13 C 244/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 522 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 1 650 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlené závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 872 Kč, dále co do kladného rozdílu mezi -) úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 522 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 6 522 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 6 522 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 6 522 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 522 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 522 Kč od [datum] do [datum] -) úrokem z prodlení z částky 6 522 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlené závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a -) úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 650 Kč od [datum] do [datum] -) úrokem z prodlení z částky 1 650 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlené závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 6 522 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce znějící na částku 7 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala zaplatit spolu s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázal uhradit celkem částku ve výši 11 872 Kč v 53 týdenních splátkách po 224 Kč. Žalovaná zaplatila celkem částku 5 350 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 6 522 Kč na jistině, žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] S.a.r.l. (přechodný věřitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalobkyně o úhradě dlužných částek žalovanou upomínala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] (vč. podacího archu z [datum]) a ze dne [datum] (vč. podacího archu z [datum]), výzvou k úhradě ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu z [datum].

4. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částku 7 000 Kč, a tak učinil, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 872 Kč, tj. celkem se zavázala vrátit 11 872 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 53 pravidelných týdenních splátkách po 224 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila pouze částku 5 350 Kč, tato byla započtena na souhrnný poplatek a částečně na jistinu. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanou o úhradu dlužné částky upomínala.

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum].

6. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 téhož ustanovení ujednáním ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za neplatná. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo půjčení částky ve výši 7 000 Kč. U smlouvy o půjčce se podle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyní žalované. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost, vyplývající mu ze smlouvy, tedy žalované předat částku 7 000 Kč, splnil. To ostatně žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, když potvrdila, že převzala celou částku„ půjčky“, přičemž ve smlouvě je coby„ půjčka“ definována částka 7 000 Kč (nikoli tedy 11 872 Kč). [příjmení] 4 872 Kč ve smlouvě označená jako„ souhrnný poplatek“, je fakticky příslušenstvím pohledávky. Fakticky se jedná o úrok, tedy cenu peněz, soud toto ujednání posoudil podle jeho obsahu, nikoli podle jeho označení. Je logické, že tento úrok pak mimo jiné kryje i náklady věřitele, vč. nákladů tzv. administrativních. Soud tak má za to, že pokud byla půjčka sjednána na dobu 53 týdnů, smluvní úrok činí 69,6 % ročně. Soud tak dospěl k názoru, že smluvní ujednání o úroku v takové výši je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taková výše úroků totiž podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 17 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na www.cnb.cz). V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007). Ve smyslu § 41 občanského zákoníku je však možné neplatné ustanovení o úroku („ souhrnném poplatku“) oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že žalobkyně měla nárok pouze na vrácení jistiny 7 000 Kč ze smlouvy ze dne [datum]. Tedy částku 1 650 Kč (7 000 Kč – 5 350 Kč = 1 650 Kč) představující jistinu. V ostatním nezbylo, než žalobu v této části zamítnout jako nedůvodnou.

13. Soud taktéž přiznal žalobkyni příslušenství z přiznané jistiny v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne [datum], jak žalobkyně požadovala, z částky přiznané, ve zbytku však byl nárok zamítnut. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že v řízení převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.