11 C 37/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 65 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky: a) ve výši částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a b) ve výši částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným k soudu dne datum, ve znění jeho doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalovaného, mu poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se je vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměny za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne datum a celkem uhradil částku částka. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila s účinností ke dni datum na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení pohledávky žalovaný dlužil na jistině částku částka, poplatku za administrativní činnost částku částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částku částka. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně se rovněž návrhem podaným k soudu dne datum, ve znění jeho doplnění ze dne datum, domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalovaného, mu poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se je vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměny za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 80 týdenních splátkách po částka. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne datum a celkem uhradil částku částka. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila s účinností ke dni datum na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení pohledávky žalovaný dlužil na jistině částku částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částku částka. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení.

3. Žalovaný od postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, pročež žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši částka, administrativním poplatkem ve výši částka a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka splatných vždy do jednoho týdne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Sazba úroku činila 32,15 % ročně, sazba RPSN činila 206,15 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou dne datum a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů uvedených v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční příjem činí částku částka a měsíční výdaje částku částka, z čehož částka ve výši částka připadá na výdaje za bydlení a částka částka na splátky jiných úvěrů (prokázáno kartou zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Z pracovní smlouvy ze dne datum a mzdového výměru ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, s výší měsíční mzdy částka (prokázáno pracovní smlouvou ze dne datum a mzdovým výměrem ze dne datum). Dále byly doloženy výplatní pásky v období srpen 2021 s výplatou ve výši částka, září 2021 s výplatou ve výši částka a říjen 2021 s výplatou ve výši částka (prokázáno výplatními páskami za období 08/2021; 09/2021; 10/2021). Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je prokázáno, že žalovanému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, pročež výše dávky činí částka měsíčně (rozhodnutí ČSSZ ze dne datum). Z ústřižku pro příjemce vyplývá, že žalovaný za období od datum do datum obdržel dávku v rámci invalidního důchodu prvního stupně ve výši částka (ústřižek pro příjemce).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřela s žalovaným rovněž dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se úrokem ve výši částka, administrativním poplatkem ve výši částka a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 80 týdenních splátkách po částka splatných vždy do jednoho týdne od předešlé splátky s tím, že poslední splátka činila částka. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Sazba úroku činila 20,74 % ročně, sazba RPSN činila 163,12 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou dne datum a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů uvedených v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční příjem činí částku částka a měsíční výdaje částku částka, z čehož částka ve výši částka připadá na výdaje za bydlení a částka částka na splátky jiných úvěrů (prokázáno kartou zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Z pracovní smlouvy ze dne datum a mzdového výměru ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, s výší měsíční mzdy částka (prokázáno pracovní smlouvou ze dne datum a mzdovým výměrem ze dne datum). Dále byly doloženy výplatní pásky v období únor 2021 s výplatou ve výši částka, březen 2021 s výplatou ve výši částka a duben 2021 s výplatou ve výši částka (prokázáno výplatními páskami za období 02/2021; 03/2021; 04/2021). Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je prokázáno, že žalovanému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, pročež výše dávky činí částka měsíčně (rozhodnutí ČSSZ ze dne datum). Z ústřižku pro příjemce vyplývá, že žalovaný za období od datum do datum a za období od datum do datum obdržel v každém jednotlivém případě dávku v rámci invalidního důchodu prvního stupně ve výši částka (ústřižek pro příjemce).

8. Původní věřitelka smlouvou ze dne datum postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovním podacím lístkem ze dne datum).

9. K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslaným dne datum. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.

20. Předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl spotřebitelem. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila žalobkyně, že ji právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně, kdy za důkazy označila vyplněnou kartu zákazníka, pracovní smlouvu, mzdový výměr a výplatní pásky a potvrzení o výplatě i. Právní předchůdkyně žalobkyně však nikterak nezkoumala výdaje a majetkovou stránku žalovaného, kdy se pouze spoléhala na údaje vyplněné v kartě zákazníka žalovaným. Z výplatních pásek dále vyplývá, že žalovanému byla srážena částka na hrazení exekucí, což právní předchůdkyně nikterak nezohlednila.

21. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v právnická osoba, č. j. spisová značka, neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od datum, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

22. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky). Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když soudu nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska zkoumání výdajové stránky. Soud proto v souladu s § 588 o. z., shledal smlouvy o úvěru uzavřené původní věřitelkou a žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému původní věřitelkou poskytnuty částky částka a částka, jako neplatné.

23. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl mezi jistinou úvěru, která byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta (částka a částka), a částkou, kterou již žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil (částka a částka). U smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum zbývá tedy k úhradě celkem částka ve výši částka a u smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum byla dlužná jistina žalovaným dokonce přeplacena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku částka.

24. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, č. j. spisová značka plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu České republiky je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí.

25. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 22,02% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a co do částky ve výši částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 20,74% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítnout.

26. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Ve věci měl dle zásady poměru úspěchu ve věci větší úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.