11 C 242/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 360 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 28. 3. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 13. 3. 2020, dle které žalobkyně žalovanému poskytla po prověření jeho úvěruschopnosti neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla dne 16. 3. 2020 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 37 500 Kč, tj. jistinu se smluvním úrokem, vrátit žalobkyni v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 4. 2020. Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně ze dne 22. 4. 2020 a ze dne 22. 5. 2020 splátky včas a řádně nehradil, pročež žalobkyně úvěr oznámením ze dne 24. 6. 2020 zesplatnila. Součástí oznámení o zesplatnění byla i předžalobní upomínka ve smyslu § 142a o.s.ř. K zaplacení částky 31 563 Kč byl žalovaný uznán povinným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 11. 2020 č.j. 9 C 313/2020-19, který nabyl právní moci dne 30. 12. 2020 a je vykonatelný. Žalovaný částku 31 563 Kč uhradil dne 7. 9. 2021. V souladu s čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku a v souladu s čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek. Doposud žalovaný neuhradil smluvní pokutu 9 360 Kč, která odpovídá 0,1 % denně z částky 31 563 Kč od 13. 8. 2020 do 7. 9. 2021. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou mu dne 23. 2. 2022.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z provedeného dokazování učiněných skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný zavázal žalobkyni částku úvěru vrátit společně s úrokem ve sjednané výši 21,55 % ročně, tj. celkovou částku 37 500 Kč, a to v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 4. 2020. Z výše úvěru 30 000 Kč měla být částka 2 500 Kč vyplacena zprostředkovateli úvěru jako provize, zbylá částka měla být vyplacena na účet žalovaného označený ve smlouvě. Z čl. IV bod 1 písm. d) smlouvy soud ověřil oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části delším než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti měl nastat dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru. Z čl. IV bod 2 písm. a) smlouvy ověřil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé dlužné splátky. Z čl. IV bod 2 písm. b) smlouvy ověřil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného jistiny úvěru po zesplatnění úvěru (prokázáno smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 13. 3. 2020 a rozpisem splátek). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky (prokázáno úvěrovými podmínkami). Žalovaný byl před uzavřením smlouvy žalobkyní seznámen se svými právy a povinnosti vyplývajícími mu z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dne 16. 3. 2020 odeslala žalobkyně na účet žalovaného částku 27 500 Kč a na zprostředkovatele úvěru částku 2 500 Kč (prokázáno potvrzeními o provedení transakce). Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, již od první splátky se ocitl v prodlení s úhradou (prokázáno bonitou smlouvy). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužných splátek upomínkami zaslané mu dne 22. 4. 2020 a dne 22. 5. 2020 (prokázáno upomínkami ze dne 22. 4. 2020 a ze dne 22. 5. 2020 včetně seznamů odeslaných upomínek). Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 6. 2020 žalobkyně úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil na splátkách částku 4 500 Kč, na jistině částku 27 063 Kč, celkem tedy částku 31 563 Kč (prokázáno zesplatněním ze dne 24. 6. 2020, podacím lístkem a bonitou smlouvy).

5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 27. 11. 2020 č.j. 9 C 313/2020-19 soud zjistil, že o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku 31 563 Kč dle úvěrové smlouvy [číslo] bylo pravomocně rozhodnuto uvedeným rozsudkem, kterým byl žalovaný uznán povinným tuto částku žalobkyni uhradit, a to společně se smluvní pokutou z této částky ve výši 0,1 % denně od 25. 6. 2020 do 12. 5. 2020.

6. Žalovaný poté uhradil na částku 31 563 Kč dne 11. 5. 2021 částku 19 100,24 Kč, dne 8. 6. 2021 částku 3 179,26 Kč, dne 13. 7. 2021 částku 4 389,40 Kč, dne 6. 8. 2021 částku 4 419,40 Kč a dne 7. 9. 2021 částku 474,70 Kč (prokázáno bonitou smlouvy). Za období od 13. 8. 2020 do 11. 5. 2021 činila smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 31 563 Kč celkem 8 553,57 Kč. Po částečné úhradě žalovaného činila smluvní pokuta z částky 12 462,76 Kč za období od 12. 5. 2021 do 8. 6. 2021 celkem 348,96 Kč. Po částečné úhradě žalovaného činila smluvní pokuta z částky 9 283,50 Kč za období od 9. 6. 2021 do 13. 7. 2021 celkem 324,92 Kč. Po další částečné úhradě žalovaného činila smluvní pokuta z částky 4 894,10 Kč za období od 14. 7. 2021 do 6. 8. 2021 celkem 117,46 Kč. Do doplacení dlužné částky činila smluvní pokuta ze zbylé částky 474,70 Kč za období od 7. 8. 2021 do 7. 9. 2021 celkem 15,19 Kč (prokázáno výpočtem smluvní pokuty). K zaplacení celkové dlužné pokuty 9 360 Kč byl žalovaný před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 2. 2022 odeslanou žalovanému téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2022 včetně podacího lístku z téhož dne).

7. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně dokládala svou procesní subjektivitu. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyně dokládala, že byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

11. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal s jeho vrácením do prodlení a úvěr byl žalobkyní zesplatněn. Po pravomocném rozsudku zdejšího soudu ze dne 27. 11. 2020 č.j. 9 C 313/2020-19, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni zesplatněnou částku úvěru, žalovaný v několika splátkách v období od 11. 5. 2021 do 7. 9. 2021 zesplatněnou částku úvěru žalobkyni uhradil. Do uhrazení zesplatněné částky úvěru narostla sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % za prodlení s úhradou zesplatněného úvěru na částku 9 360 Kč, kterou žalovaný doposud neuhradil.

13. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení smluvní pokuty sjednané dle § 2048 o. z., kterou soud žalobkyni přiznal ve výši 9 360 Kč jako 0,1 % denně z dlužné částky zesplatněného úvěru za období od 13. 8. 2020 do 7. 9. 2021 Smluvní pokuta nepřekračuje omezení stanovená v § 122 ZoSÚ. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

14. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 800 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) 3 režijními paušály, tj. paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.