Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

13 C 153/2024

č. j. 13 C 153/2024-35

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI,ZASTAVENI · ECLI:CZ:OSMB:2024:13.C.153.2024.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 595,20 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do návrhu žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, spolu s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, . V žalobě žalobkyně tvrdí následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , platnou a účinnou ve znění dodatků ke smlouvě ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , dále jen „smlouva o úvěru“, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do , datum, společně s poplatkem ve výši , částka, , celkem se tedy zavázal vrátit částku , částka, . Žalovaný však neuhradil dlužnou částku řádně a včas v důsledku čehož mu dle smlouvy vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále uhradit poplatky za upomínání. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ke dni , datum, na žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný ani po postoupení pohledávky ničeho neuhradil a nadále tak žalobkyni dluží na jistině , částka, , nesplacený úrok ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , náhradu nákladů na upomínání ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a dále smluvní pokutu za prodlení ve výši , částka, . Žalobkyně rovněž požaduje po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní dne , datum, písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně nahlížením do registrů (insolvenčního rejstříku, Bankovního a Nebankovního registru klientských informací).

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení usnesení doplnila tvrzení, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení a dále aby soudu předložila listiny prokazující, že poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila svým podáním ze dne , datum, tak, že soudu sdělila, že žádnými důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje, a k prokázání poskytnutí úvěru žalovanému soudu doložila smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , , datum, a , datum, a výpis z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně o vyplacení částky , částka, na účet č. , č. účtu, . Žalobkyně dále svým podáním vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši , částka, představující kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, s tím, že nadále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Výrokem I. tohoto rozsudku soud řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“. V souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. se žalobkyni nevrací odpovídající část zaplaceného soudního poplatku, neboť nepřevyšuje částku , částka, .

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne , datum, do jeho datové schránky., právnická osoba, výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek. Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

7. Žalovaný jakožto úvěrovaný podepsal dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , když v rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, tedy odeslal částku , částka, ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, (prokázáno smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Následně uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dodatky ke smlouvě o úvěru č. , tel. číslo, , a to dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, (prokázáno smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě ve znění dodatků ke smlouvě zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši , částka, a žalovaný měl podle textu smlouvy ve znění dodatků ke smlouvě právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem , částka, jednorázově do , datum, (tj. jistinu , částka, a úrok , částka, ). Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, , který žalovaný uvedl ve smlouvě a ze kterého jí žalovaný uhradil verifikační platbu ve výši , částka, , částku v celkové výši , částka, , a to dne , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (prokázáno výpisy z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v termínu podle smlouvy a ocitl se v prodlení s vrácením úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, a dopisem žalobkyně z téhož dne (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, , dopisem žalobkyně ze dne , datum, , potvrzením o provedení transakce ze dne , datum, a plnou mocí ze dne , datum, ). Žalovaný po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil na svůj dluh ničeho (prokázáno tvrzením žalobkyně, které žalovaný nerozporoval). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do , datum, dopisem ze dne , datum, . Za účelem mimosoudního vymožení dluhu žalobkyně žalovaného i dne , datum, a dne , datum, kontaktovala. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni vzniklé náklady za dvě osobní návštěvy po , částka, , tj. celkem , částka, (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne , datum, a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou zástupce žalobkyně ze dne , datum, podanou k poštovní přepravě dne , datum, (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím archem ze dne , datum, ).

8. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, s tím, že žalobkyně v žalobě po žalovaném požaduje uhradit nesplacenou jistinu ve výši , částka, , na kterou žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho.

10. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po , datum, , je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 ods.t 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 ZoSÚ). Soud tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti.

21. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

23. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 ZoSÚ však nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, a další, C-449/13; shodně též Bezouška P.: Zkoumání úvěruschopnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381). Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla pouze skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací, neoznačila a nedoložila však žádné důkazní prostředky, neboť podle sdělení žalobkyně ze dne , datum, žádnými důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru je porovnání a analyzování příjmové a výdajové stránky žalovaného, resp. posouzení, zda majetková situace žalovaného je dostatečná k poskytnutí úvěru v dané výši. Právní předchůdkyně žalobkyně však žádným způsobem nezjišťovala příjmy ani výdaje žalovaného, natož aby je porovnávala. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěr splácet.

24. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

25. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dostatečné. Právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala příjmovou ani výdajovou stránku žalovaného, neporovnávala jeho příjmy a výdaje, aby zjistila výši volných prostředků, nemohla tak náležité zjistit majetkovou situaci žalovaného. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

26. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , kterou jí žalovaný ve výši , částka, nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, , žalobkyni vrátit. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok II.). Žalobě ale soud nevyhověl co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok III.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl výrokem IV. podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.“, z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

28. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta ke splnění této povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.