13 C 292/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 933 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a částku , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím půjčky s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, zejména provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za zpracování ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku dne , datum, a celkem uhradil částku , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni , datum, jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši , částka, . Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku , částka, sestávající se z jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím půjčky s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, zejména provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za zpracování ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem v 45 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku dne , datum, a celkem uhradil částku , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni , datum, jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši , částka, . Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku , částka, sestávající se z jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal žalobkyni dlužen žalované částky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil., právnická osoba, výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek), a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž výše každé týdenní (sedmidenní) splátky činila , částka, , když splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit, činila částku ve výši , částka, . RPSN činilo 63,91 %. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, a smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nájmu, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena nájemní smlouvou (nedoloženo), má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a pracuje na hlavní pracovní úvazek jako traktorista ve společnosti , právnická osoba, ., tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou (nedoloženo). Žalovaný dále v zákaznické kartě vyplnil, že pobírá měsíční příjem ve výši , částka, , tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena výplatními páskami (nedoloženo), další příjmy domácnosti činí , částka, měsíčně, dále že nemá zápůjčku u jiné společnosti, ani úvěr z kreditní karty, jeho výdaje na domácnost činí , částka, měsíčně, na telefon , částka, měsíčně a na nájem , částka, měsíčně, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena doklady SIPO (nedoloženo) (prokázáno zákaznickou kartou ze dne , datum, ). Žalovaný dosud uhradil částku , částka, (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaný jako zákazník dále uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek), a to v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž výše každé týdenní (sedmidenní) splátky od první po předposlední činila , částka, a poslední činila , částka, , když splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit, činila částku ve výši , částka, . RPSN činilo 70,94 %. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, a smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nájmu, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena nájemní smlouvou (nedoloženo), má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a pracuje na hlavní pracovní úvazek jako traktorista ve společnosti , právnická osoba, ., tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou (nedoloženo). Žalovaný dále v zákaznické kartě vyplnil, že pobírá měsíční příjem ve výši , částka, , tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena výplatními páskami (nedoloženo), další příjmy domácnosti činí , částka, měsíčně, dále že nemá zápůjčku u jiné společnosti, ani úvěr z kreditní karty, jeho výdaje na domácnost činí , částka, měsíčně, na telefon , částka, měsíčně, na spoření či pojištění , částka, měsíčně, na splátky půjček , částka, měsíčně, na jiné závazky , částka, měsíčně a na nájem , částka, měsíčně, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena doklady SIPO (nedoloženo) a výpisem z účtu (nedoloženo) (prokázáno zákaznickou kartou ze dne , datum, ). Žalovaný dosud uhradil částku , částka, (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o tom, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalovaný byl dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužných částek (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil.

10. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši , částka, , a to částku , částka, na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, , kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkovou částku , částka, v dohodnuté lhůtě v týdenních splátkách, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku , částka, , a částku , částka, na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, , kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkovou částku , částka, v dohodnuté lhůtě v týdenních splátkách, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku , částka, .

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou mimo jiná rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, , dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem.

15. Podle § 261 odst. 1 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

16. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

17. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.

18. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

21. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

22. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

23. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.

24. Podle § 517 odst. 1 věta prvá obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).

25. Podle § 456 obč. zák. se musí předmět bezdůvodného obohacení vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

26. Z provedeného dokazování, v návaznosti na citovanou právní úpravu, soud zjistil, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny podle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.

27. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

28. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“29. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy o úvěru byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny platně, respektive zda byla před uzavřením těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 ZoSÚ. Soud totiž považuje za jednoznačně zjištěné, že citované smlouvy jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel, a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr pak citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ sankcionuje neplatností takové smlouvy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, ). Podle podmínek stanovených evropským spotřebitelským právem, konkrétně Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , je i na „spotřebitelské“ vztahy vzniklé před nabytím účinnosti ZoSÚ nezbytné zásady ZoSÚ aplikovat, neboť pozice smluvní strany uzavírající smlouvu před nabytím účinnosti tohoto zákona se nikterak nelišila od pozice spotřebitele uzavírajícího smlouvu již v režimu spotřebitelských smluv.

30. S přihlédnutím k výše uvedenému je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně (poskytovatel úvěrů), byla i v tomto posuzovaném případě povinna s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele/žalovaného úvěry splácet, za tím účelem mimo jiné získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází a dosažené informace odborným způsobem posoudit. Až v případě zjištění, že spotřebitel bude schopen úvěry splácet, bylo možno úvěry poskytnout, v opačném případě bylo nezbytné považovat smlouvy za absolutně neplatné. Je nutné konstatovat, že má-li tedy poskytovatel úvěru povinnost ověřovat jednotlivá tvrzení žadatelů o spotřebitelské úvěry z příslušných dokladů, pak s touto povinností souvisí i povinnost doložit, že tímto způsobem bylo postupováno při posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr. I přes tuto povinnost žalobkyně soudu žádné předmětné doklady nedoložila. Proto soud byl povinen dospět k závěru, že v posuzovaném případě nebylo postupováno zákonným způsobem, právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet předmětné spotřebitelské úvěry nejednala s odbornou péčí, nedostatečně zkoumala a tedy i nedostatečně zhodnotila úvěruschopnost žalovaného.

31. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětné smlouvy, na základě kterých byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, a ve výši , částka, , posoudil jako neplatné podle § 9 odst. 1 ZoSÚ, a to absolutně. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni pouze částky, které mu byly poskytnuty na základě neplatných smluv (§ 456 obč. zák.), a které dosud nesplatil. Z dokazování soud zjistil, že byl žalovanému poskytnut jednak úvěr ve výši , částka, , na který žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil , částka, , a jednak úvěr ve výši , částka, , na který žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil , částka, . Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovaným vrácených , částka, ) a částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovaným vrácených , částka, ), žalobkyni také vrátit. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno – tj. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku , částka, a částku , částka, s úrokem z prodlení z nevrácených částek bezdůvodného obohacení od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. Ve zbývající části, tj. co do částky , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a částky , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobě nevyhověl s ohledem na neplatnost smluv o půjčce a žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

33. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro prodloužení této lhůty.