13 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 225 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 225 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 225 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodňovala tím, že žalobkyně mimo jiné i jako provozovatel vlastní sítě elektronických komunikací umožňuje účastníkům provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u obec národní banky. Účastník je tak oprávněn zadávat prostřednictvím sítě žalobkyně příkazy k provedení platebních transakcí, tedy zaplatit si určité služby nebo zboží – např. SMS jízdenky, vyzváněcí tóny, loga, videa a hry ke stažení apod. Žalobkyně je v daném případě pouze zprostředkovatelem platby mezi účastníkem a poskytovatelem služby, cenu platební transakce je účastník povinen zaplatit žalobkyni spolu s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací v době splatnosti podle vyúčtování. Žalovaný byl na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne datum v době od datum do datum a datum do datum účastníkem telefonní stanice číslo tel. číslo. V uvedeném období žalovaný využil platebních transakcí, v daném případě se jednalo o komerční služby uvedené ve vyúčtování - faktuře číslo za období od datum do datum ve výši 2 051 Kč, faktuře číslo za období od datum do datum ve výši 877 Kč, faktuře číslo za období od datum do datum ve výši 99 Kč, faktuře číslo za období od datum do datum ve výši 99 Kč, faktuře číslo za období od datum do datum ve výši 99 Kč. Vyúčtovanou částku žalovaný neuhradil ani přes upomínku žalobkyně ze dne datum, ani přes písemný pokus o smír ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že na základě smlouvy anonymizována čtyři slova ze dne datum se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice č. anonymizováno tel. číslo. V souladu se Všeobecnými podmínkami umožňovala žalobkyně žalovanému využívat prostřednictvím své sítě služby poskytované třetími osobami s tím, že žalovaný byl povinen za takto využité služby žalobkyni zaplatit. Žalovaný v období od datum do datum a od datum do datum využil služeb poskytovaných třetími osobami prostřednictvím sítě žalobkyně za cenu v celkové výši 3 225 Kč Tyto služby žalobkyně žalovanému vyúčtovala za období od datum do datum fakturou číslo ze dne datum částkou 2 051 Kč se splatností datum, za období od datum do datum fakturou číslo ze dne datum částkou 877 Kč se splatností datum, za období od datum do datum fakturou číslo ze dne datum částkou 99 Kč se splatností datum, za období od datum do datum fakturou číslo ze dne datum částkou 99 Kč se splatností datum, za období od datum do datum fakturou číslo ze dne datum částkou 99 Kč se splatností datum. K zaplacení žalované částky byl žalovaný písemně upomenut dopisem žalobkyně ze dne datum s oznámením o zrušení služeb a dopisem ze dne datum s pokusem o smír, ani poté však uvedené částky neuhradil.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

5. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

6. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po zhodnocení dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. V rámci smlouvy bylo mezi účastníky dohodnuto, že vedle poskytování základních služeb žalobkyně v souladu s všeobecnými podmínkami umožní žalovanému využívat prostřednictvím své sítě i služeb třetích stran, přičemž cenu poskytnutých služeb třetích stran byl žalovaný povinen uhradit výhradně prostřednictvím žalobkyně. Žalobkyně řádně cenu služeb vyúčtovala, žalovaný však v řízení netvrdil ani nedokládal, že by vyúčtovanou cenu žalobkyni uhradil. Žalovaný využíval služby třetích stran a nezaplatil za ně sjednanou cenu, porušil tak svou smluvně sjednanou povinnost. Soud proto žalovanému uložil úhradu dlužné částky v celkové výši 3 225 Kč a v souladu s § 1970 o. z. úhradu úroků z prodlení.

8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 600 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (předžalobní upomínka a podání žaloby) po 100 Kč, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, vzhledem k tomu, že neshledal důvod pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.