným ve výši 20 030,09 Kč na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2021 odeslaným téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z 26. 8. 2021 včetně její přílohy, dohodou o úplatě ze dne 31. 8. 2021, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 9. 2021, oznámením o postoupení pohledávky z 17. 9. 2021 a poštovním podacím lístkem).

6. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 21. 1. 2022, odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 21. 1. 2022 včetně poštovního podacího lístku).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o účtu podle § 2662 o. z. a smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání pro žalovaného vedla běžný účet a zároveň žalovanému poskytla k tomuto účtu spotřebitelský úvěr ve formě povoleného debetu ve výši 50 000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti jednoho roku od prvního čerpání nevrátil právní předchůdkyni čerpané peněžní prostředky z kontokorentu, načež tato nesplacená částka byla považována za nepovolené přečerpání účtu a byla převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Po částečných úhradách žalovaného a postoupení pohledávky na žalobkyni zůstal žalovaný žalobkyni dlužen na jistině 18 838,76 Kč, na kapitalizovaném úroku ke dni 1. 9. 2021 částku 595,60 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení ke dni 1. 9. 2021 částku 595,73 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny od 2. 9. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 2. 9. 2021 do zaplacení. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.