13 C 51/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 748 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 275,11 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 275,11 Kč od 26. 4. 2006 do 18. 12. 2020 vyčísleným částkou 6 243,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 275,11 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 275,11 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 5 275,11 Kč a s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlené závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky 5 275,11 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, dále částku 3 074,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 074,89 Kč od 25. 11. 2005 do 18. 12. 2020 vyčísleného částkou 3 754,02 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 074,89 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 3 074,89 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 3 074,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlené závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky 3 074,89 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 648 Kč, úroku z prodlení vyčísleného částkou 5 665,04 Kč, dále co do úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 648 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4 648 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 4 648 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlené závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky 4 648 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, dále co do částky 2 750 Kč, úroku z prodlení vyčísleného částkou 3 456,39 Kč, dále co do úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 750 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 2 750 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 2 750 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlené závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, z částky 2 750 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 9 923,11 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] [IČO] (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaná uzavřely dne 13. 4. 2005 smlouvu o půjčce znějící na částku 7 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala zaplatit spolu s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částku ve výši 11 648 Kč v 52 týdenních splátkách po 224 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalovaná zaplatila celkem částku 1 724,89 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 5 963,41 Kč na jistině a 3 959,70 Kč na souhrnném poplatku, žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení, částečně kapitalizovaný. Žalobkyně o úhradě dlužné částky žalovanou upomínala.

2. Podanou žalobou se žalobkyně dále domáhala proti žalované zaplacení částky 5 824,89 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že již shora uvedená právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce znějící na částku 5 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala zaplatit spolu s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 2 750 Kč. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částku ve výši 7 750 Kč v 31 týdenních splátkách po 250 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalovaná zaplatila celkem částku 1 925,11 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 5 824,89 Kč na jistině a 2 066,90 Kč na souhrnném poplatku, žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení, částečně kapitalizovaný. Žalobkyně o úhradě dlužné částky žalovanou upomínala.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (žalobkyně souhlasila zaškrtnutím kolonky při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

4. Soud provedl dokazování zákaznickou kartou ze dne 13. 4. 2005, smlouvou o půjčce ze dne 14. 4. 2005, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 a výzvou k úhradě ze dne 11. 11. 2021 vč. podacího lístku.

5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částku 7 000 Kč, a tak učinil, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 648 Kč, tj. celkem se zavázal vrátit 11 648 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 52 pravidelných týdenních splátkách po 224 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření té které smlouvy. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila částku 1 724,89 Kč, tato byla částečně započtena na souhrnný poplatek a částečně na jistinu. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanou o úhradu dlužné částky upomínala.

6. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne 14. 4. 2005 právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částku 5 000 Kč, a tak učinil, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 2 750 Kč, tj. celkem se zavázala vrátit 7 750 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 31 pravidelných týdenních splátkách po 250 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření té které smlouvy. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila částku 1 925,11 Kč, tato byla částečně započtena na souhrnný poplatek a částečně na jistinu. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanou o úhradu dlužné částky upomínala.

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.

8. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 téhož ustanovení ujednáním ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za neplatná. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

12. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly platně uzavřeny smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo půjčení částky v celkové výši 7 000 Kč a 5 000 Kč. U smlouvy o půjčce se podle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyní (právním předchůdcem) žalované. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost, vyplývající mu ze smlouvy, tedy žalované předat částku 7 000 Kč a 5 000 Kč, splnil. To ostatně žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, když potvrdila, že převzala celou částku„ půjčky“, přičemž ve smlouvě je coby„ půjčka“ definována částka 7 000 Kč (nikoli tedy 11 648 Kč) a 5 000 Kč (nikoli tedy 7 750 Kč). Částka 4 648 Kč a 2 750 Kč ve smlouvě označená jako„ souhrnný poplatek“ je fakticky příslušenstvím pohledávky. Fakticky se jedná o úrok, tedy cenu peněz, soud toto ujednání posoudil podle jeho obsahu, nikoli podle jeho označení. Je logické, že tento úrok pak mimo jiné kryje i náklady věřitele, vč. nákladů tzv. administrativních. Soud dospěl k názoru, že smluvní ujednání o úroku v takové výši je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taková výše úroků totiž podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaná při sjednávání půjček pravděpodobně jednala v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007). Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o úroku („ souhrnném poplatku“) oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že žalobkyně měla nárok pouze na vrácení jistiny 7 000 Kč ze smlouvy [číslo] 5 000 Kč ze smlouvy 14. 4. 2005. Tedy částku 5 275,11 Kč (7 000 Kč – 1 724,89 Kč = 5 275,11 Kč) představující jistinu a částku 3 074,89 Kč (5 000 Kč – 1 925,11 Kč = 3 074,89 Kč). V ostatním nezbylo než žalobu v této části zamítnout jako nedůvodnou, a žalobě vyhovět pouze co do zbylé částky 8 350 Kč.

15. Soud taktéž přiznal žalobkyni příslušenství z přiznaných jistin v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne 26. 4. 2006 (v případě smlouvy o půjčce [číslo]) a ode dne 25. 11. 2005 (v případě smlouvy o půjčce [číslo]) do 18. 12. 2020, jak žalobkyně požadovala, předchozí kapitalizace byla zkrácena tak, aby odpovídala přiznané částce. Za období od 19. 12. 2020 do zaplacení pak byla provedena pouze z částky přiznané, ve zbytku však byl nárok zamítnut. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že rozdíl v úspěchu a neúspěchu účastníků byl nepatrný (53 % úspěch žalobkyně, 47 % úspěch žalované).