13 C 261/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno-Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/II, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o nahrazení rozhodnutí správního orgánu rozhodnutím soudu

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala: - zamítnutí žaloby ze dne datum, kterou se účastnice v řízení vedeném u Energetického regulačního úřadu pod sp. zn. OSS-č. účtu-ERÚ domáhala po žalobkyni zaplacení částky částka s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, v rozsahu částky částka s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, - nahrazení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, vydaného v řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno-č. účtu-Anonymizováno, tímto rozsudkem a - nahrazení rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, vydaného v řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno-č. účtu-Anonymizováno, tímto rozsudkem se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastnici Jméno advokáta B. náklady řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce účastnice Jméno advokáta B.

1. Žalobkyně se domáhala postupem podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vydání rozsudku, jímž by soud zamítl žalobu ze dne datum (dále též jen „původní žaloba“), kterou se účastnice v řízení vedeném u Energetického regulačního úřadu, dále též jen „ERÚ“, sp. zn. OSS-č. účtu-ERÚ, domáhala po žalobkyni zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to v rozsahu částky částka s příslušenstvím. Dále se domáhala nahrazení rozhodnutí ERÚ ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU (sp. zn. OSS-č. účtu-ERÚ) tímto rozsudkem a nahrazení rozhodnutí Rady ERÚ ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU (sp. zn. OSS-č. účtu-ERÚ), tímto rozsudkem. Předmětná žaloba se týká částky částka s příslušenstvím představující platbu na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (původní rozsah věci uplatněné a rozhodované u ERÚ se týkal celkem nároku ve výši částka s příslušenstvím, když o nároku co do částky částka bylo pravomocně rozhodnuto pod sp. zn. spisová značka, v rozsahu částky částka zatím není pravomocně rozhodnuto, řízení je vedeno pod sp. zn. spisová značka). Žalobkyně jako výrobce elektřiny vyrobila za období jednoho dne datum (tzv. rozhodné období) ve výrobně Teplárna adresa (dále též „Teplárna MB“) 1 336,388 MWh elektřiny a ve výrobně Kogenerace adresa (dále též „adresa“) 63,13 MWh, tj. celkem hodnota MWh elektřiny. Tuto vyrobenou elektřinu spotřebovala společnost právnická osoba. v závodech v adresa, tj. jednalo se o tzv. vlastní spotřebu. Výše platby na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (dále též jen „příspěvek na POZE“) byla účastnicí právnická osoba. účtována ve výši částka za MWh. Žalobkyně se v žalobě vyjádřila kromě skutkových tvrzení i k vývoji právní úpravy ohledně povinnosti výrobců elektřiny k platbám na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dále uvedla důvody pro změnu rozhodnutí ERÚ v její prospěch a učinila právní rozbor věci.

2. Argumentace žalobkyně bod A: zákon výslovně vymezil jako jeden ze zdrojů financování nákladů na podporu výroby elektřiny složku ceny za službu podle typové smlouvy podle energetického zákona. Žalobkyně provedla rozbor právní úpravy s tím, že zákon neoznačoval žalobkyni jako osobu povinnou k placení příspěvku na POZE, tím spíše jako osobu za množství elektřiny, kterou žalobkyně vyrobila ve své výrobně a spotřebované v rámci lokální spotřeby elektřiny bez využití distribuční soustavy provozované účastnicí. S výkladem právní úpravy tak, jak byl proveden Nejvyšším soudem (dále jen „NS“) v rozhodnutí č. j. spisová značka, nesouhlasila. K uvedenému rozhodnutí provedla žalobkyně velmi podrobný rozbor i ve sporu mezi týmiž účastníky v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, který úzce souvisí s tímto řízením.

3. Argumentace žalobkyně bod B: v předcházejícím řízení ERÚ ani Rada ERÚ neidentifikovaly žádné ustanovení zákona, ze kterého by v rozhodném období vyplývala povinnost (resp. odpovídající oprávnění) účastnice účtovat žalobkyni složku ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny za množství elektřiny spotřebované v rámci lokální spotřeby bez využití distribuční soustavy provozované účastnicí. Tj. z množství, které účastnice nedopravila žalobkyni v rámci poskytování služby distribuce elektřiny a za které nemohla účtovat cenu za distribuci elektřiny. Vzhledem k řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka provedla žalobkyně opětovně právní rozbor a se závěry učiněnými vyššími soudy v řízení pod sp. zn. spisová značka se neztotožňuje. Blíže provedla rozbor zejména rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka. Mezi žalobkyní a účastnicí nebyla uzavřena žádná smlouva o distribuci elektřiny. Předmětnou veřejnoprávní povinnost měl bez dalšího platit příjemce služby distribuce a elektřiny poskytované podle smlouvy o distribuci elektřiny podle energetického zákona, a to vůči druhé smluvní straně, která mu účtovala cenu za distribuci elektřiny. Ze smlouvy o připojení nevyplývá závazek žalobkyně platit účastnici cenu na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z lokální spotřeby výrobce ani právo účastnice tuto cenu žalobkyni účtovat. Obdobně to platí pro pozdější složku ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny při absenci smlouvy o distribuci elektřiny mezi žalobkyní a účastnicí. I z § 9 odst. 2 vyhlášky o vyúčtování vyplývá, že vyúčtování distribuce elektřiny obsahuje mj. i samostatně vyčíslený údaj o jednotkové ceně, množství a celkové platbě za distribuci elektřiny s rozlišením podle tarifního časového pásma vč. samostatně vyčíslené složky na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Z názvu i obsahu vyhlášky o vyúčtování je zřejmé, že předmětem vyúčtování byla pouze elektřina, která byla předmětem distribuce. V předmětném sporu ale o takovou elektřinu nejde. Tedy ani z odkazovaného bodu 2.8.

1. PPDS správními orgány i účastnicí rozhodně nevyplývala povinnost žalobkyně platit účastnici složku ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny za elektřinu z lokální spotřeby výrobce, která nebyla předmětem distribuce ze strany provozovatele distribuční soustavy. Jednalo se tak o překvapivou klauzuli. Žalobkyně blíže provedla svůj výklad smluv uzavřených mezi účastníky řízení. Podle žalobkyně zanikla ke dni datum smlouva o podpoře k Teplárně MB i smlouva o podpoře k výrobně adresa v celém rozsahu před rozhodným obdobím, a to podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění účinném od datum do datum (dále též jen „zákon o POZE“).

4. Argumentace žalobkyně bod C: žalobkyně namítá promlčení nároku. Uvedené uplatnila již ve správním řízení pod sp. zn. OSS-č. účtu-ERÚ. Mezi účastníky řízení nejde o obchodní vztah podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též jen „obch. zák.“), neboť ukládaná povinnost platby (by případně) vyplývala ze zákona, tj. promlčecí doba je tříletá. Výklad správních orgánu je velmi nepříznivý pro žalobkyni. Došlo k porušení zásady rovnosti před zákonem. Není možné výběr příspěvku na POZE podřadit pod režim obch. zák., neboť tento byl založen přímo ustanovením zvláštního zákona, tj. byla vyloučena autonomie vůle stran, jež dopadalo bez rozdílu na podnikatele i nepodnikatele. Nebyl podmínkou pro výkon podnikatelské činnosti žádné ze stran, nesloužil k jejímu výkonu a plnění povinností z takového závazkového vztahu, na žádné straně nesledoval účel dosažení příjmu (zisku) a vedl ke zmenšení majetku, za které nenáleželo žádné protiplnění. Lze použít obecnou promlčecí lhůtu tři roky podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále též jen „obč. zák.“), pokud podle NS jde o vztah soukromoprávní. Na straně povinné k platbě podle zvláštního zákona, za kterou nenáleželo protiplnění, v rozhodném období ostatně většinově stáli právě nepodnikatelé. Odkázala na další judikaturu, od níž se správní orgány v předcházejícím řízení ve svých rozhodnutích nedůvodně odchýlily.

5. Argumentace žalobkyně bod D pro nepřiznání příslušenství: zejména zdůraznila rozsudek NS sp. zn. spisová značka. Nelze přiznat úroky z prodlení podle § 369 obch. zák., neboť se jedná o veřejnoprávní povinnost, za kterou nenáleží žádné protiplnění a postih za prodlení se splněním takové povinnosti tak musí být stanoven zákonem, který takovou povinnost zakládá.

6. Účastnice Jméno advokáta B. se k žalobě vymezila negativně. Taktéž uvedla historický vývoj navazujících sporů vedených před ERÚ mezi účastníky řízení, které bylo ERÚ vedeno pod sp. zn. OSS-č. účtu-ERU. Odkázala na judikaturu vyšších soudů a provedla jejich bližší rozbor. Odkázala zejména na rozsudek NS sp. zn. spisová značka, kde NS uzavřel, že výrobci elektřiny připojení k distribuční soustavě měli v období od datum do datum (tedy rovněž v rozhodném období) povinnost hradit příspěvek na POZE z vlastní spotřeby, přičemž tato povinnost vyplývá přímo ze zákona; na tomto závěru NS setrval i v rozsudku sp. zn. spisová značka. Ze závěrů vyslovených v rozsudku sp. zn. spisová značka následně NS vycházel a zopakoval je např. v usnesení č. j. spisová značka ve věci žaloby výrobce elektřiny společnosti právnická osoba. proti společnosti Jméno advokáta B. (účastnici ve zdejším řízení) o vrácení příspěvku na POZE z vlastní spotřeby, kterým NS odmítl dovolání společnosti právnická osoba. (potvrdil úhradu příspěvku na POZE po právu). Odkázala dále na rozsudek NS č. j. spisová značka, kde NS dospěl k závěru, že v období od datum do datum se úhrada příspěvku na POZE mohla uskutečňovat v rámci příslušného soukromoprávního vztahu, který mohl být založen nejen smlouvou o distribuci elektřiny, ale i smlouvou o připojení, smlouvou o podpoře výroby elektřiny, či jinou smlouvou, z jejíhož obsahu by bylo zřejmé, že upravuje vztahy mezi výrobcem a provozovatelem regionální distribuční soustavy týkající se provozu zařízení výrobce (výrobny elektřiny) připojeného do regionální distribuční soustavy. Od uvedených závěrů se NS neodchýlil ani v rozsudku č. j. spisová značka, nebo v usnesení č. j. spisová značka. Předmětnou věcí se zabýval též ve sporu mezi týmiž účastníky v témže rozhodném období i Krajský soud v Praze (dále jen „KS v Praze“) v rozsudku sp. zn. spisová značka, když shledal, že smlouvy o podpoře a smlouvy o připojení (jedná se o smlouvy o podpoře výroby elektřiny č. 0753/07/T3 ze dne datum ve vztahu k Teplárně MB, o podpoře výroby elektřiny č. č. účtu/KVET/12 ze dne datum ve vztahu k výrobně adresa, smlouvy o připojení výrobny adresa k distribuční soustavě č. 12_VVN_1004513332 ze dne datum a o připojení výrobny Teplárny MB k distribuční soustavě do sítě VN a VVN č. 981_06_3_2_902025 ze dne datum) představují soukromoprávní vztah umožňující účastnici účtovat žalobkyni příspěvek na POZE z vlastní spotřeby v období od datum do datum. K platnosti smluv uvedla, že námitky žalobkyně o neplatnosti či neúčinnosti smluv jsou účelové a opožděné. Smlouvy byly uzavřeny podle obch. zák., žalobkyně je znala a nikdy dříve nezpochybnila. K námitce promlčení konstatovala, že vztah je obchodněprávní, uplatní se čtyřletá promlčecí lhůta (§ 397 obch. zák.), když tento závěr potvrdil NS i Ústavní soud. K požadavku žalobkyně na zamítnutí úroku z prodlení odkázala na § 369 odst. 1 obch. zák. s tím, že oprávnění požadovat úrok z prodlení vyplývá zejména z § 489 obč. zák. Uvedené bylo taktéž potvrzeno obecnými soudy i NS.

7. ERÚ se ve věci vyjádřil v tom směru, že žalobu je třeba zamítnout. Odkázal na obsah odůvodnění svého rozhodnutí č. j. 08690-108/2018-ERU ze dne datum a Rady ERÚ č. j. 08690-115/2018-ERU ze dne datum, stejně tak na rozsudek NS sp. zn. spisová značka ze dne datum, který byl vydán ohledně totožné problematiky k dovolání žalobkyně ve sporu s účastnicí vedený ERÚ pod sp. zn. SLS-09576-32/2018-ERU, a následně rozhodnut rozsudkem zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne datum a rozsudkem KS v Praze č. j. spisová značka ze dne datum. Rozsudek KS v Praze byl zmiňovaným rozsudkem NS sp. zn. spisová značka ze dne datum zrušen, přičemž soud vyjádřil závazný právní názor, jenž ERÚ při rozhodování projednávaného sporu respektoval. Námitky žalobkyně představují spíše nesouhlas s výkladem provedeným NS ve zmiňovaném rozsudku. Dále blíže opětovně rozvedl důvody svého rozhodnutí, které soud pro stručnost neopakuje (blíže viz bod 11 – 13 tohoto rozsudku).

8. Soud konstatuje, že při jednání dne datum uvedli účastníci jakožto shodná tvrzení následující: - mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny tyto smlouvy: č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, č. č. účtu/Anonymizováno/Anonymizováno, č. Anonymizováno_VVN_Anonymizováno, č. Anonymizováno_06_3_2_902025 - žalobkyně jako výrobce elektřiny vyrobila v rozhodném období (datum) ve výrobně Anonymizováno Anonymizováno 1 336,388 MWh elektřiny a ve výrobně adresa,13 MWh, tj. celkem hodnota MWh - předmětem podnikání žalobkyně je výroba elektřiny, - předmětem podnikání žalované je distribuce elektřiny.

9. Mezi účastníky zůstalo sporným: - zda je žalobkyně povinna uhradit účastnici příspěvek na POZE za období jediného dne datum ve výši částka s příslušenstvím, - zda je účastnice oprávněnou osobou k výběru příspěvku z POZE - zda je předmětný nárok promlčen. Stejně tak mezi účastníky zůstalo sporným, zda má účastnice nárok na úrok z prodlení, platnost smluv, stejně tak, zda z uzavřených smluv plyne povinnost žalobkyně platit příspěvek na POZE z vyrobené elektřiny a spotřebované v rámci lokální spotřeby.

10. Předmětem řízení je přezkoumání rozhodnutí ERÚ ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU, a rozhodnutí Rady ERÚ ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU, podle části páté o. s. ř.

11. ERÚ ve výroku I. jeho rozhodnutí ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU, sp. zn. OSS-č. účtu-ERÚ, rozhodl a Rada ERÚ v rozhodnutí o rozkladu ze dne datum, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU, potvrdila, že žalobkyně je povinna účastnici právnická osoba. zaplatit částku částka s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Zopakoval dosavadní průběh řízení, a to zejména s ohledem na množství navazujících sporů v této věci. Taktéž sdělil vývoj rozhodování v této věci s ohledem na dřívější rozhodování ERÚ, když v důsledku rozhodnutí Rady ERÚ, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU, nebylo rozhodnuto o části zrušeného výroku I rozhodnutí ERÚ, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU, ze dne datum (tj. právě co do částky částka). Na předmětnou věc se vztahuje právní úprava zákona o POZE, konkrétně § 28 odst. 1, a dále § 13 odst.

1. Jelikož zákon o POZE stanovil povinnost provozovatele regionální distribuční soustavy platit operátorovi trhu náklady spojené s podporou elektřiny „z finančních prostředků, které tvoří složku ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny“, umožnil, aby provozovatel regionální distribuční soustavy přenesl tuto povinnost na další účastníky (subjekty) trhu s elektřiny, tj. i výrobce elektřiny, s nimiž byl v příslušném smluvním vztahu. Pro rozhodnutí ve věci odkázal na rozsudky NS sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, které vyložily právní úpravu placení příspěvků na POZE pro období od datum do datum vč. zohlednění prováděcí právní úpravy, cenových rozhodnutí a stavu věci v konkrétních sporech. Rada ERÚ se v posledním rozhodnutí o rozkladu č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU ze dne datum odchýlila od svého právního názoru o nezbytnosti existence smlouvy o distribuci elektřiny, když z rozhodnutí Rady ERÚ vyplývá, že NS v rozsudku sp. zn. spisová značka dovodil povinnost placení příspěvku na POZE ve vztahu k lokální spotřebě výrobců v areálu výroben připojených k distribuční soustavě, když dospěl k závěru, že předmětem zpoplatnění je obecně spotřeba elektřiny. Rada ERÚ opustila výhradní existenci smlouvy o distribuci a připustila existenci dalších typů smluv, např. smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, smlouvy o připojení nebo smlouvy o podpoře výroby elektřiny jako právního rámce pro placení příspěvku na POZE. Ze smluv musí být zřejmé, že upravují vztahy mezi výrobcem a provozovatelem regionální distribuční soustavy týkající se provozu zařízení výrobce připojeného do regionální distribuční soustavy, čímž Rada ERÚ odkázala na bod 68. rozsudku NS sp. zn. spisová značka. Došlo tak k zohlednění postupně se vyvíjející rozhodovací praxe. ERÚ ze smluv o připojení výrobny adresa ze dne datum, smlouvy o připojení výrobny Teplárna MB ze dne datum, smlouvy o podpoře výroby elektřiny v Teplárně MB ze dne datum a ze smlouvy o podpoře výroby elektřiny ve výrobně adresa ze dne datum, dospěl k závěru, že tyto skutečnosti a existence soukromoprávního vztahu umožňují účtování příspěvku na POZE z vlastní výroby a spotřeby žalobkyně dne datum. Výrobny žalobkyně byly ke dni datum technicky připojeny k distribuční soustavě účastnice. Existence skutečnosti připojení výroben odpůrce k zařízení distribuční soustavy v roce 2013 tak podporuje právní závěry uvedené v rozsudku NS sp. zn. spisová značka, když současně NS v uvedeném rozhodnutí dospěl k závěru o zpoplatnění jakékoli spotřeby elektřiny. Platba příspěvku na POZE tak postihuje též výrobu a spotřebu elektřiny v areálu výroben bez použití distribuční soustavy. Není žádného důvodu věcného ani právního, aby výrobce (tj. žalobkyně) s provozovatelem distribuční soustavy (tj. účastnicí) uzavírala smlouvu o distribuci elektřiny podle § 50 odst. 6 energetického zákona. Neuzavřením smlouvy o distribuci elektřiny by výrobce dosáhl neopodstatněné výhody neplacení příspěvku na POZE v důsledku vlastního jednání a technické možnosti výroby elektřiny v místě spotřeby. K těmto závěrům dospěl též NS v rozhodnutí sp. zn. spisová značka. Soukromoprávní vztah účastníků potřebného k účtování příspěvku na POZE tak byl prokázán právě smlouvami o připojení výroben k distribuční soustavě ze dne datum a datum. Pokud žalobkyně v řízení před ERÚ namítala vadnost uzavření smluv, resp. jejich neplatnost, nepovažoval ERÚ námitky za důvodné. Nesouhlasí s důvodem nedostatku zastoupení na straně žalobkyně, neboť tato měla o uvedeném bez zbytečného odkladu informovat druhou smluvní stranu a jednat směrem k napravení údajných nedostatků. Nynější námitky žalobkyně jsou účelové s ohledem na vznik závazků ohledně připojení výroben k distribuční soustavě v letech 2006 a 2012, když námitky vznáší žalobkyně až v roce 2024. NS existenci smluv zohlednil, tj. neshledal žádné důvody pro neexistenci připojení výroben k distribuční soustavě a příslušných závazků podle § 50 odst. 3 energetického zákona.

12. V části týkající se příslušenství pohledávky ve formě úroků z prodlení ERÚ uvedl relevantní úpravu a s odkazem na rozsudek NS sp. zn. spisová značka, když podle ERÚ z uvedeného vyplývá obecná povinnost účastníků trhu s elektřinou k úhradě úroku z prodlení, přestože se jedná o nesplnění závazků v oblasti POZE uložených provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy a dalším osobám zákonem, nikoli založených smluvně. Uzavřel, že všechny tři faktury byly vystaveny účastnicí dne datum a byly žalobkyni doručeny, když ta dopisem ze dne datum sdělila, že neuhradí z fakturované částky za období od datum do datum tu část, která připadá na cenu na podporu výkupu elektřiny z OZE. Doručení zbylých dvou faktur žalobkyně nepopřela. Splatnost na všech fakturách byla datum. O příslušenství pohledávky bylo v tomto směru rozhodováno již předchozími rozhodnutími ERÚ a Rady ERÚ v navazujících řízení. Vzhledem k tomu, že je nesporné, že žalobkyně do datum ničeho neuhradila, dostala se následujícího dne do prodlení.

13. K námitce promlčení vznesené žalobkyní ve správním řízení ERÚ opětovně uvedl (stejně jako v souvisejících již proběhnuvších řízení), že v daném případě při vzniku závazku bylo postavení obou účastníků řízení naprosto jednoznačné – žalobkyně vystupovala jako výrobce elektřiny (tj. jako subjekt povinně licencovaný k podnikání v energetice ve smyslu § 3 energetického zákona – držitel licence na výrobu elektřiny), účastnice Jméno advokáta B. potom jako provozovatelka distribuční soustavy (rovněž jako povinně licencovaný subjekt – držitel licence na distribuci elektřiny), které byl zákonem svěřen výběr určitých finančních prostředků. V tomto smyslu není pochybností, že závazek spadal pod režim obch. zák., když se jednalo o tzv. relativní obchod ve smyslu § 261 odst. 1 obch. zák., a tak pojem „závazek“ je třeba vyložit tak, že je u tohoto pojmu nezbytné brát v potaz existenci souvislosti nikoli s „podnikáním“, ale s „podnikatelskou činností“, kterou se rozumí jakákoli aktivita vyvíjená podnikatelem podle formy. Podle § 397 obch. zák. platilo, že nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Vzhledem k tomu, že v daném případě měl závazek vzniknout za měsíce říjen až prosinec 2013 a že žaloba byla podána v lednu 2017, je evidentní, že čtyřletá promlčecí doba nemohla uběhnout a že námitce v tomto smyslu nelze přiznat relevanci.

14. Rada ERÚ v rozhodnutí č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-ERU o rozkladu žalobkyně proti nyní napadenému rozhodnutí ERÚ rozklad zamítla a napadené rozhodnutí ERÚ potvrdila. Konstatovala v prvé řadě projednávání věci, neboť v předmětné věci se jedná již o třetí projednání věci, a to právě v části o částka. Neshledala námitky žalobkyně důvodnými a odkázala či zopakovala odůvodnění napadeného rozhodnutí. Stejně tak konstatovala rozhodnutí vyšších soudů, tj. rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka, rozsudek KS v Praze č. j. spisová značka a rozsudek NS sp. zn. spisová značka. K námitce A – příspěvku na POZE jakožto veřejnoprávní platební povinnosti nevztahující se k elektřině, která nebyla předmětem distribuce elektřiny – rozvedla s odkazem na rozsudek NS sp. zn. spisová značka, že byla tato povinnost dovozena i ve vztahu k lokální spotřebě výrobců. Provedla právní výklad k uvedené problematice, stejně tak k námitkám B a C a uzavřela shodně jako KS v Praze v rozsudku č. j. spisová značka, že v rozhodném období existoval mezi žalobkyní a účastnicí soukromoprávní vztah, jehož předmětem byla úprava vztahů při provozu (a úprava provozu) obou výroben účastníka připojených k distribuční soustavě navrhovatele, v jehož rámci bylo ze strany navrhovatele možno požadovat po odpůrci úhradu příspěvku na POZE. Tento soukromoprávní vztah zahrnoval právo navrhovatele „účtovat“ příspěvek na POZE a povinnost odpůrce jej navrhovateli hradit. Existence uvedeného vztahu představovala „právní mechanismus“ výběru uvedeného příspěvku, pročež existovalo oprávnění navrhovatele (zde účastnice) zatížit příspěvkem na POZE též vlastní spotřebu odpůrce. K námitce D a E odkázala na již předchozí vydaná rozhodnutí a zopakovala závěry z předchozích rozhodnutí.

15. Rozhodnutí Rady ERÚ (orgánu rozhodujícímu o rozkladu proti rozhodnutí ERÚ) bylo žalobkyni doručeno dne datum, žaloba byla odeslána a podána u soudu dne datum; žaloba byla podána ve lhůtě dvou měsíců uvedené v § 247 odst. 1 o. s. ř.

16. Podle § 250e odst. 2 o. s. ř. soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.

17. Soud vzal za svá skutková zjištění správního orgánu, přičemž tyto skutečnosti byli účastníky uvedeny jakožto shodná tvrzení (viz bod 8 rozsudku) nebo si je soud ověřil listinnými důkazy. Dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně v průběhu dne datum vyrobila ve výrobně Teplárna MB 1 336,388 MWh elektřiny a ve výrobně adresa,13 MWh, tj. celkem hodnota MWh (prokázáno též fakturami VS: var. symbol pro období datum až datum, VS: var. symbol pro období datum až datum). Účastnice Jméno advokáta B. vystavila žalobkyni faktury VS: var. symbol a VS: var. symbol dne datum s datem zdanitelného plnění datum a datem splatnosti datum, přičemž jejich součástí je příspěvek na POZE. Z měsíčních výkazů má soud za prokázané, že žalobkyně zadávala do systému OTE market údaje o lokální spotřebě elektřiny tak, jak je následně fakturovala žalobkyně v rámci „ceny na podporu výkupu el. z OZE“ za rozhodné období. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny tyto smlouvy: č. Anonymizováno/Anonymizováno/T3 Anonymizováno č. č. účtu/KVET/12, č. 12_VVN_Anonymizováno, č. 981_06_3_2_902025. Z úřední činnosti je soudu známo (a to ze souvisejících řízení vedených zdejším soudem mezi týmiž účastníky řízení), že předžalobní výzvou datovanou dnem datum účastnice Jméno advokáta B. vyzvala žalobkyni prostřednictvím svého zástupce k zaplacení částky částka z titulu nedoplatku příspěvku na POZE za rozhodné období. Stejně tak vyzvala k zaplacení uvedené částky též výzvou datovanou dnem datum.

18. Ze žaloby o zaplacení částky částka s příslušenstvím, usnesení KS v Praze č. j. spisová značka (známo z úřední činnosti soudu) a usnesení NS ČR č. j. spisová značka (známo z úřední činnosti soudu) bylo prokázáno, že žaloba pro rozhodné období byla podána účastnicí Jméno advokáta B. (v uvedené věci coby účastnice) vůči žalobkyni ŠKO-Jméno žalobkyně. (v uvedené věci coby žalobkyně) u zdejšího soudu dne datum (soudu doručená datum), řízení bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka. Následně bylo řízení usnesením zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne datum ve spojení s usnesením KS v Praze č. j. spisová značka ze dne datum zastaveno a věc postoupena Energetickému regulačnímu úřadu.

19. Soud dále uvádí, že mu je z úřední činnosti znám soukromoprávní vztah účastníků řízení, kde oba účastníci vystupují jako podnikatelé v rovnoprávném postavení a tento vztah se týká jejich podnikatelské činnosti (tj. žalobkyně coby výrobkyně elektřiny a účastnice Jméno advokáta B. coby provozovatelka regionální distribuční soustavy, viz řízení u zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka). Mezi účastníky je tak vztah obchodněprávní, který se řídí soukromoprávními předpisy, a to obchodním zákoníkem (vyjma otázek upravených ve speciálních předpisech). Rozhodnutí KS v Praze č. j. spisová značka je soudu známo z úřední činnosti.

20. Soud pro právní posouzení věci pro rozhodné období, tj. den datum, vyšel z níže uvedené právní úpravy a rozhodnutí vyšších soudů a dospěl k následujícím právním závěrům.

21. Podle § 28 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění účinném od datum do datum (zákon o POZE), operátor trhu má právo na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a provozní podporou tepla. Tyto náklady jsou operátorovi trhu hrazeny provozovatelem regionální distribuční soustavy a provozovatelem přenosové soustavy z finančních prostředků, které tvoří složku ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny, a dále dotací z prostředků státního rozpočtu. Provozní podpora tepla je hrazena pouze z dotace z prostředků státního rozpočtu.

22. Podle § 13 odst. 1 zákona o POZE operátor trhu účtuje provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny a provozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu. Způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.

23. Podle § 50 odst. 3 souvětí prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do datum (dále také jen „energetický zákon“), smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení.

24. Podle § 50 odst. 6 souvětí prvé energetického zákona smlouvou o distribuci elektřiny se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.

25. V prvé řadě soud konstatuje, že v obdobné věci, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, bylo již rozhodnuto KS v Praze a NS. Zásadní pro předmětnou věc je, že v uvedených rozhodnutích byla řešena otázka platby příspěvku na POZE za vlastní spotřebu žalobkyně ve vztahu k výrobně Teplárna MB za období datum do datum a ve vztahu k výrobně adresa za období od datum do datum, a která nebyla dodána prostřednictvím distribuční soustavy provozované účastnicí. Byť se jedná o odlišné rozhodné období (v předmětné věci se jedná o jediný den datum), tak závěry z uvedených rozhodnutí zcela dopadají i na předmětnou věc. Proto si soud pro stručnost dovoluje zcela odkázat na rozhodnutí KS v Praze a NS, která jsou účastníkům velmi dobře známa.

26. V rozsudku NS ze dne datum, sp. zn. spisová značka,dospěl NS k závěru, že příspěvek na POZE je veřejnoprávní povinností, jejíž výběr se realizuje prostřednictvím složky ceny za distribuci elektřiny. Samotné připojení výrobny k distribuční soustavě nestačí – právní titul pro účtování příspěvku musí vyplývat ze soukromoprávního smluvního vztahu, který upravuje provoz výrobny připojené k distribuční soustavě. Takový vztah může být založen smlouvou o distribuci (§ 50 odst. 6 energetického zákona), nebo jinou smlouvou (např. o podpoře výroby elektřiny), pokud z jejího obsahu vyplývá povinnost hradit regulované složky ceny. Soudy musí při podobných sporech zkoumat konkrétní obsah uzavřených smluv, nikoli se spoléhat na pouhý fakt připojení výrobny, tj. musí zkoumat existenci soukromoprávního smluvního vztahu.

27. V rozsudku č. j. spisová značka dospěl KS v Praze k následujícím závěrům. Povinnost účastníka hradit příspěvek na POZE vyplývá ze zákona o POZE (zákon č. 165/2012 Sb.) a vztahuje se i na elektřinu spotřebovanou v rámci vlastní lokální spotřeby výrobce, nikoli pouze na elektřinu distribuovanou prostřednictvím distribuční soustavy. Účel této platby je veřejnoprávní a spočívá ve financování podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Mechanismus výběru příspěvku na POZE byl zákonem koncipován jako složka ceny za distribuci elektřiny, což představuje technický způsob jeho výběru. Pro jeho účtování musel existovat příslušný soukromoprávní vztah mezi provozovatelem distribuční soustavy a výrobcem. KS v Praze zjistil, že takový vztah byl v rozhodném období (tj. i pro předmětné řízení, datum) založen smlouvami o připojení výrobny (smlouva č. hodnota-06-3-2-902025 o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě ze dne datum a smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě vysokého napětí nebo velmi vysokého napětí č. hodnota–VVN-1004513332 ze dne datum vč. její přílohy 1) a smlouvami o podpoře výroby elektřiny (smlouva č. 0753/07/T3 o podpoře výroby elektřiny ohledně výrobny Teplárna MB ze dne datum včetně příloh a smlouva č. č. účtu/KVET/12 o podpoře výroby elektřiny ohledně výrobny adresa ze dne datum včetně příloh), které upravovaly provoz výroben připojených k distribuční soustavě účastnice (pozn. soudu – v uvedeném řízení před KS v Praze byli účastníci řízení v opačném postavení, soud je uvádí v postavení, v jakém jsou v předmětném řízení). Tyto smlouvy obsahovaly ujednání o povinnosti žalobkyně hradit regulované složky ceny v souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ, kam příspěvek POZE náležel. Dále dospěl k závěru, že nárok účastnice není promlčen, neboť byl uplatněn ve čtyřleté promlčecí době podle obch. zák. Účastnici byly v uvedeném řízení přiznány i úroky z prodlení (blíže též rozhodnutí NS č. j. spisová značka), jelikož jde o soukromoprávní pohledávku, která je nosičem veřejnoprávní povinnosti. Výše pohledávky odpovídá zákonným předpisům a cenovému rozhodnutí ERÚ pro rok 2013.

28. Tedy ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně byla povinna platit příspěvek na POZE účastnici i za elektřinu spotřebovanou v rámci vlastní lokální spotřeby, a to na základě uzavřených smluv mezi žalobkyní a účastnicí shora uvedených. Stejně tak nedošlo k promlčení nároku, neboť promlčecí době byla 4 letá (§ 397 a § 369 odst. 1 obch. zák. ve znění účinném do datum). Úroky z prodlení jsou taktéž po právu, neboť na ně účastnice má nárok podle § 517 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do datum. Účastnice Jméno advokáta B. vyfakturovala kromě jiného též platbu příspěvku na POZE se splatností datum, ode dne následujícího tak je žalobkyně v prodlení.

29. Z výše uvedených důvodů má soud za to, že správní orgán rozhodl správně, když žalobkyni uložil uhradit účastnici Jméno advokáta B. částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, představující příspěvek na POZE za období jediného dne datum se zákonným úrokem z prodlení, a podanou žalobu v celém rozsahu zamítl. Soud uvádí, že v souladu s § 164 o. s. ř. učinil přímo do vyhotovení originálu tohoto rozsudku, a tím i do jeho stejnopisů, opravu zjevné nesprávnosti, když při jednání dne datum ve výroku I. namísto „účastnice“ uvedl „žalované“. Jedná se tak o zřejmou nesprávnost a bylo potřebné tuto nesprávnost napravit.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení účastnici Jméno advokáta B., která byla ve věci zcela úspěšná, v částce částka. Tyto náklady spočívají v odměně advokáta podle § 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum (dále jen „a. t.“), v částce částka za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota částka), tj. za 2 úkony právní služby (písemné podání ze dne datum a účast na jednání dne datum), k tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. v částce částka za 1 úkon právní služby, tj. za 2 úkony právní služby částka. Dále zástupci účastnice Jméno advokáta B. náleží DPH ve výši 21 % z částky částka, tj. částka. Jiné náklady účastnice nepožadovala. Zaplacení náhrady nákladů řízení účastnici Jméno advokáta B. bylo žalobkyni uloženo ve lhůtě k plnění tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce účastnice Jméno advokáta B. podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.