11 C 56/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 21 517,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky ve výši 21 517,98 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 974,99 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 400,87 Kč od 15. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené dne 19. 2. 2019, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s limitem do výše 20 000 Kč, který mohl čerpat opakovaně. Smluvní úrok činil 34,33 % ročně. Žalovaný celkem načerpal částku 31 000 Kč, kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 760 Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, jež byly následně ověřeny lustrací v registrech a databázích a výpisem z účtu. V případě porušení smluvních povinností byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat uhrazení účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením hrazení smluvních poplatků. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru i přes upomínky žalobkyně nehradil řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností žalobkyně od smlouvy odstoupila a pohledávka se stala splatná ke dni 14. 5. 2023. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 19 400,87 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 974,66 Kč, pojistného ve výši 617,11 Kč a smluvních poplatků v celkové výši 1 500 Kč. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný naposledy žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne 24. 11. 2025.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně považuje za promlčený, neboť žalobkyně žalovaného minimálně od 1. 2. 2021 vyzýval k úhradě dlužných splátek a upozorňovala na možnost odstoupení od smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně mohla již minimálně od tohoto data svůj nárok uplatnit u soudu, má žalovaný za to, že je již promlčený, bez ohledu na skutečnost, že tak žalobkyně neučinila.

3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 2. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem až do ve výše 20 000 Kč, s možností opakovaného čerpání prostřednictvím karty , Anonymizováno, a se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 34,33 % ročně. Žalovaný načerpal celkem částku 31 000 Kč, kterou byl povinen žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 760 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně od smlouvy odstoupit a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň tři měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné pojistné podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, včetně sazebníku a všeobecných pojistných podmínek, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zpracování osobních údajů)

6. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 31 000 Kč (přehlede transakcí).

7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši 31 000 Kč (resp. 29 362 Kč) měsíčně, náklady na bydlení činí 4 000 Kč, splátky úvěrů a jiné závazků ve výši 2 259, údaje byly ověřeny pouze v příslušných databázích a registrech (SOLUS, centrální evidence exekucí a registr CRIF) a občanského průkazu a výpisem z účtu žalovaného. Výdaje žalovaného jinak ověřovány nebyly. (smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , výpis z účtu, OP žalovaného).

8. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek dopisem ze dne 23. 12. 2020, 1. 2. 2020, 4. 1. 2021, 22. 1. 2021, 12. 5. 2021, 19. 9.2022 s tím, že žalovaný byl upozorněn na možnost odstoupení od smlouvy v případě, že své závazky nedodrží.

9. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem částku minimálně ve výši 43 020 Kč. (přehled splácení).

10. Z důvodu porušení smluvních povinností žalobkyně dopisem ze dne 2. 5. 2023 odstoupila od smlouvy a žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky. (dopis ze dne 2. 5. 2023).

11. K zaplacení žalované částky do sedmi dnů od datace dopisu byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 21. 11. 2025 odeslaným dne 24. 11. 2025. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 21. 11. 2025 včetně podacího archu ze dne 24. 11. 2025).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

13. Dne 19. 2. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 31 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit společně se smluvním úrokem, nicméně uhradil částku 43 020 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala poměry žalovaného pouze v příslušných databázích a registrech a příjem žalovaného výpisem z účtu za měsíc leden 2019. K zaplacení dlužné částky byl vyzván dopisem zástupce žalobkyně, na výzvu však nikterak dále nereagoval.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl spotřebitelem, když nepostupovala s odbornou péčí, neboť řádně neověřila jeho výdaje. Úvěruschopnost žalovaného měla být zkoumána pouze v registrech SOLUS, CRIF a centrální evidenci exekucí, které navíc žalobkyně nedoložila. Žalovaným tvrzený příjem žalobkyně ověřila pouze výpise z účtu za jeden měsíc, aniž by si od žalovaného vyžádala alespoň pracovní smlouvy. Výdaje žalovaného vůbec zkoumány nebyly, ačkoliv žalovaný sám uváděl hrazení dalších závazků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

24. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost , Anonymizováno, -, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).

25. Převzala-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výše bezdůvodného obohacení představuje rozdíl mezi jistinou úvěru, která byla žalovanému poskytnuta (31 000 Kč) a částkou, kterou již žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil (43 020 Kč), žalovaný proto již není ničeho vůči žalobkyni povinen hradit.

26. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než shora uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

27. Co se týká námitky promlčení, kterou žalovaný uplatnil, soud uvádí, že se jí již s ohledem na shora uvedené více nezabýval.

28. O náhradě nákladů by soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný měl plný úspěch ve věci a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného v celkové výši 300 Kč spočívají v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon - písemné podání ve věci samé (odpor ze dne 23. 2. 2026 včetně jeho doplnění ze dne 23. 3. 2026) podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti dle rozsudku byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.