13 C 292/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 933 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím půjčky s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, zejména provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši částka, která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za zpracování ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla sjednána na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku dne datum a celkem uhradil částku částka. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni datum jistina činila částku částka a dlužný poplatek částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši částka. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku částka sestávající se z jistiny ve výši částka a dlužného poplatku ve výši částka, dále kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím půjčky s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, zejména provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši částka, která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za zpracování ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem v 45 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla sjednána na datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku dne datum a celkem uhradil částku částka. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni datum jistina činila částku částka a dlužný poplatek částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši částka. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku částka sestávající se z jistiny ve výši částka a dlužného poplatku ve výši částka, dále kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal žalobkyni dlužen žalované částky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. právnická osoba výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek), a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž výše každé týdenní (sedmidenní) splátky činila částka, když splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit, činila částku ve výši částka. RPSN činilo 63,91 %. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota uzavřenou dne datum a smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nájmu, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena nájemní smlouvou (nedoloženo), má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a pracuje na hlavní pracovní úvazek jako traktorista ve společnosti právnická osoba., tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou (nedoloženo). Žalovaný dále v zákaznické kartě vyplnil, že pobírá měsíční příjem ve výši částka, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena výplatními páskami (nedoloženo), další příjmy domácnosti činí částka měsíčně, dále že nemá zápůjčku u jiné společnosti, ani úvěr z kreditní karty, jeho výdaje na domácnost činí částka měsíčně, na telefon částka měsíčně a na nájem částka měsíčně, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena doklady SIPO (nedoloženo) (prokázáno zákaznickou kartou ze dne datum). Žalovaný dosud uhradil částku částka (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, a žalovaný jako zákazník dále uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek), a to v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž výše každé týdenní (sedmidenní) splátky od první po předposlední činila částka a poslední činila částka, když splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit, činila částku ve výši částka. RPSN činilo 70,94 %. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota uzavřenou dne datum a smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nájmu, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena nájemní smlouvou (nedoloženo), má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a pracuje na hlavní pracovní úvazek jako traktorista ve společnosti právnická osoba., tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou (nedoloženo). Žalovaný dále v zákaznické kartě vyplnil, že pobírá měsíční příjem ve výši částka, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena výplatními páskami (nedoloženo), další příjmy domácnosti činí částka měsíčně, dále že nemá zápůjčku u jiné společnosti, ani úvěr z kreditní karty, jeho výdaje na domácnost činí částka měsíčně, na telefon částka měsíčně, na spoření či pojištění částka měsíčně, na splátky půjček částka měsíčně, na jiné závazky částka měsíčně a na nájem částka měsíčně, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena doklady SIPO (nedoloženo) a výpisem z účtu (nedoloženo) (prokázáno zákaznickou kartou ze dne datum). Žalovaný dosud uhradil částku částka (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek ze dne datum). Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o tom, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum). Žalovaný byl dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum vyzván k úhradě dlužných částek (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil.

10. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši částka, a to částku částka na základě smlouvy o půjčce č. hodnota, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši částka, tj. celkovou částku částka v dohodnuté lhůtě v týdenních splátkách, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku částka, a částku částka na základě smlouvy o půjčce č. hodnota, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši částka, tj. celkovou částku částka v dohodnuté lhůtě v týdenních splátkách, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku částka.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou mimo jiná rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum do datum, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem.

15. Podle § 261 odst. 1 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

16. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

17. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.

18. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

21. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

22. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

23. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.

24. Podle § 517 odst. 1 věta prvá obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).

25. Podle § 456 obč. zák. se musí předmět bezdůvodného obohacení vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

26. Z provedeného dokazování, v návaznosti na citovanou právní úpravu, soud zjistil, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny podle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.

27. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

28. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 29. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy o úvěru byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny platně, respektive zda byla před uzavřením těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 ZoSÚ. Soud totiž považuje za jednoznačně zjištěné, že citované smlouvy jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel, a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr pak citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ sankcionuje neplatností takové smlouvy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze z datum, č. j. spisová značka). Podle podmínek stanovených evropským spotřebitelským právem, konkrétně Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, je i na „spotřebitelské“ vztahy vzniklé před nabytím účinnosti ZoSÚ nezbytné zásady ZoSÚ aplikovat, neboť pozice smluvní strany uzavírající smlouvu před nabytím účinnosti tohoto zákona se nikterak nelišila od pozice spotřebitele uzavírajícího smlouvu již v režimu spotřebitelských smluv.

30. S přihlédnutím k výše uvedenému je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně (poskytovatel úvěrů), byla i v tomto posuzovaném případě povinna s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele/žalovaného úvěry splácet, za tím účelem mimo jiné získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází a dosažené informace odborným způsobem posoudit. Až v případě zjištění, že spotřebitel bude schopen úvěry splácet, bylo možno úvěry poskytnout, v opačném případě bylo nezbytné považovat smlouvy za absolutně neplatné. Je nutné konstatovat, že má-li tedy poskytovatel úvěru povinnost ověřovat jednotlivá tvrzení žadatelů o spotřebitelské úvěry z příslušných dokladů, pak s touto povinností souvisí i povinnost doložit, že tímto způsobem bylo postupováno při posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr. I přes tuto povinnost žalobkyně soudu žádné předmětné doklady nedoložila. Proto soud byl povinen dospět k závěru, že v posuzovaném případě nebylo postupováno zákonným způsobem, právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet předmětné spotřebitelské úvěry nejednala s odbornou péčí, nedostatečně zkoumala a tedy i nedostatečně zhodnotila úvěruschopnost žalovaného.

31. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětné smlouvy, na základě kterých byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka a ve výši částka, posoudil jako neplatné podle § 9 odst. 1 ZoSÚ, a to absolutně. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni pouze částky, které mu byly poskytnuty na základě neplatných smluv (§ 456 obč. zák.), a které dosud nesplatil. Z dokazování soud zjistil, že byl žalovanému poskytnut jednak úvěr ve výši částka, na který žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil částka, a jednak úvěr ve výši částka, na který žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil částka. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka (zapůjčených částka po odečtení žalovaným vrácených částka) a částky částka (zapůjčených částka po odečtení žalovaným vrácených částka), žalobkyni také vrátit. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno – tj. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku částka a částku částka s úrokem z prodlení z nevrácených částek bezdůvodného obohacení od datum do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. Ve zbývající části, tj. co do částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobě nevyhověl s ohledem na neplatnost smluv o půjčce a žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

33. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro prodloužení této lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.