11 C 342/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky adresa pro doručování adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manžela], narozeného [datum] a [příjmení] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se návrhem původně podaným k Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 24. 1. 2022 domáhal rozvodu manželství s manželkou s odůvodněním, že ve zpočátku spokojeném manželství uzavřeném po roční známosti se vztahy účastníků začaly zhoršovat, manželka si našla práci v [obec], kde již i zůstala. Postupem času se manželé citově odcizili a přestali si rozumět úplně, 7 let již spolu manželé nežijí. Z manželství se žádné děti nenarodily. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a souhlasila s ním, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. Manžel se z jednání soudu z důvodu značné vzdálenosti od místa jeho bydliště a z důvodu finanční situace omluvil. Soud s ohledem na tyto skutečnosti výjimečně upustil od výslechu manžela, neboť by to bylo spojeno s velkými obtížemi. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se děti nenarodily. Příčinu rozvratu manželství manželka shledala v rozdílných představách i společném životě, potvrdila, že manželé žijí již 7 let odděleně, kdy se manželka společně se svým synem a rodinou přestěhovala do [obec]. Manžel má již v současné době jinou partnerku. Obnovu manželského soužití manželé vyloučili. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), neboť se jedná o věc s cizím prvkem – manželka je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud proto postupoval při zjišťování rozhodného práva a posouzení své mezinárodní příslušnosti podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou po [číslo] Sb.m.s. Podle čl. 30 odst. 1 této smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle odst. 2 tohoto článku jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Podle odst. 4 při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Jelikož mají oba manželé bydliště na území České republiky v obvodu zdejšího soudu, je tento soud mezinárodně příslušným k rozhodování rozvodu manželství účastníků. S ohledem článek 30 odst. 2 cit. smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem české republiky. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud manželství nerozvede, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Podle § 655 o. z. je manželství trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Na základě výše uvedeného je patrné, že účastníci splnili podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku, neboť bylo prokázáno, že manželství již neplní svoji funkci a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení vzhledem k tomu, že manželé spolu již ani netvoří manželské společenství. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje odlišné představy o náplni společného života, kdy manželka se za prací přestěhovala a nyní již manželé žijí 7 let odděleně, každý z nich má již svůj vlastní život. Současně nebyly v řízení zjištěny skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel nebo nezletilých dětí. Soud proto manželství účastníků rozvedl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, ledaže by tu byly okolnosti odůvodňující jejich přiznání, které však v daném případě soud neshledal.