11 C 58/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 45 009,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne , datum, , která byla na výzvu soudu doplněna podáním ze dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného ohledně jeho pracovních a jiných poměrech uvedených v Hodnocení klienta. Dále právní předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a ISIR. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky, a to v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne , datum, . Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, . Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru, vznikla dle čl. 6 části B) smlouvy žalovanému povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši , částka, . Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od , datum, , má žalobkyně nárok na zaplacení úroku ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny , částka, do zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši , částka, za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny , částka, , dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zasplatnění ve výši , částka, a dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, (celkem , částka, ). Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů., právnická osoba, listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných 48 měsíčních splátkách po , částka, , jež zahrnuje splátku jistiny a úroku. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 59,79 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 79,22 %. Žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku ve výši , částka, (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).

5. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že částka , částka, byla dne , datum, připsána na účet žalovaného č. 01910294073/0800 pod VS , var. symbol, (doklad o vyplacení úvěru).

6. Z dokumentu Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl výši čistého měsíčního příjmu , částka, ze zaměstnání a celkovou výši výdajů , částka, , z čehož částka , částka, je uvedena jako životní minimum, částka , částka, je spojena s náklady na bydlení a částka , částka, je spojena s výdaji za nezletilé dítě žijící ve společné domácnosti. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý, má dosažené vzdělání s výučním listem a je zaměstnán u zaměstnavatele , Jméno zainteresované osoby 0/0, , IČO: 4360559 (hodnocení klienta).

7. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v registru SOLUS a NRKI (výpis z registru SOLUS a NRKI).

8. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu ve výši , částka, do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení (oznámení ze dne , datum, ).

9. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek).

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).

11. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, , která mu byla odeslána dne , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, bezhotovostním převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku , částka, , tvořenou jistinou a úroky v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil částku v celkové výši , částka, .

14. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Druhý senát Soudního dvora , právnická osoba, ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora , právnická osoba, je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

27. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

28. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

29. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.[footnoteRef:1] [1: obdobně též rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-565/12 či rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ]

30. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

31. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala měsíční příjmy a výdaje žalovaného, či jinak zkoumala majetkovou stránku žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze vyplněný dokument Hodnocení klienta a výpis z provedené lustrace v registru SOLUS a NRKI. V dokumentu „hodnocení klienta“ jsou, mimo existenčního minima, uvedeny pouze výdaje za bydlení a výdaje spojené s výživou nezletilého dítěte ve společné domácnosti, které jsou na první pohled nepřiměřeně nízké, a ani přesto je právní předchůdkyně nikterak neověřovala. Jiného důkazu žalobkyně nepředložila. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

32. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše).[footnoteRef:2] [2: rovněž též rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ve věci C-679/18 ze dne , datum, . – OPR-, právnická osoba, . v. GK.]

33. Jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, posoudil soud žalobou uplatněný nárok jako nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně.

34. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Soud tak vyčíslil bezdůvodné obohacení částkou , částka, , jež je vypočítána jako rozdíl mezi částkou, kterou žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel (, částka, ), a částkou, kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil (, částka, ). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.

35. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částečně zamítnout.

36. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne , datum, sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Žalobkyně se k jednání nedostavila i přes skutečnost, že ji soud v předvolání k jednání poučil, že ve věci je připraven žalobkyni poskytnout poučení dle ust. § 118a o. s. ř.

37. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832).

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož ve věci měl žalovaný větší procento úspěchu žalovaný, kterému však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.