11 C 394/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A pro 80 620,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku:a) ve výši 34 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 300 Kč od 10. 8. 2025 do zaplacení,b) ve výši 5 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 300 Kč od 10. 8. 2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co doa) částky 41 020,15 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 3 512,60 Kč, úrokem z úvěru ve výši 14,75 % ročně z částky 34 300 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 232,42 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 34 300 Kč od 30. 7. 2024 do 9. 8. 2025 ab) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 426,58 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 300 Kč od 30. 7. 2024 do 9. 8. 2025,zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu domáhala po žalované zaplacení částky 75 320,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne 25. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně společně s jistinou i částku 45 241 Kč, sestávající se z kapitalizovaných úroků se sazbou 14,75 % ročně za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 33 744 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč a pojistného ve výši 2 709 Kč. Celkovou částku byla žalovaná povinna zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 3 821 Kč. Splatnost poslední splátky měla nastat dne 25. 1. 2024. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila, když na svůj dluh uhradila pouze částku 700 Kč. Naposled na splátky žalovaná plnila dne 23. 9. 2022. Ke dni 22. 10. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně pak vyčíslila dlužnou jistinu částkou 34 300 Kč a dlužný poplatek částkou 41 020,15 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 s účinností k témuž dni postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná již na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky, a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku 75 320,15 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 34 300 Kč a dlužného poplatku ve výši 41 020,15 Kč, kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny od 26. 1. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 3 512,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 23. 10. 2022 do 29. 7. 2024 ve výši 9 232,42 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 30. 7. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 30. 7. 2024 do zaplacení.

2. Dále se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 5 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne 2. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky v 5 měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Splatnost poslední splátky měla nastat dne 2. 8. 2022. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila, když na svůj dluh uhradila pouze částku 9 700 Kč. Naposled na splátky žalovaná plnila dne 23. 9. 2022. Ke dni 22. 10. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně pak vyčíslila dlužnou jistinu částkou 5 300 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 s účinností k témuž dni postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná již na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky, a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku 5 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 23. 10. 2022 do 29. 7. 2024 ve výši 1 426,58 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 30. 7. 2024 do zaplacení.

3. Před uzavřením obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet své závazky ze smluv, vycházela přitom především z informací od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které porovnala s doklady předloženými žalovanou, zejména pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu. Žalovaná byla dne 25. 4. 2022 zaměstnána na plný pracovní úvazek s měsíčním příjmem 13 743 Kč, žila s rodiči a neměla žádnou vyživovací povinnost. Dne 2. 3. 2022 měla žalovaná měsíční příjem ze státní podpory ve výši 13 999 Kč. Jiné finanční závazky žalovaná v případech obou žádostí neměla. Právní předchůdkyně žalobkyně lustrací žalované v insolvenčním rejstříku ověřila, že s žalovanou nebylo vedeno insolvenční řízení. Současně byla žalovaná v obou případech právní předchůdkyní žalobkyně seznámena s obsahem a dopady uzavírané smlouvy.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, který se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky v této výši právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit poplatek ve výši 42 532 Kč, který představoval úrok ve výši 33 744 Kč, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč včetně poplatku za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkovou částku 80 241 Kč byla žalovaná povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 21 měsíčních splátkách po 3 821 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 4. 2022 včetně smluvních podmínek).

8. Žalovaná v žádosti o úvěr ke svým poměrům uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, o úvěr žádá z důvodu neočekávaných výdajů, nemá žádnou vyživovací povinnost a zaměstnána Měsíční příjem žalované činil 13 743 Kč, z nějž hradila měsíční výdaje v odhadované výši 1 500 Kč a splátky na stávající úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 000 Kč (zákaznická karta).

9. Žalovaná na předepsané splátky uhradila pouze dne 23. 9. 2022 částku 700 Kč (tabulka umoření).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 2. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky v této výši právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 5 měsíčních splátkách po 3 000 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že částku 15 000 Kč převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2022 včetně smluvních podmínek).

11. Žalovaná v žádosti o úvěr ke svým poměrům uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, bez vzdělání, o úvěr žádá za účelem bydlení, nemá žádnou vyživovací povinnost a je nezaměstnaná, vedená na Úřadu práce. Měsíční příjem žalované činil 13 999 Kč, z nějž hradila měsíční výdaje v odhadované výši 2 000 Kč (zákaznická karta).

12. Žalovaná na předepsané splátky uhradila v období od 8. 4. 2022 do 23. 9. 2022 celkovou částku 9 700 Kč (tabulka umoření).

13. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný zaplatil na splátkách jistiny částku 48 558 Kč a ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný zaplatil na splátkách jistiny částku 55 902 Kč (tabulka umoření).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 s účinností k témuž dni na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne podaným k poštovní přepravě dne 16. 8. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 včetně přílohy č. 1 a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 30. 7. 2024, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 včetně podacího lístku ze dne 16. 8. 2024).

15. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek do 9. 8. 2025 upomínkou ze dne 25. 7. 2025 odeslané žalované téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 25. 7. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne).

16. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:

17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřených smluv peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a ve výši 15 000 Kč. Žalovaná vrátila právní předchůdkyni žalobkyně v prvém případě částku 700 Kč a v druhém případě částku 9 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ani v jednom případě neprovedla před poskytnutím úvěru, resp. zápůjčky řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Na žalobkyni byly platně postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu shora uvedených smluv. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení jejích dluhů do dne 9. 8. 2025.

18. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

19. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Dle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

27. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

33. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

34. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

35. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

36. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

37. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku 35 000 Kč, na níž žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila částku 700 Kč, a dále že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku 15 000 Kč, na níž žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila částku 9 700 Kč. Žalobkyně nepředložila důkazy, kterými by prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK. Povinnost právní předchůdkyně žalobkyně uchovat dokumenty, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela, jí byla stanovena § 78 odst. 1 z. s. ú. Právní předchůdkyně žalobkyně především nezkoumala výdaje žalované, spokojila se pouze s odhadem jejich výše, jak ji žalovaná uvedla, a neznala tedy nejen jejich přesnou výši, ale ani strukturu, tj. jako částku vynakládala žalovaná za bydlení, za stravu, za dojíždění do práce, za telefon, internet, zábavu apod. Pokud žalovaná žádala poskytnutí úvěru za účelem bydlení a na neočekávané výdaje, bylo zřejmé, že žalovaná nevytváří rezervy, tedy že její příjem sice pokrývá výdaje, ale peněz na zbyt nemá. Důkazy o tom, jak žalovaná právní předchůdkyni doložila své příjmy, například výpisem z účtu, výplatní páskou, rovněž žalobkyně nepředložila. Zda právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných registrech dlužníku, žalobkyně rovněž nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla poznat dostatečně finanční situaci žalované, aby bylo možné posoudit, zda je v jejích možnostech úvěr a zápůjčku splácet. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru a smlouvy o zápůjčce. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

39. Dále soud dodává, že se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. , spisová značka, , neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

40. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).

41. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 580 o. z. shledal smlouvy o úvěru a o zápůjčce, na jejichž základě byly žalované poskytnuty částky 35 000 Kč a 15 000 Kč, jako neplatné. K neplatnosti smluv přihlédl soud dle § 588 o. z. bez návrhu (absolutní neplatnost). Převzala-li žalovaná peněžní prostředky na základě neplatných smluv, je povinna tyto částky vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl jistin 35 000 Kč a 15 000 Kč, které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla, a částky 700 Kč, kterou žalovaná právní předchůdkyni vrátila na prvou jistinu, a částky 9 700 Kč, kterou žalovaná právní předchůdkyni vrátila na druhou jistinu. Částky 34 300 Kč a 5 300 Kč žalovaná dosud nevrátila. Aktivní legitimace žalobkyně byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky 34 300 Kč a 5 300 Kč a i co do úroku z prodlení z těchto částek uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od 10. 8. 2025 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána v žalobkyní požadované, která nepřekračuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o úvěru a o zápůjčce nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou ze dne 25. 7. 2025, aby dlužnou částku uhradila nejpozději do dne 9. 8. 2025. Žalovaná však ničeho neuhradila, proto se dnem následujícím, tj. 10. 8. 2025 dostala do prodlení.

42. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru a ani smlouva o zápůjčce, soudu nezbylo než žalobu do zbytku žalované jistiny, úroku a zákonného úroku z prodlení částečně zamítnout, jak je ve výroku II. uvedeno.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované ve věci je téměř totožný, vyslovil soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

44. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.