13 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 5. 4. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce. V žalobě uvedla, že, smlouvu o zápůjčce uzavřela se žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne 21. 3. 2014. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 21. 3. 2014 zápůjčku ve výši 1 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí zápůjčky žalovanému. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky ve výši 170 Kč nejpozději do dne 4. 4. 2014. Žalovaný zápůjčku ani částečně nesplatil, přestože o to byl upomínán. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 21. 12. 2017 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 3. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný požádal dne 21. 3. 2014 právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], o zápůjčku ve výši 1 000 Kč, v žádosti se identifikoval rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, adresou a číslem bankovního účtu, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila téhož dne. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem (potvrzení předání peněžité částky ze dne 21. 3. 2014). Podle čl. 3 standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice právní předchůdkyní žalobkyně úvěrová smlouva se považuje za uzavřenou a akceptovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve chvíli, kdy klient obdrží výši úvěru, o kterou žádal na základě úvěrové smlouvy (obchodní podmínky). Zápůjčka byla sjednána v trvání od 21. 3. 2014 do 4. 4. 2014 a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši 170 Kč do 4. 4. 2014. Žalovaný částku nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 (smlouva o postoupení pohledávek), což žalovanému oznámila dopisem ze dne 18. 1. 2018 (oznámení o postoupení pohledávky). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 11. 3. 2020, odeslanou podle podacího archu dne 17. 3. 2020 (předžalobní upomínka, podací arch). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožaduje.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

5. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému zápůjčku poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a zápůjčku ve stanovené době nesplatil. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 1 000 Kč (ostatně výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována). Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky, uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 1 000 Kč od 5. 4. 2014 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalovaný je proto povinen hradit pohledávku žalobkyni.

8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč.

9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.