14 C 103/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1/) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2/) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobkyni svědčí dědické právo ze zákona po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené 4. 1. 1934, zemřelé 1. 7. 2019.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 33 202,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovaným určení dědického práva po zůstavitelce [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že jí v dědickém řízení svědčí postavení spolužijící osoby, tedy že nejméně po dobu jednoho roku před smrtí zůstavitelky s ní žila ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost, konkrétně že žila se zůstavitelkou ve společné domácnosti ve svém domě na adrese [adresa žalobkyně] od roku 2018, kdy se k ní a její sestře zůstavitelka z důvodu zhoršení svého zdravotního stavu přestěhovala.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že zůstavitelka byla na svůj věk poměrně aktivní a soběstačná, měla zajištěn pravidelný příjem ze svého důchodu. Žalovaná spolu s manželem navštívili zůstavitelku naposledy na podzim roku 2018 a pohovořili s ní před jejím domem [adresa] v [anonymizována dvě slova]. Nebylo žádných náznaků, že by bydlela jinde, nebo že by jí někdo pomáhal. Žalovaná připustila, že zůstavitelka mohla bydlet přes zimu v domě žalobkyně kvůli topení, avšak žalobkyně v řízení neprokázala svá tvrzení o trvalém spolužití a existenci společné domácnosti se zůstavitelkou. Rovněž poukázala na problematickou osobu otce žalobkyně, se kterým měla zůstavitelka špatné vztahy.

3. Žalovaný rovněž s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že vyrůstal v domě zůstavitelky, se kterou měl v dětství přátelský vztah. Zůstavitelku viděl naposledy v květnu roku 2019, kdy jí zastihl v domě žalobkyně [adresa] v [anonymizována dvě slova]. Pohovořil s ní asi hodinu před domem. Zůstavitelka mu sdělila, že má v domě žalobkyně strach. Žalovaný připustil, že zůstavitelka mohla bydlet v zimě u žalobkyně. Zůstavitelku navštívil rovněž v roce 2017, kdy mu sdělila, že jí přesvědčují, aby převedla svůj dům na žalobkyni.

4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Nezanechala závěť ani dědice v prvé a druhé dědické třídě. Žalobkyně a její sestra [jméno] [jméno] [příjmení] v rámci dědického řízení tvrdily, že splňují podmínky požadované zákonem pro spolužijící osoby – tedy pro dědění ze zákona ve třetí dědické třídě. Další nejbližší zákonní dědicové zůstavitelky jsou dědicové v šesté třídě, a to její sestřenice a bratranci včetně žalovaných. Žalovaní popřeli dědické právo žalobkyně a její sestry a prohlásili, že zákonné podmínky pro postavení spolužijící osoby nejsou splněny. Ostatní sestřenice a bratranci zůstavitelky s dědickým právem žalobkyně a její sestry souhlasili. Zdejší soud proto podle § 170 odst. 1 z. ř. s. usnesením ze dne 20. 4. 2021, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 6. 5. 2021, vyzval žalobkyni a její sestru [jméno] [jméno] [příjmení], aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podaly proti žalovaným žalobu na určení dědického práva. Žaloba byla podle tohoto usnesení podána žalobkyní dne 7. 7. 2021.

5. Z výše uvedeného lze uzavřít, že žaloba byla podána ve lhůtě stanovené soudem, tak, že jsou dány podmínky pro vedení tohoto řízení, aniž by musel být prokazován naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 170 z. ř. s. a § 80 o. s. ř.

6. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že se se zůstavitelkou a jejím manželem znala již od dětství, neboť spolu s rodiči žila v jejich sousedství. Stránští ji od malička hlídali a vypomáhali tak jejím rodičům. Po narození sestry žalobkyně se starali i o ní. Jejich vzájemný vztah tak v průběhu let přerostl v rodinný – podobný vztahu prarodičů a vnoučat. Již od dětství spolu slavili Vánoce, svátky a narozeniny. V roce 2012 žalobkyně koupila od zůstavitelky a jejího manžela dům [adresa] v [anonymizována dvě slova], který byl od domu zůstavitelky [adresa] oddělen pouze zahradou bez oplocení. Po úmrtí manžela zůstavitelky v roce 2013 byly se sestrou zůstavitelce psychickou oporou. O několik měsíců později zemřela i maminka žalobkyně a tím se vztah zůstavitelky a žalobkyně ještě více prohloubil. Zůstavitelka po smrti manžela stále více fyzicky strádala, v roce 2016 byla dvakrát hospitalizována v nemocnici, vždy po pádu na ulici. To byl impuls k dohodě, aby se zůstavitelka přestěhovala do domu žalobkyně [adresa], kde žila s žalobkyní a její sestrou ve společné domácnosti, měla celodenní výpomoc a společnost. Zůstavitelka měla v domě v přízemí samostatnou ložnici. Žalobkyně vařila a prala pro všechny, hospodařily společně. Nákupy obstarávala žalobkyně, někdy jí zůstavitelka dala peníze a řekla, ať nakoupí. Žalobkyně rovněž vyzvedávala pro zůstavitelku léky, které si hradila sama zůstavitelka. Náklady za elektřinu a za odpad hradila žalobkyně za oba domy, náklady na topení hradily společně. Pohřeb zůstavitelky zajišťovala a hradila žalobkyně, rovněž uložení zůstavitelky do hrobového místa, kde leží společně se svým manželem a maminkou žalobkyně.

7. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že navštěvovala zůstavitelku se svým manželem jednou ročně při cestě na hřbitov, vždy s ní pohovořili před domem zůstavitelky. Naposledy takto viděli zůstavitelku na podzim roku 2018, zůstavitelka byla v dobrém zdravotním stavu a říkala, že si sama chodí nakupovat. Jiný kontakt se zůstavitelkou neměla, jejího pohřbu se nezúčastnila.

8. Svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení], sestra žalobkyně, vypověděla, že se zůstavitelkou a jejím manželem měla od malička rodinný vztah, brala je jako babičku a dědu, oni jí a žalobkyni jako svá vnoučata. Zůstavitelka s manželem jí i žalobkyni vychovávali, jejich domy sousedily a vídali se každý den. Slavili společně Vánoce. Po smrti manžela zůstavitelky jí s žalobkyní hodně pomáhaly. V roce 2016 byla zůstavitelka po pádu hospitalizována v nemocnici a po návratu z nemocnice již zůstala bydlet s nimi. Měla k dispozici místnost v přízemí, společně se staraly o domácnost, zůstavitelka občas poklidila, svědkyně s žalobkyní vařily a chodily na nákupy. Chodily společně na procházky. Zůstavitelka pobírala důchod, ale všechny náklady na živobytí hradily společně.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sousedky žalobkyně, má soud za zjištěné, že zůstavitelku vídala prakticky denně po dobu deseti let před jejím úmrtím. Zůstavitelka neměla vlastní rodinu a jako rodinu brala žalobkyni, její sestru a její rodiče. Žalobkyně a její sestra se o zůstavitelku hezky staraly, jejich péče byla veliká. V posledních letech před úmrtím, kdy již zůstavitelka potřebovala péči a její zdravotní stav se zhoršoval, bydlela v domě u žalobkyně, chodily společně na procházky. Zůstavitelka o žalobkyni a její sestře mluvila jako o vnučkách, byla na ně pyšná a často o nich vyprávěla. O skutečnosti, že zůstavitelka bydlí u žalobkyně, věděla svědkyně přímo od zůstavitelky a svědkyně rovněž viděla, že v domě zůstavitelky byla tma. Občas tam bylo větráno.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek v roce 2007 zrekonstruoval dům v [anonymizována dvě slova] a stal se tak sousedem zůstavitelky. Zůstavitelka si ráda povídala, říkala, že nemá rodinu, ale že se o ní stará žalobkyně a její rodina. Ke konci života zůstavitelka bydlela u žalobkyně, přičemž svědkovi sdělila, že je to kvůli topení a většímu pohodlí. Vztah zůstavitelky a žalobkyně popsal jako vztah rodinný, vídal je společně grilovat. Zdravotní stav zůstavitelky byl v posledních letech špatný, hůře se pohybovala a chodila o holi. Její dům nebyl v posledních letech obydlený. Zavíral tam prasklé kohouty od topení a zůstavitelka tam již nebydlela.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za zjištěné, že byla sousedkou zůstavitelky od roku 2002. Zůstavitelka po smrti manžela žila ještě nějaký čas sama ve svém domě, následně se přestěhovala do domu žalobkyně. Před šesti lety již nenapojila svůj dům na kanalizaci, neboť v té době již bydlela u žalobkyně. V domě zůstavitelky byla tma, dům byl zatuchlý a byly v něm pavučiny. Někdy se stalo, že se do něj při větrání zatoulala kočka svědkyně. Následně šla dům odemknout zůstavitelka nebo žalobkyně, aby kočka mohla ven. Zůstavitelka považovala žalobkyni a její sestru za své děti, po smrti manžela zůstavitelky se stýkaly denně, zůstavitelka postupně chřadla a špatně chodila.

12. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl sousedem zůstavitelky. Je mu známo, že zůstavitelka vychovávala žalobkyni a její sestru. Po smrti manžela zůstavitelka bydlela u žalobkyně, která se o ni starala. V domě zůstavitelky se v té době nesvítilo. Vztah zůstavitelky a žalobkyně popsal jako vztah rodinný.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že zůstavitelku občas potkávala při procházce se psem. Naposledy jí viděla na jaře roku 2019, zdála se jí zdravá, v jejím domě se svítilo a sdělila svědkyni, že ve svém domě bydlí. Dále zůstavitelka uvedla, že občas dochází k žalobkyni a její setře pomáhat – vařit a uklízet. Rovněž hovořila o tom, že se bojí otce žalobkyně.

14. Svědek [jméno] jedlička, manžel žalované, uvedl, že zůstavitelku viděl na podzim roku 2018, kdy s ní pohovořil před jejím domem. Její zdravotní stav hodnotil jako dobrý, stěžovala si na poměry v rodině žalobkyně.

15. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktického lékaře zůstavitelky, má soud za zjištěné, že zůstavitelka v posledních dvou letech života do jeho ordinace nedocházela. Léky jí zajišťovala sousedka vietnamské národnosti, která o ni pečovala a se kterou pravděpodobně sdílela domácnost.

16. Z fotodokumentace zachycující oslavy z dětských let žalobkyně je zřejmý blízký vztah zůstavitelky, jejího manžela a rodiny žalobkyně.

17. Z výpisů z účtu žalobkyně za měsíce únor až červenec roku 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně v těchto měsících hradila ze svého účtu společnosti [právnická osoba] náklady na dodávky energií do svého domu [adresa] i do domu zůstavitelky [adresa].

18. Z faktur za sdružené služby dodávky elektřiny dodavatele [právnická osoba] do domu [adresa] [obec] za fakturační období 13. 9. 2017 – 17. 9. 2018 a fakturační období 18. 9. 2018 – 30. 9. 2019 je zřejmé, že od roku 2017 rapidně klesla spotřeba elektřiny v domě zůstavitelky, a to z více než 1 MWh v roce 2017 na 0,127 MWh v roce 2018 a 0,129MWh v roce 2019.

19. Z potvrzení [územní celek] ze dne 7. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila částku 2 000 Kč za odvoz komunálního odpadu za domy [adresa] a [adresa].

20. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného [právnická osoba] služba [právnická osoba] ze dne 2. 7. 2029 bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila pohřební výlohy zůstavitelky v částce 14 490 Kč.

21. Ze smlouvy o nájmu hrobového místa [číslo] ze dne 12. 6. 2017 má soud za zjištěné, že žalobkyně je nájemcem tohoto hrobového místa v rodinné hrobce [anonymizováno].

22. Z dopisu [jméno] [příjmení], sestřenice zůstavitelky, ze dne 9. 12. 2020, bylo zjištěno, že tato souhlasila s dědickým nárokem žalobkyně a její sestry s odkazem na jejich dobrou péči o zůstavitelku. Z vánočního přání [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že přála zůstavitelce vše nejlepší do nového roku a rovněž žalobkyni a její sestře.

23. Podle § 1637 odst. 1 občanského zákoníku nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

24. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo provedeno obsáhlé dokazování výpověďmi svědků, žalobkyně i žalované, z nichž je zřejmé, že svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli v úzkém kontaktu se zůstavitelkou v posledních letech před její smrtí. Shodně vypověděli o blízkém rodinném vztahu mezi zůstavitelkou a žalobkyní, o příkladné péči žalobkyně o zůstavitelku i o skutečnosti, že zůstavitelka žila několik let před úmrtím ve společné domácnosti s žalobkyní. Soud tyto výpovědi svědků, kteří nemají žádný vztah k věci, hodnotí jako velice přesvědčivé a podávající jednoznačný obraz o povaze vztahu a soužití zůstavitelky s žalobkyní a její sestrou. Tyto svědecké výpovědi korespondují i s dalšími provedenými listinnými důkazy (dopis a vánoční přání [jméno] [příjmení], zpráva praktického lékaře [anonymizováno] [příjmení], doklady o snížení spotřeby elektřiny v domě [adresa] od roku 2016) i výpovědí sestry žalobkyně [jméno] [jméno] [příjmení], která rovněž potvrdila trvalé soužití zůstavitelky, žalobkyně a svědkyně, v němž společně a bez rozlišování hospodařily se svými příjmy tak, jak je to běžné ve funkčních rodinách. [příjmení] společném hospodaření zůstavitelky a žalobkyně svědčí i skutečnost, že žalobkyně hradila v roce 2019 náklady na dodávky elektřiny i odvoz komunálního odpadu za domy [adresa] a [adresa], rovněž obstarávala pro zůstavitelky léky. Dále o povaze vztahu mezi zůstavitelkou a žalobkyní vypovídá i skutečnost, že to byla žalobkyně, která vypravila pohřeb zůstavitelky, přičemž zůstavitelka je pohřbena v rodinné hrobce společně se svým manželem a matkou žalobkyně. Nájem hrobového místa hradí žalobkyně. Naopak nevěrohodně soud hodnotí svědeckou výpověď [jméno] [příjmení]. Její tvrzení o naprosté soběstačnosti zůstavitelky, která měla i v posledních měsících života žalobkyni pomáhat s úklidem a vařením, je v rozporu s ostatními provedenými důkazy. Navíc její výpověď se zakládá pouze na občasných setkáních se zůstavitelkou při venčení psa. Výpověď svědka [jméno] [příjmení], manžela žalované, který zůstavitelku naposledy viděl před domem na podzim roku 2018, byla bez významu ke zjištění skutkového stavu.

25. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že zůstavitelka žila více než dva roky před smrtí ve společné domácnosti s žalobkyní v jejím domě [adresa]. Jednalo se o trvalé a skutečné soužití na základě vzájemným citových vazeb, které se formovaly od dětství žalobkyně, kdy o ní zůstavitelka pečovala, a ještě více se prohloubily po úmrtí manžela zůstavitelky a následně matky žalobkyně. Zůstavitelka žila v domácnosti žalobkyně a její sestry tak, jako by byla členkou jejich rodiny, společně hradily náklady na společnou domácnost a v posledních letech života zůstavitelky jí žalobkyně poskytovala náležitou péči. Naproti tomu vztah zůstavitelky a žalovaných, ač příbuzenský, byl na úrovni občasných příležitostných kontaktů, kdy žalovaní neměli žádné bližší informace o jejím způsobu života. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobkyni svědčí dědické právo ze zákona po zůstavitelce, neboť žalobkyně je dle ust. § 1637 odst. 1 občanského zákoníku dědičkou zůstavitelky ve třetí dědické třídě.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 202,44 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, jelikož v dané věci jde o určení práva, které má majetkovou hodnotu a je penězi ocenitelné. Tato majetková hodnota však v tento okamžik není zjistitelná bez nepoměrných obtíží. S ohledem na zjištěné skutečnosti o možném rozsahu dědictví, jehož předmětem je nemovitost, je dle názoru soudu přiměřená aplikace § 9 odst. 4 písm. b) a. t., tedy postupovat tak, jako by šlo o určení práva k nemovité věci, není-li její hodnota dobře zjistitelná. Odměna advokáta se sestává z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 200 Kč (2 x 3 100 Kč) za písemné podání ve věci (replika k vyjádření žalovaných ze dne 25. 10. 2021) a návrh ve věci samé (podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 10. 2021, z částky 3 100 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu dne 22. 2. 2022 – 4 hodiny) a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 4. 2022 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Cestovní náhrada náleží žalobkyni v celkové výši 1 987,14 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 10. 2021 náhrada 624,70 Kč za 73 ujetých km v částce 424,70 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 2. 2022 náhrada 681,22 Kč za 73 ujetých km v částce 481,22 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 4. 2022 náhrada 681,22 Kč za 73 ujetých km v částce 481,22 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. Dále žalobkyni náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 787,14 Kč ve výši 5 415,30 Kč.