13 C 58/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 95 575,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutou půjčku, a to vyhodnocením informací získaných od žalovaného a lustrací insolvenčního rejstříku. Informace o majetkových, rodinných a pracovních poměrech ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Z informací poskytnutých žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnán jako vedoucí skladu u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši , částka, , žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy a nemá úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši příjmu a výši požadované půjčky tak právní předchůdkyně žalobkyně došla k závěru, že schopnost žalovaného splatit zápůjčku je dostatečná. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 21 měsíčních splátkách po , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, . Poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem na úvěr uhradil , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovaného písemně oznámeno dopisem. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně nic neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce má soud za prokázané, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, téhož dne listinu označenou jako smlouvu o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit jí úrok ve výši , částka, , poplatek za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši , částka, hradit formou 21 měsíčních splátek ve výši , částka, , poslední splátka měla činit , částka, . Sjednané RPSN činilo 139,55 %. Půjčka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti ve výši , částka, .

6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši , částka, . Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně v žádosti uvedl, že pracuje na plný úvazek jako vedoucí skladu u společnosti , právnická osoba, ., jeho čistý měsíční příjem činí , částka, . Měsíční výdaje odhadl celkem ve výši , částka, . Žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním bydlení, nemá kreditní kartu a nemá úvěr u jiné společnosti. Jiné dluhy, případně probíhající exekuční řízení nebyly zjišťovány. V žádosti je uvedeno, že údaje sdělené žalovaným byly ověřeny z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek, tyto však žalobkyně nedoložila.

7. Z listiny nazvané „souhrnné informace“ ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný na splátkách úvěru uhradil celkem , částka, .

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o změně věřitele a vyzývala jej k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení oznámení.

9. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky.

10. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, neučinil soud žádné skutkové zjištění, neboť se zjevně jedná o věc jiného účastníka s jiným skutkovým základem.

11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

28. Ustanovení § 87 ZoSÚ, stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

29. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 ZoSÚ, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Finanční prostředky žalovaný obdržel v hotovosti. Žalobkyně vystupovala jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde podle § 2 ZoSÚ o spotřebitelskou smlouvu. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 ZoSÚ posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

30. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala z jeho vlastních tvrzení, z pracovní smlouvy, výplatních pásek a lustrací v insolvenčním rejstříku. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný v rámci žádosti o úvěr právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně coby výdělku ze zaměstnání. Žalobkyně nicméně nepředložila žádný důkaz, z nějž by bylo možné učinit závěr, že ověřila, že žalovaný skutečně dosahoval měsíčního příjmu v takové výši a že z tohoto příjmu nebyly strhávány srážky ze mzdy. Z žádosti o spotřebitelský úvěr plyne, že žalovaný pouze uvedl, že nemá kreditní kartu a nemá půjčku u jiné společnosti, jeho další dluhy však ověřovány nebyly. Stran výdajů žalovaný uvedl, že jeho celkové měsíční výdaje činily , částka, . Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se tedy nepodává, že by skutečné výdaje právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala, nadto částku , částka, coby měsíční výdaje dospělé osoby považuje soud za zcela nerealistickou. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tedy podle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaný schopen splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné příjmy a výdaje žalovaného, resp. toto v řízení nedoložila.

31. Soud proto v souladu s § 87 ZoSÚ shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Přestože žalovaný nevznesl námitku neplatnosti smlouvy, přihlédl soud k neplatnosti smlouvy, neboť důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti spotřebitele spočívá na poskytovateli úvěru. Soud je s ohledem na výše citovaný rozsudek Soudního dvora EU povinen k neplatnosti smlouvy přihlédnout z úřední povinnosti. Ke stejnému závěru dospěl i Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18.

32. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla podle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny ve výši , částka, v době přiměřené možnostem žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby uhradil , částka, , proto mu na jistině zbývá zaplatit částka , částka, . Soud stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů od doručení dopisem ze dne , datum, , který byl žalovanému odeslán dne , datum, prostřednictvím poštovní přepravy. Soud tak vycházel z doloženého podacího lístku s datem odeslání , datum, . Výzva tak byla podle § 573 o. z. žalovanému doručena dne , datum, . Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dnem , datum, a dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne , datum, . Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od , datum, z částky , částka, a v tomto rozsahu jí ho proto soud podle § 1968 a § 1970 o. z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

34. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému však žádné účelně vynaložené náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

36. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení.