14 C 120/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 2. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], dne 4. 7. 2017. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 4. 7. 2017 úvěr ve výši 5 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Poté, co žalovaná podala a potvrdila žádost o úvěr a právní předchůdkyně žalobkyně posoudila platební schopnost žalované, oznámila žalované rozhodnutí o poskytnutí úvěru. Spolu s rozhodnutím o poskytnutí úvěru zaslala žalované návrh smlouvy o úvěru včetně formuláře a všeobecných obchodních podmínek a výzvu k úhradě ověřovacího poplatku. Tím, že žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou o úvěru a uhradila ověřovací poplatek, se považuje smlouva o úvěru za uzavřenou. Žalovaná se zavázala splatit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a jiné platby, nejpozději do dne 3. 8. 2017. Žalovaná nezaplatila ničeho a žalobkyně požaduje zaplacení jistiny. Poplatek za poskytnutí úvěru a jiné platby ze smlouvy o úvěru žalobkyně po žalované nepožaduje. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 14. 5. 2018 svoji pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa]. Následně [právnická osoba] s.r.o. postoupila dne 13. 8. 2018 pohledávku na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2020.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], o úvěr ve výši 5 000 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalované schválila a zaslala žalované emailem návrh smlouvy o úvěru a výzvu k úhradě ověřovacího poplatku. Žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou a uhradila dne 3. 7. 2017 na účet právní předchůdkyně žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč (ověřeno z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 4. 7. 2017. Spotřebitelský úvěr byl sjednán v trvání 90 dní a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč ve třech splátkách s tím, že 1. splátka ve výši 2 500 Kč byla splatná dne 3. 8. 2017, 2. splátka v téže výši byla splatná dne 1. 9. 2017 a 3. splátka v téže výši byla splatná dne 1. 10. 2017. Žalovaná poskytnutý úvěr nezaplatila řádně a včas. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč žalobkyně nepožaduje. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] s.r.o. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2018. Následně [právnická osoba] s.r.o. postoupila pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018, což žalované oznámila. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 22. 6. 2020. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.

4. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnila a úvěr se proto dne 3. 8. 2017 stal splatným. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

7. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.