13 C 292/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 290 400 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 290 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 187 153 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi na nákladech státu částku ve výši 996 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 290 400 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že je obchodní společností poskytující služby mj. v oblasti zprostředkování náboru zaměstnanců, když tyto služby poskytla žalované. Již dříve poskytla své služby i mateřské společnosti žalované, [právnická osoba], [IČO], kdy v návaznosti na tuto spolupráci byla žalobkyně oslovena v [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitelem [právnická osoba] a.s. (resp. následně opraveno, že tento zastupoval [právnická osoba] jakožto jednatelku žalované), za účelem vyhledání, oslovení a doporučení vhodných kandidátů na pracovní pozice u žalované. [anonymizováno] [příjmení] poskytl žalobkyni kontakt na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která měla u žalované na starosti personalistiku a s níž měly být dojednány podrobnosti týkající se požadavků na nábor zaměstnanců na žalovanou poptávané pozice: vedoucí kvality, vedoucí technologie a správy budov, vedoucí výroby. Žalobkyně předložila žalované smluvní podmínky odpovídající podmínkám, které měla žalobkyně uzavřeny s mateřskou společností žalované na základě„ Jednorázové smlouvy o zprostředkování náboru zaměstnanců“. Smluvní podmínky byly žalovanou akceptovány, přičemž žalovaná poptala u žalobkyně služby v souvislosti s vyhledáním, oslovením a doporučením vhodných kandidátů na požadované 3 pracovní pozice. [datum] se uskutečnila mezi žalobkyní a zástupci žalované schůzka, kde byly žalobkyni potvrzeny a předány základní požadavky na obsazení pracovních pozic, avizovány výše mzdy 80 000 Kč až 100 000 Kč měsíčně. V návaznosti na výsledky jednání žalovaná zahájila činnost za účelem vyhledání vhodných kandidátů, tzv. market search. [datum] předala žalované tzv. [jméno] [příjmení] (seznam vhodných kandidátů, tj. seznam cca 80 konkrétních jmen, zvažujících změnu zaměstnání a připravených setkat se a jednat se zástupci žalované o pracovní nabídce na některou z pozic). Zároveň byly předloženy profesní životopisy jednotlivých doporučených kandidátů. Účastníci se dohodli, podle smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy mezi žalobkyní a mateřskou společností žalované, že žalovaná za poskytnuté služby zaplatí 30 % z celkové roční mzdy, platu či odměny každého zaměstnance doporučeného žalobkyní. Odměna byla sjednána min. 120 000 Kč, byla splatná za každou pracovní pozici zvlášť ve 3 splátkách (1. ve výši 10 % očekávané roční odměny, min. 40 000 Kč, splatná do 14 dnů ode dne zadání pozice, tj. od [datum]), tj. 3 x 80 000 Kč až 100 000 Kč (960 000 Kč až 1 200 000 Kč). Žalobkyně uplatnila odměnu pouze 80 000 Kč na každou z poptávaných pozic, tj. celkem 290 400 Kč vč. DPH, a to fakturou [číslo] vystavenou [datum] se splatností [datum]. Žalovaná fakturu akceptovala e-mailem z [datum] s tím, že ji předala na finanční oddělení k proplacení, nikdy fakturovanou částku nezpochybňovala. Žalobkyně pro žalovanou v minulosti v rámci vzájemné spolupráce zprostředkovala za shodných podmínek vyhledání, oslovení a doporučení vhodného kandidáta, [jméno] [příjmení], kdy za tuto službu byla žalované vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 254 100 Kč vč. DPH, kterou žalovaná uhradila dne [datum]. Žalovaná tedy měla již dříve přímé zkušenosti s poskytovanými službami žalobkyní a podmínkami, za kterých tyto poskytuje. Žalobkyně aktivně spolupracovala i se [právnická osoba], a.s., a to s ředitelem [jméno] [příjmení]. V minulosti poskytla žalobkyně v rámci skupiny další služby, přičemž i v těchto projektech bylo postupováno vždy za obdobných podmínek, a to i bez nadbytečně uzavírané nové písemné smlouvy, za projekty obdržela sjednanou odměnu. Dále doplnila, že v rámci osobní schůzky dne [datum] byly zástupci žalované odsouhlaseny smluvní podmínky, smlouva byla sjednána ústně dne [datum]. S ohledem na vzájemnou dohodu stran nebyl uzavírán žádný dodatek zmiňovaný v e-mailu z [datum]. Žalovaná účelově zaměňuje postavení [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] Žalobkyně požadovala v případě, že by soud nesouhlasil, že došlo mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o zprostředkování, vydání bezdůvodného obohacení žalované. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to i přes výzvu zástupce žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě vymezila negativně. Se žalobkyní nikdy neuzavřela žádnou smlouvu, ani písemně ani konkludentně či jiným způsobem. Není a nemůže být vázána smlouvou, kterou uzavřela [právnická osoba] a.s., ačkoli tato je mateřskou společností žalované (později opraveno, že mateřská společnost je [právnická osoba]), avšak každá z těchto společností má vlastní právní subjektivitu. Žalovaná nikdy neakceptovala žádné smluvní podmínky žalobkyně. Nebyla ujednána výše odměny, splatnost. Namítla, že odměna za údajně poskytnuté služby není odměnou obvyklou. Žalobkyně žalované neposkytla žádné služby, které žalovaná po žalobkyni ani nepoptávala, žádné pracovníky pro žalovanou nenašla – nezprostředkovala. Žalovaná neuzavřela žádné pracovní smlouvy se zaměstnanci, kteří by byli nalezeni – zprostředkováni žalobkyní. Nikdy neakceptovala žádnou fakturu žalobkyně, která ani není právním důvodem vzniku pohledávky. Ze žalobkyní předložené e-mailové komunikace vyplývá, že žalobkyně jednala s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto zástupcem [právnická osoba] Je i zcela irelevantní, že žalobkyně historicky spolupracovala právě s [právnická osoba] Ohledně zprostředkování [jméno] [příjmení] se jednalo o specifický případ, kdy žalobkyně rozhodně neměla uzavřenou smlouvu se žalovanou, nýbrž s [právnická osoba], když byla pracovní smlouva nakonec uzavřena se žalovanou. Pro klidné vztahy žalovaná zaplatila fakturu, jejímž obsahem byla platba za osobu Ing. [jméno] [příjmení], výkonného ředitele žalované, avšak bez jakéhokoli smluvního podkladu mezi účastníky. V rámci koncernu byla uzavřena pouze jediná smlouva, a to právě mezi žalobkyní a [právnická osoba] ze dne [datum], žádná jiná. K požadované odměně dále žalovaná uvedla, že i mzdové rozmezí 80 000 Kč – 100 000 Kč pro údajně poptávané kandidáty neodpovídá ani mzdě výkonného ředitele, jenž má mzdu 70 000 Kč (tj. nižší). Poukazovala na nekonzistentnost tvrzení žalobkyně. <b>3. Soud provedl v řízení dokazování účastnickým výslechem jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], výslechem svědků [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a níže specifikovanými listinami.</b> 4. Ing. [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně, velmi detailně popsal způsob spolupráce mezi žalobkyní a jejími klienty, zaměstnavateli – zájemci o vyhledání vhodných kandidátů na pracovní pozice. Pro věc bylo zásadní, že byl kontaktován [jméno] [příjmení] telefonicky, posléze e-mailem. [příjmení] [příjmení] spolupracovali historicky, proto se na ně obrátil. [příjmení] byl dříve ředitelem žalované, posléze ředitelem jiné divize a v době kontaktu byl pověřen krizovým vedením žalované, kde jim chyběli lidé na 3 pracovní pozice. Bylo potřebné rychlé řešení. [příjmení] byl vytížený, proto je odkázal na [příjmení] s tím, že je osobou, která to bude řešit a ať jí pošle [anonymizováno] podmínky spolupráce, aby s nimi i ona byla seznámena. Té poslal [anonymizováno] podmínky spolupráce e-mailem, podmínky s ní procházel telefonicky ještě před uskutečněním schůzky. [příjmení] [příjmení] proběhly 2 – 3 telefonáty a domluvili si schůzku v [obec] v [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně nemusí jednat např. s generálním ředitelem, smluvní podmínky řeší s kýmkoli, kdo na to má ze společnosti mandát. Je obvyklá praxe, že personální oddělení vyhledává kandidáty a řeší podmínky spolupráce. Nebyl důvod pochybovat a nejednat s [příjmení]. Podmínky spolupráce byly odsouhlaseny [příjmení] a [příjmení], ti též dali informaci o potřebnosti rychlého řešení. Tím, že měli informace od [příjmení] jakožto vedoucího, jednajícího, pracovníka žalované, tak fyzickou formu kontraktu neřešili. Právě pro historickou spolupráci s [příjmení] nepodepisovali smlouvu. Pokud tedy [příjmení] jednal za žalovanou, žalobkyně neměla ambici uzavírat konkr. písemnou smlouvu s určitou entitou. Zákazník je volal, intenzivně sháněl vhodné kandidáty a pro rychlost řešení netrvali na papírové smlouvě. Plachý se domníval, že [příjmení] ví, že je smlouva uzavírána se žalovanou, a to na základě faktury, dále při jednání s ní a že má žalobkyně smlouvu uzavřenou ve skupině. Tzn., že nikoli v rámci skupiny s mateřskou společností, ale že se pouze kopírují podmínky uzavřené s jednou společností ve skupině v rámci této skupiny. [příjmení] má nad sebou kompetentní osoby, kdy [příjmení] jednal za žalovanou a každý to při jednání věděl. Nebylo pochyb, že jednají se žalovanou. Při schůzce v [anonymizována dvě slova] první 1 či ¾ hodiny detailně řešili, jak bude spolupráce probíhat, kolik se platí a co potřebují od žalované. Jelikož to měli v e-mailu, tak se řešili principy spolupráce, podmínky konkr. 3 splátek, kdy jsou splatné, odměnu. [ulice] hranice odměny sjednaného rozpětí byla odsouhlasena jak [příjmení], tak [příjmení], resp. jednali ve shodě. Říkali, jak projekt probíhá a od někoho zaznělo, že čím rychleji, tím lépe. Na projektu pracovali [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na schůzku byl přizván ředitel žalované [příjmení], ten byl nemocen a schůzky se nezúčastnil. Na schůzce byli [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Další část schůzky probíhala tak, že zejména [příjmení] popisovala pozice, na něž hledali vhodné kandidáty, [příjmení] také upřesňoval a zadával očekávání na kandidáty. [příjmení] byla personalistkou a [příjmení] byl zaměřen spíš na technickou stránku věci. [anonymizováno] na to konto poté posílal e-mail [příjmení], jehož obsahem byla faktura s 1. splátkou. [příjmení] [příjmení] sjednali odměnu jako procento z ročního příjmu kandidáta, na schůzce bylo zmíněno, že to tak je a pouze po zadání konkr. pozice se to číslo více vyjevilo. Finanční rozpětí vycházelo z dolní hranice 70 000 Kč nebo 80 000 Kč, byly to rozptyly pro každého kandidáta, a tyto si byly podobné. Výslovně se domluvili, že jedou na dolní hranici. Další částka byla v okamžiku představení kandidátů, což se technicky stalo. [příjmení] měla 3 jména kandidátů a ti byli ochotni diskutovat o podmínkách spolupráce se žalovanou. Tyto 3 lidi představila tak, že vzala CV či dokumenty a v kanceláři při další schůzce s [příjmení] mu tyto představila. Bavili se o kvalifikaci kandidátů a co bude dál. Kdyby v této 2. fázi chtěli dát kandidátům např. 100 000 Kč, tak 2. splátka bude 1/3 celkové ceny, ale mohli tam být kandidáti 2, je to domnělá, orientační částka. 3. splátka je splatná nástupem do práce kandidáta, tj. vznikem pracovního poměru, tam se spočítá celková cena a odečtou se od ní již zaplacené 2 splátky. Projekt má více částí.

1. část – průzkum trhu; tzn.„ jdou“ na trh, který zákazník potřebuje a cílem je zjistit, zda existují lidé, které zákazník hledá a jaká mají ti lidé očekávání. Žalovaná je strojírenská firma, proto hledali kandidáty v jiných strojírenských firmách v regionu, ale v tomto případě to bylo širší, neboť žalovaná hledala i vedoucího kvality. Výsledkem 1. části je tzv. [jméno] [příjmení], tento předložili žalované a znamená, že je zde takovýto konkr. trh. Jedná se o seznam firem na trhu s lidmi, kteří na relevantních pozicích pracují a jejich očekávání při změně. Cílem [anonymizována dvě slova] je dát zákazníkovi relevantní informaci, jakou nabídku, jakému kandidátu má cenu dávat. [jméno] [příjmení] [jméno] posílala žalované a probíraly jej společně telefonicky. K tomuto se váže 1. splátka splatná podpisem, resp. uzavřením smlouvy, a je začátkem práce na projektu, počátkem spolupráce. Když žalovaná sháněla vhodné kandidáty, tak jakmile bylo řečeno:„ začněte pracovat na projektu“ a jakmile [anonymizováno] řekl:„ začínáme“ nebo„ spouštíme projekt“, bylo to obsahem i e-mailu, který zasílal [příjmení], tím nastala splatnost 1. splátky. Ze strany žalované nebyla faktura zamítnuta, stejně tak nebyla ukončena spolupráce. Fakturu naopak potvrdila [příjmení] e-mailem a [anonymizováno] neměl důvod pochybovat. Někdy možná po měsíci od osobní schůzky od někoho zaznělo, že si sami našli vhodné kandidáty, což bylo až poté, co hledali společný termín žalobkyní vyhledaných kandidátů ke sjednání schůzky se žalovanou.

5. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně, vypovídala konzistentně. Byla osobou, jejímž úkolem bylo vyhotovit tzv. [jméno] [příjmení] na základě rešerše a vyhledání vhodných kandidátů v [obec] a okolí. 2 roky zpět spolupracovala [příjmení] se žalovanou na základě informace od [anonymizováno], spolupracujícího partnera. Dostali na začátku [číslo] avízo, že žalovaná hledá 3 pracovní pozice. [příjmení] [příjmení] přišla informace, že [anonymizována dvě slova] potřebuje lidi. [příjmení] zastával pozici, kdy se domnívala, že jedná za [anonymizována dvě slova] a dal jim kontakt na [příjmení]. Pak na to navázali. [příjmení] [příjmení] byl v kontaktu [anonymizováno], svědkyně [příjmení] nikoli. V interní komunikaci ale tuto zprávu zaznamenala. Jednalo se o e-mail, v němž byly uvedeny zadávané pozice a kontakt na [příjmení]. Cca v polovině [číslo] se osobně dostavili do [anonymizována dvě slova] do kanceláře [příjmení] za přítomnosti [anonymizováno], [příjmení] a [příjmení], v té době vedoucího žalované, v [obec]. S těmi vedli diskuzi o očekáváních na tyto pozice a zda jsou jako dodavatelská firma schopni splnit očekávání klienta. Tato schůzka byla pouze o popisu poptávaných pozic. Poté si to odsouhlasili. Situace při schůzce byla nestabilní. Ředitel závodu byl [příjmení], který byl [anonymizováno] a kterého nikdy nepotkala. V rámci schůzky byla znát trochu komplexní nejistota, ale ne nejistota o pozicích. Žalovaná definovala 3 pozice, šéfy výroby, kvality a technologie, vč. očekávání požadovaných od budoucích kolegů, kompetence, zodpovědnost, požadovaný profil vhodného kandidáta. Z jakého byznysu by měl přijít a s čím by měl mít zkušenost. Žalobkyně hledala zkušené seniorní manažery, kteří měli být ohodnoceni cca 80 000 Kč O rozpětí odměny kandidátů jednali. O způsobu odměňování za zprostředkování nebyla [příjmení] informována. Na 1. schůzce proběhla informace, že smlouvu mají uzavřenou s mateřskou společností. Následně došlo k potvrzení od [příjmení], probíhala e-mailová komunikace a za žalobkyni odsouhlasili, že se pouští do spolupráce. Schůzka trvala cca 1,5 hodiny. [příjmení] nebyl celou dobu přítomen, odcházel kvůli pracovním povinnostem. [příjmení] si zapisovala požadavky žalované a dělala poté své poznámky do PC, aby je měla interně k dispozici a mohla případně odpovědět na otázky kandidátů vč. náplně práce, požadovaných kompetencí, výši předpokládané odměny i procesu dalšího postupu, tj. procesu výběrového řízení. Na osobním jednání ji nic nepřekvapilo. Že by došlo k potvrzení od [příjmení] (myšleno potvrzení spolupráce, které zaslala po schůzce žalobkyně [příjmení]), nemohla takto definovat, ale ze schůzky odešli s tím, že se podívají na své kapacity, zda jsou schopni vyhledat vhodné kandidáty. Bylo to relativně náročné a byli domluveni, že jim potvrdí, že je jsou schopni vyhledat. Pak si to s [anonymizováno] odsouhlasili a poté [anonymizováno] souhlas předal [anonymizována dvě slova]. Ze schůzky odcházeli tak, že pozice jsou potřeba a kroky i komunikace tomu odpovídaly. Z jejich strany potvrdili, že spolupráce se rozjela a nebyl důvod myslet si, že nejsou domluveni. Poté e-mailová komunikace probíhala mezi [příjmení], [příjmení], [příjmení], pak proběhla další schůzka. Začaly na tom pracovat [příjmení] a [jméno] [příjmení], byla to třítýdenní práce. Dělaly rešerši a hledaly vhodné kandidáty v okolí [obec] i v dalším okolí. Cílem bylo definování vhodných kandidátů. Výsledkem uvedeného je tzv. [jméno] [příjmení], který předali e-mailem na [příjmení] a [příjmení] cca na konci [číslo] s prosbou, ať se na něj podívají, aby si na další schůzce nadefinovali, zda jsou to vhodní kandidáti a zda již mají tyto kandidáty nějak oslovovat. [příjmení] trvá na osobní schůzce, aby se odsouhlasil tento seznam. Může se stát, že kdyby lovili ve firmě, s níž např. klient spolupracuje, mohou být problémy. Je možné, že 2 kandidáty vyškrtli, ale bylo to po 2. schůzce odsouhlaseno ve finální podobě ([jméno] LIST). Následně se na začátku [číslo] setkali s [příjmení] a [příjmení] v kanceláři [příjmení], který již zastával vedoucí pozici ve společnosti (měl potvrzen status vedoucího závodu), to byla již 2. schůzka. Došlo k odladění seznamu, tj. byl to definitivní seznam relevantních firem z okolí [obec], z nichž by lovili příslušné kandidáty. Nejistota na této schůzce byla větší. Bylo odsouhlaseno oslovení konkr. kandidátů. Na základě 2. schůzky začala [příjmení] aktivně oslovovat kandidáty. [příjmení] s nimi interview, z nichž 4 byli relevantní pro žalovanou a informovala o tom [příjmení] a [příjmení] s prosbou, kdy má sjednat schůzku s kandidáty. K žádnému jednání nedošlo, interně přišla od [anonymizováno] informace, stejně tak od [příjmení], že spolupráce končí. V posledních 2 týdnech v [číslo] došlo ke zrušení jedné z pozic, takže následně hledali 2 pozice. První až druhý týden [číslo] došlo ke zrušení všeho. Projekt zná rámcově, ví, jak žalobkyně pracuje. Po zadání pozice a odsouhlasení žalobkyně fakturují 1. splátku, výstupem je [jméno] [příjmení], ten zůstává u klienta a následně je odsouhlasen. Následně je další splátka za relevantní kandidáty, o nichž to prohlásí klient. Poté je poslední splátka při nástupu kandidáta.

6. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], pracující na pozici personalistky u žalované v období od [číslo] do [číslo], si s ohledem na běh času mnoho nevybavovala. V její kompetenci bylo vyhledávání kandidátů, neměla však žádné podpisové oprávnění. Jednatelem žalované byl [příjmení], ten podepisoval pracovní smlouvy. Svědkyně sama neoslovovala společnosti za účelem vyhledávání osob na žalovanou poptávané pozice, pouze maximálně sama vyhledávala zaměstnance např. přes„ Jobs“. Tehdy žalobkyně spolupracovala s „ matkou“ žalované,„ [anonymizováno]“. Před cca 2 lety byla jedenkrát účastna osobní informační (seznamovací) schůzce, kde byl též [příjmení] a 2 zástupci žalobkyně. Zde se bavili pouze o pozicích, které žalovaná vyhledávala. Ze schůzky jí vyplynulo, že měla žalobkyně začít vyhledávat pozice. Obsah smlouvy se neřešil, ten, kdo dojednával smlouvu, byl jen [příjmení], kterého svědkyně nazývala při svém výslechu též„ [příjmení]“. Smlouvu dojednávalo právě„ [příjmení]“. [příjmení] [příjmení] neřešili, zda jedná za„ [příjmení]“ nebo žalovanou. Žalobkyně se ke svědkyni„ dostala“ právě přes [příjmení], a to ještě před informační schůzkou. Svědkyně si nevybavovala, že by byla informována o interních postupech žalobkyně. Na schůzce nebyla řešena fakturace ze strany žalobkyně, principy. [příjmení] měla za úkol definovat 3 pracovní pozice (vedoucí kvality, vedoucí technického úseku, třetí si nepamatovala). Informace, jak probíhala spolupráce, neměla, neboť uvedené měl dojednávat [příjmení]. Ten byl tím, kdo zadával práci žalobkyni, resp. zakázku. [příjmení] z„ [příjmení]“ spolupracoval se žalobkyní, svědkyně řešila tyto 3 pozice s „ paní“ ze společnosti žalobkyně. Další navazující spolupráci či další komunikaci mezi [příjmení] a někým ze společnosti žalobkyně si nevybavila, nevzpomínala si, že by proběhla další schůzka, že by obdržela smlouvu. Možná mohla ještě s někým řešit detaily o pozicích. Mzda vyhledávaných pozic byla hodně orientační, přesně si nevybavovala. Ale za dobu jejího působení u žalované měli mzdy možná ve výši 40 000 Kč – 50 000 Kč, ale 100 000 Kč nikoli. Mzda ředitele byla cca 55 000 Kč, přesně si nepamatovala. Poptávané pozice byly obsazeny interně v řádu týdnů. [příjmení] dále vypověděla, že žalovaná je„ dcera [příjmení]“ s jediným účetním oddělením. Pokud dodavatel poslal fakturu, v níž nějakým způsobem figurovala [příjmení] (např. za obědy), tak faktura„ šla“ na finanční oddělení, kde se dál schvalovala. [příjmení] si nebyla jistá, zda obdržela fakturu od žalobkyně, ale pokud ano, tak ji musela předat na finanční oddělení, protože ji muselo schválit„ [příjmení]“. Finanční oddělení mělo jeden e-mail pro celou skupinu [příjmení] a tam se posílaly faktury. Proč v e-mailové komunikace psala (po nahlédnutí do této komunikace), že ji dává k proplacení, nevěděla, přeposílala ji dál na finanční oddělení. Stejně tak nevěděla, proč nebyla zaplacena. To bylo v kompetenci„ [příjmení]“, myšleno [příjmení].

7. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] pracuje u žalované jako osoba pověřená vedením firmy. Žalovaná je dceřinka [příjmení]. Žalobkyni dojednával [příjmení] kvůli personálnímu obsazení pozic. [příjmení] byl účasten pouze osobního jednání se žalobkyní konajícího se u žalované, které považoval za informativní schůzku, kde měli představit vyhledávané pozice a požadavky na tyto pozice. Zde poprvé viděl jednatele žalobkyně, [anonymizováno]. Dále byli schůzce přítomni [příjmení] a ještě paní, která byla přítomna jako svědek jednání u soudu téhož dne od žalobkyně. Obsahem schůzky bylo pouze personální představení toho, co potřebovali. Ze začátku bylo představení žalobkyně spočívající v tom, že uvedla, že vyhledávají pozice v regionu a jeho okolí. Nevzpomínal si, že by žalobkyně popisovala princip vyhledávání, vybavoval si, že má žalobkyně vytipované lidi, které vyhledávají. Ale jak funguje žalobkyně, mu nebylo představeno. Poté následovalo představení žalované. V 1. části schůzky se řešili obecné informace. V 2. části schůzky si vybavoval, že definovali, na jakou pozici hledají lidi, co si představují a co mají umět. Byli to vedoucí jednotlivých oddělení, ale kteří to byli, si nevybavoval. Na téma výše mzdy hovořili, protože u žalované jsou nízké mzdy. Ke konkrétnímu číslu o mzdách vypověděl, že od [anonymizováno] padala čísla, ale ta byla hodně vysoká oproti žalované, tj. že žalovaná je na tom mzdově o hodně níž. Na poptávané pozice byly mzdy ve výši 40 000 Kč hrubého. Mzda ředitele byla a stále je 50 000 Kč hrubého. Za přítomnosti [příjmení] při schůzce se finanční odměna nevyjednávala, z uvedeného jednání svědek v minutových okamžicích odbíhal, když většinu schůzky byl přítomen (max. 10 % času byl pryč). O odměně pro žalobkyni neměl povědomí, stejně tak o obchodním jednání. Žádná navazující komunikace na tuto schůzku se svědkem nebyla. Žalobkyně poslala životopisy [příjmení], tím podle [příjmení] spolupráce končila, protože mezitím byla místa interně obsazena, neboť na to spěchali. Interně znamená, že si vytáhli v rámci žalované nižší pozice, které dali na ty vyšší. Právě z důvodu obsazení pozic nepřikládali žádnou váhu zaslaným životopisům. [příjmení] měl na starosti pouze finanční stránku, [příjmení] pouze personální stránku (měla na starosti veškerou personalistiku) a svědek byl účasten jednání jako jakýsi poradce (doplňoval [příjmení] v tom, co si pod pozicemi představoval). Historicky měla žalobkyně smlouvu s „ [anonymizováno]“ a všechny tyto finanční věci si vyjednával [příjmení]. U toho svědek nebyl. Co se týče ostatního, takto řešil [příjmení] a [příjmení], šlo to mimo [příjmení]. Ukončení spolupráce bylo v kompetenci [příjmení] a [příjmení]. Nevěděl, jak bylo provedeno. Faktura byla žalobkyní vystavena, nebyla zaplacena, ale nevěděl důvod nezaplacení, to bylo v kompetenci [příjmení]. Sám fakturu od žalobkyně nedostal. K fakturaci uvedl, že se nahraje do řídícího systému [anonymizováno], přiřadí se do [anonymizováno] osobě, která je za tuto zodpovědná. Mají 2 fáze schválení; 1. fázi schvaluje ta osoba, které byla faktura přiřazena, v 2. fázi ji schvaluje majitel a poté je faktura připravena k platbě v bance. Majitelem je [příjmení], který vlastní [příjmení]. Jestli měl [příjmení] nějaký komentář k faktuře, nevěděl, neboť nešla přes [příjmení]. Je tím tedy„ setřena“ hranice mezi žalovanou a [příjmení], ač mají jiné IČO. Na přijímání faktur je speciální adresa: [email], kde jedna jediná osoba, která má oprávnění do tohoto e-mailu, ji předá do systému. Do tohoto e-mailu má přístup administrativní pracovník finančního oddělení žalované, což takto chodí cca od [číslo]. Avšak již historicky měli dodavatelé fakturovat vždy přes e-mail [email]. Administrativním pracovníkem byla paní, jejíž jméno si nevybavoval, ale nebyl to nikdo, kdo byl schůzce přítomen. Osoba, která obdrží fakturu, např. byla-li by od žalobkyně, tak je povinna tuto fakturující osobu informovat o tom, že se faktury zasílají na shora uvedený e-mail. Mohl však nastat tento ojedinělý případ (po nahlédnutí do e-mailu z [datum]), kdy faktura byla předána přímo na finanční oddělení. 8. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypověděl, že již 2 roky nepůsobí u žalované. S oběma účastníky řízení historicky spolupracoval za doby jeho působení v [právnická osoba], [právnická osoba] Obě společnosti považoval„ za jedno“. U žalované se jednalo o 1. zaměstnání cca v roce 2015, 2016, kdy jej po 2 letech majitel odměnil a přesunul do [obec]. Po cca roce opět pracoval i u žalované, neboť tam chodil pomáhat; nebyl tam sám. V [obec] byl nadále ředitelem. V rámci celé skupiny [příjmení] spolupracoval s různými společnostmi. Na žalobkyni dostal kontakt od generálního ředitele [příjmení] a zřejmě přímo na [anonymizována dvě slova] nebo [jméno] [příjmení]. Zda v té době existovala centrální smlouva, nevěděl. Týkalo se to projektu [obec], sháněli obsazení technické pozice a nějaké obchodní, kterou si nevybavoval. Byl u toho, když se uzavírala smlouva za [příjmení], když působil v [obec]. Ve kterém kroku došlo k písemné smlouvě mezi [právnická osoba], [obec], a žalobkyní, nevěděl. Toto byla 1. spolupráce. Jak byly platby u 1. spolupráce sjednány, si nepamatoval. V podstatě si jednotlivé divize přeposílaly životopisy. Funguje to tím způsobem, že pokaždé, když sháněli zaměstnance, tak i doporučený kandidát se mohl hodit na jinou pozici. O tom [anonymizováno] informoval, a proto se nalezení kandidáti mohli uplatnit i jinde. [příjmení] [příjmení] spolupracoval i s jinými agenturami. Smlouvy byly řešeny v rámci [právnická osoba] nebo [právnická osoba], přesně si nepamatoval. Vždy byla základní smlouva, kde byly uvedeny platební podmínky, nějaká záloha, první, druhá, pak popis, ale to si detailně nevybavoval. Smluv byla spousta, šly z [příjmení] a všechny divize je měly stejné. [příjmení] [příjmení] dostal na personálním informace, resp. oni si tam ty smlouvy nějak upravovali. Smlouvy byly písemné, za [příjmení] a za [obec] také. Domníval se, že smlouvy byly vždy psané na [právnická osoba] Pak tam ale byla uvedena divize, protože návrh se týkal určitého místa pracoviště. Domníval se, že nebyla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a žalovanou. Že by byla smlouva bez papíru, to se [příjmení] nezdálo, neboť„ to by vás majitel zabil mezi dveřmi“. Disciplína tam byla. Vše se podřizovalo ekonomickému výsledku, resp. byli hodnoceni za ekonomický výsledek. Např. když platil [příjmení] benzin, tak si jej platil sám, a např. až za měsíc mu byl vyúčtován. Žalovaná byla tehdy v krizovém režimu. [příjmení] tam posílal dělníky z [obec]. Předával kontakty na personální oddělení žalované, víc si však nepamatoval. Smluvní podmínky a mzdy byly pro žalovanou„ jinde“. Vycházel z toho, že měli dohodu v [obec], z níž mohl [anonymizováno] vycházet. Po předložení e-mailu k nahlédnutí vypověděl, že jakou měla vazbu [příjmení] na zaslané smluvní podmínky, nevěděl, stejně tak, zda spolupráce nějak dopadla a jestli byla smlouva uzavřena. Návrh smluvních podmínek je vždy zasílán personalistovi, protože pak si může [příjmení] rovnou všechno dělat sám. [příjmení] měla minimálně nachystat podklady k tomu, aby se to pak dotáhlo dál. Jako pomoc si ji vybral sám, znal ji z [příjmení] a věděl, že po odborné stránce to byl funkční člověk. [příjmení] byla personalistka, měla zadat pozici, zorganizovat nábor a vše co souvisí s její pracovní pozicí. Pod textem e-mailu„ pana [příjmení] poprosím zaslat smluvní podmínky na paní [příjmení] a dohodnout si termín návštěvy …“. si představoval, že měl být [příjmení] poslán návrh smlouvy mezi žalovanou a žalobkyní. Spoléhal, že v těch určitých krocích mu [příjmení] pošle výsledek, či např. smlouvu. Zpravidla personalistka kontaktovala firmu nebo se v rámci [příjmení] sdíleli kandidáti. Jaké mzdy byly na pozicích ředitelů žalované, nevěděl, sám měl mzdu 60 000 Kč hrubého + 40 % ohodnocení. Např. vedoucí výroby mohl mít mzdu 35 000 Kč + pohyblivou složku mzdy. Pak ale byly i další pohyblivé složky mzdy, např. kvartální odměny, měsíční odměny od ředitele a záleželo i na dohodě s člověkem, který nastupoval. Tato pozice zřejmě byla s autem, notebookem, a telefonem. Vedoucí kvality to tak ale neměl. Kvalitáři měli větší mzdu, např. o 3 000 Kč vyšší, protože mohli mít vyšší vzdělání, tudíž vyšší kvalifikaci a vyšší ohodnocení. Vždy se musely se potvrzovat platby pro žalobkyni, tj. faktury; musely být uloženy do systému, jinak by je ředitel neschválil, neprošly by. Vždy byl nad [příjmení] jeden vyšší schvalovatel. Žalovaná je firma, kterou vlastní majitel, [příjmení] mělo majitele, zpovídali se majiteli, a bylo to, jako když„ máte tričko s různými názvy společností, ale je to úplně jedno, protože se zpovídáte jednomu, stejnému majiteli“. Po nahlédnutí do SMS komunikace vypověděl, že si ji vůbec nepamatuje, ale to je věc [příjmení] (majitele), což odpovídá i obsahu SMS. K otázce rozlišení, zda jednal za [právnická osoba], divizi [obec], nebo za žalovanou, vypověděl, že v písemných formách vždy byla hlavička té, za kterou jednal. Pokud nebyly písemné, tak určitě aspoň v e-mailu bylo uvedeno, za co jedná. Tj. uvedl místo,„ styčného důstojníka“, s nímž se jedná a většinou přidával jméno, lokalitu, tel. kontakt a i toho člověka dával do kopie. Sám ale používal e-mail [příjmení], ať jednal za jakoukoli společnost. Po nahlédnutí do emailu z [datum], 9:19 hod., vypověděl, že takto zřejmě jednal za [příjmení], ale už si nevzpomínal, jak tato spolupráce dopadla, zda se pozice obsadily, neboť to pak šlo mimo něj. Sdílel vědomosti a kontakty a vždy byl ředitelem [příjmení] a i on sháněl pomoc v rámci [příjmení]. Zadavatelem podle e-mailu byla sice žalovaná, avšak sám [příjmení] e-mailem nečinil objednávku, ale pouze předával kontakt na [příjmení].

9. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že ji vystavila žalobkyně žalované dne [datum] na částku 254 100 Kč vč. DPH, splatnost dne [datum], s textem:„ Fakturujeme vám vyhledání a zprostředkování kandidáta, [anonymizováno]“ 10. Výpisem platby z [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni bankovním převodem částku 254 100 Kč pod variabilním symbolem [číslo].

11. Z jednorázové smlouvy o zprostředkování náboru zaměstnanců – [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s., zastoupenou [jméno] [příjmení] – ředitelem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], na straně„ klienta“, a žalobkyní, zastoupenou [jméno] [příjmení], na straně„ zprostředkovatele“. Pro věc zásadní bylo zejména sjednání odměny následovně:„ Klient se zavazuje uhradit Zprostředkovateli odměnu ve výši 30 procent z celkové roční mzdy, platu či odměny každého zaměstnance, kterého doporučil Zprostředkovatel, a s nímž poté Klient uzavřel pracovní či jinou smlouvu zakládající pracovně-právní, nebo obdobný vztah. …“ (čl. 3).„ Odměna zprostředkovatele je splatná zvlášť za každou pracovní pozici, kterou Zprostředkovatel pro Klienta obsazuje, a to ve třech splátkách: a) První splátka (splátka po zadání pozice); b) Druhá splátka (při akceptaci nabídky, tzn. při podpisu pracovní smlouvy kandidát-Klient); c) Závěrečná splátka. (čl. 3 2.).“ Dále bylo mezi účastníky smlouvy sjednáno, že:„ První splátka je splatná do 14 dnů od zadání pozice.“ (čl. 3).„ Druhá splátka je splatná do 14 od akceptace nabídky tzn. při podpisu pracovní smlouvy kandidát-Klient.“ (čl. 3). Razítko pod podpisem [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] obsahovalo označení pobočky [obec].

12. Z e-mailu ze dne [datum], 13:45 hod., bylo zjištěno, že jím jednatel žalobkyně [příjmení] přeposlal [příjmení] (v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) e-mail od [příjmení] z [datum], 9:19 hod., s následujícím textem:„ …zasílám v příloze aktuálně platnou smlouvu se skupinou [příjmení]. Z praktických důvodů bych neuzavíral zvláštní smlouvu s [anonymizována dvě slova], vždy je užitečné pro případné využití kandidátů v rámci skupiny mít pod smlouvou celou skupinu. … Pokud se pustíme do práce na zmiňovaných dvou projektech pro [anonymizována dvě slova], vyhotovím pouze krátký dodatek zmiňující zadání dvou dalších pozic.“ Dále tento e-mail obsahoval původní komunikaci zasílanou [příjmení] [příjmení] dne [datum], 9:19 hod., kdy [příjmení] podle telefonického rozhovoru v úterý posílal [anonymizováno] kontakt na [příjmení],„ která má v naší dceřiné společnosti na starost personalistiku v [anonymizována dvě slova] …Dneska jsem v PS, takže si s ní projdu pozice, které budeme u Vás zadávat, začneme šéfem kvality a výrobou. [příjmení] [příjmení] poprosím zaslat smluvní podmínky na paní [příjmení] a dohodnout si termín návštěvy. …“ [příjmení] se podepsal jakožto ředitel [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno].

13. Z e-mailu ze dne [datum], 16:32 hod., bylo zejména zjištěno, že jím jednatel žalobkyně [příjmení] poděkoval [příjmení] (v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) mj. za předání všech informací k obsazovaným pozicím.„ Formálně tím to potvrzuji, že se pouštíme do tří nových executive search projektů pro [anonymizována dvě slova], tedy: Vedoucí kvality, Vedoucí technologie a správy budov, Vedoucí výroby. Smlouvu máme uzavřenou s [příjmení] [jméno], další formality tedy za nás netřeba. V příloze zasílám fakturu za první splátku projektů a pouštíme se do práce. Prosím o kontrolu faktury a pokud je OK, tak o její předání k úhradě na příslušné oddělení….“ Dále e-mail obsahoval původní komunikaci, v níž [anonymizováno] potvrdil [příjmení] termín setkání [datum] v 13:00 hod., kde bude přítomna i jeho kolegyně, a to v reakci na e-mail [příjmení] ze dne [datum], 16:47 hod., kterým potvrdila [anonymizováno] termín osobního setkání u žalované dne [datum] ve 13:00 hod. Podpis obsahoval u [příjmení] označení: personální oddělení [právnická osoba], člen skupiny [příjmení] [jméno].

14. Z e-mailu ze dne [datum], 10:52 hod., soud zjistil (v kopii [jméno]), že jím [příjmení] jednateli žalobkyně [příjmení] zaslala zejména následující:„ Fakturu jsem předala na naše finanční oddělení k proplacení.“ 15. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že ji vystavila žalobkyně žalované dne [datum] na částku 290 400 Kč (tj. 3 x 80 000 Kč, dále DPH ve výši 21 % v částce 50 400 Kč) se splatností ke dni [datum], a to s následujícím popisem:„ Fakturujeme vám první splátku executive search projektu na pozici vedoucí kvality … vedoucí technologie a správy … vedoucí výroby“.

16. Z předžalobní výzvy datované dnem [datum] vč. poštovního podacího z téhož dne bylo zjištěno, že jí žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky 290 400 Kč do [datum] pod variabilním symbolem [číslo].

17. Z výpisu, tzv. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že obsahoval seznam obchodních společností se seznamem jejich konkrétních zaměstnanců žalobkyní vyhodnocených jako vhodní kandidáti vč. jejich tehdejšího pracovního zařazení v té které obchodní společnosti. Dále obsahoval návrh předpokládané pozice u žalované u každého jednotlivého jména. Vyhledávání vhodných kandidátů bylo vyhotoveno pro region [obec] – [anonymizováno] cca 50 km. Ačkoli jednatel žalobkyně [příjmení] vypověděl, že tento obsahuje i očekávání při změně v seznamu uvedených kandidátů, ničeho takového nebylo z předloženého výpisu seznáno.

18. Z listin obsahujících souhlasy se zpracováním osobních údajů bylo zjištěno, že souhlas byl udělen žalobkyni elektronicky dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení] za účelem vedení v databázi uchazečů o zaměstnání.

19. Z životopisů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebylo pro věc zjištěno ničeho zásadního.

20. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] opětovně posílal fakturu za služby žalobkyně, která nebyla dosud uhrazena. Poprosil o její předání k úhradě.

21. Z SMS konverzace datované od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že mezi [příjmení] a [příjmení] probíhala komunikace zejména za účelem sjednání schůzky u žalované dne [datum] v 10:30 hod., kterou si tyto vzájemně potvrdily.

22. Z SMS konverzace z [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] žádal o zpětné zavolání [příjmení] ohledně schůzky a executive search.

23. Z SMS konverzace za období od [datum] do [datum] soud zejména zjistil, že [příjmení]„ pustil“ žalovanou„ do oběhu v [anonymizována dvě slova]“. Dále, že [anonymizováno] informoval dne [datum] [příjmení], že [příjmení] fakturu [anonymizována dvě slova] platit nechce, že„ teď vlastně nic nechtěli a platit netřeba. Ani pokračovat netřeba.“, ačkoli žalobkyně práci odevzdala v rekordním termínu. [příjmení] [příjmení] byla:„ To mě poser nohu …“.

24. Výpisem z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že v době tvrzeného uzavření smlouvy byla jednatelem žalované [právnická osoba], při výkonu funkce ji zastupoval [příjmení] (od [datum] do [datum]).

25. Soud v řízení neprovedl návrhy žalobkyně na provedení důkazů výslechem [jméno] [příjmení], výpisy hovorů mezi telefonními čísly [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za období od [číslo] do [číslo], a dále knihou návštěv z [číslo], zejména [datum], a to pro nadbytečnost, neboť měl veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích žaloby za dostatečně objasněné. Soud dále nepoučoval žalobkyni o doplnění tvrzení a navržení důkazů k námitce žalované ve věci tzv. [jméno] [příjmení], kdy požadovala prokázání oprávněnosti nakládat s osobními údaji kandidátů v listině uvedených vč. souhlasu jednotlivých osob s předáním osobních údajů třetí osobě vč. prohlášení, že v té době poptávaly zaměstnání prostřednictvím žalobkyně, a to pro absenci vypovídací hodnoty pro předmětné řízení. <b>26. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru.</b> 27. V 5/2019 byla žalobkyně, konkrétně její jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], oslovena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za účelem zjištění možné spolupráce v oblasti vyhledání 3 pracovních pozic (vedoucí kvality, vedoucí technologie a správy, vedoucí výroby). [příjmení] předal prostřednictvím e-mailu žalobkyni kontakt na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], personalistku, s tím, že jí mají být zaslány smluvní podmínky, příp. návrh smlouvy o zprostředkování, a tato sdělí konkrétní popis pracovních pozic, zorganizuje nábor a vše co souvisí s její pracovní pozicí. [příjmení] byl sice v uvedené době zastupující ředitel žalované, avšak uvedená poptávka nebyla přímým sjednáním smlouvy o zprostředkování, nýbrž pouhým odkazem na kontakt za účelem dalšího sjednávání případné spolupráce. Následně probíhala e-mailová komunikace mezi [příjmení] a [anonymizováno], stejně tak osobní schůzka, jíž se účastnili za žalovanou [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za žalobkyni [jméno] [příjmení] a [anonymizováno], když během této schůzky nedošlo k finálnímu uzavření zprostředkovatelské smlouvy. Zaměstnanci žalované a [jméno] [příjmení] uvedenou schůzku považovali pouze za informativní s konkrétní specifikací poptávaných pozic, s čímž se soud ztotožnil, nikoli za sjednávání zprostředkovatelské smlouvy a jejích základních náležitostí. Pokud byla žalobkyně přesvědčena, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailu s personalistkou [příjmení] tím, že jí potvrdili, že začínají pracovat na vyhledávání pozic, jedná se o mylnou domněnku žalobkyně. Z e-mailové komunikace vzešlé ze strany [anonymizováno] („ Z praktických důvodů bych neuzavíral zvláštní smlouvu s [anonymizována dvě slova], vždy je užitečné pro případné využití kandidátů v rámci skupiny mít pod smlouvou celou skupinu.“ …„ Pokud se pustíme do práce na zmiňovaných projektech pro [anonymizována dvě slova], vyhotovím pouze krátký dodatek zmiňující zadání dvou dalších pozic…„ Smlouvu máme uzavřenou s [příjmení] [jméno], další formality tedy za nás netřeba.“) naopak zřetelně vyplynulo, že žalobkyně nechtěla uzavírat samostatnou smlouvu se žalovanou, neboť vše měla již„ pokryté“ s mateřskou [právnická osoba], [anonymizováno] (kterou též sama v řízení a i v rámci e-mailové komunikace zaměňovala za [právnická osoba], ačkoli uvedené vytýkala žalované) a pokud se„ pustí do práce na zmiňovaných projektech“, bude uzavřen krátký dodatek se žalovanou, k čemuž nedošlo. Tím sama žalobkyně vyvolala omyl u zaměstnanců žalované, který nyní žádá zhojit v tomto řízení a své vlastní pochybení přenáší na žalovanou. Stejně tak tvrzení, že smluvní podmínky poslal jednatel žalobkyně [příjmení] personalistce [příjmení], nebylo řádně prokázáno, neboť v e-mailu zřetelně uvedl, že v příloze posílá„ aktuálně platnou smlouvu se skupinou [příjmení]“, což zajisté v člověku nevyvolává dojem, že se jedná o konkrétní návrh podmínek spolupráce. Následné tvrzení, že tato smlouva byla pouze podkladem pro dohodu stran o smluvních podmínkách, nebylo prokázáno, neboť nebylo prokázáno sjednání jakýchkoli konkrétních specifických smluvních podmínek. Další verze tvrzení, že k uzavření smlouvy došlo právě na schůzce dne [datum], byla vyvrácena svědeckými výpověďmi (včetně výpovědi [příjmení], která vypověděla, že„ na 1. schůzce proběhla informace, že smlouvu mají uzavřenou s mateřskou společností“), stejně tak následné tvrzení žalobkyně, že se smlouva neuzavírala z důvodu historické spolupráce žalobkyně s [právnická osoba], případně další verze tvrzení, že se přímo na schůzce sjednalo, že se smlouva ani žádný dodatek ke smlouvě uzavřené s [právnická osoba] nebude uzavírat. Žalobkyně si jako profesionál musí být vědoma, že jakákoli uzavřená spolupráce je průkazná zajisté zejména písemnou smlouvou, nikoli obecnými sděleními, která jednoznačně a nezaměnitelně nevedou k oboustrannému potvrzení spolupráce. Také svědci dříve či i nyní působící u žalované vypověděli, že si vše [příjmení], zastupující„ [příjmení]“, řešil sám, a sám [příjmení] jednoznačně vypověděl, že smlouva musela být vždy písemná, neboť jinak by„ vás majitel zabil“. Soud tak nemá za prokázané, že by došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy mezi účastníky řízení.

28. Uvedené je podporováno i tím, že žalobkyně tvrdila výši mzdy u žalovanou poptávaných pozic v rozmezí 80 000 Kč - 100 000 Kč/měs, a že obrana žalované spočívající v nižších mzdách u vedoucích pozic, je irelevantní, neboť mzdy mohly být nabízeny ve vyšších částkách, nekoresponduje s výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení] ani [příjmení], když v době údajného sjednávání zprostředkovatelské smlouvy se maximální hranice mzdy u vedoucích pozic pohybovala do cca 40 000 Kč (nepřihlížeje k nenárokovým složkám mzdy).

29. Samotné konkrétní podmínky smlouvy nebyly v řízení prokázány, jak již bylo konstatováno. Pokud žalobkyně odkazovala na písemně uzavřenou jednorázovou smlouvu o zprostředkování uzavřenou v 11/ 2018 se [právnická osoba] [anonymizováno]. (kdy žalobkyně sama uváděla, že se jedná o mateřskou společnost žalované), i z této jasně vyplývá, že je zavádějící, když splatnost odměny za zprostředkování nastává uzavřením pracovní smlouvy s vyhledaným vhodným zaměstnancem za současného specifikování„ splatnosti“ odměny ve 3 fázích. Tedy i uvedené je pro laiky zcela nejasné, zda se tedy jedná pouze o nenárokovou zálohu, či snad již nárokovou odměnu. Výkladem lze dospět k závěru, že právo na zaplacení odměny bylo sjednáno až uzavřením pracovní smlouvy s vhodným kandidátem, tj. jiné platby jsou pouhou zálohou. Žádný ze svědků nebyl schopen uvést konkrétní parametry žalobkyní tvrzených podmínek spolupráce. Podmínky spolupráce specifikovali pouze jednatel žalobkyně [příjmení], obecně též svědkyně [příjmení]. Avšak za stranu žalovanou v této konkrétní věci žádný ze svědků. Žalobkyně si měla také jednoznačně zjistit, se kterou společností vlastně jakožto (budoucím) smluvním partnerem jednala. Žalobkyně tvrdila, že byla uvedena žalovanou v omyl, že smluvní podmínky má sjednávat a odsouhlasit s [příjmení]. Je však s podivem, že by si [příjmení] v rámci svého výslechu upamatovala pouze definování pozic a nikoli sjednávání podmínek a uzavírání zprostředkovatelské smlouvy se žalobkyní, když se jedná zajisté o smlouvu s výrazným finančním protiplněním. Z e-mailové komunikace také nevyplynulo, že by sama [příjmení] kdekoli zmínila, že smlouvu považuje za uzavřenou, či že ji za žalovanou akceptuje. Že došlo ze strany žalované k akceptaci smluvních podmínek na osobní schůzce [datum], vypověděl pouze v rámci účastnického výslechu jednatel žalobkyně [příjmení], žádný jiný ze svědků ničeho takové nevypověděl. Tvrzení žalobkyně o schválení faktury [příjmení] e-mailem, v němž uvedla, že přeposílá fakturu na finanční oddělení k proplacení, samo o sobě nemá vypovídací potenciál o uzavření zprostředkovatelské smlouvy a oprávnění [příjmení] schválit fakturu. Bylo také prokázáno, že veškeré písemné smlouvy o spolupráci apod. a fakturace dceřiných společností podléhá schválení mateřské [právnická osoba], [anonymizováno].

30. V řízení bylo dále prokázáno, že nedošlo k žádnému uzavření pracovní smlouvy s jakýmkoli kandidátem doporučeným žalobkyní. Uvedené má vliv na skutkové tvrzení žalobkyně, že žalobkyně pro žalovanou vyhotovila tzv. [jméno] [příjmení], v němž byl uveden seznam kandidátů, čímž jí vzniklo právo právě na žalovanou částku. Pokud by totiž skutečně došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy (což má soud za neprokázané) podle shodných platebních podmínek, které odpovídají jednorázové smlouvě uzavřené s [právnická osoba], [obec], právo na provizi by vzniklo právě až uzavřením pracovních smluv.

31. Podle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování. <b>32. Soud po právní stránce věc zhodnotil následovně.</b> 33. Žalobkyně tvrdila, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy (§ 2445 odst. 1 o. z.), jejímž obsahem bylo vyhledání vhodných kandidátů na 3 pracovní pozice poptávané žalovanou. Je zřejmé, že zprostředkovatelská smlouva může být uzavřena libovolnou formou (tj. i konkludentně), kdy základními a podstatnými náležitostmi smlouvy jsou: identifikace zprostředkovávané smlouvy, závazek zprostředkovatele zprostředkovat určitou smlouvu s třetí osobou a závazek zájemce zaplatit zprostředkovateli provizi (ač ji strany nazvou např. odměnou). V návaznosti na skutková zjištění je zřejmé, že za situace, kdy soud nemá za prokázané uzavření zprostředkovatelské smlouvy, není nárok žalobkyně oprávněný. V daném případě nebylo prokázáno ani řádné sjednání úplaty (provize, odměny) žalobkyně, která je obligatorní náležitostí, za zprostředkování, byť provize může být určena např. procentuálně či jiným jednoznačným způsobem, či se může uplatnit obecná úprava § 1792 odst. 1 o. z. Žalobkyně však tvrdila sjednání konkrétní provize v návaznosti na mzdy jí vyhledávaných vhodných kandidátů v rozmezí 80 000 Kč – 100 000 Kč, když sjednání této částky nebylo prokázáno (např. svědeckými výpověďmi), nebyla ani nikde vymezena např. v e-mailové či SMS konverzaci. Tj. jeden z esenciálních znaků smlouvy o zprostředkování absentoval. Soud nad rámec podotýká, že je samozřejmě možné uzavřít i zprostředkovatelskou smlouvu podle § 2445 odst. 2 o. z., jejímž obsahem by bylo pouze zprostředkování příležitosti, kdy již za toto zprostředkování je možné požadovat odměnu. Avšak odkaz žalobkyně na smluvní podmínky obsažené ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], [obec], v roce 2018 zřetelně poukazuje na smlouvu o zprostředkování za účelem zajištění vhodných kandidátů, s nimiž bude uzavřena pracovní smlouva (byť byly v této smlouvě též ujednány splátky, které však nejsou nárokové).

34. Aplikace § 2991 a násl. o. z., upravující bezdůvodné obohacení, není na předmětné řízení přiléhavá. V daném případě žalovaná nezískala žádný majetkový prospěch (majetková povaha obohacení vyjádřitelná v penězích, byť se může jednat o prospěch formou poskytnutí služby), nezískala jej na úkor žalobkyně (tj. obohacení se negativně neprojevilo v majetkové sféře žalované) a nebyla splněna ani poslední podmínka, tj. že k nabytí majetku žalobkyně nesvědčil spravedlivý důvod. S ohledem na skutečnost, že nebyl prokázán žádný prospěch žalované na úkor žalobkyně (např. uzavření pracovních smluv žalovanou s doporučenými kandidáty, či jiné využití tzv. [jméno] [příjmení] či CV), o nějž by se jakýmkoli způsobem přičinila žalobkyně, nelze shledat bezdůvodné obohacení žalované.

35. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni provedenými důkazy nepodařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny v částce 187 153 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená za jednotlivé úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”). Odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 290 400 Kč podle § 9 odst. 3 a. t. činí v daném případě podle § 7 částku 9 500 Kč, přičemž bylo vykonáno čtrnáct (14) úkonů, a to: -) převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (jeden úkon), -) odpor ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. (jeden úkon), -) účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (jeden úkon), -) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. (jeden úkon), -) písemné podání - doplnění tvrzení a navržení důkazů ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) písemné podání ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) účast na jednání překračující dvě hodiny dne [datum] a dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (tři úkony), -) písemné podání ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) účast na jednání překračující dvě hodiny dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (dva úkony), -) písemné podání - závěrečný návrh ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), tj. 14 x 9 500 Kč, celkem 133 000 Kč. K tomuto náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 a. t. za každý ze čtrnácti (14) shora uvedených úkonů právní služby (tj. celkem 4 200 Kč). Celkem tak náleží žalované náhrada nákladů ve výši 137 200 Kč. Dále jsou náklady žalované tvořeny náhradou cestovného zástupce žalované na soudní jednání: -) dne [datum] (tj. celkem 2 jízdy) osobním vozidlem [značka automobilu] trase [obec] – [obec] a zpět, kdy jízdné činilo podle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky MPSV č. 358/2019 Sb. celkem 3 874,70 Kč (jedna cesta na jednání soudu a zpět á 300 km při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km, cena pohonných hmot 31,80 Kč, náhrada 4,20 Kč/km). -) dne [datum] a dne [datum] (tj. celkem 4 jízdy) osobním vozidlem [značka automobilu] trase [obec] – [obec] a zpět, kdy jízdné činilo podle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky MPSV č. 589/2020 Sb. celkem 7 597,40 Kč (jedna cesta na jednání soudu a zpět á 300 km při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km, cena pohonných hmot 27,20 Kč, náhrada 4,40 Kč/km). Dále žalované náleží náhrada za ztracený čas ve výši 6 000 Kč za 60 půlhodin á 100 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 154 672,10 Kč ve výši 32 481,14 Kč, neboť zástupce žalované řádně prokázal, že je plátcem předmětné daně v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. O splatnosti k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení soud neshledal.

37. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost žalobkyně k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil v obecné pariční lhůtě.

38. Výrok III. je odůvodněn tím, že svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] náleželo v souladu s § 139 o. s. ř. svědečné, které mu bylo přiznáno usnesením vyhlášeným při jednání dne [datum]. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.