13 C 313/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) Mgr. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalovaným: 1) Ing. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem: -) pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], (bydlení), -) pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, neplodná půda), -) pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, neplodná půda), -) pozemku [parcelní číslo] (zahrada; zemědělský půdní fond), -) pozemku [parcelní číslo] (zahrada; zemědělský půdní fond), -) pozemku p. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace) a -) pozemku p. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace) zapsaným v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí].

II. Nemovitosti uvedené ve výroku I. shora se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobců, a to každému z nich rovným dílem, tedy jednou polovinou.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na vyrovnání jejich spoluvlastnických podílů částku celkem ve výši 4 200 000 Kč, ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to takto: -) k rukám žalované 1) [anonymizováno] [celé jméno žalované] částku ve výši 1 400 000 Kč, -) k rukám žalovaného 2) [celé jméno žalovaného] částku ve výši 1 400 000 Kč a -) k rukám žalované 3) [celé jméno žalované] částku ve výši 1 400 000 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se svým návrhem podaným vůči žalovaným domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], (bydlení), pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, neplodná půda), pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, neplodná půda), pozemku [parcelní číslo] (zahrada; zemědělský půdní fond), pozemku [parcelní číslo] (zahrada; zemědělský půdní fond), pozemku p. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace) a pozemku p. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace), zapsaným v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti“). Svůj návrh odůvodnili tím, že žalovaní dlouhodobě nevyužívají ani část nemovitostí a rovněž tím, že matka žalobců po léta využívá nemovitosti k zajištění svých bytových potřeb. S ohledem na tyto skutečnosti navrhli, aby soud za náhradu přikázal nemovitosti do jejich podílového spoluvlastnictví.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě poukázali na to, že se po celou dobu trvání spoluvlastnictví podíleli v rozsahu svých spoluvlastnických podílů na údržbě a rekonstrukci nemovitostí. Se zrušením podílové spoluvlastnictví účastníků řízení žalovaní souhlasili s tím, že navrhli přikázání nemovitostí do podílového spoluvlastnictví žalovaných, kteří mají rovněž o nemovitosti zájem. Skutečnost, že matka žalovaných dlouhodobě bydlí v nemovitostech, není dle žalovaných relevantní.

3. Žalovaná 3) dále doplnila, že s ohledem na své bydliště, kdy s rodinou a právním předchůdcem žalovaných žila v [obec], využívala její rodina nemovitosti na víkendy, vždy se však podíleli na běžné údržbě. Nemovitosti by ráda využívala ke svému bydlení, nebo k bydlení svých vnoučat.

4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], (bydlení), pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, neplodná půda), pozemku [parcelní číslo] (ostatní plocha, neplodná půda), pozemku [parcelní číslo] (zahrada; zemědělský půdní fond), pozemku [parcelní číslo] (zahrada; zemědělský půdní fond), pozemku p. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace) a pozemku p. [číslo] (ostatní plocha, ostatní komunikace), zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro obec Katusice a katastrální území Spikaly (výpis z katastru nemovitostí). Žalobcům přísluší každému z nich spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/4, který nabyli na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 o vypořádání SJM a dědictví, č.j. 32 D 258/2019-378 ze dne 18. 5. 2020 s právními účinky zápisu ke dni [datum] po právním předchůdci žalobců panu [příjmení] [celé jméno žalobce] (výpis z katastru nemovitostí, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 32 D 258/2019-378 ze dne 18. 5. 2020, notářský zápis [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo]). Žalovaným pak přísluší každému z nich spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/6, který nabyli na základě usnesení Okresního soudu pro [obec] o vypořádání SJM a dědictví, č.j. 35 D 375/2018-115 ze dne 11. 7. 2018 s právními účinky zápisu ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí).

6. Soud vzal za svá shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že nemovitosti uvedené shora jsou reálně nedělitelné a tvoří jeden funkční celek, žádný z účastníků nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví a všichni účastníci žádají jeho zrušení. Žalobci mají zájem o přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví. Žalovaní mají zájem o přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví. Celková cena předmětných nemovitostí činí 8 400 000 Kč (shodná tvrzení účastníků).

7. Soud vzal rovněž za svá shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že matka žalobců užívá předmětné nemovitosti k bydlení již od roku 2001 [číslo], kdy je do roku 2019 užívala společně s právním předchůdcem žalobců, panem [celé jméno žalobce], otcem žalobců. Žalovaní poslední tři roky nemovitosti nenavštěvují, předtím zde jezdili na víkendy (shodná tvrzení účastníků, vyjádření matky žalobců).

8. Soud vzal dále za svá shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že právní předchůdci účastníků řízení společně vlastnili další nemovitost v obci [obec], kterou pronajímali, a z tohoto pronájmu se pak hradily náklady na nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, současně se všichni účastníci podíleli i na úhradách vody a elektřiny, rovněž pak na rekonstrukci nemovitostí, kdy poslední větší investicí bylo pořízení tepelného čerpadla, které zařizoval původní spoluvlastník, otec žalobců, kdy žalobci se na úhradě nákladů za tepelné čerpadlo podíleli částkou 220 000 Kč, a žalovaní 80 000 Kč. Celková cena činila 450 000 Kč, z toho 150 000 Kč bylo uhrazeno z dotace, nyní hradí náklady na provoz domu matka žalobců, která zde bydlí, rovněž si sama platí pojištění nemovitostí (shodná tvrzení účastníků, výpis z účtu vedeného u [právnická osoba] právního předchůdce žalovaných, pojistka k pojistné smlouvě [číslo]).

9. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobců žalované ke smírnému vyřešení věci a učinil nabídku na odkoupení jejich spoluvlastnického podílu za cenu stanovenou znaleckým posudkem (dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalovaní prostřednictvím své zástupkyně rovněž učinili nabídku na odkoupení spoluvlastnickým podílů žalobců s tím, že žalobcům zaslali i příslušný návrh dohody na vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, kdy postupně byla navyšována částka za vypořádací podíl (dopis ze dne [datum] a ze dne [datum], emailová korespondence zástupců účastníků za květen až červen 2021).

10. Výpisy z účtů žalobců (výpis z účtu vedený u [právnická osoba] a [právnická osoba]) i žalovaných (výpis z účtu vedený u [právnická osoba] a [právnická osoba]) byl ověřen dostatek finančních prostředků pro zaplacení vypořádacího podílu všech účastníků (výpisy z účtu účastníků).

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí. Žádný z účastníků nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví a všichni účastníci žádají jeho zrušení. Obvyklá cena této společné nemovité věci dosahuje částku 8 400 000 Kč. Její reálné rozdělení není možné, tvoří jeden funkční celek. Matka žalobců užívá předmětné nemovitosti k bydlení již od roku 2001 [číslo], kdy je do roku 2019 užívala společně s právním předchůdcem žalobců. Žalovaní poslední tři roky nemovitosti nenavštěvují, předtím zde jezdili na víkendy. Z pronájmu jiné nemovitosti ve vlastnictví právních předchůdců účastníků se hradily náklady na předmětné nemovitosti, současně se všichni účastníci podíleli na úhradách vody a elektřiny, rovněž pak na rekonstrukci nemovitostí. Poslední větší investicí bylo pořízení tepelného čerpadla. V současné době si náklady na provoz domu hradí matka žalobců sama.

12. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobců soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

13. Soud již neprováděl další návrhy účastníků na provedení důkazu výslechem účastníků a svědeckým výslechem [jméno] [příjmení], dokladem o pozbytí vlastnického práva matky žalobců k domu v [obec], výpisem z katastru nemovitostí dokládajícím služebnost bytu ve prospěch matky žalobců, neboť jejich provedení by bylo nadbytečné, vzhledem k tomu, že již provedené důkazy stanoví skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. V projednávané věci se žalobci domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, žalovaní se zrušením spoluvlastnictví souhlasili. Žádný z účastníků řízení skutkově netvrdil, že by žalobci žádali zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků, a taková skutečnost ani jinak nevyšla najevo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků řízení výrokem I. zrušil.

17. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm podle § 1143 o. z. na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Je-li to možné, rozhodne soud podle § 1144 odst. 1 o. z. o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

18. V závazném pořadí způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnutím soudu stojí na prvém místě rozdělení společné věci, včetně přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4000/2015 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015). V daném případě účastníci shodně tvrdili, že předmětné nemovitosti jsou reálně nedělitelné a tvoří jeden funkční celek.

19. Pro případ, že není možné reálné rozdělení věci, následuje přikázání věci jednomu nebo více ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu, to však samozřejmě za předpokladu, že spoluvlastníci s přikázáním do svého vlastnictví souhlasí. Zákonem výslovně neuvedeným, z povahy věci však vyplývajícím, předpokladem tohoto způsobu vypořádání je nejen to, že o společnou věc mají někteří ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že jsou schopni za ni zaplatit (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 687/2004, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 39, s. 57, pod poř. [číslo]).

20. V daném případě všichni účastníci projevili zájem o vlastnictví předmětných nemovitostí vždy do spoluvlastnictví na straně žalobců nebo na straně žalovaných a současně všichni účastníci doložili soudu svou schopnost vyplatit vypořádací podíl.

21. Rozhodnutí ve věci přikázáním jednomu nebo více spoluvlastníků je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy hlediska uvedená v § 142 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1142 a násl. o. z.), nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (nyní viz § 2 a násl. o. z.). Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných skutečností (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015).

22. V daném případě spoluvlastníkům na straně žalobců i spoluvlastníků na straně žalovaných přísluší spoluvlastnický podíl dohromady vždy ve výši id. 1/2. Všichni spoluvlastníci se po celou dobu podíleli na investicích i údržbě společné věci (tepelné čerpadlo, hrazení energií). Žalobci, resp. právní předchůdce žalobců, využíval společnou věc k trvalému bydlení se svou manželkou od roku 2001 [číslo], která ve společné věci žije a obhospodařuje ji na běžné údržbě až do současné doby. Rodina žalovaných, včetně právního předchůdce žalovaných, s ohledem na místo svého bydliště v [obec] nemovitosti využívala na víkendy, v současné době do nemovitostí nejezdí. Žalovaní by rádi nemovitosti využili k bydlení třetí žalované nebo pro své děti (vnuky). V daném případě tak lze uzavřít, že oběma stranám svědčí v podstatě shodná kritéria odůvodňující přikázání věci do jejich spoluvlastnictví. Nicméně je však potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že nemovitosti byly od roku 2001 [číslo] ve větší míře užívány rodiči žalobců (u otce žalobců se jedná o právního předchůdce žalobců), kteří nemovitosti využívali k trvalému bydlení, zatímco rodina žalovaných nemovitosti využívala méně. Ze strany žalobců je takto pokračováno do současné doby, když nemovitosti nyní stále trvale obývá matka žalobců, která se o ně i stará, aniž by ze strany žalovaných bylo proti tomuto nějak zásadně brojeno. Zachováním stávajícího stavu tak minimálně prostřednictvím matky žalobců bude lépe naplněno účelové využití věci, a to i s ohledem na skutečnost, že žalobkyně b) bydlí ve stejné obci, kde se nacházejí předmětné nemovitosti.

23. S přihlédnutím ke shora uvedeným hlediskům stanoveným pro rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví, soud výrokem II. přikázal nemovitosti do podílového spoluvlastnictví žalobců, každému z nich rovným dílem, tedy jednou polovinou.

24. Přiměřená náhrada ve prospěch žalovaných podle § 1147 o. z. pak byla určena částka 1 400 000 Kč odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu každého z žalovaných na nemovitostech (výrok III. rozsudku). Ta představuje 1/6 obvyklé ceny nemovitostí dle dohody účastníků v celkové výši 8 400 000 Kč (obvyklá cena nemovitostí jakožto celku).

25. Výrok IV. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků řízení nese své náklady sám. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22, ze dne [datum], přičemž zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.

26. Lhůta k plnění byla v daném případě stanovena s ohledem na výši vypořádacích podílů v délce 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.