11 C 280/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 252,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 252,95 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 47,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 049,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 252,95 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,42 % ročně z částky 11 327,04 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 4. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 252,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, (dříve právnická osoba, která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba), uzavřela s žalovaným dne 16. 11. 2018 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 305 Kč splatných vždy k 16. dni v měsíci počínaje dnem 16. 12. 2018. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. bankovní účet. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku ve výši 12,42 % ročně. Poplatky, které se žalovaný zavázal hradit, byly dány sazebníkem poplatků. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nesplácel, a to ani přes upozornění právní předchůdkyně žalobkyně. Z důvodu nesplácení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 23. 4. 2021 úvěr zesplatnila a požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. O zesplatnění byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 4. 2021 a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zůstatku úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 17. 12. 2021 na žalobkyni. Žalovaný po postoupení pohledávky na ní již neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen částku 14 252,95 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 11 327,04 Kč a dlužných poplatků se smluvní pokutou ve výši 2 925,91 Kč, společně se sjednaným úrokem 12,24 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaným do dne 23. 4. 2021 částkou 1 049,21 Kč a dále od 24. 4. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 252,95 Kč kapitalizovaným do 23. 4. 2021 částkou 47,29 Kč a dále od 24. 4. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou odeslanou mu dne 1. 4. 2022.

2. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným a nahlédnutím do veřejných registrů.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, která je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 16. 11. 2018 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platební a investičních služeb a smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 36 měsíčních splátkách po 1 305 Kč splatných každého 16. dne v měsíci počínaje dnem 16. 12. 2018. Každá splátka se skládala z úhrady jistiny, úroku a poplatků. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 31,9 % ročně. Poplatky byly dány sazebníkem poplatků. Splátky měly být hrazeny inkasem z účtu žalovaného č. bankovní účet. Z článku 6.1 a 6.2 smlouvy ověřil soud oprávnění právní předchůdkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky právnická osoba, pro půjčky a sazebník poplatků (rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 16. 11. 2018, návrh na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 16. 11. 2018, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 16. 11. 2018, všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky právnická osoba, pro půjčky a sazebník poplatků). Před uzavřením smlouvy lustrovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného v rejstříku příjmení s negativním výsledkem, zjistila, že má žalovaný šest stávajících kontraktů, jeho měsíční příjmy činily 27 000 Kč, měsíční výdaje 10 000 Kč a splátky ostatních úvěrů 3 600 Kč (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta včetně přílohy, kreditní report, výpis ze příjmení). Právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 11. 2018 žalovanému na jeho účet č. bankovní účet poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Sjednané splátky žalovaný včas a řádně nehradil, načež jej právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 3. 4. 2021 vyzvala k zaplacení dlužné částky 5 028,96 Kč. Z důvodu dlouhodobého nesplácení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 23. 4. 2021 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky 13 163,33 Kč, která se seskládala z dlužné jistiny 11 327,04 Kč, úroku ve výši 1 049,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 47,29 Kč a poplatků ve výši 739,79 Kč (výpisy z účtu žalovaného za období od 16. 11. 2018 do října 2021, poslední výzva ze dne 3. 4. 2021 a oznámení o zesplatnění půjčky ze dne 23. 4. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 6. 1. 2022 podaným k poštovní přepravě následujícího dne (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2022 a poštovní podací arch ze dne 7. 1. 2022). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 1. 4. 2022 podanou k poštovní přepravě téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 1. 4. 2022 včetně podacího lístku ze dne 1. 4. 2022).

7. Náhledem do obchodního rejstříku soud ověřil, že na společnost právnická osoba, jako nástupnickou společnost přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti právnická osoba 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1806 věta prvá o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a nás. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 11 327,04 Kč včetně poplatků ve výši 2 925,91 Kč, na sjednaný úrok kapitalizovaný ke splatnosti jistiny ve výši 1 049,21 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke splatnosti jistiny částkou 47,29 Kč a dále od 24. 4. 2021 do zaplacení úrok z úvěru ve výši 12,42 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Vlastnické právo k žalované pohledávce žalobkyně nabyla v souladu § 1879 o. z. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, zákonný úrok soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.