13 C 164/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 69 053 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 69 053 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 33 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi na nákladech státu částku ve výši 611 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 69 053 Kč s odůvodněním, že se po smrti otce stala na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody sp. zn. spisová značka z datum rozhodnutí (právní moc datum) vlastníkem id. 1/6 spoluvlastnického podílu na nemovitostech: -) pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba adresa, -) pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, -) pozemku p. číslo zahrada, -) pozemku p. číslo zahrada, to vše v k. ú. část obce u obec, územní celek (dále jen„ nemovitosti“). Spoluvlastníkem byla do datum, kdy darovací smlouvou převedla nemovitosti na dceru anonymizováno jméno příjmení. Žalovaný je od datum vlastníkem spoluvlastnického podílu id. 5/6 (spoluvlastníkem 2/6 od datum). Podle dřívější dohody právních předchůdců žalovaného užívala žalobkyně se svojí rodinou a matkou většinu přízemí v budově adresa. Od počátku roku 2007, kdy se stal spoluvlastníkem žalovaný, zabránil žalobkyni ve vstupu do bytu po rodičích v přízemí v budově adresa a užívání jejích soukromých věcí, některé z nich sám užíval a zničil. Od roku 2018 byl žalobkyni a její rodině zcela znemožněn přístup do nemovitostí. Žalovaný zamezil vstupu do domu adresa výměnou zámků na vstupních dveřích domu, vstupních vratech a vrátkách, aniž by žalobkyni umožnil užívání jejích věcí nacházejících se v prostorách využívaných do té doby žalobkyní a její rodinou. Žalobkyně nemohla od datum do datum užívat nemovitosti do výše svého podílu. Vchod do žalobkyní užívané ložnice, kterou dříve užívala se svojí rodinou ke spaní, byl pouze přes kuchyň a obývací pokoj. Vstup do budovy žalobkyně zajištěný měla, ale žalovaný vyměnil zámky od předsíně. Proto se poté nemohla vůbec dostat do své ložnice. Žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení žalovaného za období od datum do datum, a to ve výši 69 053 Kč. Výše žalované částky vychází z výpočtu nájmu obdobně velikých rodinných domů se zahradou v dané lokalitě, která se pohybuje cca 30 000 Kč měsíčně. Na podíl o velikosti 1/6 tak připadá žalovaná částka.

2. Žalovaný se k žalobě vymezil negativně. Uvedl, že žalobkyni neznemožnil užívání nemovitostí a přístup. Mezi účastníky byla uzavřena ústně dohoda o užívání nemovitostí v roce 2014 tak, že žalobkyně bude užívat jen jednu místnost. V roce 2018 se žalobkyně dostavila k nemovitostem, zástupkyně žalobkyně e-mailem zástupce žalovaného informovala o jejím dostavení se vyzvednout si nějaké věci z nemovitosti, avšak zástupce žalovaného si e-mail přečetl se zpožděním, tedy mezitím se žalobkyně dostavila na místo, ale žalovaný o tomto nevěděl a nebyl přítomen. Vrátka i vrata však byla otevřená, žalobkyně s ohledem na skutečnost, že měla klíče od budovy, se mohla do budovy sama dostat. V budově nebyl vyměněn zámek. Výměna klíčů (visacích zámků) od vstupů do zahrady byla realizována v létě 2019 synem žalovaného, a to po upozornění sousedem o tom, že se někdo snažil na zahradu vloupat. Do té doby byla vrátka a vrata 12 let otevřená. Účastníci se dne datum setkali v nemovitostech, žalobkyně si věci přenesla do ložnice, o níž se domluvili, že ji bude užívat. Žalovaný je většinovým vlastníkem, právě velikost podílu určuje vzájemné vztahy mezi spoluvlastníky, tj. jakou měrou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech ke společné věci. Navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl v řízení dokazování výslechem svědkyně příjmení jméno příjmení, jméno celé jméno žalovaného, anonymizováno jméno příjmení a níže specifikovanými listinami.

4. Svědkyně příjmení jméno příjmení, dcera žalobkyně a neteř žalovaného, nynější spoluvlastník podílu žalobkyně k předmětným nemovitostem, vypovídala konzistentně. O dohodu o užívání se se žalovaným též pokoušela, žalovaný s ní nekomunikuje, do nemovitostí ani k jejím věcem ji nepouští. Dohoda mezi žalobkyní a žalovaným o užívání nemovitostí neexistovala. Svědkyně má dopisy, jimiž její matka vyzývala strýce k přístupu do nemovitostí. Žalobkyně i svědkyně měly přístup na zahradu, avšak k žádným místnostem v přízemí, kde dříve bydlela babička svědkyně, stejně tak do prvního patra, které obývala rodina příjmení. V roce 2016, 2017 prodaly děti anonymizováno svůj podíl žalovanému. Matka svědkyně neměla též přístup do patra, neboť je od přízemí odděleno„ katrem“, k němuž žalobkyně neměla klíče. Měla přístup max. na chodbu. Strýc klíče vyměnil a nepustil je tam přibližně v roce 2007. Nebylo to tak, že by se matka se strýcem dohodli, že mohou být v nemovitostech věci, ale naopak strýc ji k těm věcem nepustil. Na podzim roku 2020 byly svědkyni předány klíče od nemovitosti, ale pouze od zahrady, vstupní brány, a žalovaný jí tvrdil, že může jít dovnitř. Ale dostala se jen na zahradu, kde má žalovaný bojového psa, na což svědkyni ani neupozornil a o čemž ji informovali sousedi, pak do dolních dveří, čímž by se dostala max. na chodbu a do sklepa. Do žádné jiné místnosti se nedostala. Žalovaný řekl při ústním jednání u soudu v jiné věci dne datum, že svědkyni pustí do nemovitosti pouze za přítomnosti policie.

5. Svědek jméno celé jméno žalovaného, syn žalovaného, vypovídal konzistentně. Aktuálně vlastní podíl o velikosti 5/6 otec a 1/6 dcera žalobkyně. V předmětných nemovitostech je v nájmu od roku 2013, stále užívá dvě místnosti v přízemí ze čtyř, v nichž jediných je topení. Jednu místnost dole užívala příjmení, jednu celé jméno žalobkyně, dvě svědek. příjmení příjmení existovala dohoda o užívání, v té době tam bydlely dvě rodiny, a to rodiče otce svědka a bratr babičky s manželkou. příjmení to užívala tak, jak bylo v dohodě s prarodiči svědka. příjmení se stěhovala v roce 2018, 2019 cca ¾ roku, v domě se přidělaly zámky na vrata po jejím odstěhování, což bylo cca léto, podzim 2019 Tyto klíče dal až následnému vlastníkovi (tj. svědkyni příjmení příjmení). příjmení obývali horní patro a jednu místnost dole do doby, než ji příjmení prodala. Místnost dole měla samostatný přístup z chodby, z předsíně, a nejprve měla příjmení podepsanou smlouvu se žalobkyní, ta ale nezaplatila a tak prodala svůj podíl žalovanému. Aktuálně je horní patro prázdné, stejně tak jedna místnost dole. V roce 2014 se žalobkyně s otcem svědka domluvili tak, že bývalou ložnici bude užívat právě žalobkyně, čtvrtou místnost příjmení. Svědek byl osobně přítomen, kdy se o tomto žalobkyně s jeho otcem ústně utvrzovali. Mělo to být tak, že tam měla mít žalobkyně věci. V dohodě se neřešily detaily užívání, protože se jedná o místnost bez vody a bez topení a v současné chvíli je tam sice i elektřina, ale pokud by měl místnost užívat někdo jiný, tak svědek za něj platit elektriku nebude. příjmení by se přidělat přípojka elektřiny a přípojka vody. Ta dohoda obsahovala pouze označení místnosti, kterou by teoreticky mohla užívat žalobkyně, ale nejednalo se o detailní dohodu o užívání nemovitosti. Pokud chtěla žalobkyně jít dovnitř, bylo domluveno, že jedině za přítomnosti žalovaného, s čímž žalobkyně souhlasila. Žalobkyni podle svědka nic jiného nezbývalo, protože tam jiná možnost neexistovala. příjmení by se domluvit s příjmení, jenže to nehrozilo. Takže žalobkyně přijela, řekla, že chce dovnitř, svědek jí řekl, že ji do místností, které užívá, bez účasti svého otce nepustí, a tím to skončilo. V roce 2014 vždycky přijeli neohlášeně. O pozdějších letech nic nevěděl. Svědka žalobkyně nikdy nekontaktovala a nikdy nekontaktovala jeho otce od roku 2014 do léta 2019 s tím, že by si chtěla nějaké věci odvézt, či chtěla jakkoli užívat nemovitosti. Že by žalobkyně chtěla nemovitost užívat, např. přespat, nevěděl. Na jak dlouho a od kdy byla dohoda uzavřena či způsob ukončení dohody, nevěděl. Teď už asi byla ukončena, když došlo ke změně vlastnictví. Zda byla dohoda vázána na žalobkyni nebo vlastníka nemovitostí, nevěděl, v té době to bylo vázáno na žalobkyni. Několikrát na žalobkyni (cca 2x – 3x) venku narazil, přijeli náhodou a chtěli dovnitř. Svědek jim řekl, že klíče od domu mají, od předsíně také a od kuchyně jim je nedal. Takže chtěli-li dovnitř, měli klíče od domu, tj. od vchodových dveří, schodiště a do každé takové„ předmístnůstky“, ale od místností, které užíval svědek, nikoli. Oni nešli ani do domu. Svědek jim odpověděl, že mají volat žalovaného, aby byl u toho přítomen. příjmení svědkovi několikrát říkala, že je tam viděla na zahradě, např. když očesali broskve. Zeleného tam viděl svědek i letos, obcházel na ulici.

6. Svědek příjmení jméno příjmení, manžel žalobkyně, znal žalovaného. Vypověděl, že žalovaný i jeho zástupkyně již při minulém ústním jednání lhali s tím, že by existovala jakákoli dohoda ze dne cca datum. Celá geneze byla taková, že manželka svědka se do nemovitosti chtěla dostat, ale nebylo jí to umožněno. Žádná dohoda neexistovala, nevznikla a skutečně pouze došlo k podpisu seznamu věcí žalovaným, které chtěla žalobkyně vyhledat. Nikdy je od vystěhování maminky žalobkyně do jedné místnosti v roce 2007 do nemovitostí žalovaný nechtěl pustit. Žalovaný byl min. 1x až 2x žalobkyní kontaktován o umožnění vstupu do nemovitostí, k předání zabavených věcí. Žalobkyně se snažila domluvit se se žalovaným na užívání nemovitostí, což dokládá i spis, který byl veden u zdejšího soudu o zdržení se zásahu ze strany žalovaného. anonymizováno příjmení psala dopisy nejen žalovanému, ale i dalším spoluvlastníkům nemovitostí.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k datum, list vlastnictví pro k. ú. část obce u obec, územní celek, soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem podílu na předmětných nemovitostech o velikosti 2/6 na základě datovací smlouvy z datum, právní účinky zápisu datum. Žalobkyně vlastnila podíl na předmětných nemovitostech o velikosti 1/6 na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody v řízení pod sp. zn. spisová značka z datum rozhodnutí, právní moc ke dni datum.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí z datum, list vlastnictví pro k. ú. část obce u obec, územní celek, soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví žalovaného (podíl o velikosti 5/6) a anonymizováno jméno příjmení (podíl o velikosti 1/6). Žalovaný nabyl vlastnického právo k nemovitostem na základě darovací smlouvy z datum s právními účinky zápisu datum, a dále ze smlouvy kupní z datum, právní účinky zápisu datum anonymizováno jméno příjmení nabyla podíl na nemovitostech na základě smlouvy darovací z datum, právní účinky k datum.

9. Z usnesení název soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že jím žalobkyně nabyla po zemřelém jméno příjmení, rok nar. rok, mj. spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 na předmětných nemovitostech.

10. Z úředního záznamu o podání vysvětlení u Policie ČR, anonymizováno územní celek, OOP obec (dále jen„ OOP obec“), číslo jednací, soud zjistil, že žalovaný dne datum u OOP obec vypověděl, že neumožňuje přístup žalobkyni do nemovitostí. Někdy v roce 2006 na žádost matky účastníků vyměnil zámek u dveří do kuchyně, přes kterou chodí do dalších dvou místností a tyto dvě místnosti vč. kuchyně užívala pouze matka účastníků. Věci žalobkyně z uvedených místností vystěhoval do předsíně, k níž má žalobkyně klíče.

11. Ze zprávy Policie ČR, KŘ územní celek, OO obec, datované dnem datum, soud zejména zjistil, že tato od datum prováděla šetření ve věci oznámení žalobkyně týkající se podezření na podvodné jednání ze strany žalovaného se závěrem, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty žádného z trestných činů.

12. Výpočtem žalobkyně dospěl soud k závěru, že požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to výpočtem 5 000 Kč x 13 měsíců užívání za období od 7/ 2018 do 7/ 2019 včetně, dále za 4 dny užívání v měsíci 6/ 2018, a to výpočtem 5 000 Kč/30 dny (166,6 Kč) x 4 dny užívání, a dále za 21 dnů užívání v 8/ 2019, a to výpočtem 5 000 Kč/31 dny (161,30 Kč) x 21 dnů užívání.

13. Z grafického znázornění domu adresa bylo zjištěno rozložení místností v budově, a to zejména rozložení místností v přízemí. Do pokoje nazvaného ložnice, kde měla žalobkyně uskladněné věci, bylo nutné projít přes kuchyň a obývací pokoj.

14. Z vyjádření žalovaného k předžalobní výzvě (v jiné věci) datované dnem datum soud zjistil, že žalovaný rozporoval, že by žalobkyni bránil v užívání nemovitostí.

15. Z e-mailu z datum soud zjistil, že jím zástupkyně žalobkyně, anonymizováno příjmení jméno (dále také jen„ tehdejší zástupkyně“), vyzvala zástupce žalovaného k umožnění vstupu do domu v adresa, prohlídky jednotlivých konkrétních místností podle předžalobní výzvy z datum (soudu nepředložené), předání klíčů a aby žalovaný přestal bránit žalobkyni v užívání jejích věcí, které protiprávně zabavil již na začátku roku 2007 E-mailem z datum bylo zejména zjištěno, že jím tehdejší zástupkyně žalobkyně informovala zástupce žalovaného, že se dne datum v 11 hodin dostavila žalobkyně k předmětnému domu, kdy vrata a dvířka byla otevřená a vchod do domu byl zamčený a žalovaný se na místo nedostavil k umožnění prohlídky podle předchozího uvedeného e-mailu. Požádala jej o opětovné zpřístupnění nemovitostí žalovaným žalobkyni dne datum. Reakcí na uvedenou žádost byl e-mail zástupce žalovaného z datum, na jehož základě se teprve seznámil se žádostí žalobkyně z důvodu svého anonymizováno a pracovní neschopnosti, avšak za uvedené situace nebyl termín zpřístupnění nemovitosti dne datum reálný.

16. Z protokolu o jednání u zdejšího soudu dne 2. 9. 2020 ve věci sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalovaný (ve věci sp. zn. spisová značka v pozici žalobce) k dotazu soudu uvedl, že dosud neuvažovali o užívání pravé části přízemí domu žalobkyní, neboť toto nebylo dosud možné z důvodu nemožnosti dostat se do ložnice jinak, než přes část domu, kterou užívá syn žalovaného. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jsou natolik narušené, že ani po probourání dveří z místnosti navazující na předsíň do ložnice by užívání této ložnice nebylo možné. Žalobkyně žalovaného vyzvala k umožnění přístupu do ložnice za účasti syna žalobce či třetí osoby tak, aby si žalobkyně mohla odnést uskladněné věci, když reakce žalovaného byla, že uvedené nemůže slíbit, protože se na tom musí domluvit se synem.

17. Z odhadu ceny nemovitostí bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizováno, zastoupená jednatelem právnická osoba příjmení, na základě zadání žalobkyně vyhotovila odhad ceny pro stanovení nájemného za nemovitost užívanou bez souhlasu jednoho z majitelů pro soudní řízení, a to ke dni datum. Předmětem odhadu bylo stanovení tržní hodnoty nájmu nemovitosti, a to domu na adrese adresa, za situace, kdy nebyl umožněn vstup do domu. Zjištěná cena byla zprůměrovaná z cenové mapy a ceny obvyklé pro danou lokalitu s ohledem na stav nemovitosti. Při stanovení ceny vycházela společnost z m2 bytových a nebytových prostor s ohledem na danou lokalitu a stav nemovitostí a tyto byly porovnávány s hodnotami pronájmu bytových a nebytových prostor v okolí. Hodnota pozemků v okolí domu nebyla do ceny zahrnována. Celková možná měsíční výnosnost předmětného domu byla stanovena na 47 932 Kč s přihlédnutím k vývoji cen za poslední dva roky. S přihlédnutím k aktuálnímu stavu nemovitosti by cena neměla být snižována pod 40 000 Kč. Nájem 1/6 rodinného domu byl odhadnut na částku 6 666 Kč za měsíc, a to bez zohlednění garáže a zahrady.

18. Z fotografie předložené žalobkyní bylo zjištěno, že na ní byla zachycena žalobkyně u dveří k předsíni, k níž neměla klíče.

19. Z fotografií předložených žalovaným soud zjistil, že byly pořízeny dne datum a zachycují věci patřící žalobkyni v ložnici.

20. Z fotografií s popiskem předložených žalovaným bylo zjištěno, že první patro předmětného domu není aktuálně nikým obývané.

21. Ze seznamu věcí předložených žalobkyní z roku 2014 a jeho pokračování z datum, e-mailové komunikace z datum a datum, z faktury číslo z roku 2006 vč. podacích lístků z roku 2006 a z listiny nadepsané„ odpověď na dopis pod sp. zn. číslo“ nebylo zjištěno pro věc ničeho relevantního.

22. Soud v řízení neprovedl návrhy žalobkyně na provedení důkazů listinami z datum a z datum, a to pro absenci vypovídací potence, dále návrh žalobkyně na provedení důkazů tvrzenou ručně psanou darovací smlouvou z datum a protokolem o jednání z datum, návrh žalovaného na provedení důkazu spisem číslo jednací a sdělením zástupce žalobkyně z datum ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to pro absenci relevantní souvislosti s předmětem řízení. Soud také zamítnul návrh žalobkyně na provedení důkazu spisem Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. spisová značka pro jeho navržení po tzv. koncentraci řízení a absenci skutečností umožňujících jeho navržení a návrh žalobkyně na provedení důkazu protokolem o jednání před soudním komisařem, výpisem z nahlížení do katastru nemovitostí z datum, výslechem žalobkyně, a to pro nadbytečnost, neboť měl veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích žaloby za dostatečně objasněné.

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

24. Účastníci řízení měli v žalovaném období (datum do datum) ve spoluvlastnictví následující nemovitosti: -) pozemek st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba adresa, -) pozemek st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, -) pozemek p. číslo zahrada, -) pozemek p. číslo zahrada, to vše v k. ú. část obce u obec, územní celek, kdy žalobkyně vlastnila podíl o velikosti 1/6, žalovaný o velikosti 5/6. K dohodě mezi spoluvlastníky o způsobu užívání předmětných nemovitostí nedošlo. O užívání nemovitostí nebylo rozhodnuto soudem, stejně tak nedošlo k relevantnímu rozhodnutí spoluvlastníka. Žalobkyně měla pouze uskladněné své věci v jedné místnosti, nazvané ložnice, do níž neměla volný přístup, aniž by předem kontaktovala žalovaného (ať již telefonicky či jiným způsobem), který jí přístup do uvedené místnosti umožnil pouze za jeho přítomnosti. Žalovaným a jeho synem v pozici svědka byla tvrzena uzavřená dohoda v roce 2014, když se fakticky nejednalo o dohodu o užívání, nýbrž pouze o označení místnosti, kterou by teoreticky mohla užívat žalobkyně, do níž si mohla žalobkyně uložit své věci, neboť předmětná místnost je bez vody, topení a ačkoli tam je zavedená elektřina, musela by si ji žalobkyně platit. Syn žalovaného dokonce uvedl, že by se musela přidělat přípojka elektřiny a přípojka vody. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jsou natolik narušené, že faktické užívání předmětné místnosti, resp. vůbec užívání nemovitostí do velikosti podílu žalobkyně, nebylo myslitelné. Žalobkyně měla klíče pouze k hlavnímu vchodu a do předsíně, k jiným místnostem přístup neměla. Nadto musela vždy předem kontaktovat žalovaného, že se vůbec chce dostavit, neboť syn žalovaného, který v domě obývá dvě místnosti v přízemí předcházející ložnici, v níž měla uskladněné věci žalovaná, taktéž žalobkyni do budovy nechtěl pustit bez přítomnosti žalovaného. Žalobkyně se snažila domluvit na užívání nemovitostí, ale z důvodu vzájemných antipatií nikdy nedošlo k dohodě mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně prostřednictvím realitní kanceláře požádala o zjištění výše nájmů obdobných nemovitostí, které dosahují částky 40 000 Kč. Žalobkyně s ohledem na velikost jejího spoluvlastnického podílu 1/6 požaduje po žalovaném částku 5 000 Kč měsíčně, což činí za žalované období (datum až datum) částku 69 053 Kč. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně požadovala v částce nižší, než byla odhadnuta právnická osoba anonymizováno, která dospěla k částce 6 666 Kč měsíčně s přihlédnutím k vývoji cen za poslední dva roky, a to bez přihlédnutí k nájmu pozemků (zahrady) a garáže. Žalovaný nesporoval výši nájmu. Svoji procesní obranu zejména založil na tvrzení, že umožňuje užívání nemovitostí žalobkyni, stejně tak, že dohoda o užívání mezi účastníky řízení byla uzavřena v roce 2014, byť ničeho takového nebylo prokázáno.

25. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

26. Podle § 1123 o. z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Soud po právní stránce věc zhodnotil následovně.

29. Žalobkyně a žalovaný byli v žalovaném období spoluvlastníky (§ 1115 odst. 1 o. z.) předmětných nemovitostí, žalobkyně o velikosti podílu 1/6, žalovaný 5/6. Mezi účastníky řízení absentovala dohoda o užívání nemovitostí, stejně tak nedošlo k rozhodnutí většinového spoluvlastníka (žalovaného) o užívání nemovitostí v souladu s o. z., absentovalo i rozhodnutí soudu o užívání nemovitostí. Soud na základě skutkových zjištění posoudil užívání společných nemovitostí žalovaným tak, že tento užíval nemovitosti nad rámec svého podílu. Neumožnil žalobkyni užívání nemovitostí (do výše jejího podílu) a žalobkyně tak nemohla nakládat se svým podílem podle své vůle (§ 1123 o. z.). Vždy byla nucena kontaktovat žalovaného, který jí musel umožnit vstup do nemovitostí, resp. pouze za přítomnosti žalovaného. Nejednalo se o faktické užívání věci. Ačkoli byl žalovaný v žalovaném období většinovým vlastníkem nemovitostí, neznamenalo to, že mohl jakkoli sám ze své vůle určovat, jak budou nemovitosti užívány. Ačkoli § 1122 odst. 1 o. z. umožňuje většinovému vlastníku, tj. žalovanému, vyšší míru účastni na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví (kdy žalovaný svoji obranu v tomto smyslu přednesl), rozhodně tímto nebylo stanoveno neumožnění užívání vlastnického podílu menšinovému vlastníku. Uvedené ustanovení pouze stanoví, že velikost podílu určuje rozsah, v němž se spoluvlastník podílí na hlasování při rozhodování o společné věci, na správě společné věci, na výnosech a nákladech společné věci. Tím, že žalovaný užíval nemovitosti nad rámec svého podílu na úkor žalobkyně, resp. neumožnil žalobkyni užívání jejího podílu bez jakéhokoli omezení, dopustil se tím bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. Judikatura Nejvyššího soudu v ČR je v této oblasti dlouhodobě konstantní a i rozhodnutí vztahující se k občanskému zákoníku č. 40/1964 Sb. jsou nadále použitelná (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 503/2011). Je zřejmé, že byly splněny kumulativně obě podmínky pro bezdůvodné obohacení žalovaného, tj. prvá, kdy žalovaný užíval věc nad rámec svého podílu, stejně tak druhá, kdy tak žalovaný činil bez právního důvodu (absence dohody, rozhodnutí soudu, rozhodnutí spoluvlastníka). Je tedy na místě v dané věci přiznat žalobkyni restituční povinnost obohaceného (žalovaného), tj. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tj. obvyklého nájemného za obdobné nemovitosti (§ 2999 odst. 1 o. z.). Žalobkyně doložila odhad obvyklého nájemného zohledňující vývoj cen za poslední dva roky, když sama požadovala nižší částku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 114a odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny v částce 33 945 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 453 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená za jednotlivé úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”). Odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 69 053 Kč činí v daném případě podle § 7 částku 3 900 Kč, přičemž bylo vykonáno šest (6) úkonů, a to: -) převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (jeden úkon), -) vyjádření z datum podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) účast na jednání dne datum překračující dvě hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (2 úkony), -) závěrečný návrh z datum podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) účast na jednání dne datum podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (jeden úkon), tj. 6 x 3 900 Kč, celkem 23 400 Kč. K tomuto náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 a. t. za každý ze šesti (6) shora uvedených úkonů právní služby (tj. celkem 1 800 Kč). Dále žalobkyni náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 200 Kč ve výši 5 292 Kč, neboť zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem předmětné daně v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení soud neshledal.

31. Soud dospěl k závěru, že ačkoli žalobkyně (či její zástupce) nezaslala žalovanému výzvu k plnění před podáním žaloby, je v předmětné věci namístě aplikovat § 114a odst. 2 o. s. ř. Z celého komplexu vzájemných vztahů žalobkyně a žalovaného je zřejmé, že žalovaný se k žalobě i k celému řízení vymezil negativně, nárok žalobkyně neuznával. Předžalobní výzva by tak neplnila účel, který je jí sledován (obdobně viz rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

32. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnosti žalovaného stanovil v obecné pariční lhůtě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.