11 C 379/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Návrh žalovaného na odložení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se zamítá.

II. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem: -) pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa], (rod. dům), -) pozemku [parcelní číslo] (zahrada), zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro obec a katastrální území Velké Všelisy.

III. Nařizuje se prodej nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa], (rod. dům) a pozemku [parcelní číslo] (zahrada), vše pro katastrální území Velké Všelisy, ve veřejné dražbě, s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni připadne 7/8 tohoto výtěžku a žalovanému 1/8 tohoto výtěžku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudu soudní poplatek za návrh na odklad zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve výši 5 000 Kč na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. ú. [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným vůči žalovanému domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa], (rod. dům) a pozemku [parcelní číslo] (zahrada), zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro obec a katastrální území Velké Všelisy (dále jen„ nemovitosti“). Svůj návrh odůvodnil tím, že účastníci nabyli spoluvlastnictví na základě kupních smuv a na základě usnesení o udělení příklepu soudního exekutora. Žalobkyně nabídla žalovanému odkup jeho 1/8 spoluvlastnického podílu, žalovaný však trval na společném prodeji prostřednictvím své realitní kanceláře. K uzavření dohody tedy nedošlo. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vlastní 7/8 spoluvlastnického podílu zprvu navrhovala, aby nemovitosti připadly žalobkyni, která by žalovanému vyplatila jeho podíl s tím, že odhadovala, že cena nemovitostí činí nejméně 1 750 000 Kč. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobkyně s ohledem na nesouhlas žalovaného s cenou nemovitostí uvedla, že již o nemovitosti nemá žádný zájem a navrhla prodej nemovitostí soudní cestou.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že účastníci jsou podnikatelé – obchodníci s nemovitostmi. Ani jedna ze stran tedy v nemovitostech nebydli a používá je jen jako svůj nástroj k podnikatelským účelům. Potvrdil, že skutečně odmítl nabídku odkupu jeho spoluvlastnického podílu žalobkyní, neboť nabízená částka za vypořádání je nízká. Svůj podíl nabídl žalobkyni za částku 350 000 Kč, s čímž však žalobkyně nesouhlasí. Žalovaný odhadoval cenu nemovitostí na částku 2 900 000 Kč. Na ceně se účastníci nedohodli zřejmě z tohoto důvodu, že žalobkyně provedla v nemovitosti zabezpečovací zařízení, dosud však žalovanému nebyla schopna sdělit jeho hodnotu. Současně žalovaný uvedl, že zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je v současné době v rozporu s ust. § 1140 odst. 2 o. z., neboť se jedná o nevhodnou dobu a zrušení by mohlo vést k újmě některého z účastníků. Žalovaný proto navrhl odložit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v souladu s ust. § 1155 o. z., a to o dva roky.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [obec], [adresa], (rod. dům) a pozemku [parcelní číslo] (zahrada), zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro obec a katastrální území Velké Všelisy (výpis z katastru nemovitostí). Účastníkům přísluší každému z nich spoluvlastnický podíl ve výši, a to žalobkyni id. 7/8, který nabyla na základě usnesení o udělení příklepu soudního exekutora a kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ze dni [datum], a žalovanému ve výši id. 1/6, který nabyl na základě usnesení o udělení příklepu soudního exekutora (výpis z katastru nemovitostí).

5. Soud vzal za svá shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že nemovitosti uvedené shora jsou reálně nedělitelné a tvoří jeden funkční celek. O nemovitosti nemá žádný z účastníků zájem (shodná tvrzení účastníků).

6. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného ke smírnému vyřešení věci a učinila nabídku na odkup jeho spoluvlastnického podílu za částku 120 000 Kč (dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného ke smírnému vyřešení věci a učinila nabídku na odkup jeho spoluvlastnického podílu za částku 218 750 (dopis ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání). Emailem ze dne [datum] žalovaný nabídl svůj spoluvlastnický podíl žalobkyni k odkupu za částku 350 000 Kč (emailová komunikace ze dne [datum]).

7. Soud neučinil žádné pro rozhodnutí podstatné skutkové zjištění z důkazu provedeného znaleckým posudkem č. 2020 [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a ani ze znaleckého posudku [číslo] 2021 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., jelikož účastníci učinili nesporným, že žádný z nich nemá o nemovitosti zájem, soud proto již cenu nemovitosti dále nezjišťoval.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí. Nemovitosti jsou reálně nedělitelné a tvoří jeden funkční celek. Žalobkyně a ani žalovaný nemají zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Dopisem ze dne [datum] a následně ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného ke smírnému vyřešení věci a učinila nabídku na odkoupení spoluvlastnického podílu žalovaného za konečnou částku 218 750 Kč, žalovaný toto odmítl a navrhoval částku 350 000 Kč, s čímž nesouhlasila žalobkyně.

9. Soud již neprováděl další návrhy účastníků na provedení důkazu, a to účastnickým výslechem jednatele žalobkyně a kupní smlouvou ze dne [datum], neboť jejich provedení by bylo nadbytečné, vzhledem k tomu, že již provedené důkazy stanoví skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, žalovaný se zrušením spoluvlastnictví nesouhlasil a skutkově tvrdil, že žalobkyně žádá o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení v nevhodnou dobu a k újmě některého ze spoluvlastníků, resp. žalovaného, proto navrhoval odložení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví po dobu dvou let od právní moci rozsudku. Soud se nejprve zabýval touto otázkou a tím, že o návrhu na odložení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který byl uplatněný v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví jako vzájemný návrh, je potřeba rozhodnout dříve nebo alespoň současně s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4604/2016).

13. Pro posouzení nevhodné doby ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu shora citovaného ustanovení jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoli osobní poměry účastníku (shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014), což potvrzuje i odborná literatura, která nevhodnost doby vztahuje ke společné věci a k okolnostem působícím na věc (viz Občanský zákoník III, Věcná práva, 2. vydání 2021, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kol.).

14. Stejně jako v případě nevhodné doby parametry pro újmu některého ze spoluvlastníků, resp. jeho rodinných příslušníků (shodně rozhodnutí NS ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4755/2015) vymezila judikatura, která uzavřela, že pro posouzení újmy jsou naopak podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy, musí se tedy jednat o takové skutečnosti, pro něž se momentálně (dočasně) jeví„ pro tentokrát“ namístě nevyhovět zrušení podílového spoluvlastnictví (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 ze dne 9. 12. 2015).

15. Pro posouzení je tedy potřeba, aby účastník skutkově tvrdil a následně prokázal skutečnosti, z nichž by bylo možné posoudit kritéria shora vymezená, která by odůvodňovala„ pro tentokrát“ žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zamítnout. Při jednání soudu konaném dne [datum] byl žalovaný vyzván k doplnění tvrzení a navržení důkazů k prokázání konkrétních tvrzení, tj. k jaké majetkové ztrátě a k jakému vážnému ohrožení oprávněného zájmu žalovaného má být odkladem zrušení spoluvlastnictví zabráněno, a to s ohledem na navrhovaný odklad dle ust. § 1155 o. z. po dobu dvou let. Žalovaný byl současně poučen o možných následcích nesplnění výzvy soudu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný již dále ničeho nedoplnil, žádné konkrétní tvrzení soudu neuvedl, ačkoliv ho v této části stíhalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní soudu nezbylo, než návrh na odložení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví výrokem I. zamítnout a výrokem II. podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušit.

16. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm podle § 1143 o. z. na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Je-li to možné, rozhodne soud podle § 1144 odst. 1 o. z. o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. V závazném pořadí způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnutím soudu stojí na prvém místě rozdělení společné věci, včetně přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4000/2015 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015). V daném případě účastníci shodně tvrdili, že předmětné nemovitosti jsou reálně nedělitelné a tvoří jeden funkční celek.

18. Pro případ, že není možné reálné rozdělení věci, následuje přikázání věci jednomu nebo více ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, to však samozřejmě za předpokladu, že spoluvlastníci s přikázáním do svého vlastnictví souhlasí. Zákonem výslovně neuvedeným, z povahy věci však vyplývajícím, předpokladem tohoto způsobu vypořádání je nejen to, že o společnou věc mají někteří ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že jsou schopni za ni zaplatit (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 687/2004, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 39, s. 57, pod poř. [číslo]).

19. Žalobkyně a ani žalovaný však nesouhlasili s přikázáním dosud společných nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví. Z tohoto důvodu nebylo možné vypořádat zrušené podílové spoluvlastnictví účastníků řízení ani přikázáním dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví některého z nich.

20. Jestliže není dobře možné reálné rozdělení dosud společných nemovitých věcí a žádný z účastníků řízení je nechce do svého výlučného vlastnictví, zbývá jako jediný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení nařízení jejich prodeje ve veřejné dražbě. Její výtěžek se mezi účastníky řízení rozdělení v poměru, který odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům tak, jak je ve výroku III. uvedeno.

21. Soud současně uložil výrokem IV. tohoto rozsudku žalovanému povinnost zaplatit soudu soudní poplatek za návrh na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který podle položky 4 bodu 1 a) Sazebníku soudních poplatků činí částku 5 000 Kč a který dosud nebyl soudu uhrazen. Třídenní lhůta ke splnění povinností žalovanému byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Výrok V. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků řízení nese své náklady sám. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, ze dne [datum], přičemž zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Jiná situace by mohla nastat pouze v případě, že by soud zamítl návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 věta druhá o. z., kdy v takovémto případě by bylo možné hovořit o plném úspěchu ve věci, což se však v daném případě rovněž nestalo, jak je zřejmé z výroku I. tohoto rozsudku.