11 C 84/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro 52 534,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna ku zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , a to na účet Okresního soudu v , adresa, vedeného u České národní banky č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně společně s jistinou i částku , částka, , sestávající se z kapitalizovaných úroků se sazbou 12 % ročně za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši , částka, , částky za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku byla žalovaná povinna zaplatit v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky měla nastat dne , datum, . Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila, když na svůj dluh uhradila pouze částku , částka, . Naposled na splátky žalovaná plnila dne , datum, . Ke dni , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pak vyčíslila dlužnou jistinu částkou , částka, a dlužný poplatek částkou , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná již na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky, a zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku , částka, , sestávající se z dlužné jistiny , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.

2. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet své závazky ze smlouvy, vycházela přitom především z informací od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které porovnala s doklady předloženými žalovanou, zejména z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a výpisy z bankovního účtu. Měsíční příjem žalované činil 32 00é Kč, žalovaná žila s rodiči a neměla úvěr či zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně lustrací žalované v insolvenčním rejstříku ověřila, že s žalovanou nebylo vedeno insolvenční řízení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle č.l. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaná může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. , právnická osoba, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v , adresa, mezinárodně příslušný k projednání věci.

5. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Žádost žalobkyně o odročení jednána pro kolizi spolupracujících advokátů nehodnotil soud jako důvodnou a včasnou. Nadto žádost žalobkyně nebyla nijak doložena. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala peněžní prostředky v této výši právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit poplatek ve výši , částka, , který představoval úrok ve výši , částka, , částku za zpracování úvěru ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , poplatek za doplňkové pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku , částka, byla žalovaná povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla činit pouze , částka, . První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek).

8. Žalovaná v žádosti o úvěr ke svým poměrům uvedla, že žije s rodiči, s partnerem, dosáhla základního vzdělání, o úvěr žádá z důvodu neočekávaných výdajů, má dvě vyživovací povinnosti, pobírá rodičovský příspěvek, její příjem dosahuje výše , částka, , přičemž hlavní příjem činí , částka, a další příjmy činí , částka, . Žalovaná splácela jiné závazky splátkou ve výši , částka, a její měsíční výdaje činily odhadem , částka, . K prokázání výše rodičovského příspěvku , částka, , příspěvku na dítě ve výši 2 x , částka, a porodného ve výši , částka, žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně předložila oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, (zákaznická karta a doklady o posouzení úvěruschopnosti).

9. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná zaplatila pouze dne , datum, splátku ve výši , částka, (tabulka umoření).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne podaným k poštovní přepravě dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

11. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do , datum, upomínkou ze dne , datum, odeslanou žalované téhož dne (předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná vrátila právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu shora uvedené smlouvy. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení jejích dluhů do dne , datum, .

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se použije pro smlouvy uzavřené po , datum, . Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně jako poskytovatel úvěru sídlo na území České republiky.

16. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

30. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

31. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku , částka, , na níž žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila částku , částka, . Žalobkyně nepředložila důkazy, kterými by prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK. Povinnost právní předchůdkyně žalobkyně uchovat dokumenty, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela, jí byla stanovena § 78 odst. 1 z. s. ú. Právní předchůdkyně žalobkyně především nezkoumala výdaje žalované, spokojila se pouze s odhadem jejich výše, jak ji žalovaná uvedla, a neznala tedy nejen jejich přesnou výši, ale ani strukturu, tj. jako částku vynakládala žalovaná za bydlení, za stravu, a to nejen svou, ale i svých dvou nezletilých dětí, za telefon, internet, zábavu apod. Pokud žalovaná žádala poskytnutí úvěru na neočekávané výdaje, bylo zřejmé, že žalovaná nevytváří rezervy, tedy že její příjem sice pokrývá výdaje, ale peněz na zbyt nemá. Důkazy o tom, jak žalovaná právní předchůdkyni doložila své příjmy v tvrzené výši , částka, , například výpisem z účtu, výplatní páskou, rovněž žalobkyně nepředložila. Z žalobkyní předloženého rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory z roku 2021 přitom nelze ověřit příjem žalované v roce 2023, kdy byl úvěr žalované poskytnut, a už vůbec do takového příjmu nelze započítávat porodné vyplacené v roce 2021. Zda právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných registrech dlužníku, žalobkyně rovněž nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla poznat dostatečně finanční situaci žalované, aby bylo možné posoudit, zda je v jejích možnostech úvěr splácet. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

32. Dále soud dodává, že se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, . Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, , ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.

33. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky).

34. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka , částka, , jako neplatnou. Převzala-li žalovaná peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl jistiny , částka, , kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla, a částky , částka, , kterou žalovaná právní předchůdkyni na jistinu vrátila. , adresa, 700 Kč žalovaná dosud nevrátila. Aktivní legitimace žalobkyně byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky , částka, a i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od , datum, do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou ze dne , datum, , aby dlužnou částku uhradila nejpozději do dne , datum, . Žalovaná však ničeho neuhradila, proto se dnem následujícím, tj. , datum, dostala do prodlení.

35. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

36. Protože chybou v psaní byl v protokole o jednání ve výroku I. vyhlášeného rozsudku nesprávně uveden den , datum, , od kterého je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, soud dle § 164 o. s. ř. výrok I. v písemném vyhotovení rozsudku opravil na správné datum , datum, .

37. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, soudu nezbylo než žalobu do zbytku žalované jistiny, smluvní pokuty, úroku a zákonného úroku z prodlení částečně zamítnout, jak je ve výroku II. uvedeno.

38. Pro úplnost soud dodává, že účastníci se svojí neúčastí na jednání dne , datum, sami dobrovolně vzdali možnosti být řádně poučeni dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučeni dle ust. § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalované) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. K tomu soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832).

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnější žalované by náleželo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Protože však byla žalovaná během řízení zcela nečinná, žádné náklady řízení jí nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

40. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, je žalobkyni dle položky č. , hodnota, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., doměřen poplatek za její návrh do výše dle položky č. , hodnota, bod 1 písm. b), tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně, která na poplatku za podaný návrh doposud uhradila částku , částka, , je tak povinna zaplatit na poplatku za podaný návrh ve výši , částka, doplatek , částka, . Lhůta k zaplacení je stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba uhradit na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, .