14 C 134/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 220,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 764,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 764,99 Kč od 28. 4. 2019 do zaplacení, ve výši 1 241,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 241,40 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, ve výši 1 213,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 213,97 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 220,36 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu – zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], a ceník služeb, se kterými žalovaný vyslovil podpisem účastnické smlouvy výslovně souhlas. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému u telefonního čísla sjednané služby včetně doplňkových služeb a služeb poskytovaných třetími stranami dle čl. 3 všeobecných obchodních podmínek. Za poskytnuté služby se žalovaný zavázal platit ceny dle vyúčtování od právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný svým povinnostem nedostál, když včas a řádně neuhradil částku 764,99 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] vystaveného dne 13. 4. 2019 se splatností dne 27. 4. 2019, částku 1 241,4 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] vystaveného dne 13. 6. 2019 splatného dne 27. 6. 2019 a částku 1 213,97 Kč dle vyúčtování [číslo] vystaveného dne 13. 5. 2019 splatného dne 27. 5. 2019. Původní věřitelka svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 s účinností ke dni 22. 11. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na svůj dluh v celkové výši 3 220,36 Kč neuhradil ničeho, ač byl před podáním žaloby k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně proto nikterak nerozporoval. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Z účastnické smlouvy ze dne 20. 3. 2019, [číslo] uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací včetně zprostředkování služeb třetích stran. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník služeb, žalovaný svým podpisem stvrdil, že se s uvedenými podmínkami žalobkyně i ceníkem služeb seznámil a zároveň s nimi vyslovil souhlas. Podle uvedených všeobecných podmínek umožňovala žalobkyně žalovanému využívat prostřednictvím své sítě služby poskytované třetími osobami a povinností žalovaného bylo hradit žalobkyni cenu za takto poskytované služby. Jmenovitě žalovaný neuhradil vyúčtování služeb [číslo] ze dne 13. 4. 2019 splatné dne 27. 4. 2019 na částku 1 085 Kč – z toho nárokováno 764,99 Kč, vyúčtování služeb [číslo] ze dne 13. 6. 2019 splatné dne 27. 6. 2019 na částku 2 948 Kč – z toho nárokováno 1 241,4 Kč a vyúčtování služeb [číslo] ze dne 13. 5. 2019 splatné dne 27. 5. 2019 na částku 1 827 Kč – z toho nárokováno 1 213,97 Kč. Žalovaný netvrdil, ani nedokládal, že by do podání žaloby cokoliv zaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 s účinností ke dni 22. 11. 2021 O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 17. 12. 2021. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho ani poté, co k tomu byl v předžalobní upomínce ze dne 10. 2. 2022 vyzván.

5. Pravomoc soudu rozhodovat v této věci vyplývá například z rozhodnutí zvláštního senátu dle zákona č. 131/2002 Sb., č. j. Konf 5/2011-12 ze dne 20. 4. 2011.

6. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

7. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. V rámci smlouvy bylo mezi účastníky dohodnuto, že vedle poskytování základních služeb právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami umožní žalovanému využívat prostřednictvím své sítě i služeb třetích stran, přičemž cenu poskytnutých služeb třetích stran byl žalovaný povinen uhradit výhradně prostřednictvím právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně cenu služeb vyúčtovala, ovšem žalovaný v řízení netvrdil, ani nedokládal, že by vyúčtovanou cenu žalobkyni uhradil. Žalovaný využíval uvedených služeb a nezaplatil za ně, podle smlouvy ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami tak porušil povinnost danou uvedeným smluvním ujednáním a zákonem. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku v celkové výši 3 220,36 Kč. Dále soud zavázal žalovaného v souladu s § 1970 o. z. k úhradě úroků z prodlení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 220,36 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b AT je v daném případě zcela namístě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupce žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Třídenní lhůta ke splnění povinností žalovaného byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.