13 C 174/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 40 644 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do požadavku na zaplacení částky 10 592 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 060,29 Kč a úroku ve výši 21 % ročně z částky 5 769,06 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 304,16 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 769,06 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 052 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 700,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 682,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 368,19 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 21 % ročně z částky 16 368,19 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 013 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi část soudního poplatku ze žaloby ve výši 407 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 592 Kč a 30 052 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 304,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 060,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 769,06 Kč od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 21 % ročně z částky 5 769,06 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 8 682,77 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 700,22 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z částky 16 368,19 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 368,19 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující:

3. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 25 704 Kč (14 000 Kč a 11 704 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 429 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum]. [příjmení] 11 704 Kč představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 788 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 660 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 7 256 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovanou částku 10 592 Kč tvoří jistina zápůjčky 5 769,06 Kč a dlužný poplatek 4 822,94 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dále žalobkyně požadovala uhrazení částky 12 298 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ohledně této částky však posléze žalobkyně vzala žalobu zpět.

4. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 36 720 Kč (20 000 Kč a 16 720 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 612 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum]. [příjmení] 16 720 Kč představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Žalovanou částku 30 052 Kč tvoří jistina zápůjčky 16 368,19 Kč a dlužný poplatek 13 683,81 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ohledně této částky však posléze žalobkyně vzala žalobu zpět.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 10 592 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 060,29 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 304,16 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z částky 5 769,06 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 769,06 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že nedohledala smlouvu o půjčce [číslo]. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval.

7. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

8. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 9. [právnická osoba] a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 20 000 Kč a dále poplatek 16 720 Kč, který se skládá z úroku 2 554 Kč, z„ administrativní činnosti“ 3 800 Kč a z„ hotovostního inkasa splátek“ 10 366 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 36 720 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, uvedené na zadní straně (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne [datum]). V čl. 11 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 3 smluvních podmínek je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 21 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Žalovaný na dlužnou částku naposledy uhradil dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovním podacím archem ze dne [datum]). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne), neuhradil však nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluh hradil).

10. Vzhledem k tomu, že ke sjednání půjčky došlo před [datum], je třeba podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na právní posouzení věci použít zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), a také zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obč. zák.“), neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem.

11. Podle § 261 odst. 1 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

12. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

13. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.

14. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Z hlediska právního zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat § 497 a násl. obch. zák., vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními o úvěrové smlouvě, ze kterých především vyplývá povinnost poskytovatele úvěru částku klientovi předat a povinnost příjemce úvěru tento úvěr podle dohodnutých podmínek splácet.

18. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši 20 000 Kč. Účastníci si dále platně sjednali smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní režim splátek (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36).

19. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.).

20. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného. Za období od [datum] do [datum] je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 3 700,22 Kč).

21. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebylo řízení zastaveno) vyhověl.

22. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 30 052 Kč, tedy ze 73,90 %. Žalobkyně však zavinila (ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.) částečné zastavení řízení. Žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení i částky 10 592 Kč s příslušenstvím, ohledně této částky však posléze brala žalobu zpět, neboť nedisponovala doklady k doložení tvrzeného nároku (tj. ke zpětvzetí došlo z důvodů na straně žalobkyně). Z 26,10 % tedy měla hradit náklady řízení žalobkyně žalovanému. Žalobkyni proto náleží náhrada 47,80 % (73,90 - 26,10) účelně vynaložených nákladů řízení.

24. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 626 Kč, z doplatku soudního poplatku ve výši 407 Kč; nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 500 Kč, dále odměna advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 47,80 % z částky 4 211 Kč, tj. po zaokrouhlení na celé koruny na částku 2 013 Kč.

25. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

26. Výrok o doplacení soudního poplatku 407 Kč žalobkyní je odůvodněn ustanovením položky 2 bodu 1 a 2 a položky 1 bodu 1 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, neboť před jeho vydáním žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Splatnost soudního poplatku je stanovena v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Výše doplatku soudního poplatku činí rozdíl mezi částkou 2 033 Kč (5 % z částky 40 644 Kč) a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1 626 Kč, tj. doplatek je 407 Kč.