14 C 120/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 2. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, dne 4. 7. 2017. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 4. 7. 2017 úvěr ve výši 5 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Poté, co žalovaná podala a potvrdila žádost o úvěr a právní předchůdkyně žalobkyně posoudila platební schopnost žalované, oznámila žalované rozhodnutí o poskytnutí úvěru. Spolu s rozhodnutím o poskytnutí úvěru zaslala žalované návrh smlouvy o úvěru včetně formuláře a všeobecných obchodních podmínek a výzvu k úhradě ověřovacího poplatku. Tím, že žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou o úvěru a uhradila ověřovací poplatek, se považuje smlouva o úvěru za uzavřenou. Žalovaná se zavázala splatit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a jiné platby, nejpozději do dne 3. 8. 2017. Žalovaná nezaplatila ničeho a žalobkyně požaduje zaplacení jistiny. Poplatek za poskytnutí úvěru a jiné platby ze smlouvy o úvěru žalobkyně po žalované nepožaduje. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 14. 5. 2018 svoji pohledávku za žalovanou na právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa. Následně právnická osoba s.r.o. postoupila dne 13. 8. 2018 pohledávku na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2020.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, o úvěr ve výši 5 000 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalované schválila a zaslala žalované emailem návrh smlouvy o úvěru a výzvu k úhradě ověřovacího poplatku. Žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou a uhradila dne 3. 7. 2017 na účet právní předchůdkyně žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč (ověřeno z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč převodem na bankovní účet č. bankovní účet dne 4. 7. 2017. Spotřebitelský úvěr byl sjednán v trvání 90 dní a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč ve třech splátkách s tím, že 1. splátka ve výši 2 500 Kč byla splatná dne 3. 8. 2017, 2. splátka v téže výši byla splatná dne 1. 9. 2017 a 3. splátka v téže výši byla splatná dne 1. 10. 2017. Žalovaná poskytnutý úvěr nezaplatila řádně a včas. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč žalobkyně nepožaduje. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na právnická osoba s.r.o. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2018. Následně právnická osoba s.r.o. postoupila pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018, což žalované oznámila. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 22. 6. 2020. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.

4. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnila a úvěr se proto dne 3. 8. 2017 stal splatným. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

7. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.