11 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Praha zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 32 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši částka společně s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa soudní poplatek za podanou žalobu ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum, kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách žalobkyně www.Anonymizováno.cz a za pomoci PIN kódu odeslaného na telefonní číslo tel. číslo. Žalobkyně před uzavření smlouvy ověřila totožnost žalované a vlastnictví jejího bankovního účtu. Dále si od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a nahlédla do relevantních databází. Na základě provedených zjištění došla žalobkyně k závěru, že je v možnostech žalované zápůjčku splácet a převedla dne datum na účet žalované č. č. účtu částku částka. Žalovaná byla povinna dle smlouvy tuto částku žalobkyni vrátit společně s poplatkem ve výši částka do datum. Žalovaná nevrátila žalobkyni ničeho a zůstala jí dlužna na jistině a poplatku celkovou částku částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od datum do datum kapitalizované částkou částka. Žalovaná neuhradila ničeho, ač byla žalobkyně před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou zaslanou jí dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně a žalovaná dne datum za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřely smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši částka a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnutou zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek za její poskytnutí ve výši částka do datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které obsahovaly bližší úpravu práv a povinností účastníků (smlouva o zápůjčce ze dne datum a všeobecné obchodní podmínky).

6. Žalobkyně ověřila, že vlastníkem účtu č. č. účtu je žalovaná, a zaslala žalované dne datum na tento účet částku částka (výpis z běžného účtu, protokol o vlastnictví účtu a potvrzení o provedení transakce).

7. Žalobkyně žalovanou o zaplacení jejího dluhu opakovaně upomínala (upomínky ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum).

8. Právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky do 3 dnů od doručení výzvy ze dne datum podanou k poštovní přepravě dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum).

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši částka, a to převodem na účet žalované. Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalované. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána upomínkou odeslanou jí dne datum s lhůtou k zaplacení do 3 dnů od doručení.

11. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

12. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

25. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku částka. Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Předloženými důkazy však žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, resp. žalobkyně nepředložila jediný důkaz k prokázání skutečnosti, že úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky vůbec zkoumala, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o zápůjčce platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o zápůjčce. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

26. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky).

27. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka částka, jako neplatnou. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina ve výši částka, kterou žalobkyně žalované poskytla a žalovaná jí ji nevrátila. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky částka i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od datum do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Jelikož žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne datum, která jí byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum, ocitla se žalovaná v prodlení s vrácením částky částka dne datum, tj. den následující po uplynutí lhůty tří dní od doručení předžalobní výzvy žalované (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), když tato jí byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání právním zástupcem žalobkyně.

28. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

29. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků, poplatků, nákladů spojených uplatněním pohledávky a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum částečně zamítnout.

30. Pro úplnost soud dodává, že účastníci se svojí neúčastí na jednání dne datum sami dobrovolně vzdali možnosti být řádně poučeni dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučeni dle ust. § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalované) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. K tomu soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. adresa : právnická osoba. Beck, 2009, s. 831, 832).

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Protože poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované v řízení byl téměř totožný, vyslovil soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, je žalobkyni dle položky č. hodnota bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., doměřen poplatek za její návrh do výše dle položky č. hodnota bod 1 písm. b), tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně, která na poplatku za podaný návrh doposud uhradila částku částka, je tak povinna zaplatit na poplatku za podaný návrh ve výši částka doplatek částka. Lhůta k zaplacení je stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba uhradil na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.