14 C 174/2021
č. j. 14 C 174/2021-30
V PLATNOSTICitované zákony (11)
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 310,87 Kč, s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku na základě smlouvy o povoleném debetu [číslo] [spisová značka] uzavřené dne 16. 1. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Na podkladě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil, proto právní předchůdkyně žalobkyně dne 11. 11. 2020 přistoupila k zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný byl o tomto postupu písemně informován dopisem ze dne 11. 11. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 12 897,23 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2021 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na [právnická osoba] a.s. a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne 19. 3. 2021 a 20. 4. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne 21. 4. 2021. Dále žalobkyně vedle dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 310,87 Kč za období od 12. 11. 2020 do 15. 2. 2021 požaduje po žalovaném zaplacení úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení.
2. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný není státním občanem České republiky, ve smlouvě uvedl adresu v Polsku. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: -v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).
3. V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu, srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 23. 4. 2009 ve věci C [číslo] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], proti [jméno] [příjmení]). [obec] poskytnutí služby (poskytnutí kontokorentního úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 16. 1. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o povoleném debetu [číslo] [spisová značka] a na jejím základě se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně a zároveň uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru. Bližší podmínky byly upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, Produktovými podmínkami pro úvěry ve formě přečerpání na běžném účtu [právnická osoba] a Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby účinnými dnem 1. 1. 2020, jakožto nedílnými součástmi uvedené smlouvy o povoleném debetu. V souladu s článkem [číslo]. Všeobecných obchodních podmínek byla právní předchůdkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě, že nastane jakýkoliv případ porušení smlouvy. Žalovaný nevrátil právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila v souladu s čl.
14. Všeobecných obchodních podmínek k zesplatnění úvěru ke dni 11. 11. 2020 a dopisem z téhož dne o tom informovala žalovaného a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 12 897,23 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a.s. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 3. 2021. Následně [právnická osoba] a.s. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021 a žalovaného o této skutečnosti informovala dopisem ze dne 20. 4. 2021. Žalovaný byl k zaplacení vzniklého dluhu naposledy vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 21. 4. 2021, odeslaným žalovanému podle poštovního podacího archu téhož dne. Žalovaný však ani na tuto výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil a žalobkyně eviduje dluh - jistinu ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 310,87 Kč za období od 12. 11. 2020 do 15. 2. 2021, úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
10. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 16. 1. 2020 řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet, a to včetně sjednaného úroku ve výši 21,90 % ročně a příslušných poplatků, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. V důsledku nesplnění povinnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a požadovala jeho uhrazení včetně příslušenství. Pohledávka vůči žalovanému byla podle § 1879 o.z. postoupena na žalobkyni.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky zahrnující jistinu a kapitalizovaný úrok, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu.
14. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč.
15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
16. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.