13 C 27/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní občan Bulharské republiky trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 907 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 907 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 707 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, podle níž žalovaný žalobkyni nezaplatil pojistné.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 5. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Pojištění bylo sjednáno s účinností od 5. 12. 2019 na dobu neurčitou s pojistným splatným ročně k datu 5. prosince ve výši 4 896 Kč (běžné pojistné). Smluvní strany dále sjednaly pro případ upomínky dlužného pojistného po zániku pojištění poplatek ve výši 200 Kč.

4. Podle tvrzení žalobkyně uvedené pojištění trvalo v období od 5. 12. 2020 do 27. 1. 2021, za které žalovaný pojistné nezaplatil. Žalobkyně ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný pojistné podle smlouvy hradil v rozsahu širším, než připouštěla žalobkyně, ani že by žalovaný pojistnou smlouvu ukončil, soud tedy vycházel z toho, že smluvní vztah v žalovaném období trval, a že žalovaný pojistné nezaplatil, ačkoli byl o zaplacení upomínán. Z ostatních listinných důkazů (informace o zániku pojistné smlouvy, upomínka a předžalobní upomínka s doručenkou) soud neučinil žádná další (odlišná) relevantní skutková zjištění.

5. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný sjednali dne 5. 12. 2019 pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Počátek pojištění byl sjednán na 5. 12. 2019 s běžným ročním pojistným ve výši 4 896 Kč se splatností ke každému 5. prosinci. Žalovaný však pojistné za období od 5. 12. 2020 do 27. 1. 2021 nezaplatil.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Bulharské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“), u něhož je dána teritoriální působnost (věc se týká [obec] a Bulharské republiky, členů Evropské unie), časová působnost (řízení bylo zahájeno po 10. 1. 2015) i věcná působnost (jde o spor z pojistné smlouvy).

7. Příslušnost zdejšího soudu nelze založit na základě článku 26 Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nijak nevyjádřil (je nečinný), ale bylo zjištěno bydliště na území ČR (příslušnost podle článku 4, resp. článku 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu.

8. Mezi Českou republikou a Bulharskem je třeba smluvní vztahy založené po 17. 6. 2009 posuzovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím I). Nebyla-li provedena volba práva podle čl. 3, bude se podle čl. 7 nařízení Řím I. pojistná smlouva řídit právem členského státu, v němž se riziko nachází v okamžiku uzavření smlouvy, tedy českým právem. U pojistných smluv, pro které členský stát ukládá povinnost uzavřít pojištění, platí, že pokud je právo členského státu, ve kterém se nachází riziko, v rozporu s právem členského státu, který ukládá povinnost uzavřít pojištění, je rozhodným právem právo státu ukládajícího povinnost uzavřít pojištění. Pro účely tohoto článku je země, v níž se riziko nachází, určena podle čl. 2 písm. d) druhé směrnice Rady 88/357 EHS.

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.

12. Podle § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, zaniká pojištění podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Uplynutím lhůty pojištění zaniká. Pojistitel má přitom podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Nebylo-li dohodnuto jinak, je podle § 12 odst. 2 téhož zákona běžné pojistné splatné první den pojistného období. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má pojistitel právo vedle dlužného pojistného též na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

13. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok na dlužné pojistné uplatnila po právu. Současně žalobkyni náleží právo na sjednaný poplatek za upomínání ve výši 200 Kč a právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 907 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

15. O lhůtě ke splnění povinností žalovaným bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.