13 C 365/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 60 293,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 29,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše , částka, . Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se smlouvou zavázala hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční splátky, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti splátek, které byla žalovaná povinna hradit, byly žalované sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na webových stránkách www.creditea.cz. Žalovaná se za poskytnutý úvěr zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně sjednaný smluvní úrok a dále poplatky a náklady. Žalovaná nesplnila smluvní podmínky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky po splatnosti. Jelikož žalovaná ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku neuhradila, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Žalovaná již neuhradila ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužna jistinu ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, , úrok z jistiny do zesplatnění , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 29,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala žalobkyni dlužna žalovanou částku.

2. Usnesením nadepsaného soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalobkyně vyzvána, aby do dvou týdnů od doručení usnesení dotvrdila a označila a předložila důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze sociálních a demografických dat a z informací z interních databází a externích registrů (bankovního a nebankovního registru klientských informací). Dále právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou žalovaná prokázala předložením dokladů, a to zejména výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Zkoumáním a vyhodnocením transakcí na běžném účtu žalované za období od , datum, do , datum, získala právní předchůdkyně žalobkyně úplné ucelené informace o finanční situaci žalované za dostatečně dlouhé období. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná opakovaně čerpala peněžní prostředky do výše úvěru , částka, na její běžný účet č. , č. účtu, . Na podporu svých tvrzení žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, a potvrzení o provedení transakcí (čerpání úvěru).

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní., právnická osoba, výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku podle čl. 2 smluvních podmínek dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše , částka, a žalované vznikla povinnost hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční splátky splatné vždy 31. den kalendářního měsíce, a to vždy do doby, dokud žalovaná neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti splátek, které byla žalovaná povinna právní předchůdkyni žalobkyně hradit, byly žalované sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu Creditea, který byl žalované zřízen, na webových stránkách www.creditea.cz. Výše úrokové sazby činila 60 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (prokázáno osobními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů uvedených ve výpisech z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, (prokázáno výpisy z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, ). Z fotokopie občanského průkazu žalované č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované (prokázáno fotokopií občanského průkazu žalované).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalované č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a to dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (prokázáno potvrzeními o provedení transakcí ze dne , datum, a denní historií ze dne , datum, ).

9. Z výpisů z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že obsahují příjmové transakce od společnosti , právnická osoba, , a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , a dále příjmové transakce z půjček žalované u různých společností odlišných od právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , , právnická osoba, ).

10. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši , částka, , a to dne , datum, , dále neuhradila ničeho (prokázáno denní historií ze dne , datum, , žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by právní předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni uhradila něčeho dalšího). Právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku prodlení žalované s hrazením jejích závazků plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky po splatnosti ve výši , částka, (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, ).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).

12. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, odeslaným téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a již ničeho nezaplatila (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).

13. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

14. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku , částka, , přičemž žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila , částka, .

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Soud se předně zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením předmětné smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“,, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelka a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

17. Na základě provedeného dokazování soud nemá za to, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované dostatečným způsobem, s odbornou péčí. Soud má sice za prokázané ověření a zkoumání příjmové stránky žalované za měsíce duben 2023, květen 2023 a červen 2023, neboť příjem žalované v těchto měsících byl ověřen a doložen výpisy z běžného účtu žalované, nicméně právní předchůdkyně žalobkyně netvrdila ničeho o zkoumání výdajů žalované a žádné doklady k výdajům žalované soudu nedoložila. Podstatné výdaje žalované tak nebyly vůbec zkoumány a ověřovány, a to ani přesto, že měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici výpisy z bankovního účtu žalované za období tří měsíců, ze kterých je zřejmé, že žalovaná měla sjednané další půjčky u různých společností (, právnická osoba, , , právnická osoba, ), které čerpala před přijetím úvěru z předmětné smlouvy ze dne , datum, , a ocitla se tak v dluhové pasti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala žádnou složku výdajů žalované (např. nájem, běžné výdaje či splátky jiných úvěrů), nemohla získat správnou představu o majetkové situaci žalované, a nemohla tak řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaná schopna úvěr splatit. Nezjišťování životních výdajů žalované se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalované, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení její reálné životní situace. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v bankovních a nebankovních registrech, žalobkyně nedoložila, ač toto bylo tvrzeno. Žalobkyně předloženými důkazy s ohledem na výše uvedené neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalované pohledávku splácet.

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

22. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Zakotvením § 86 ZoSÚ do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (čl. 8).

23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

31. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

32. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

33. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.). Tyto celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti byly zmiňovány mj. i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

34. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje řádně) byly připomenuty i v nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že „Nezkoumáli obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Rovněž aktuální judikatura Ústavního soudu tak stojí na tom, že by obecné soudy „měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“35. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalovaná byla o změně věřitele právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměna. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila.

36. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalované a přesto jí úvěr poskytla, dospěl soud k závěru, že dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalované peněžní prostředky, které žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (čerpaných , částka, po odečtení žalovanou vrácených , částka, ), žalobkyni také vrátit. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, , tedy z 78 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky , částka, , tedy z 22 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 56 % (78 % - 22 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená za jednotlivé úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”). Odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, podle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. činí v daném případě částku , částka, , přičemž byly vykonány čtyři úkony (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva, účast na jednání dne , datum, ). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za právní úkon spočívající v doplnění žaloby, neboť je zastoupena advokátem a domáhala se svého nároku návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Bylo tak její povinností řádně doložit zkoumání úvěruschopnosti žalované již při podání žaloby. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši 3 x , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, , a 1 x , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, za každý ze shora uvedených úkonů právní služby. Dále žalobkyni náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, , neboť zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem předmětné daně v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení soud neshledal. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 56 % z částky , částka, , tj. na částku , částka, .

38. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.