11 C 91/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla tovární značky Peugeot 607, [registrační značka], identifikační číslo vozidla ([příjmení]): VF39UUHZJ92234631.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 256,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 3. 3. 2022 domáhala určení, že vlastníkem vozidla uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí je žalovaný. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 28. 12. 2020 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], identifikační číslo vozidla ([příjmení]): [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“). Kupní cena byla sjednána částkou ve výši 25 000 Kč a žalovaný ji žalobkyni uhradil při podpisu smlouvy oproti předání vozidla. Zároveň žalobkyně předala žalovanému plnou moc, dle které žalovaného zplnomocnila k přepisu vozidla v registru vozidel. Žalovaný však dosud vozidlo v registru vozidel na svou osobu nepřevedl, a vozidlo je tak stále vedeno na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že vozidlo má v držení žalovaný, který je nekontaktní, žalobkyně nemůže provést evidenční kontrolu vozidla a zajistit tak bez součinnosti žalovaného přepis v registru vozidel na žalovaného. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu žalobkyně spatřovala v tom, že ač již není vlastníkem předmětného vozidla, že stále jako vlastník evidována, z čehož jí plynou negativní důsledky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 odst. 1 a článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť závazek ze smlouvy měl být splněn na území České republiky.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu:

5. Dne 28. 12. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala jako prodávající předat žalovanému jako kupujícímu vozidlo tovární značky Peugeot 607, [registrační značka], identifikační číslo vozidla ([příjmení]): [anonymizováno] za dohodnutou cenu 25 000 Kč. Přechod vlastnického práva si účastníci sjednali ke dni zaplacení kupní ceny (kupní smlouva ze dne 28. 12. 2020). Kupní cena byla zaplacena v den podpisu smlouvy (kupní smlouva ze dne 28. 12. 2020). Účastníci si zároveň sjednali, že k převodu vozidla v evidenci registru vozidel dojde do 14 pracovních dnů, ode dne podpisu smlouvy (kupní smlouva ze dne 28. 12. 2020). Žalobkyně je stále vedena jako vlastník předmětného vozidla (výdej dat z registru silničních vozidel, osvědčení o registraci vozidla). Před podání žaloby byl žalovaný marně žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce vyzýván ke změně zápisu v registru vozidel (dopis zástupce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022, včetně podacího lístku).

6. Po právní stránce posoudil soud danou věc následovně:

7. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště prodávající. V dané věci má žalobkyně sídlo na území České republiky.

8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 cit. ust. pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

10. Podle § 8 odst. 4 cit. zákona se k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla přiloží a) v případě převodu vlastnického práva 1. technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, 2. protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a 3. zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu; b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.

11. Podle § 2079 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občasného zákoníku (dále jen o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnického práva k vozidlu. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 10/2006. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek dle zák. č. 361/2000 Sb., nebo povinnosti platit příspěvek v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zák. č. 168/1999 Sb. Z uvedeného tedy vyplývá, že pro žalobkyni je určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu významné.

14. Z provedeného dokazování je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřená kupní smlouva dle ust. § 2079 a násl. o. z., kupní cena byla zaplacena při podpisu smlouvy, čímž současně došlo k převodu vlastnického práva z žalobkyně na žalovaného. Žalobkyně vozidlo předala žalovanému, který je nyní jeho vlastníkem. Žalobkyně sice může sama podat žádost o změnu vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel, avšak bez součinnosti žalovaného nemůže k žádosti doložit potřebné dokumenty (protokol o evidenční kontrole vozidla), neboť vozidlo nemá k dispozici a docílit tak zápisu žalovaného jako vlastníka vozidla. Může však dosáhnout alespoň výmazu údaje o tom, že ona sama je vlastníkem (provozovatelem) předmětného vozidla a tím tak může předejít nepříznivým důsledkům, které jsou se zápisem spojené. Ačkoliv stav, kdy v registru silničních vozidel vlastník vozidla není evidován vůbec, není žádoucí, není ani žádoucí, aby byla v registru evidována jako vlastník vozidla osoba, která vlastníkem prokazatelně není. V takovém případě se údaj v registru vozidel dostává do rozporu nejen se skutečným stavem, ale také se zákonem o ochraně osobních údajů, a tedy i s právy třetích osob. Z toho důvodu je nutné upřednostnit stav, kdy v registru není vlastník evidován vůbec (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 7 As 254/2016). S ohledem a shora uvedené soud proto žalobě vyhovět, tak jak je ve výroku I. uvedeno.

15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 11 256,50 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou advokáta 6 300 Kč za 3 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) v plné výši za úkony: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a účast na jednání dne 25. 5. 2022, přičemž podle § 7 AT činí sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby ve spojení s § 8 odst. 1 AT, kdy soud vycházel z hodnoty vozidla dle kupní smlouvy, částku 2 100 Kč; soud nepřiznal žalobkyni odměnu za kvalifikovanou výzvu k plnění, neboť se nejedná o úkon právní služby podle § 11 odst. 1 či odst. 2 AT, když v daném případě předmětem řízení nebyla žaloba na plnění, nýbrž žaloba určovací, kdy žalobkyně předmětnou výzvou vyzýval žalovaného k součinnosti ohledně přepisu vozidla v registru silničních vozidel, tj. k něčemu úplně jinému, než je předmět tohoto řízní, navíc předmětná výzva nebyla ani podmínkou práva žalobkyně na náhradu nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř., -) odměnou za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, -) cestovným – jízdným ve výši 150 Kč na trase [obec] - [obec] a zpět na jednání dne 25. 5. 2022, -) náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem 300 Kč, tj. 3 x sazba 100 Kč za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět, -) a náhradou za DPH ve výši 21 % ze shora uvedených položek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 606,50 Kč.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.