13 C 260/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce, 1. žalované a 2. žalovaného k pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci a k. ú. , adresa, .II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují nemovitosti st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci a k. ú. , adresa, .III. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované na vypořádacím podílu částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalovanému na vypořádacím podílu částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení ve výši , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VII. Žalovaná 1. je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení ve výši , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VIII. Žalovaný 2. je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení ve výši , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci a k. ú. , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Svůj návrh odůvodnil tím, že vztahy mezi spoluvlastníky jsou dlouhodobě špatné, což brání žalobci v řádném užívání nemovitostí, dohodě o správě nemovitostí i vypořádání spoluvlastnictví. Žalobce vlastní spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o velikosti id. ¾, každý ze žalovaných vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/8. Žalobce nabyl předmětné nemovitosti za částku , částka, , navrhoval tak přikázání předmětných nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví oproti vypořádacímu podílu ve výši , částka, pro každého ze žalovaných (1/8 z kupní ceny). Při jednání dne , datum, předložil tržní odhad nemovitosti na částku , částka, a navrhoval, že by žalobce vyplatil žalované částkou ve výši , částka, pro každého, což žalovaní při jednání odmítli.

2. Oba žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali její zamítnutí. U Okresního soudu v , adresa, probíhá řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, pro neplatnost darovací smlouvy a ostatních právních sporů, což má vliv na toto řízení. Předmětné nemovitosti chtějí oba žalovaní užívat rekreačně tak, že se tam budou střídat. Nejsou solventní, nemají tak finanční prostředky na vyplacení žalobce. Žalobce jim skutečně před podáním žaloby nabídnul odkup jejich spoluvlastnických podílů každému za částku , částka, . Odhad pro žalované učinil jejich známý, který určil cenu nemovitostí , částka, , ocenil ale rodinný dům pouze o velikosti 4+1, nikoli 5+1, z důvodu, že jej žalobce nevpustil do nemovitostí. Žalobce jim neumožňuje přístup do nemovitostí.

3. Z listinných důkazů předložených účastníky učinil soud následující skutková zjištění a z nich dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci a k. ú. , adresa, . Žalobci přísluší spoluvlastnický podíl ve výši id. ¾, 1. žalované id. 1/8, 2. žalovanému id. 1/8 (výpis z katastru nemovitostí, shodná tvrzení účastníků). Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , žalovaní na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, (výpis z katastru nemovitostí, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí).

5. Soud vzal za své shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě špatné, nemovitosti dlouhodobě chátrají (shodná tvrzení účastníků).

6. Žalobce nabídnul každému ze žalovaných odkup jejich spoluvlastnických podílu za částku , částka, (nabídka na odkup ze dne , datum, vč. podací stvrzenky ze dne , datum, ).

7. Znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne , datum, , vypracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , v době jeho vypracování znalcem jmenovaným rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. Spr , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací nemovitosti, byla stanovena obvyklá cena dosud společných nemovitostí ve výši , částka, (znaleckým posudkem č. , č. účtu, ).

8. Výpisem z účtu žalobce byl ověřen dostatek finančních prostředků pro zaplacení vypořádacích podílů pro oba žalované (výpis z účtu žalobce).

9. Soud v řízení neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz dotazem na exekutora z důvodu vedené exekuce na 1. žalovanou, neboť uvedené nemělo relevantní souvislost s tímto řízením.

10. Soud se zabýval též námitkou žalovaných o probíhajícím řízení u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , které v průběhu řízení , spisová značka, bylo pravomocně skončeno bez vlivu na toto řízení. Proto k uvedené námitce dále nepřihlížel.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. V projednávané věci se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Žádný z účastníků řízení skutkově netvrdil, že by žalobce žádal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení v nevhodnou dobu nebo k újmě žalovaných, a taková skutečnost ani jinak nevyšla najevo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků řízení výrokem I. zrušil.

14. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm podle § 1143 o. z. na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Je-li to možné, rozhodne soud podle § 1144 odst. 1 o. z. o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. V závazném pořadí způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnutím soudu stojí na prvém místě rozdělení společné věci, včetně přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. K rozdělení dosud společné nemovité věci na jednotky soud přistoupí jen tam, kde vztahy mezi účastníky řízení při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Samotná okolnost, že účastníci řízení vedou spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je zpravidla důkazem, že vztahy mezi nimi nejsou nejlepší, avšak ani to nemůže vyloučit rozdělení domu na jednotky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi účastníky řízení panují dlouhodobě nepříznivé vztahy, což ve svých podáních uvedli všichni účastníci. Následkem neshod účastníků nedochází v podstatě k žádným investicím do nemovitostí (především budovy). Přitom právě budova a její společné části by po rozdělení budovy na jednotky vyžadovaly dosažení dohody účastníků řízení o provedení potřebných oprav a údržby a o nákladech na ně.

18. Nelze proto očekávat, že by rozdělení dosud společné nemovité věci na jednotky přineslo řešení sporu mezi účastníky řízení. Právě naopak, vedlo by ke vzniku dalších sporů o správu budovy. Z tohoto důvodu soud nepřistoupil k rozdělení budovy, která je předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, na jednotky.

19. Pro případ, že není možné reálné rozdělení věci, následuje přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, to však samozřejmě za předpokladu, že spoluvlastník s přikázáním do svého vlastnictví souhlasí. Zákonem výslovně neuvedeným, z povahy věci však vyplývajícím, předpokladem tohoto způsobu vypořádání je nejen to, že o společnou věc má některý ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že je schopen za ni zaplatit (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 687/2004).

20. V daném případě všichni účastníci projevili zájem o výlučné vlastnictví předmětných nemovitostí, respektive žalobce do výlučného a žalovaní by se „střídali“, avšak pouze žalobce doložil svou schopnost vyplatit vypořádací podíl. Oba žalovaní naopak uvedli, že solventní nejsou.

21. Rozhodnutí ve věci přikázání jednomu z účastníků je v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy hlediska uvedená v § 142 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1142 a násl. o. z.), nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (nyní viz § 2 a násl. o. z.). Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných skutečností (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě žalobci přísluší spoluvlastnický podíl ve výši id. 3/4, oproti tomu 1. žalované přísluší spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/8, 2. žalovanému id. 1/8. Žalobce je solventní, žalovaní nikoli. S přihlédnutím ke shora uvedeným hlediskům stanoveným pro rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to především k solventnosti účastníků a s tím i související výší vypořádacího podílu, soud výrokem II. přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce.

22. Náhrada ve prospěch 1. žalované podle § 1147 o. z. pak byla určena ve výši , částka, (výrok III. rozsudku), ve prospěch 2. žalovaného taktéž ve výši , částka, (výrok IV. rozsudku). Obě náhrady jsou určeny velikostí jejich podílů na předmětných nemovitostech a představují 1/8 pro 1. žalovanou a 1/8 pro 2. žalovaného obvyklé tržní ceny nemovitostí stanovené znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku č. , č. účtu, v celkové výši , částka, (obvyklá cena nemovitostí jakožto celku v daném místě a čase).

23. Výrok V. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků řízení nese své náklady sám. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, ze dne , datum, , přičemž zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Jiná situace by mohla nastat pouze v případě, že by soud zamítl návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 věta druhá o. z., kdy v takovémto případě by bylo možné hovořit o plném úspěchu ve věci, což se však v daném případě rovněž nestalo, jak je zřejmé z výroku I. tohoto rozsudku.

24. Výrokem VI., VII. a VIII. soud uložil každému z účastníků zaplatit České republice - Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V soudním řízení vznikly státu náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ke stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí, a to v celkové částce , částka, představující vyúčtování a vyplacení znalečného znalci. Z toho část znalečného za znalecký posudek byla pokryta složenou zálohou účastníků, každého ve výši , částka, (celkem , částka, ). K úhradě tak zůstává částka , částka, , kterou soud uložil zaplatit každému z účastníků ve výši 1/3 (, částka, ). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.