14 C 161/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 42 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 17 150 Kč spolu s -) kapitalizovaným úrokem ve výši 3 886,68 Kč, -) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 174,74 Kč, -) úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 17 150 Kč od [datum] do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 150 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 16 390 Kč spolu s -) kapitalizovaným úrokem ve výši 10 788,44 Kč, -) kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 705,14 Kč, -) úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky 8 850 Kč od [datum] do zaplacení, -) úrokem ve výši 16,56 % ročně z částky 17 150 Kč od [datum] do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 850 Kč od [datum] do zaplacení, a dále v rozsahu částky 8 800 Kč spolu s -) kapitalizovaným úrokem ve výši 4 530,41 Kč, -) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 819,44 Kč, -) úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 6 844,29 Kč od [datum] do zaplacení, -) úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 844,29 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení 1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.

2. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 33 540 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 789,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 14 675,12 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částky 8 800 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 819,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 530,41 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 844,29 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 24,9 % ročně z částky 6 844,29 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně [právnická osoba] s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalované zavázala poskytnout částku 26 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 5 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 10 400 Kč, a to v 60ti týdenních splátkách po 780 Kč od [datum], poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila pouze 14 050 Kč, kterou žalobkyně započítala na příslušenství pohledávky. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok vyčíslila za období od [datum] do [datum] z částky 26 000 Kč a hodnoty 24,81 % ročně. Kapitalizovaný úrok z prodlení vyčíslila za období od [datum] do [datum] z částky 26 000 Kč a hodnoty 8,25 % ročně. V částce 33 540 Kč je zahrnuta celá nesplacená jistina pohledávky a část neuhrazené odměny za hotovostní inkaso splátek, resp. za administrativní činnost. Dále žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se zavázala žalované poskytnout částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč, a to v 60ti týdenních splátkách po 600 Kč od [datum], poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná na tuto pohledávku uhradila pouze 28 450 Kč, kterou žalobkyně započítala na příslušenství pohledávky a částečně na jistinu tím způsobem, že na jistinu zbývalo uhradit částku 6 844,29 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku 1 955,71 Kč (celkem tedy 8 800 Kč). Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok vyčíslila za období od [datum] do [datum] z částky 6 844,29 Kč a hodnoty 24,90 % ročně. Kapitalizovaný úrok z prodlení vyčíslila za období od [datum] do [datum] z částky 6 844,29 Kč a hodnoty 8,25 % ročně. Úvěruschopnost žalované v případě obou smluv právní předchůdkyně zkoumala na základě údajů sdělených žalovanou a vyplývajících z předložených potvrzení o výši příjmu žalované.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 26 000 Kč v hotovosti oproti podpisu této smlouvy a žalovaná se zavázala žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 5 200 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč a administrativním poplatkem ve výši 5 200 Kč, a to vše v 60ti týdenních splátkách ve výši 780 Kč. Ze smlouvy je dále patrné, že výše příslušenství byla stanovena v závislosti na počtu týdenních splátek, a to smluvní úrok byl stanoven ve výši 32,15 % ročně, odměna za hotovostní inakso ve výši 40 % z jistiny a administrativní poplatek ve výši 20 % jistiny. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 206,15 %.

5. Z karty zákazníka ze dne [číslo] 019 soud zjistil, že žalobkyně od žalované zjistila zdroj jejích příjmů, tedy příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 21 785 Kč a dále výši jejích výdajů ve výši 13 205 Kč měsíčně. Žalovaná současně sdělila výši svých dalších finančních závazků a výši měsíční splátky celkem 4 905 Kč. Poskytnuté údaje ověřila na základě předložené pracovní smlouvy a výplatní pásky (na kartě zaškrtnuto příslušné políčko) a dále čestného prohlášení o bydlení.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 20 000 Kč v hotovosti oproti podpisu této smlouvy a žalovaná se zavázala žalobkyně tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč, a to vše v 60ti týdenních splátkách ve výši 6 000 Kč. Ze smlouvy je dále patrné, že výše příslušenství byla stanovena v závislosti na počtu týdenních splátek, a to smluvní úrok byl stanoven ve výši 32,15 % ročně, odměna za hotovostní inakso ve výši 40 % z jistiny a administrativní poplatek ve výši 20 % jistiny. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 206,15 %.

7. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně od žalované zjistila zdroj jejích příjmů, tedy příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 24 920 Kč a dále výši jejích výdajů ve výši 14 300 Kč měsíčně. Poskytnuté údaje ověřila na základě předložené pracovní smlouvy a výplatní pásky (na kartě zaškrtnuto příslušné políčko).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba], [IČO], a dále z přiloženého seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že touto smlouvou byly na žalobkyni postoupeny nyní žalobou uplatněné pohledávky vůči žalované. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku je také patrné, že tato skutečnost byla žalované následně právní předchůdkyní žalobkyně oznámena.

9. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil,že žalobkyně žalovanou před podáním předmětné žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky s upozorněním, že se jejího zaplacení jinak bude domáhat soudní cestou.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní postupně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne [datum] smlouvy [číslo] na základě které jí byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč a dále dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které jí byla v hotovosti poskytnuta částka 26 000 Kč. V případě obou smluv se žalovaná zavázala kromě úroku, který byl dohodnut ve výši cca 32 % ročně z jistiny, zaplatit také odměnu za hotovostní inkaso splátek a administrativním poplatkem, které dohromady představovaly platbu ve výši 60 % z jistiny každé smlouvy, v prvním případě tedy částku 12 000 Kč a v druhém částku 15 600 Kč. Na smlouvu [číslo] žalovaná uhradila částku 28 450 Kč, na druhou smlouvu uhradila částku 10 400 Kč. Neuhrazené pohledávky byly následně dne [datum] postoupeny smlouvou na žalobkyni. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě pohledávky před podáním žaloby.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 4 tohoto ustanovení u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

15. Dle § 1798 odst. 1 a 2 o.z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

16. Dle § 1800 odst. 2 o.z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

17. Ve svém rozsudku ze dne 1. 9. 2021, sp.zn. 20 Cdo 1812/2021, Nejvyšší soud mimo jiné shledal, že plnění přiznané rozhodcem ze smlouvy o revolvingovém úvěru, ve kterém byla sjednána RPSN ve výši 75,08 % bylo natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinné, že bylo namístě zastavit pro takový exekuční titul exekuci dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Ve svém rozhodnutí vycházel Nejvyšší soud také z další rozhodnutí Nevjyššího soudu (20 Cdo 4022/2017) a Ústavního soudu (II. ÚS 2230/16, II. ÚS 3194/18, I. ÚS 199/11).

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že strany v obou případech uzavřely závazkový právní vztah dle § 2395 o. z., a to konkrétně smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně (úvěrující) zavázala žalované (úvěrovaná) poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 26 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně sjednaného příslušenství. Žalovaná se dostala s hrazením svého závazku vyplývajícího z předmětných smluv do prodlení, resp. svůj sjednaný závazek neuhradila zcela. S ohledem na výši poskytnutých prostředků a skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila při uzavírání smluv příjem žalované, dospěl soud v daném případě k závěru, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána dostatečně. Pokud se ovšem týče ujednání o části příslušenství pohledávky, dospěl soud k závěru o jejich absolutní neplatnosti. Dle názoru soud je nutné v případě ujednání navyšujících cenu úvěru, resp. poskytnutých peněžních prostředků, posuzovat tato ujednání nikoli samostatně, tedy např. pouze výši smluvního úroku, ale celkově v rámci roční procentní sazby nákladů (RPSN), což vyplývá i z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn 20 Cdo 1812/2021, ve kterém uzavřel, že RPSN ve výši 75 % v rozporu s dobrými mravy a jako taková způsobuje neplatnost smlouvy, resp. v daném případě nevykonatelnost exekučního titulu. Ačkoli další platby v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků za úplatu (kterou zásadně představuje smluvní úrok), nejsou v zásadě vyloučené a lze je rozumně požadovat za skutečně poskytnuté služby, pokud ovšem jejich výše dosahuje 60 % poskytnuté jistiny (v daném případě tedy celkem 15 600 Kč v případě smlouvy [číslo] resp. 12 000 Kč v případě smlouvy [číslo]), zjevně neplní deklarovaný účel, ale jejich cílem je umělé navýšení odměny poskytovatele úvěru nad rámec přípustného smluvního úroku. S ohledem na uvedené, kdy současně RPSN poskytnutých úvěrů dohromady s uvedenými poplatky a se smluveným úrokem z úvěru dosahuje u obou smluv 206,15 % ročně (úrok plus zmíněné poplatky), což je způsobeno právě těmito dodatečnými poplatky, považuje soud ujednání o odměně za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek za nemravné a jako takové za absolutně neplatné v souladu s ust. § 588 o.z.

20. S ohledem na skutečnost absolutní neplatnosti ujednání o poplatcích za hotovostní inkaso a administrativní činnost je nutné uzavřít, že pohledávky žalobkyně ze smlouvy [číslo] byla uhrazena zcela (žalovaná uhradila více, než činila jistina s úrokem dohromady), v případě smlouvy [číslo] pak soud započítal část úhrady žalobkyní počítanou na úhradu příslušenství (poplatků) na jistinu. V důsledku toho tedy soud dospěl k závěru, že žalovaná dlužní žalobkyni pouze částku 17 150 Kč ze smlouvy [číslo] spolu s příslušenstvím, které bylo také přiznáno v nižší než žalobkyní požadované výši. Zejména kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení byl vypočten ze správné výše dlužné jistiny (17 150 Kč) a současně s ohledem na § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru byl žalobkyni v požadované výši 24,81 % přiznán pouze do 90. dne od počátku prodlení žalované a dále pouze ve výši 8,25 %. Za období od [datum] do [datum] tedy kapitalizovaný úrok činí částku 3 886,68 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení částku 3 174,74 Kč. Následně byl od [datum] žalobkyni přiznal úrok pouze ve výši 8,25 % (ve výši zákonného úroku z prodlení) a současně také příslušný úrok z prodlení.

21. Ve zbylé části, tedy zejména v části celé pohledávky ze smlouvy [číslo] nad rámec přiznané jistiny a úroku ze smlouvy [číslo] byla žaloba zamítnuta jak je uvedeno ve výroku II.

22. Nad rámec uvedeného soud k předmětným poplatkům za hotovostní inkaso a administrativní činnost uvádí, že předmětné smlouvy, s ohledem na skutečnost, že byly uzavřeny na předem připraveném formuláři pouze s možností určení výše poskytnuté částky a počtu splátek (pouze několik variant), lze dané smlouvy považovat za adhezní ve smyslu § 1798 a násl. o.z. Dle § 1800 odst. 2 o.z. lze pak ujednání o předmětných poplatcích považovat za neplatné, jelikož jsou pro spotřebitele jsou zjevně zvláště nevýhodná, jelikož žádný rozumný spotřebitel si dobrovolně nezvolil možnost hotovostních plateb, pokud by to jeho úvěr zdražilo o 40 %, resp. administrativní činnosti (ze smlouvy není vůbec patrný benefit pro spotřebitele), pokud by to mělo znamenat navýšení dluhu o další 20 %.

23. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla v řízení úspěšnější, ovšem jí žádné náklady řízení nevznikly, soud žádnému u účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 o.s.ř.