13 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 302,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 302,25 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 589,19 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 302,25 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 894,06 Kč a úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 4 302,25 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 302,25 Kč s příslušenstvím jako nepovoleného debetního zůstatku ze smlouvy o účtu [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným a smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. V žalobě uvedla následující: Na podkladě uvedené smlouvy o účtu byl žalovanému zřízen sporožirový účet a žalovanému vznikla povinnost platit ceny za služby a produkty poskytované právní předchůdkyní žalobkyně v souladu s platným sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu byl žalovanému na běžném účtu poskytnut„ kontokorentní“ úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku, který byl sjednán do limitu ve výši 11 000 Kč. Žalovaný překročil debetní zůstatek a právní předchůdkyně žalobkyně ho vyzvala k jeho vyrovnání, což však žalovaný neučinil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dne [datum] převedla svou pohledávku za žalovaným, sestávající z nepovoleného debetního zůstatku, na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Nepovolený debetní zůstatek byl nadále úročen úrokem z prodlení. Žalovaný byl o tomto postupu písemně informován. Žalobkyně získala tuto pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], přičemž žalovanému byla změna na straně věřitele písemně oznámena. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka sestává z jistiny 4 302,25 Kč, z úroku z prodlení do [datum] ve výši 589,19 Kč a úroku z úvěru do [datum] ve výši 894,06 Kč Vedle toho žalobkyně nárokuje úrok z prodlení v zákonné výši a úrok z úvěru za dobu od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., tj. na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému zřízen účet [číslo] žalovaný se zavázal platit ceny za vedení účtu a za další služby. Následně dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o kontokorentním úvěru do limitu ve výši 11 000 Kč. Úvěr byl podle smlouvy úročen úrokem ve výši 18,90 % ročně. Bližší podmínky byly upraveny [právnická osoba], a [právnická osoba], které byly podle uvedené smlouvy o úvěru nedílnými součástmi smlouvy. V souladu s čl. 7 VOP byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat také poplatky třetích stran a v případě prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky byla oprávněna účtovat žalovanému zejména úrok z prodlení ve výši uvedené v jejím ceníku nebo v zákonné výši. Podle čl. 8 byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna čerpat peníze z účtu žalovaného bez jeho souhlasu při započtení nebo zúčtování jejích splatných pohledávek za ním. Podle čl. 3 smlouvy o kontokorentním úvěru došlo ke vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu zejména tehdy, když právní předchůdkyně žalobkyně odečte svoji cenu z účtu, na kterém není dostatek peněz. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému své pohledávky za ním, avšak na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, takže vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný tento nepovolený záporný zůstatek nevyrovnal, a to ani po výzvě právní předchůdkyně žalobkyně. Ta s ohledem na tuto skutečnost převedla pohledávku ve výši 4 525,27 Kč ke dni [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Převedená pohledávka ve výši 4 525,27 Kč sestávala z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 4 302,25 Kč, z úroku z úvěru ve výši 67,76 Kč a z úroku z prodlení ve výši 151,87 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného k úhradě dluhu. Následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což žalovanému písemně oznámila dopisem ze dne [datum], odeslaným podle podacího lístku téhož dne. Žalovaný byl k zaplacení vzniklého dluhu naposledy vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslaným podle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však ani na tuto výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to mj. podle údajů z běžného účtu žalovaného.

5. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o. z.“. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 1985 o. z. ten, kdo vede pro druhou stranu účet, může započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o účtu podle § 2662 a násl. o. z. V souladu s § 1751 o. z. část obsahu smlouvy byla určena odkazem na obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které tak tvořily nedílnou součást smlouvy. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo v souladu s § 1985 o. z. ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo započíst si peněžní prostředky na účtu uložené na úhradu vzájemné pohledávky, přičemž v souladu s § 2665 o. z. byla oprávněna provádět převod peněžních prostředků z účtu na úhradu svých pohledávek za žalovaným i tehdy, když na tomto účtu nebylo dostatek peněžních prostředků. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dále platně sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. (po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, srov. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně si na úhradu svých pohledávek za žalovaným převedla z jeho účtu celkem částku 4 525,27 Kč, avšak žalovaný na předmětném účtu neměl dostatek finančních prostředků, ani dostatečný sjednaný limit pro čerpání úvěru, tím došlo k přečerpání úvěru. Žalobkyně tak má nárok na nesplacený záporný zůstatek ve výši 4 302,25 Kč. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do jistiny, sjednaných úroků z úvěru (§ 2395 o. z.) a zákonných úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč.

9. Podmínky pro přiznání snížené náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b AT má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.

10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.