11 C 27/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno /A, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 40 878 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soud domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazených úroků z úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Úvěr spolu s úroky z úvěru měla žalovaná hradit v měsíčních splátkách , částka, k 15. dni v měsíci. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Pohledávku ve výši , částka, z titulu neuhrazených splátek úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne , datum, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno dopisem ze dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje uhrazení částky , částka, , která představuje smluvní úrok ve výši 29 % měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně, kdy odkázala na platební rozkaz Okresního soudu v , adresa, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -6.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že předmětný dluh je jí již strháván z výplaty exekučně, ke svému tvrzení ničeho nedoložila.

3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně i žalovaná omluvily. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanou dne , datum, prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Podle čl. 4.3. smlouvy měl být úvěr čerpán vyplacením částky , částka, na účet žalované č. , č. účtu, , uvedený ve smlouvě, částka ve výši , částka, na úhradu předchozích závazků žalované a částka ve výši , částka, měla být započtena na náklady právní předchůdkyně za poskytnutí úvěru. Žalovaná byla dle článku 5.1. smlouvy povinna splácet úvěr ve splátkách po , částka, se splatností každého 15. dne v měsíci, bez umoření jistiny. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců, splatnost úvěru byla dne , datum, , zápůjční úroková sazba činila 29 % měsíčně, RPSN 39,83 %. V článku 4.9. smlouvy se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši , částka, , celkem i s jistinou částku , částka, (smlouva o úvěru ze dne , datum, , předsmluvní informace).

5. Žalovaná zaslal právní předchůdkyni žalobkyně ze svého účtu č. , č. účtu, verifikační platbu ve výši , částka, , která byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně zaúčtována dne , datum, (potvrzení o příchozí platbě ze dne , datum, ).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zaslala částku ve výši , částka, na účet žalované č. , č. účtu, , uvedený ve smlouvě a částku ve výši , částka, na úhradu předchozích závazků žalované (potvrzení o vyplacení úvěru ze dne , datum, , smlouva o úvěru).

7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, předávací protokol ze dne , datum, ).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou, aby uhradila dlužné splátky úroků z úvěru (upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, včetně odeslaného e-mailu, upomínka ze dne , datum, včetně odeslaného e-mailu).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila žalované, že pohledávku za ní vzniklou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , postoupila na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).

10. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne , datum, , která jí byla odeslána téhož dne, současně byl žalované zasílán dopis s oznámením postoupení pohledávky (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku).

11. Z platebního rozkazu Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -6 soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, s příslušenstvím a částku , částka, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky (platební rozkaz Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -6).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, (, částka, a , částka, ) a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 29 % měsíčně, RPSN 39,83 %. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru, a to úroky z úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

14. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovanou uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná, a to z níže uvedených důvodů.

21. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny, přičemž občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Nemohou být přitom žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V situaci, kdy soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 % až 15,5 % ročně, přičemž dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, byl odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

22. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v daném případě rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru , částka, zaplatit úrok ve výši , částka, za dobu sjednané délky trvání závazku, tj. 72 měsíců, proto soud provedl přepočet, kdy v daném případně roční úroková sazba činila 348 % (měsíční sazba činila 29 %). Porovná-li soud takto stanovenou úrokovou sazbu s daty České národní banky z databáze ARAD, je patrné, že úroková sazba spotřebitelských úvěrů činila v lednu 2022 v průměru 6,10 %, z čehož vyplývá, že sjednaná úroková sazba v daném případě je téměř sedmapadesátkrát vyšší než výše obvyklá. Sjednaná výše úroku natolik převyšuje jeho obvyklou výši, že nelze než uzavřít, že je v rozporu s dobrými mravy, toto ujednání je tedy nezbytné hodnotit jako nemravné, a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, ). Ujednání o úrocích přitom podle názoru soudu představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru, neboť soud nepochybuje, že by právní předchůdkyně žalobkyně coby právnická osoba podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žalované žádný úvěr neposkytla. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání, a neplatná jako celek.

23. V důsledky absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je žalovaná povinna vrátit pouze částku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyla žalována poskytnutá jistina (ta byla žalovaná v jiném řízení, kde byla přiznána), byla žaloba zcela zamítnuta, neboť na straně žalované vůči žalobkyni nedošlo k bezdůvodnému obohacení.

24. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná měla plný úspěch ve věci a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované v celkové výši , částka, spočívají paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon - písemné podání ve věci samé podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

25. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti dle rozsudku byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.