13 C 1/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 63 164,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nezaplacených úvěrů, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum a na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Před uzavřením obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zachyceny v žádosti o úvěr ze dne datum a v žádosti o úvěr ze dne datum a které ověřila z předložené pracovní smlouvy, výplatních pásek, výpisů z bankovního účtu a nahlédnutím do veřejných registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum poskytla peněžní prostředky ve výši částka, jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem v pevné výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a s poplatkem za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě svého bydliště ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku v 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne datum a ocitl se v prodlení se splácením. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum poskytla peněžní prostředky ve výši částka, jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem v pevné výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a s poplatkem za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě svého bydliště ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku v 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne datum a ocitl se v prodlení se splácením. Pohledávky z uvedených smluv za žalovaným přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, jistiny ve výši částka, dlužných poplatků v celkové výši částka, kapitalizovaných smluvních úroků v celkové výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v celkové výši částka, smluvní pokuty v celkové výši částka, dále příslušného zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Žalovaný dne datum požádal o úvěr ve výši částka. V žádosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, má střední vzdělání, je svobodný, má 2 vyživovací povinnosti k dětem do 26 let, je zaměstnaný od datum s čistým měsíčním příjmem ve výši částka a měsíční výdaje odhadl na částku částka, z toho částka částka připadala na výdaje spojené s bydlením, částka částka připadala na dopravu, jídlo a osobní náklady a částka částka připadala na srážky ze mzdy a výživné. (prokázáno žádostí o úvěr ze dne datum).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně (EC Financial Sevices, a.s.) se smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „smlouva o úvěru č. hodnota“) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku částka, jež se skládá z jistiny ve výši částka, úroku v pevné výši částka, částky za poskytnutí úvěru ve výši částka, částky částka za vyhodnocení úvěrového případu a částky částka za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 15 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 %. Součástí smlouvy o úvěry byl i předpis splátek (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum a přílohou č. hodnota smlouvy o úvěru).

8. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka, a to v devíti splátkách (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie ke smlouvě č. hodnota).

9. Žalovaný dne datum požádal o úvěr ve výši částka. V žádosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, má střední vzdělání, je svobodný, má 2 vyživovací povinnosti k dětem do 26 let, je zaměstnaný od datum. s čistým měsíčním příjmem ve výši částka a měsíční výdaje odhadl na částku částka, z toho částka částka připadala na výdaje spojené s bydlením, částka částka připadala na dopravu, jídlo a osobní náklady a částka částka připadala na splátky stávajících půjček. Tabulka právnická osoba žadatele byla nevyplněná. (prokázáno žádostí o úvěr ze dne datum).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně (EC Financial Sevices, a.s.) se smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „smlouva o úvěru č. hodnota“) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku částka, jež se skládá z jistiny ve výši částka, úroku v pevné výši částka, částky za poskytnutí úvěru ve výši částka, částky částka za vyhodnocení úvěrového případu a částky částka za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 15 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 %. Součástí smlouvy o úvěry byl i předpis splátek (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum a přílohou č. hodnota smlouvy o úvěru).

11. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka, a to v šesti splátkách (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie ke smlouvě č. hodnota).

12. Žalovaný byl ode dne datum zaměstnán u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou na pozici technik (prokázáno pracovní smlouvou ze dne datum). Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v období od září 2020 do listopadu 2020 činil částka, průměrné měsíční srážky ze mzdy činily částka (prokázáno výplatními páskami za září 2020, říjen 2020 a listopad 2020). Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v období od ledna 2021 do března 2021 činil částka, měsíční srážky činily částka (prokázáno výplatními páskami za leden 2021, únor 2021 a březen 2021).

13. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. (prokázáno smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postoupených pohledávek a dopisem ze dne datum).

14. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum, žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do datum (prokázáno výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

15. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).

16. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění účinném do datum poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

28. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

29. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

30. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

31. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

32. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR-právnická osoba. proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

33. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

34. Podle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala jeho skutečné měsíční výdaje, když se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, že měsíčně vynaloží částku částka na bydlení a částku částka na veškeré ostatní výdaje, což soud považuje za nerealistické vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný má dvě vyživovací povinnosti a žije v nájmu. Právní předchůdkyně žalobkyně věděla, že žalovaný žije v nájmu, přesto si od žalovaného nevyžádala nájemní smlouvu ani výpisy z bankovního účtu, aby zjistila, kolik skutečně žalovaný hradí na nájemném. Žalovaným uvedené měsíční výdaje dále soud považuje za nevěrohodné s ohledem na skutečnost, že v obou žádostech o úvěr žalovaný uvedl, že má 2 vyživovací povinnosti, pouze v jedné ze žádostí je však uvedeno, že žalovaný hradí výživné (resp. jsou mu prováděny srážky ze mzdy) v částce částka měsíčně. V souvislosti se žádostí o úvěr ze dne datum dále žalovaný uvedl, že měsíčně hradí částku částka na splátky jiných úvěrů, právní předchůdkyně však tuto informaci nikterak neověřila, když tabulka právnická osoba zůstala nevyplněna. Z výplatních pásek dále soud zjistil, že žalovanému byly prováděny srážky ze mzdy (v období od ledna do března 2021 v částce částka měsíčně), což však právní předchůdkyně žalobkyně v souvislosti se sjednáním druhého úvěru nijak nezohlednila.

35. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto jsou obě smlouvy o úvěru neplatné; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu z důvodů výše uvedených. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou částka, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti se smlouvou o úvěru č. hodnota (částka), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil (částka). V souvislosti se smlouvou o úvěru č. hodnota se žalovaný bezdůvodně neobohatil, neboť mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku ve výši částka, žalovaný však vrátil částku ve výši částka, dokonce tedy o částka přeplatil.

36. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru č. hodnota mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen podle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do datum, což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (datum). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky částka od datum do zaplacení.

37. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyly platně uzavřeny smlouvy o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši částka, úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení částečně zamítnout.

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož ve věci měl větší úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

39. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.