13 C 322/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 000 000 Kč

I. Řízení se co do částky 231 767 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 768 233 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 71 102 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s odůvodněním, že žalovaný jakožto zhotovitel uzavřel se [právnická osoba] a.s. (dále také jen„ Společnost“) jakožto objednatelem smlouvu o dílo na montáž střešní krytiny na stavbě stojící na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ SoD“). Cena díla byla sjednána 1 231 767 Kč. Žalovaný předal dílo vykazující vady, žalobkyně proto po postoupení pohledávky Společností na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky uplatnila u žalovaného písemně [datum] slevu na dílo ve výši 100 % z provedeného díla (1 231 767 Kč) a náhradu škody 2 265 000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo [datum] k uzavření Dohody o uznání reklamace (dále jen„ Dohoda“), kde žalovaný uznal vytknuté vady jako oprávněné a zavázal se je odstranit do [datum], v případě nesplnění sjednali smluvní pokutu 5 000 Kč za každý den prodlení. Žalovaným sporovaná pravost podpisu na Dohodě je účelová, neboť se s listinou seznámil před jejím podpisem, kdy tuto zhotovil advokát [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], za jehož účasti a v jehož kanceláři byla [datum] ve 14 hodin po zapracovaných připomínkách podepsána žalovaným, žalobkyní (za niž byla přítomna [příjmení] a [příjmení]) a [jméno] [příjmení] (stavební dozor). [příjmení] účastny podpisu Dohody též se žalovaným před jejím podpisem domlouvaly termín jejího podpisu. Dohoda byla vyhotovena ve třech stejnopisech, jeden podepsaný stejnopis obdržel i žalovaný. Žalovaný Dohodu podepsal před svědky vyslechnutými v tomto řízení, podpis žalovaného se skutečně nachází přibližně v polovině strany a nad podpisy je text„ V [obec] dne [datum]“. Advokát [anonymizováno] všechny stejnopisy Dohody vytiskl, zkompletoval, připravil k podpisu a přelepil je štítkem a znění podepisovaných výtisků dohod je autentické se zněním Dohody. Žalovaný dne [datum] sám učinil žalobkyni smírčí návrh, tedy pravost podpisu začal sporovat až po odmítnutí smírčího návrhu žalobkyní. Žalovaný vady neodstranil a dostal se do prodlení s plněním smluvních závazků delším 11 měsíců. Na pobídky ze strany žalobkyně žalovaný nikterak nereaguje. Žalobkyně odstoupila od Dohody, resp. od všech závazků se žalovaným. Oznámení o odstoupení bylo žalovanému zasláno společně s předžalobní výzvou, kde byl žalovaný současně vyzván k zaplacení bezdůvodného obohacení 1 231 767 Kč, náhrady škody 2 265 000 Kč a smluvní pokuty 5 000 Kč denně od [datum] do zaplacení (ke dni žaloby cca 800 000 Kč) do 7 dnů od doručení. Žalobkyně uplatnila v řízení pod sp. zn. 7 C 172/2021 částku 1 000 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného (částku 231 767 Kč neuplatňovala). V tomto řízení zprvu uplatňovala 1 000 000 Kč představující 231 767 Kč bezdůvodné obohacení a 768 233 Kč náhradu škody (zbývající zatím neuplatněná část představuje částku 1 496 767 Kč). V průběhu řízení žalobkyně upřesnila žalobu v tom směru, že požaduje částku 768 233 Kč jakožto smluvní pokutu za období od [datum] do [datum]. Dále požadovala náhradu nákladů řízení.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 231 767 Kč představující slevu z ceny díla či bezdůvodného obohacení. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a řízení výrokem I. za souhlasu žalovaného v požadované části zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě vymezil negativně. Uvedl, že mu není známa Dohoda o postoupení práv z vadného plnění, záruky a újmy, stejně tak Dohoda o uznání reklamace. Dohodu o uznání reklamace nemá k dispozici, nikdy ji nepodepsal. Podpis u jeho jména a příjmení není vlastnoručním podpisem žalovaného, Dohodu poprvé viděl u zdejšího soudu při nahlížení do spisu [datum]. Podpis žalovaného je evidentně zfalšovaný, jedná se o účelový a předem připravený podvrh. [jméno] svědci předvolaní k návrhu žalobkyně (a tedy osoby propojené s žalobkyní), jejichž výpovědi jsou více než pochybné, vypověděli, že před podpisy účastníků na Dohodě byl text, což podle Dohody přiložené k žalobě není. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že podpis žalovaného byl zhruba v polovině strany, podle přiložené Dohody je nahoře. Svědek [příjmení] vypověděl, že měl za to, že Dohoda je ve prospěch žalovaného, ale z obsahu Dohody přiložené k žalobě je zřejmé, že je to zcela v jeho neprospěch. Jedná se o právní popravu žalovaného. Smluvní pokuty jsou v dramatické, zcela nepřiměřené výši, žalovaný by takovou Dohodu dobrovolně a bez jakéhokoli nátlaku nepodepsal už z důvodu, že veškeré smluvní vztahy probíhaly ústně. Žalovaný písemně SoD na zhotovení střechy neuzavřel z důvodu, že nesouhlasil se smluvními pokutami, proto by bylo překvapivé, kdyby souhlasil se smluvními pokutami v Dohodě. Falešná je celá údajná Dohoda, ze které žádná práva a povinnosti ani vyplývat nemohou. Žalobkyně sama tvrdila odstoupení od údajné Dohody, a tedy pokud by údajná Dohoda vznikla (což žalovaný popírá), zanikla by veškerá její ujednání vč. smluvních pokut v důsledku odstoupení ex tunc. Žalobkyně není dále legitimována k vymáhání smluvní pokuty, neboť na žalobkyni bylo postoupeno ze [právnická osoba] a.s. právo z vadného plnění, příp. záruky a újmy v souvislosti s prováděním díla. Nebyla ani výslovně uzavřena SoD mezi žalovaným a společností. Touto společností byl osloven, aby učinil nabídku na stavbu v [obec], kdy jednal se svědkyní [příjmení] a svědkem [příjmení]. Navrhoval zamítnutí žaloby. <b>4. Soud provedl v řízení dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a dále níže specifikovanými listinami.</b> 5. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že v letech 2018 – cca 2020 pracovala pro [právnická osoba] a.s., poté pro jednatele žalobkyně – [jméno] [příjmení]. Žalovaného zná od roku 2019. Žalovaného oslovila na realizaci střechy objektu v [obec], domluvila s ním podmínky a žalovaný začal střechu realizovat. Původně [právnická osoba] a.s. připravila písemnou smlouvu, tu žalovaný nechtěl podepsat. K obsahu SoD ničeho nevěděla, nebyla u jejího sjednání, možná se uzavírala v 3/ 2019 či 4/ 2019, kdy se dílo začalo realizovat. Žalovaný začal realizovat dílo po zaplacení zálohy, kdy rozpočet připravil na základě zálohy, kterou zaplatil investor. Cenu nevěděla, stejně tak, kolik bylo žalovanému vyplaceno. Domnívala se, že dokončení střechy bylo 7/ 2019, neboť jí na to navazovala další profese. Realizace se protáhla, žalovaný prováděl střechu s jednou další osobou, ale nebyl na stavbě každý den. Komunikace mezi svědkyní a žalovaným probíhala telefonicky, e-mailem či přes WhatsApp. Svědkyně viděla žalovaného 1 x týdně, ve středu, na kontrolních dnech, kde byl přítomen svědek [příjmení] jako stavební dozor, hlavní stavbyvedoucí a občas [jméno] [příjmení]. [příjmení] měl ke střeše výtky, s nedodělky žalovaného kontaktovali, nereagoval, pročež zajistila znalecký posudek od [příjmení]. Ze strany žalovaného vznikly rozepře ohledně dokončení díla, žalovaný si sám zajistil odborné vyjádření, které obsahovalo v podstatě shodný závěr o nutnosti opravit střechu jako ve znaleckém posudku [příjmení]. K předání díla nedošlo, neboť nebylo dokončené. V jakém rozsahu se měla střecha opravovat, nevěděla. Pak proběhla schůzka u advokáta [anonymizována dvě slova] za přítomnosti svědkyně, svědka [příjmení], žalovaného a [jméno] [příjmení], kde byla žalovaným uznána reklamace a podepsána Dohoda o uznání reklamace. Domnívala se, že provedení reklamace mělo být v 10/ 2020. K tomu však nedošlo. Dokumenty na schůzce u advokáta [anonymizováno] předložili žalovanému, ten se nejprve s někým telefonicky radil, pak je podepsal. Seděli u stolu, podepsali je všichni - svědek [příjmení], advokát [anonymizováno], [jméno] [příjmení], v jakém pořadí, nevěděla. Svědkyně nic nepodepisovala. Domnívala se, že dohoda byla ve 3 vyhotoveních, četla ji, obsahem bylo napravení střechy – dokončení, předání a správné zhotovení díla. Podpisy byly zhruba pod polovinou strany, předcházel tomu text. Nebyly na prázdné straně. Kdo a jak podepisoval a počet stran Dohody, přesně nevěděla, stejně tak, zda žalovaný parafoval všechny strany Dohody.

6. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl objednán jako technický dozor na stavbu v [obec], jež dobře zná. V době její realizace byl nedostatek řemeslníků, a tak navrhnul žalovaného. Žalovaného zná přes jejich společného známého. Na realizaci se domluvili, žalovaného objednávala [právnická osoba] a.s. Podmínky konkrétní dohody či SoD neznal, nebyl u nich přítomen. SoD byla uzavřena před realizací v roce 2019, kdy přesně, nevěděl, stejně tak cenu za dílo. Na stavbě byly komplikace i nedodělky. Pamatoval si neuhrazené zálohy, což věděl od žalovaného, tedy že docházelo k prodlení s placením, že nebyl materiál, nakonec se ale na termínu dokončení dohodli. Realizace nebyla plynulá, měsíc se pracovalo, měsíc pauza. Realizaci prováděl žalovaný se svým jedním spolupracovníkem. Kontrolní dny probíhaly 1 x týdně, kde byl svědek [příjmení], svědkyně [příjmení] a málokdy [jméno] [příjmení]. K vadám na střeše uvedl, že byla špatná krytina, technický nesoulad, vše bylo podpořeno odborným vyjádřením. Cca 30 % byly vady a nedodělky. Zda byl ve věci i znalecký posudek, nevěděl. Měl za to, že žalovaný sliboval, že práce dokončí. Potom byla podepsána písemná dohoda, kterou navrhnul [příjmení]. Jaké bylo penále, nevěděl. Dohoda byla v podstatě o tom, že nebylo realizováno včas, pokud se ale dodělá v termínu, jak se dohodli, nemělo být po žalovaném žádáno žádné penále. O uzavření Dohody, kdy se dílo dokončí, jednali v 7/ 2020. Dokončení mělo být snad v 10/ 2020. Dohoda z 8/ 2020 byla uzavírána v advokátní kanceláři v [anonymizováno] ulici na [část obce], jméno advokáta nevěděl. Většinou se žalovaným telefonicky hovořil [příjmení], svědek [příjmení] toho osobně nebyl účasten. Dohodu podepisovali u kulatého stolu, žalovaný seděl vedle svědka [příjmení] a Dohodu žalovaný podepsal. Dohoda byla mezi [příjmení] a žalovaným ohledně termínu dodělání střechy. Domníval se, že byla na ochranu žalovaného, ve třech až čtyřech vyhotoveních. Jedno vyhotovení svědek [příjmení] obdržel a odevzdal jej Policii ČR v rámci trestního řízení. Podepsání Dohody předcházelo vysvětlení žalovanému, proč písemnou Dohodu chtějí. Svědek [příjmení] měl za to, že ji žalovaný přečetl, ptal se svědka [příjmení], jestli ji může podepsat a ten mu řekl, že je to pro jeho ochranu. Výhodnost Dohody pro žalovaného si myslel z důvodu, že se dohodli, že v případě, že žalovaný realizuje střechu do určitého termínu, nebude platit 1 000 000 Kč Dohoda byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Domníval se, že nikdo jiný v Dohodě nefiguroval, četl ji. Byly v ní pojmenovány chyby na střeše a doplnění věcí, co chyběly a také termín dokončení. Kde přesně na stránce byl umístěn podpis žalovaného či zda byla dohoda sešitá, nevěděl. Před podpisem byl text, stránka nebyla volná. Domníval se, že žalovaný každou stranu nepodepisoval. 7. [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], advokát, připravil návrh Dohody o uznání reklamace, k jejímuž podpisu došlo v tehdejším sídle jeho kanceláře ([ulice a číslo], [obec a číslo]) dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], žalovaným a [jméno] [příjmení] Dohodu vytiskl ve třech stejnopisech, všechny stejnopisy zkompletoval kancelářskou svorkou, přelepil je štítkem a následně došlo k podpisu všech stejnopisů shora uvedenými osobami. Každý z podepisujících si ponechal jedno vyhotovení. Zda identifikoval osobním dokladem žalovaného, si nebyl jist, ale osobu [celé jméno žalovaného] všechny zúčastněné osoby znaly a on znal též je. V tomto kontextu a kontextu předchozí komunikace telefonické, e-mailové, adrese sídla uveřejněného na internetu a veřejných rejstřících, jakož i hovoru na místě, který na předchozí jednání navazoval, neměl pochyb o totožnosti žalovaného. Podpisu byla s nejvyšší pravděpodobností přítomna i asistentka [příjmení] [jméno] [příjmení], která se jednání neúčastnila aktivně (prohlášení JUDr. [jméno] [příjmení] elektronicky podepsané [datum] vč. přílohy).

8. Svědek [příjmení] kromě svého výslechu doložil prohlášení, že byl vyzván Policií ČR k předložení Dohody o uznání reklamace ze dne [datum], kterou společně s Ing. [jméno] [příjmení] a žalovaným podepsali [datum] v sídle advokáta [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] ulici v [obec]. Prohlášení obsahovalo Dohodu shodného znění, jako byla předložena žalobkyní (prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla [datum] uzavřena Dohoda o uznání reklamace, jejímž obsahem bylo uznání rozsahu vad díla (montáž střešního systému a provedení klempířských prvků na nemovitosti – bytovém domě na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], Preambule Dohody, A.), kde vady díla a jejich rozsah byly specifikovány na základě odborného posouzení Ing. [právnická osoba] [právnická osoba] vypracovaného na žádost žalovaného (čl.

1. Dohody). Posudek a v něm popsané vady díla žalovaný v celém rozsahu uznal (čl.

1. Dohody). Smluvní strany učinily nesporným vytčení vad díla žalobkyní žalovanému výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum] (Preambule Dohody, C.), stejně tak rozsah vad podle odborného posouzení (čl. 1. a 1. Dohody). Strany uvedly, že mají zájem na odstranění vad z důvodu předcházení vzniku další škody (Preambule Dohody, E.). Vady díla byl žalovaný povinen odstranit do [datum] (čl.

2. Dohody). V případě prodlení s odstraněním vad díla smluvní strany ujednaly smluvní pokutu 5 000 Kč za každý den prodlení (čl.

4. Dohody), absentovalo přesné ujednání o způsobu uplatnění smluvní pokuty a její splatnosti. Dohoda byla vyhotovena ve třech výtiscích, po jednom pro každou smluvní stranu. Obsahovala nečitelné podpisy nad jmény 1. Ing. [jméno] [příjmení], 2. [celé jméno žalovaného], 3. [jméno] [příjmení] (Dohoda o uznání reklamace ze dne [datum] vč. přílohy – odborného posouzení Ing. [příjmení], shodně Dohoda o uznání reklamace předložená svědkem [příjmení]).

10. Žalobkyně odstoupila od Dohody o uznání reklamace a veškerých předchozích smluvních ujednání listinou ze dne [datum] (doručené žalovanému [datum], resp. tento den byla uložena na poště k vyzvednutí) a vyzvala žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení 1 231 767 Kč, náhrady škody 2 265 000 Kč a smluvní pokuty 5 000 Kč za každý den prodlení, tj. částky 740 000 Kč za období od [datum] do [datum], a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Předmětná výzva byla i výzvou předžalobní, žalovanému byla uložena k vyzvednutí na poště od [datum] do [datum] (odstoupení od smlouvy/předžalobní výzva datovaná [datum] vč. podacího lístku ze dne [datum] a vč. sledování zásilek).

11. Před podpisem Dohody o uznání reklamace probíhala e-mailová komunikace mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy termín setkání za účelem jejího podpisu byl zasílán též žalovanému a svědkyni [příjmení] (e-mailová komunikace ve dnech [datum] až [datum]).

12. V rámci trestního řízení vedeného Policií ČR pod sp. zn. KRPS [číslo] pro zločin podvodu a přečin poškození cizích práv, kde na straně poškozeného vystupoval žalovaný, byl vypracován znalecký posudek vč. jeho dodatku z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, jehož předmětem bylo ověření pravosti dvou sporných podpisů na jméno žalovaného, které se nachází na dvou stejnopisech Dohody o uznání reklamace ze dne [datum]. Závěr byl, že o pravosti sporných podpisů na jméno žalovaného nelze objektivně rozhodnout; v úvahu přichází hypotéza, že podpisy napsal žalovaný a jedná se o jeho pravé, ale záměrně zkomolené podpisy (např. napsané s cílem popřít později jejich pravost), anebo že sporné podpisy napsal někdo jiný s tím, že si jejich strukturu a optickou podobu náhodně vymyslel (tzv. padělky smyšleného charakteru). V průběhu zkoumání nebyly zjištěny žádné další skutečnosti (znalecký posudek [číslo] z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, vč. dodatku). Dále bylo v rámci trestního řízení požadováno odborné vyjádření za účelem zviditelnění latentních daktyloskopických stop na originálu dokumentu Dohoda o uznání reklamace. Závěr byl, že na předloženém dokumentu bylo zjištěno 6 daktyloskopických stop vhodných k dalšímu zkoumání, jež byly označeny čísly 1 – 6. [příjmení] [číslo] byly shodné s otiskem části pravého prostředníku žalovaného, u stop 1, 2, 5 a 6 vzájemná shoda zjištěna nebyla. Stejně tak stopy [číslo] byly porovnány v automatizovaném identifikačním daktyloskopickém systém [příjmení] [příjmení], vzájemná shoda zjištěna nebyla, zůstaly tak založeny ve sbírce daktyloskopických stop z míst dosud neobjasněných případů (odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie, k č. j. KRPS-283012-65/TČ-2021-010771).

13. V řízení byly dále provedeny následující listinné důkazy, jež ztratily relevanci po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyní a soud se proto jimi více nezabýval: Dohoda o postoupení práv z vadného plnění, záruky a újmy, předžalobní výzva/výzva k úhradě datovaná [datum] vč. podacího lístku ze dne [datum] a dodejky ze dne [datum], dopis zástupce žalobkyně ze dne [datum] a reakci ze dne [datum], e-mailová komunikace Ing. [příjmení] panu [příjmení] ze dne [datum] a [datum].

14. Soud v řízení neprovedl následující žalobkyní navrhované důkazy (k tvrzení žalovaného, že v řízení nebyly provedeny jím navrhované důkazy, soud uvádí, že žalovaný žádné důkazní návrhy nečinil – vyjma návrhu na výslech žalovaného při absenci konkrétních tvrzení). Výslech Ing. [jméno] [příjmení] k autentičnosti podpisu žalovaného na Dohodě, výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a účastníků z důvodu, že měl veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích ze žaloby za dostatečně objasněné. Dále e-mailovou zprávu [anonymizována dvě slova], e-mailovou komunikaci zástupců účastníků z [číslo], návrh Dohody a Dohody o postoupení práv, a to pro absenci vypovídací potence. Dále zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 pro absenci relevantní souvislosti s předmětem řízení.

15. Soud hodnotil shora uvedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

16. Žalobkyně je právnickou osobou, žalovaný fyzickou osobou – podnikatelem. Žalovaný se zavázal vyhotovit dílo pro [právnická osoba] a.s. (montáž střešní krytiny) na základě ústně uzavřené SoD, jejíž podmínky i proces uzavření jsou pro tento spor nepodstatné s ohledem na povahu žalobkyní požadovaného nároku. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli Dohodu o uznání reklamace, jejímuž uzavření předcházela minimálně e-mailová korespondence směřující k finální podobě Dohody, a jejímž obsahem byl závazek žalovaného odstranit vady díla, tj. opravit střechu, v souladu s odborným posouzením Ing. [právnická osoba] [právnická osoba] do [datum]. Pro případ prodlení odstranění vad žalovaným strany ujednaly smluvní pokutu v neprospěch žalovaného ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení. Splatnost smluvní pokuty nebyla sjednána. Žalovaný nesplnil svoji povinnost z Dohody, neodstranil vady, pročež žalobkyně dopisem s účinností ke dni [datum] (den uložení zásilky na poště) odstoupila od Dohody a současně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] ve výši 770 000 Kč. V tomto řízení po žalovaném požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] v částce 768 233 Kč, tj. nižší částce, než odpovídá výpočtu (155 dní prodlení x 5 000 Kč = 775 000 Kč). Soud neuvěřil verzi žalovaného, že podpis na Dohodě je zfalšovaný, a to ani přes skutečnost, že žalovaný učinil trestní oznámení na neznámého pachatele (pro zločin podvodu a přečin poškození cizích práv), v rámci něhož došlo k vyhotovení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, vč. jeho dodatku, a odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví daktyloskopie. Znalecký posudek i odborné vyjádření neměly žádnou vypovídací potenci pro předmětné civilní řízení. Soud dospěl k závěru, že žalovaný Dohodu fakticky podepsal, což bylo prokázáno zejména svědeckými výpověďmi a prohlášením advokáta [anonymizována dvě slova]. Soud samozřejmě hodnotil výpovědi svědků, kdy je zřejmá kladná vazba na žalobkyni s ohledem na skutečnost, že pro žalobkyni oba svědci pracovali (lhostejno, na základě jakých smluvních ujednání). Avšak přes kladnou vazbu na žalobkyni svědek [příjmení] vypovídal bez jakéhokoli zvýhodňování účastníků, kdy např. uvedl, že střecha mohla být vadná do cca 30 % po jejím zhotovení (což se jeví jednoznačně pozitivní pro žalovaného) na základě SoD (kdy SoD nebyla předmětem tohoto řízení). Žalovaný znevěrohodnění svědeckých výpovědí stavěl zejména na tvrzení, že oba svědci uvedli jiné umístění podpisů, text smlouvy apod. Avšak je zcela přirozené, že si svědci nemohou detailně a přesně vybavovat události, které se udály téměř dva roky zpětně. Svědkyně [příjmení] ani nebyla osobou, jež by Dohodu podepisovala. Svědci uváděli, že si mnohé skutečnosti, tedy nejen detaily, nepamatují. Soud dospěl k závěru, že žalovaný záměrně pozměnil svůj vlastnoruční podpis, aby si ponechal prostor pro případ sporu. Jak bylo i uvedeno ve znaleckém posudku v rámci trestního řízení, že v úvahu přichází hypotéza, že podpisy napsal žalovaný a jedná se o jeho pravé, ale záměrně zkomolené podpisy, tak s touto variantou závěru se soud zcela ztotožnil. Nejedná se o ojedinělé jednání, takto přemýšlí mnoho osob, které nejednají poctivě. Uvedený závěr je podpořen i tvrzením samotného žalovaného, že nikdy nepodepsal žádnou SoD se [právnická osoba] a.s. právě pro nesjednávání sankcí, což jednoznačně potvrzuje jakoukoli absenci zájmu žalovaného dostávat svým závazkům z právního jednání. Poukazuje to na lehkovážné jednání žalovaného s cílem zhoršit postavení protistrany při případném požadavku protistrany na splnění závazku, stejně tak snahu co nejvíce zhoršit důkazní situaci protistrany pro případ sporu. Obdobně tvrzení, že smluvní pokuta je likvidační a žalovaný by nikdy takovouto podmínku ve smlouvě nesjednal, prokazuje, že žalovaný již dopředu kalkuluje, že nesplní povinnost ze smlouvy, k níž se zavazuje, a dopředu chce eliminovat jakékoli sankce pro případ neplnění svých povinností. Žalovaný takto jednal v rámci své profesní činnosti. V obchodním styku je přitom zcela běžné uzavírat smlouvy včetně utvrzení dluhu smluvní pokutou či jiným způsobem utvrzení závazků.

17. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

18. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

19. Podle § 3 odst. 2 písm. d) o. z. soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

20. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

21. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odst. 2 téhož ustanovení strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

22. Podle § 2005 odst. 1 věty prvé o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Podle odst. 2 souvětí prvé téhož ustanovení odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů.

23. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

24. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. <b>25. Po právní stránce soud zhodnotil věc následovně.</b> 26. Mezi účastníky řízení došlo k uzavření nepojmenované smlouvy (§ 1746 odst. 2 o. z.) nazvané„ Dohoda o uznání reklamace“. Z obsahu smlouvy nepochybně vyplývá, co bylo předmětem závazku žalovaného (oprava střechy v souladu s odborným vyjádřením) a na jakou dobu (do [datum], tj. žalovanému byl poskytnut čas na opravu střechy více jak 2 měsíce). Smluvní strany si sjednaly pro případ nesplnění závazku žalovaného smluvní pokutu podle § 2048 odst. 1 o. z. ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení. Nepochybně proto nejde o jakékoli překvapivé, nevyvážené či nemravné ujednání poškozující žalovaného a ani sjednaná výše smluvní pokuty není zjevně nepřiměřená („ dramatická“) povaze nároků, které měla utvrdit. Sjednání smluvní pokuty je zcela jistě upozorněním pro dlužníka na význam, který věřitel přikládá splnění smluvené povinnosti. Pojmově je zřejmé, že smluvní pokuta má též sankční funkci. Plní i funkci preventivní, neboť motivuje dlužníka ke splnění povinnosti, resp. k vyhnutí se sjednané sankci. Může mít také funkci reparační, neboť je, resp. může být, paušalizovanou náhradou škody. Je iluzorní představa žalovaného, že by žalobkyně měla zájem řešit opravu střechy prostřednictvím žalovaného více jak smluvené 2 měsíce, a to bez jakýchkoli potenciálních sankcí spojených s tím, že žalovaný podle uzavřené nepojmenované smlouvy nebude postupovat a že si celou dohodu (lhostejno, z jakých důvodů) rozmyslí. Nic na tom nemění ani to, že žalobkyně změnila svůj postoj a od uvedené nepojmenované smlouvy odstoupila podle § 2002 o. z. Odstoupením od smlouvy sice skutečně zanikají vzájemná práva a povinnost sjednané ve smlouvě ex tunc, uvedené se však nevztahuje na smluvní pokutu (§ 2005 odst. 2 o. z.). Pokud žalovaný tvrdil, že by nikdy takovouto dohodu nepodepsal, a to zejména s ohledem na absenci uzavření písemné smlouvy na zhotovení střechy, že s takto vysokou smluvní pokutou by nepodepsal žádný dokument, jednalo se o tvrzení, jež charakterizuje postoj žalovaného k plnění povinností, jak soud blíže uvedl ve skutkovém hodnocení. Podle citovaných ustanovení o. z. (§ 4., 6 odst. 1, § 3 odst. 2 písm. d/) je zřejmé, že není možné, aby někdo (žalovaný) uzavřel smlouvu, jejíž obsah i hospodářský účel je pro průměrného člověka nepochybný (jednoznačně byla smluvena oprava střechy, a to za situace, kdy žalovaný uvedenou střechu původně i sám zhotovoval při absenci písemné smlouvy o dílo), a očekával, že protistrana (žalobkyně) nebude mít zájem na splnění povinností ze smlouvy. Je nepoctivé, pokud jakákoli osoba v rámci právního jednání již předem uvažuje nad možností, že vlastně vůbec nebude postupovat podle smlouvy (přestane vyvíjet potřebnou aktivitu). Takové lehkovážné jednání je nepochybně způsobilé navodit žalobkyni, která měla zájem na splnění závazku žalovaného ihned po uzavření smlouvy – dohody, též škodu, neboť musela/musí řešit opravu střechy třetí osobou. Skutečnost, že k ochraně žalobkyně byla sjednána smluvní pokuta představující též paušalizovanou náhradu škody vzniklou nutností zajistit opravu střechy třetí osobou, není nikterak výjimečná. Není nic nemravného na tom, že se žalobkyně zaplacení této smluvní pokuty dožaduje, takovou smluvní pokutu co do důvodu a výše rozhodně nelze považovat za nepřiměřenou, proto soud neuvažoval ani o její moderaci (snížení) pro rozpor s dobrými mravy. Pokud se chtěl žalovaný tomuto nebezpečí vyhnout, neměl tuto nepojmenovanou smlouvu vůbec uzavírat (soud zde připomíná, že na základě skutkových zjištění považuje podpis na dohodě za stranu žalovaného za vlastnoruční a pravý) a zavázat se ke splnění závazku, o němž si není jist, že jej bude (nebo nebude) schopen či bude chtít (nebo nebude chtít) v dohodnutém časovém horizontu splnit.

27. Z výše uvedeného soud žalobě v požadavku smluvní pokuty vyhověl. Vzhledem k tomu, že splatnost smluvní pokuty nebyla sjednána, je třeba vycházet z výzvy žalobkyně podle § 1958 odst. 2 o. z. Pokud smluvní pokuta byla splatná do sedmi dnů od doručení dopisu ze dne [datum], je zjevné, že žalovaný je ode dne následujícího po doručení výzvy v prodlení. V rámci tohoto řízení při upřesnění žaloby byl žalovaný fakticky vyzván k zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] v žalované výši (což je částka nižší, než by skutečně odpovídala dnům prodlení).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně vzala žalobu co do částky 231 767 Kč zpět po prvním jednání na základě vlastního uvážení. Tedy zavinění částečného zastavení řízení lze spatřovat na straně žalobkyně. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, kdy žalobkyně byla úspěšná co do 77 % (částky 768 233 Kč), co do 23 % lze úspěch přičítat žalovanému (zpětvzetí co do částky 231 767 Kč). Náhrada nákladů tak náleží žalobkyni co do rozdílu úspěchu a neúspěchu ve věci, tj. 54 % z celkových nákladů řízení, tj. po zaokrouhlení na celé koruny částka 71 102 Kč. Nárok na náhradu nákladů řízení by v plné výši činil částku 131 670 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 40 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená za jednotlivé úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”). Odměna za jeden úkon právní služby žaloby z tarifní hodnoty 1 000 000 Kč, tj. do částečného zpětvzetí žaloby, činí podle § 7 částku 12 300 Kč, přičemž byly vykonány tři (3) úkony, a to: -) vyjádření žalobkyně ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) účast na jednání překračující 2 hodiny dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (2 úkony), tj. 3 x 12 300 Kč, celkem 36 900 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby žaloby z tarifní hodnoty 768 233 Kč, tj. po částečném zpětvzetí žaloby, činí podle § 7 částku 11 380 Kč, přičemž byly vykonány tři (3) úkony, a to: -) vyjádření žalobkyně obsahující doplnění tvrzení a důkazní návrhy ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), -) účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (jeden úkon), -) závěrečný návrh ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (jeden úkon), tj. 3 x 11 380 Kč, celkem 34 140 Kč. K tomuto náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 a. t. za každý ze šesti (6) shora uvedených úkonů právní služby (tj. celkem 1 800 Kč). Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou cestovného zástupce žalobkyně na soudní jednání: -) dne [datum] osobním vozidlem zn. Dodge Challenger na trase [obec] – [obec] a zpět, kdy jízdné činilo podle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb. celkem 1 283 Kč (jedna cesta na jednání soudu a zpět á 69 km při průměrné spotřebě 12,4 l [číslo] km, cena pohonných hmot 37,10 Kč, náhrada 4,70 Kč/km); -) za den [datum] soud zástupci žalobkyně počítal shodné cestovné jako v den [datum] s ohledem na použití stejného vozidla a doložení cestovného a promeškaného času za zcela jinou trasu ([obec] – [obec] a zpět) a za zcela jiný den ([datum]). Tedy cestovné přiznal ve výši 1 283 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada za ztracený čas za účasti na jednáních dne [datum] a [datum] ve výši 800 Kč za 8 půlhodin á 100 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 73 640 Kč ve výši 15 464 Kč, neboť zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem předmětné daně v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za tři (3) úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), neb tyto nemá soud v daném případě v návaznosti na obdobnou projednávanou věc (sp. zn. 7 C 172/2021) týchž účastníků za náklad účelně vynaložený. Resp. žalobkyně mohla a měla své splatné pohledávky uplatnit jednou jedinou žalobou. Tímto postupem žalobkyně nedůvodně navyšuje náklady řízení. Ve věci týchž účastníků vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 172/2021 byly žalobkyni přiznány náklady řízení v plné výši včetně odměny zastoupení, pročež již v této žalobě mohly být zahrnuty veškeré pohledávky uplatněné touto pozdější žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu má zcela shodné znění, liší se pouze ve specifikaci požadovaných splatných pohledávek). Současně se soud domnívá, že je též na samotné žalobkyni ctít zásadu hospodárnosti řízení. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

29. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.