13 C 13/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A za účasti: Jméno advokátky B , narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B o přezkum nálezu finančního arbitra

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen nález finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve výroku I. a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, tak, že se zamítá návrh účastníka , Jméno advokátky B, jako navrhovatele podaný finančnímu arbitrovi a výrok III. nálezu se ruší, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil nález finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „nález“) ve výroku I. a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) a návrh účastníka , Jméno advokátky B, jako navrhovatele podaný finančnímu arbitrovi zamítl (a výrok III. nálezu se ruší). Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že s účastníkem , jméno FO, uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla účastníku , Jméno advokátky B, finanční prostředky ve výši , částka, a účastník , Jméno advokátky B, se zavázal vrátit žalobkyni tyto finanční prostředky a sjednané příslušenství, tj. úrok ve výši , částka, , poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši , částka, a částku ve výši , částka, za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy měl účastník , Jméno advokátky B, uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, v 104 pravidelných týdenních splátkách ve výši , částka, . Dne , datum, uzavřely žalobkyně a účastník , Jméno advokátky B, dohodu o narovnání, kdy došlo k nahrazení původního závazku závazkem novým ve výši , částka, , který se účastník , Jméno advokátky B, zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, počínaje dnem , datum, . Po uzavření dohody o narovnání, kdy žalovaný platil na nový závazek od , datum, do , datum, , zůstala nesplacená jistina , částka, . Na základě rozhodnutí finančního arbitra byla účastníku , Jméno advokátky B, žalobkyni zaplacena dne , datum, částka , částka, , aktuálně tak nedoplatek činí , částka, . Finanční arbitr (dále též „fin. arbitr“) založil své rozhodnutí na závěru o neplatnosti dohody o narovnání, žalobkyně s tímto názorem však nesouhlasí, právní posouzení finančního arbitra nepřípustně ingeruje do smluvní svobody stran, podporuje nerovnost účastníků na úkor žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany je na místě, nicméně nemůže být neomezená. Účastník , Jméno advokátky B, uzavřel s žalobkyní dohodu o narovnání a následně podal návrh na určení neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru z důvodu údajných ujednání proti dobrým mravům a nedostatečného posouzení jeho úvěruschopnosti. Fin. arbitr založil své rozhodnutí na závěru o nedostatečném prověření a posouzení úvěruschopnosti účastníka , jméno FO, , se kterým se žalobkyně neztotožňuje a má za to, že z doložených podkladů a zjištěného skutkového stavu takovýto závěr nevychází. Účastník , Jméno advokátky B, byl při uzavírání smlouvy zejména prostřednictvím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru přehledně a srozumitelně upozorněn na veškeré podmínky spotřebitelského úvěru, včetně výše a četnosti jednotlivých splátek a celkové sumy sjednaných splátek. Při uzavření smlouvy došlo k pečlivému zkoumání okolností souvisejících s úvěruschopností účastníka , Jméno advokátky B, a vyplynulo z něj dostatečný disponibilní zůstatek klienta. Náklady účastníka , Jméno advokátky B, na bydlení a domácnost zcela odpovídaly poměrům a nebyly nikterak extenzivně vysoké ani nízké. Byla provedena kontrola probíhajících exekučních řízení skrze program , právnická osoba, a lustrace insolvenčním rejstříkem. , jméno FO, byla provedena kontrola zaměstnavatele. Dále byla použita kontrola skrze RUIAN. Účastník , Jméno advokátky B, při uzavření úvěrových smluv uvedl informace o svých případných závazcích bankovního či nebankovního charakteru, dále, že nemá hypotéku ani úvěr s balonovou splátkou, není povinen hradit výživné a nejsou mu prováděny žádné jiné srážky z příjmu ani na něj nejsou vedeny exekuce. Žil sám v nájemním bydlení, vlastnil automobil, nevlastnil nemovitost, byl osobou s pravidelným měsíčním příjmem. V době uzavření smlouvy nebylo zjištěno, že by proti němu byly vedeny exekuce či bylo zahájeno insolvenční řízení. Při důkladném posouzení pak vždy zbývaly dostatečné prostředky k úhradě jeho závazků. Majetková situace klienta byla ověřena doklady kromě jiného pracovní smlouvou, občanským průkazem a výpisy z účtu za předchozí dva kalendářní měsíce. Žalobkyně tímto prohlašuje, že z její strany byly dodrženy veškeré zákonné povinnosti, které jsou kladeny v tomto případě na věřitele při sjednávání spotřebitelské smlouvy, stejně jako jsou v souladu s právními předpisy veškerá ustanovení příslušné smlouvy a další smluvní dokumentace. Není tak pravdou, že by se žalobkyně posouzením úvěruschopnosti účastníka , Jméno advokátky B, zabývala nedostatečně. Nad to ale žalobkyně opětovně podotýká, že smlouva o spotřebitelském úvěru nemohla být předmětem posouzení u fin. arbitra, právě z důvodu uzavření dohody o narovnání. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, a zákonem o spotřebitelském úvěru. Důkazem o splnění povinnosti jsou evidenční karta a protokol z informační a posuzovací návštěvy. Objektivní posouzení dostatečnosti či nedostatečnosti prověření úvěruschopnosti účastníka , Jméno advokátky B, je možné provést pouze objektivním poměřením žalobkyní zjištěného stavu a stavu v rozhodné době reálného. Vyslovit neplatnost smlouvy jen na základě toho, že žalobkyně nedisponuje konkrétní listinou, což jí zákon výslovně ani neukládá, je nepřípustným zásahem do jejích práv, musí být zohledněno, jakou konkrétní skutečnost žalobkyně při prověřování zjistit měla, ale nezjistila, z jakého důvodu a jaký vliv by tato informace měla na vyhodnocení ze strany žalobkyně při rozhodování o uzavření předmětné smlouvy. Nelze ani žalobkyni klást k tíži nezjištění informace, kterou nemohla zjistit jinak než z tvrzení účastníka , Jméno advokátky B, . Podle žalobkyně je třeba porovnat zjištění učiněná žalobkyní se skutečností v rozhodné době a až zjištěné rozdíly hodnotit v tom směru, zda žalobkyně vůbec měla možnost odchylky oproti skutečnému stavu zjistit. Nutné je i zohlednit nemožnost dovolávat se neplatnosti účastníkem, který tuto neplatnost fakticky vědomě způsobil. Z judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, z , datum, ) plyne, že rozhodující je otázka, zda byl účastník , Jméno advokátky B, v době uzavření smlouvy skutečně neúvěruschopný a teprve při negativní odpovědi na tuto otázku je třeba zkoumat, zda zde existovala důvodná pochybnost o jeho možnostech své dobrovolně převzaté závazky plnit, tj. zda měla žalobkyně reálnou možnost (a tím i zákonem danou povinnost) daný úvěrový případ vyhodnotit tak, že představuje takovou míru rizika a ohrožení pro úvěrovaného, které již nelze poskytnutím úvěru podstoupit. Argumentace uvedeným rozhodnutím Soudního dvora EU C-755/22 je podle názoru žalobkyně hrubým zkreslením právního názoru tam uvedeného. Sankci neplatnosti smlouvy lze aplikovat na smlouvu uzavřenou s neúvěruschopným úvěrovaným. V předmětné věci ale arbitr úvěruschopnost účastníka , Jméno advokátky B, nad rámec zjištění žalobkyně nijak neprověřoval, přičemž informace shromážděné žalobkyní svědčí jednoznačně pro úvěruschopnost účastníka , Jméno advokátky B, . Jestliže účastník , Jméno advokátky B, byl aktivní, vyvolal spor a sám vznesl námitku neplatnosti, nelze se spokojit s tím, že mu jako straně sporu postačí pouhé vágní prohlášení.

2. Účastník , Jméno advokátky B, se ve věci nevyjádřil.

3. Finanční arbitr se ve věci nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Finanční arbitr dne , datum, vydal nález č. j. , Anonymizováno, , jehož výrokem I. určil, že žalobkyně je povinna účastníku , Jméno advokátky B, zaplatit částku ve výši , částka, . Výrokem II. pak návrh navrhovatele ve zbývající části podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítl. Výrokem III. uložil žalobkyni povinnost uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci nálezu na účet Kanceláře finančního arbitra sankci ve výši , částka, . Finanční arbitr dovodil, že Dohoda o narovnání uzavřená mezi účastníky dne , datum, obsahovala faktické uznání zbývajícího dluhu účastníkem , Jméno advokátky B, ze smlouvy o úvěru, tedy struktura dluhu tak zůstala zcela nezměněna, došlo jen ke změně způsobu jeho úhrady. Žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost účastníka , Jméno advokátky B, , pročež byla smlouva o úvěru č. , hodnota, neplatná a ani Dohoda o narovnání nemůže legalizovat smlouvu neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť by takovým právním jednáním došlo k obcházení následků porušení zákona. Dále uvedl, že uznání dluhu je v souladu s § 2053 občanského zákoníku, že dosavadní závazek trvá, nový nevzniká, na toto uznání nelze nahlížet jako narovnání ve smyslu § 1903 občanského zákoníku, ani podle § 1902 občanského zákoníku. Dále byly výroky nálezu zejména odůvodněny tím, že žalobkyně nesplnila svou povinnost postupovat při posuzování úvěruschopnosti účastníka , Jméno advokátky B, před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí, když předložil pouze dva výpisy z účtu bezprostředně předcházející uzavření smlouvy. Finanční arbitr ze shromážděných podkladů nezjistil, že by žalobkyně dostatečně ověřila výši příjmu (výplatními páskami za dobu alespoň tří měsíců nebo trvání zaměstnaneckého poměru). I kdyby žalobkyně prokázala, že prověřila příjmovou stranu rozpočtu účastníka , Jméno advokátky B, (což se však v posuzovaném případě nestalo), ze shromážděných podkladů finanční arbitr nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru jakkoli ověřovala pravidelné měsíční výdaje účastníka , Jméno advokátky B, na bydlení, domácnost, dopravu, ani zda měl závazky vůči třetím osobám. Nestačí vycházet ani z výše životního minima, ani ze statistických údajů o průměrných výdajích domácností na bydlení. Žalobkyně tvrdila, že účastníkem , Jméno advokátky B, uváděné skutečnosti ověřila v registru RUIAN, registru , jméno FO, , insolvenčním rejstříku a systému CreditCheck, přičemž finančnímu arbitrovi nepředložila žádné výpisy provedených lustrací. Žalobkyně má povinnost po dobu stanovenou zákone uchovávat potřebné dokumenty, které jsou potřeba k posouzení úvěruschopnosti žalované, pokud je neuchová, musí počítat s tím, že nemusí řádné posouzení úvěruschopnosti žalované obhájit. Fin. arbitr tak ze shromážděných podkladů a po jejich pečlivém právním posouzení nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smluv o úvěru ověřila s odbornou péčí úvěruschopnost účastníka , Jméno advokátky B, v souladu s § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, a měl tak smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou. Vzhledem k neplatnosti smlouvy si žalobkyně a účastník , Jméno advokátky B, byli povinni vrátit bezdůvodné obohacení, které nabyli. Účastník , Jméno advokátky B, převzal na základě neplatné smlouvy částku , částka, a žalobkyně , částka, , tudíž vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši , částka, na straně žalobkyně. Vzhledem k tomu, že fin. arbitr částečně vyhověl účastníku , Jméno advokátky B, , uložil žalobkyni uhradit sankci , částka, (nález finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, ).

6. Finanční arbitr dne , datum, vydal rozhodnutí o námitkách č. j. , Anonymizováno, , jehož výrokem zamítl námitky žalobkyně a nález potvrdil. Rozhodnutí o námitkách bylo odůvodněno zejména tím, že fin. arbitr po posouzení námitek žalobkyně setrval na svých právních závěrech, tedy že žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost účastníka , Jméno advokátky B, splácet spotřebitelský úvěr ze smlouvy o úvěru, když převážně vycházela z nepodložených tvrzení účastníka , Jméno advokátky B, , které prokazatelně neověřila. Úvěrovou smlouvu fin. arbitr nadále shledával neplatnou, takže strany si byly povinny vydat bezdůvodné obohacení získané na základě této neplatné smlouvy (rozhodnutí o námitkách finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ).

7. Dne , datum, účastník , Jméno advokátky B, a žalobkyně podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout účastníku , Jméno advokátky B, úvěr ve výši , částka, a žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky zavázala žalobkyni vrátit s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, ve 104 týdenních splátkách po , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek). Před uzavřením smlouvy žalobkyně seznámila účastníka , Jméno advokátky B, s právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který účastnice téhož dne podepsala (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

8. Účastník , Jméno advokátky B, dne , datum, vyplnil evidenční kartu klienta, v níž uvedl své osobní údaje, že bydlí sám v nájemním bydlení, má učňovské vzdělání, je svobodný, vlastní automobil, majitelem nemovitosti, nebyla trestně stíhán a od žalobkyně již úvěr měl, nemá hypotéku ani úvěr s balonovou splátkou. Jako svůj zdroj příjmu účastník , Jméno advokátky B, uvedl zaměstnání na dobu neurčitou s měsíčním příjmem , částka, , počet zdrojů příjmů jeden. Mezi výdaji uvedl životní výdaje na bydlení ve výši , částka, , životní minimum ve výši , částka, . Tím byl zjištěn disponibilní zůstatek , částka, . Při vyplnění evidenční karty předložil účastník , Jméno advokátky B, výpisy z účtu z 5,6/2021, občanský průkaz a dále ničeho jiného, tj. ani žalobkyní tvrzenou pracovní smlouvu (evidenční karta klienta).

9. Zástupce žalobkyně navštívil účastníka , Jméno advokátky B, dne , datum, v místě bydliště v době od 16:00 hod o 16:45 hod, kde jej informoval o podmínkách poskytnutí půjčky, byla vyplňována evidenční karta klienta (ač ta obsahuje datum podpisu až dne , datum, ), posuzovány příjmy a výdaje účastník , Jméno advokátky B, , popisován proces posuzování úvěruschopnost (protokol informační a posuzovací návštěva).

10. Z dokumentu označeném jako Dohoda o narovnání ze dne , datum, soud zjistil, že tento byl podepsán jak žalobkyní, tak účastníkem , Jméno advokátky B, , kde je jako předmět dohody uvedeno uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, -613058 ze dne , datum, , dále, že účelem dohody je odstranit případné spory o výši nároku žalobkyně vůči účastníku , Jméno advokátky B, jakož i odstranit příp. spory o platnost smlouvy o úvěru a že se účastníci dohody v rámci vypořádání vzájemných práv a povinností ze smlouvy o úvěru dohodli na smírném řešení, že účastník , Jméno advokátky B, uznává a výslovně prohlašuje, že žalobkyni dluží , částka, ze smlouvy o úvěru shora uvedené a zavazuje se jej uhradit v měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 22. dni v měsíci počínaje dnem , datum, (dohoda o narovnání ze dne , datum, ).

11. Účastník , Jméno advokátky B, předložil výpis z účtu obsahující pouze příchozí platby za období od května do června 2021, kde jsou příchozí platby od osoby jménem , jméno FO, v celkové výši za 2 měsíce , částka, (výpis příchozích plateb z účtu).

12. Žalobkyně dne , datum, zaplatila fin. arbitrovi částku , částka, a účastníku , Jméno advokátky B, částku , částka, (výpisy z účtu žalobkyně – transakční historie).

13. Z přehledu splátek soud zjistil, jak byl daný úvěr splácen, žalovaná dosud uhradila žalobkyni částku , částka, (přehled splátek). Žalobkyně na základě rozhodnutí fin. arbitra zaplatila účastníku , jméno FO, Čekákovi částku , částka, , tj. účastník , Jméno advokátky B, zaplatil celkem , částka, .

14. Soud v řízení neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz účastnickým výslechem účastníka , Jméno advokátky B, pro nadbytečnost, neboť měl veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích žaloby za dostatečně objasněné.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen „správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , , právnická osoba, . vs. GK, řízení o předběžné otázce (dále jako „rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost účastníka , Jméno advokátky B, zkoumat z úřední povinnosti, a nikoli pouze k námitce účastníka , Jméno advokátky B, . Rovněž podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 z , datum, by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Nejde přitom o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Žaloba byla podána včasně (§ 247 o. s. ř.).

23. Soud se nejprve zabýval námitkou žalobkyně, že s účastníkem , Jméno advokátky B, byla uzavřena dohoda o narovnání, a tím byl původní závazek účastníka , Jméno advokátky B, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, -613058 nahrazen závazkem novým, že již nelze zkoumat platnost původní uzavřené smlouvy. Soud se ztotožnil s názorem finančního arbitra, že v daném případě nebyla uzavřena dohoda o narovnání, ale pouze uznání dluhu, což ostatně také vyplývá z předloženého dokumentu. Soud posoudil tuto písemnost ze dne , datum, podle jejího obsahu, kdy účastník , Jméno advokátky B, uznal svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu a výše, což přesně odpovídá zákonnému ustanovení § 2053 o. z. Podle komentáře:,,uznání dluhu je způsobem utvrzení dluhu. Uznání dluhu není právním titulem vzniku dalšího (vedlejšího) závazku vedle závazku původního. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Uznání je tak nástrojem preventivním a vede k posílení procesní pozice věřitele v případném sporu.″ (89/2012 Sb., občanský zákoník, Komentář Svazek V, (§ 1721- 2520), , jméno FO, , Wolters Kruwer). Původní závazek ze smlouvy o úvěru trvá i nadále, a soud následně zkoumal, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně.

24. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost účastníka , Jméno advokátky B, splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně při zkoumání příjmů účastníka , Jméno advokátky B, vycházela z výpisu z účtu s přehledem příchozích plateb za měsíce 5,6/2021, nikoli např. i předložením pracovní smlouvy; rovněž nezkoumala výdaje účastníka , Jméno advokátky B, na bydlení, splátky případného dalšího úvěru, ostatní běžné výdaje, např. za jídlo, za léky, zda nemá zvýšené výdaje spojené se zdravotním stavem atd. Žalobkyně si od účastníka , Jméno advokátky B, nevyžádala například kompletní výpisy z běžného účtu, ze kterých by ověřila, zda měsíční hospodaření účastníka , Jméno advokátky B, s penězi končí v kladném zůstatku. Neověření výdajů uváděných ze strany účastníka , Jméno advokátky B, žalobkyní tak implikuje snahu o formální vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace účastníka , Jméno advokátky B, za účelem optimalizace poměru příjmů a výdajů tak, aby na požadovaný úvěr dosáhl. Žalobkyně zároveň neprokázala, že by prováděla lustraci v insolvenčním rejstříku, ve výpisu z centrální evidence exekucí či dalších registrů. Zároveň bylo soudem zjištěno, že účastník , Jméno advokátky B, žalobkyni zaplatil ke smlouvě částku přesahující výši poskytnutého úvěru, přičemž žalobkyně se tak na úkor účastníka , Jméno advokátky B, bezdůvodně obohatila o celkovou částku , částka, . Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť shledal rozhodnutí finančního arbitra správným.

25. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by procesně úspěšnější účastník , Jméno advokátky B, měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.